Stepfordské paničky
Ira Levin
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130676/stepfordske-panicky-130676.jpg
4
842
842
Psychologická novela amerického spisovatele a dramatika zobrazuje vztahy v dnešní americké rodině. Vypráví o mladé citlivé ženě, žijící ve zdánlivém blahobytu, jíž však požadavek, přizpůsobit se stereotypu středostavovské paničky,způsobí neurózu a nakonec vážnou psychickou poruchu.
Přidat komentář
Zaujímavá idea, mať doma partnera, ktorý je naprogramovaný tak, že spĺňa všetky očakávania a túžby aj nevypovedané. Ideál alebo nuda? A čo deti, dcéry, ako by otcovia akceptovali tento vývoj v ďalšej generácii?
Vážně mě baví, jak Levin dokáže z úplně normální ženy (Rosemary či Joanna) udělat během pár chvil paranoidního blázna... Jeho knížky se opravdu moc dobře čtou, jsou originální a neotřelé. Jediné, co mi skutečně vadilo, je překlad tohoto románu, protože některé věci, jsem i jako laik skutečně překousnout nedokázala... To, že pili "krvavou Mary" - dobrá, to že vzali děti do McDonalda na "velkýho Maca" - dobrá, ale to, že hlavní hrdinka vystoupila ze "stejšnu" bylo skutečně už moc... Na závěr bych ještě dodala, že film je neuvěřitelně stupidní. Takže knížku určitě doporučuji, ale filmová verze za shlédnutí rozhodně nestojí.
Tuhle novelu jsem četl jako dospívající, stále ji mám ale v knihovně, a co mě na ní nejvíc zaujalo?
No jako dospívajícího po jejím přečtení nakolik je něco takového možné.
Aby muži měli ženy, které přesně odpovídají jejich představám jak se má žena chovat, jak má jednat, jaká má být. Jen už to není osobnostně ona, už je to "robot".
A každý manželský pár, kdo se do městečka přestěhuje, tak později manželka muže se mění v spořádanou a o sebe a rodinu dbající ženu.
Konec je otevřený, stane se jí další z těch, co se přistěhovaly? Ta "rebelující" už je zkrocena a co ta nová, ta spisovatelka?
Jako dospělý se neobávám, že něco takového je možné, ale jako dospívající ve mě hryzala jistá možnost, že se to nedá vyloučit, že někde prostě jsou lidi "vývojově dál a jiní".
Knihy od tohoto autora se mi velmi dobře čtou. Po Rosemary má děťátko jsem se vrhla na Stepfordské paničky a ani tato kniha nezklamala.
Ira Levin nechává otevřený konec této novely stejně tak, jako to udělal v Rosemary má děťátko. Je jenom na čtenářovi si domyslet, co se mohlo přihodit. V závěru se dočítá, že Joanna je na živu, ale je jiná. Je krásná a pilná hospodyňka. Je to ta Joanna, jejíž životní osudy jsme sledovali? Je to Joanna - robotka? Nebo je to Joanna, které došlo, že se zmýlila a jenom nyní prostě začala více dbát o sebe a svou domácnost?
Tento velmi zajímavý a poutavý příběh doporučuji všem k přečtení. A pokud by se někdo rozhodl pro filmovou podobu... není Levin jako Levin.
Musím souhlasit s Grassazione,kniha mě trochu zklamala,film je mnohem mnohem lepší.
Autorovy další knížky
| 1976 |  Rosemary má děťátko |
| 2010 | Stepfordské paničky |
| 1997 |  Rosemary a její syn |
| 1994 | Ten báječný den |
| 1982 | Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky |
Ke knihám Iry Levina jsem se dostala vlastně náhodou, kdy se mi nepodařilo dokoukat film Rosemary má děťátko a já si tak chtěla přečíst, jak že to vlastně dopadlo. A protože kniha byla pro mě příjemně čtivá, hned jsem sáhla i po Stepfordských paničkách. Musím říct, že ty mě dostaly mnohem víc! Právě tím, jak nenápadně se děj vyvíjí, až vás nakonec strhne a vy čekáte, jak to všechno skončí.
Musím však nesouhlasit s některými komentáři - film s Nicole Kidman se mi nelíbil, rozhodně tedy ne tak jako kniha - vůbec nevystihoval ducha knihy a to napětí, které vás provází její druhou polovinou. Konec filmu byl už jen přeměněn v podivnou frašku. Asi jsem typický čtenář, kterému se vždy líbí víc knížka, než film. Měla jsem se poučit už ze zpackané adaptace Mandolíny kapitána Corelliho a paničky si radši vůbec nepouštět.