Stephen King ve filmu
Ian Nathan
Stephen King je nepochybně největším americkým vypravěčem – díla žádného jiného spisovatele nejsou adaptována tak často a pravidelně jako ta jeho. Kingovy romány, novely a povídky se staly předlohami celkem pětašedesáti celovečerních filmů a třiceti televizních filmů a seriálů, které leží v samém srdci hollywoodské zábavy. Tato díla představují podstatu hororového žánru a zároveň předkládají divákům panorama amerického života. Publikace, doprovázená celou řadou známých i méně známých fotografií, představuje nejkomplexnějšího průvodce filmy a televizními seriály, jež vznikly na základě Kingových literárních děl. Pojednává o všech verzích Kukuřičných dětí, pokrývá a zpracovává každý nový remake od Carrie až po To a vynáší na světlo všechna temná zákoutí Kingovy představivosti. Kniha obsahuje rovněž neotřelé recenze, rozhovory, informace z natáčení a životopisné detaily, díky čemuž je splněným snem pro každého znalce díla mistra hororu i všech filmových fanoušků.... celý text
Obrazové publikace O literatuře Umění
Vydáno: 2019 , OmegaOriginální název:
Stephen King at the Movies, 2019
více info...
Přidat komentář
Ať je kniha od Kinga anebo o Kingovi, prostě je to moje srdeční záležitost. Jsem ráda, že vyšel seznam zfilmovaných děl mého oblíbence, ale stejně mi to připadá trochu ošizené. No jo, já bych chtěla od Kinga takový "nekonečný příběh" a to taky není možné...Určitě je kniha výborně zpracovaná včetně fotografií buď z uvedených filmů nebo i z natáčení. Před každým popisem filmu je připomenuto jednou větou stručná zápletka a to se mi na tom také moc líbí. Prostě - stojí za přečtení.
Na tuto encyklopedii se dá pohlížet z několika pohledů.
První pohled je fanouškovský. Milujeme Kinga a všechno, co stvořil. Tahle kniha je soupisem všeho, co vzešlo z jeho románů a povídek a bylo převedeno do filmové či televizní podoby. A ty fotky ve velkém formátu na lesklém papíře jsou naprosto úžasné! Výborně! Hned začneme sjíždět to, co jsme ještě neviděli. Informační hodnota skvělá. Kdo se chce dívat tímto pohledem, ať si k mému hodnocení přidá hvězdu nebo dvě.
Druhý pohled je čtenářský. Milujeme Kinga, ale filmy jsou nám šumák. Stephen je přece spisovatel, co píše ty super příběhy a tenhle seznam pročítáme jenom pro zajímavost. A hle, chyba! Román se v českém překladu nejmenuje Ohnivé oči, nýbrž Žhářka. A tahle věta taky nějak nedává smysl. A co ten kropenatý papír? Jako kdyby ho pokálely mšice. Proč u některých filmů autor prozradí celý děj včetně pointy a u některých napíše jen bláboly, co se hodí na hodnocení stovky dalších podprůměrných bijáků? Kdo se chce dívat tímto pohledem, ať si od mého hodnocení hvězdu či dvě ubere.
Dal jsem hvězdy tři. Takže jsem někde mezi. Miluju Kinga, na filmy se rád podívám, ale stěžejní jsou pro mne knihy.
PS. Zapomněl jsem na ty, co Kinga nemilují. Ale v tom případě nechápu, proč by tuhle knihu měli číst.
Kniha by byla super, kdyby někdo věnoval více času překladu a redigování textu. Vzhkedem k tomu, že jde vlastně o sumář fotek a textu, tak kniha funguje bezchybně jen napůl. Promarněná šance.
Príšerné písanie VS parádne fotografie a krásne grafické spracovanie. Knihu si rád práve kvôli nim občas otvorím, ale anotácie, vďakabohu krátke ma srali od samého začiatku. Súvetia, kde sa pospájajú mená hlavnej postavy spolu s režisérom predchádzajúcej verzie filmu ešte s ktovie čím a zakončí to... ja neviem nejakou prezývkou scenáristu, sú proste len debilné... tak vidíte, zas som sa nasral, sorry :)
Kniha Stephen King ve filmu je spíše jakýmsi sběratelským kouskem. Kouskem, kterým si obohatíte autorovu poličku ve vaší knihovně. Musím ale říct, že nabízí skvělý (dnes sice neúplný) přehled Kingových zfilmovaných děl.
Ke každému filmu je zde několik klíčových informací, doplněných fotkami a občas také autorovým názorem na daný film.
Mnoho z nás ví, že ne každé zpracování bylo vyloženě povedené a autor se to v knize rozhodně nepokouší zatajit.
Kniha se nečetla špatně, ale je to samozřejmě něco jiného, než když čtete příběh.
Pokud máte Kinga rádi a chcete si udělat přehled i ve filmech, rozhodně knížku doporučuji. Navíc je to opravdu pěkný kousek.
Vypisal som si bokom par tipov, filmy ktore som nevidel a mozno by som si ich pozrel. Mne ako citatelovi kingoviek, ale nie velmi nadsenemu fanusikovi jeho filmovych adaptacii, najviac vyhovuje, ze to konecne mam nejak ucelene zosumarizovane. Chyby ktore tu uvadzaju recenzenti si asi vytlacim, a ako chybenku (viete co to boli chybenky ze?, pamatate vlozene papieriky) prilozim aj ja do knihy. Osobne ma pri citani nerusili, lebo ako vravim, nie som horlivy milovnik filmov az na vynimky ako Nadany zak, Telo, Osviceni, Misery. Obrazovy material mohol byt ako to povedat, reprezentativnejsi. Neverim ze by sa nenasli snimky ktore by neboli putavejsie. V postate spokojnost. S malym nepokojnym uvedomenim, ze uz tohto roku pribudaju urcite dalsie filmy ktore v knihe nebudete mat. Takze o par rokov u dalsieho doplneneho vydania dovidenia priatelia :)
Skvělá knížka! Ani ve snu jsem nevěděl, že tolik knih od Kinga se dočkalo filmové adaptace.
Líbí se mi to, že v knížce je různé povídání o tom, jak daný film vznikl, atd...
To povídání je hezky napsáno a i ty fotky jsou super.
Taky jsem nějaké knížky vůbec neznal, takže určitě vím, co v budoucnu číst (a taky na co koukat).
Četl jsem ji ještě dříve než jsem četl Osvícení a díky této knížce jsem si Kinga povšiml a řekl jsem si, že jeho knihy by mě mohly zajímat.
Tak jsem jako první zkusil Osvícení a už Kinga miluji.
Určitě doporučuji všem fanouškům hororů a hlavně fanouškům Kinga (těm to nesmí ujít). :)
Ani jsem netušila, kolik filmů inspirovanym S. Kinga knih vzniklo. Většinou filmy s námětem z Kingovi tvorby jsou propadaky. Má jen pár opravdu skvělých filmů a seriálů. Seriály se povedly především. Tak jsem se dozvěděla něco zajímavého, jak o Kingovi , tak o filmech a jdu se pustit do těch pár tipů, které jsem v knize získala. ????
Pro fanouška SK je to kniha téměř povinná. Žádný jiný spisovatel nemá tolik filmových adaptací, které by obsáhly všechny možné žánry (pominu-li A. Christie a její detektivní zápletky).
Knihu bohužel zřejmě nikdo pořádně neredigoval, neboť je plná chyb i názorových přehmatů. Nevím, zda se jich dopustil i v originále Ian Nathan nebo jsou jen špatně odvedenou prací paní překladatelky. Použití jakoby zašpiněného papíru čtení taky moc nepřidá, k tomu divné popisky fotek. A co je podle mě velký nedostatek, chybí více informací o samotném filmu jako hudba vč. vydaných soundtracků, produkce ale hlavně obsazení jednotlivých postav. Autor mohl s vydáním klidně ještě počkat, až vyjdou poslední natočené filmy (u To - Kapitola 2 a Mr. Mercedes chybí podrobnější komenty vč. stopáží). Závěrečný seznam autorových nej je sice hezký, ale takových subjektivních seznamů jsou miliony. Raději tam měl uvést abecední seznam včetně stran a roku uvedení.
Zde pár postřehů:
str. 12 - Carrie - "Cohen si knihu přečetl ještě před vydáním" (kdo to je Cohen?)
str. 16, 103, 210 - ve filmu Vykoupení z věznice Shawshank je zde několikrát zmiňován dozorce!!! Norton, přitom to byl ředitel
str. 71 - Hřbitov domácích zvířátek - šestiletý!!! Fred Gwynne, jako místní blázen?? (myslím si, že to měl naopak v hlavě srovnáno)
str. 73 - To - proč tu autor mluví o tv hercích jako o stádu? (nebo jen špatný překlad?)
str. 80 - Misery - autor tu píše o Kingových spisovatelích, ale místo Thada Beaumonta tu zmiňuje Neda Beaumonta
str. 92-93 - Monstrum - Helgenbergerův spisovatel!!! (snad Helgenbergerové spisovatelka)
str. 108 - Svědectví - "...román s rozsahem tak komických??? rozměrů, že je pro plátno snad příliš rozsáhlý??" (co je to proboha za úvahu?)
str. 109 - Svědectví - ...začíná přívalem legrace???, když se ničivá superchřipka dostane ven (nic legračního na tom evidentně není)
str. 134 - Obchodník s hrůzou - Lelund!!! Gaunt (zase zkomolené jméno, správně Leland)
str. 148 - Tajemné okno - "spisovatel narazí před svými dveřmi na známého!!! muže" (skutečně známého?, nikdy předtím ho neviděl)
str. 157 - Beznaděj - obr. dole - ...otec psychicky nadaného syna" (co to je psychicky nadaný?)
str. 166 - "...na některou ze slátanin??? D. de Laurentise" (ty filmy nazvat jako slátaniny, no nevím, že by opět ztraceno v překladu?)
str. 175 - Pod kupolí - "vzestup Velkého Jima Rennieho z pozice prodejce ojetin do role brutálního politika je strašidelnou předzvěstí Donalda Trumpa"!!! (to už si autor opravdu dělá prdel?)
str. 208 - zmínka o Hřbitově dom. zvířátek a zkomolené jméno Jed místo Jud
str. 214 - zmíněný herec se jmenuje Clarke, ne Clark
str. 220 - Dr. Spánek - "román Osvícení vyšel v roce 2013"??? (asi měl autor na mysli Doktora Spánka)
A na závěr: Vytištěno v Číně...Těžko si člověk může představit, o kolik by to bylo nákladnější vytisknout u nás. Pokud vůbec. Tohle fakt nechápu.
Ale i přes všechny ty výhrady kniha potěšila.
Knihu jsem četla průběžně od její koupě. Tedy hned po Vánocích. A se slevou za pěti kilo to je pro nás líný, co nechtějí hledat na wiki, dobrej rádce.
Protože já většinu těhle filmů neviděla. Vlastně jsem začala Kinga číst dost nedávno a sami chápete, že za rok všechny jeho knihy přečíst nelze. Tedy, jde to, ale já nečtu jenom Kinga.
Knihu jsem tedy přečetla. Ale...sorry, vadí mi to stejné jako v případě Tarantina, kde je kniha koncipována úplně stejně. Na levé straně je popis odkazující na foto na druhé straně? Nepobírám. Chápu, že těch filmů je hodně, ale mohli se jednotlivých kouskům věnovat prostě o trochu víc. A nejenom těm velkým.
Ale jinak je to dobrý souhrn. Nejspíš si všechno z toho najdete na netu, ale není skvělý, mít to všechno takhle hezky seřazený? Takže jo, knihu budu číst ještě hodněkrát. Mám totiž jedno pravidlo. Nejdřív předloha, potom adaptace.
Už tady byl zmiňovan film Trávníkář. A jeho absence. Jestli to byla podmínka, aby se na tom podílel i mistr, zkoumat nebudu. S poznámkou, jaký má k němu mistr vztah, bych to brala víc, než vynechat úplně. A mimochodem, proč je tady tedy i Under the Dome? Seriál, kterému King nejdřív změny schválil (to v knize psané je) a dokonce se účastnil natáčení pilotu a potom ho začal nenávidět a v současnosti chce, aby to někdo natočil znovu? To už v knize ovšem není. To jsou relativně nové informace. Takže...
...takže. Zajímalo by mě, kdy měl autor knihy uzávěrku. Je tady Doktor Spánek, ale je u něj minimum technických parametrů, a udávaný rok filmu až 2020. Ale In the Tall Grass, který měl premiéru sic ne v kinech, ale dřív než Doktor Spánek, je na pěti řádcích společně s dalšími věcmi, které se "teprve chystají" (stejně jako třeba Outsider, který má premiéru za pár dní). Fakt bych si ráda přečetla jeho předlohu, která u nás ještě nevyšla. Protože ten film je...ááá...
Ale třeba mě překvapilo (a na film jsem zvědavá), že zfilmovali Náklaďáky. Dvakrát! U té povídky tady mám dvě hvězdy. Tedy. Škoda, že si překladatelka nenašla, jak se povídka jmenuje, když nás v hlavním okénku informací odkazuje na Noční směnu. Protože jsem potom nepochopila, proč jsou některé názvy předloh v uvozovkách. Tím bych potom ty Kamiony místo Náklaďáků chápala. Ale třeba Zuby jsou taky v uvozovkách, přestože vyšly jenom v jedné sbírce jako Zuby. Napadlo mě, že by to mohlo být třeba proto, že se film jmenuje jinak než předloha. Ale potom mi nedává smysl třeba Noční letec. Asi prostě, ups, chyba při výrobě, kterou za ty prachy nečekáte :(
(Viz další vyjmenované nade mnou :( ...)
A když už jsme u toho. Škoda, že v popisku byl vždy rok vydání knihy v originále. Jelikož u nás Kinga vydává (v současnosti) jedno jediné vydavatelství, udělat si reklamu vypsáním, kdy vyšlo u nás, by je nezabilo. A taky, že je sice fajn, že tam jsou filmové plakáty. Ale jenom originální! :(
Takže je jasný, že vytáhnu svoje lístečky (ty jak mají na konci takový ten lepivý proužek) a konečně je využiju, přestože mě nikdy nenapadlo, že bych mohla (vy jste si nikdy na rozloučenou z práce nic nevzali?!). Hezky s poznámkou, kdy jsem četla a kdy viděla. S touhle knihou bude ještě sranda!
Ale...
Hodnocení srdcem: pět hvězd
Hodnocení rozumem: tři a půl hvězdy
Pojďte se podívat, kůlna je úplně zbořená, fíha.
Fíha? Jak jsem řekl, konec světa přichází.
Proč mě vy dva dokážete vždycky tak rozesmát?
No, lásko, tobě stačí málo....
(Mlha 2007)
Co se týče zfilmovaných knih a povídek od mistra hororu Stephena Kinga, nepřinesla mi tato kniha nic nového. Všechny seriály a filmy natočené na motivy knih Stephena Kinga jsem viděl a s jejich historií i různou kvalitou jsem obeznámen. Co je obrovským přínosem, je fakt, že konečně někoho napadlo napsat knihu ve které jsou filmy i seriály seřazené podle data vzniku. Můžete tak s přehledem od prvního až po zatím poslední film sledovat, jak vznikají, kdo je režíroval, kdo v nich hrál a mnoho dalších zajímavostí.
Citát: Ozor na ana Edého!! (Pavučina snů 2003)
Teď, když to má čtenář černě na krvavém sepsané, dojde mu, jaká doba uplynula od prvního natočeného snímku. Tím byla Carrie, natočena již v roce 1976, která se i stala druhým filmem Johna Travolty. Dodnes má ten film své kouzlo. Posledním filmem se tak stává TO Kapitola 2 z roku 2019.Tady si například zahrál Stephen King prodavače ve Vetešnictví.!!! 43 LET!!! Vlastně jsem si také uvědomil jeden zásadní fakt – můj život je spjat s Kingovo tvorbou a to jak knižní, tak tou filmovou. A tomu jsem rád. To je mé KA-TEH.
Citát: My se tady všichni vznášíme (TO 2019)
King dokáže mistrně vytvořit zlé postavy a jejich činy. Vlastně ani nemusí moc improvizovat. Lidé jsou zlí sami o sobě, jen Stephen jim to dokáže ukázat v plné a kruté míře. Krom příběhů o mimozemšťanech, tam se na to čtenář/divák musí podívat trochu z jiného úhlu. Jediné, co bych vytknul panu Ianu Nathanovi, je jeho celkem podivný výběr nejlepších filmů, které sepsal na konci knihy. Trochu mě zklamal v tom, že na první místo dal „Stůj při mě“, až na sedmé místo umístil film „Zelená míle“ a až na místo 63 z 84 filmů a seriálů, dal „Pavučinu snů“.
Malá ochutnávka:
Minulou noc, to když jsem ještě spal,
Tommyknocker, Tommyknocker na dveře zaklepal.
Chtěl bych jít ven, ale nemám odvahu,
bojím se, že Tommyknocker na mě čeká na prahu.
(Monstrum alias Tommyknockeři 1993)
Já, jako ctitel vetřelců z jiných planet mám na to trochu jiný pohled. Na mé první místo v TOP5 filmů nebo seriálů o mimozemšťanech se řadí „Pavučina snů 2003“, „Mlha 2007“, „TO 2019“ „Pod kupolí 2013“ a „Monstrum 1993“ Vím, že jsou Tommyknockeři špatně zfilmovaný, ale i tak se mi líbí. Je to perfektní námět, leč nešťastně zpracovaný. V klasické lidsko-hororové části filmů se do mé TOP5 řadí „Zelená míle 1999“, „Osvícení 1981“, „Nadaný žák 1998“, Misery nechce zemřít 1990“ a „Hřbitov domácích zvířátek 1 1989“ Naprostým krachem považuji film „Temná věž 2017“
Citát: Možná si myslíš, že jsi pro ty lidi nějakým Bohem. Ale myslím, že oba víme, co jsi zač. (Pod kupolí 2013)
Přeci jenom jsem našel jeden snímek, (vlastně tři) který tu není. Jedná se o film „Ve vysoké trávě“ z roku 2019. „In The Tall Grass“ je jakási forma Kukuřičných dětí, jen je tu mimozemský artefakt, vysoká tráva, víc smrt, časová smyčka a více napětí. Ve své podstatě až jednoduše geniální děj, který nás místo do kukuřice zavede do pole vysoké trávy. King zde porušil snad všechny zásadní pravidla pro současný trend. Jak již kdysi řekl Quentin Tarantino, „vždycky mě lákalo bořit bariéry, kdy v příběhu (filmu) nesmí zemřít pes, dítě a nebo těhotná žena“. Stephen King ve svých dílech dokazuje, že nic není nemožné.
Citát: Ten kámen má sílu. A všechna tráva se promění v maso.... (Ve vysoké trávě 2019)
Tím druhým a třetím snímkem je „Trávníkář“ 1992 a „Trávníkář 2: Odvrácená strana vesmíru“ 1996. Filmy od kterých se Stephen King distancoval a zažaloval výrobce prvního Trávníkáře. Požadoval odstranění svého jména z titulků. Druhý snímek už s Kingem vlastně nemá nic společného. Mě se například ten první Trávníkář líbí. Ale pravda je, že se s povídkou vůbec, ale vůbec neshoduje.
Citát: Už takhle jsem zodpovědný za spoustu špatných věcí. (Trávníkář 1992)
Příjemná procházka po známém světě, Kingem stvořeném, v mnohém děsivém - ale je to děsivost důkladně poznaná - a různými způsoby vizualizovaném. Fotky, výpis faktů o tvůrčích týmech a směska komentářů, informací o tom, kterak to které dílo putovalo na plátno či do bedny. Některé věci dobré vědět (třeba to, že role protivného starožitníka v Tom není Kingova jediná - i když studovat jeho hereckou kariéru dopodrobna fakt nebudu), některé jsou inspirativní (sehnat si Bouři století nebo Vzpouru strojů by mohlo být zábavné). A mimochodem - popisovaný paralelní svět producentů, režisérů, herců, kritiků atd. je neméně hrůzostrašný...
Podobně jako u nedávné Tarantinovy monografie i tuhle tvoří především fotografie a textu je pomálu, kterýžto poměr bych radši obrácený. Tím pádem se nejde do hloubky, ale do šířky a hlavním plusem je, že tu najdete všechno, včetně titulů z letošního roku a zmínění pár teprve plánovaných. Víc prostoru samozřejmě dostávají významnější a rozsáhlejší adaptace, protože proč se taky pitvat v právem zapomenutých bracích.
Napsáno je to takovým tím čtivým, nepodkuřujícím stylem skládajícím dohromady základní informace, zajímavosti, komentáře Kinga i jeho spolupracovníků, recenzentů a fandů a postřehy autora, který nikdy nezapomene zdůraznit, že tady se King inspiroval jinde (často jen cituje Kinga, který se svými inspiracemi netají) nebo ohřívá sám sebe. Ve výsledku tak čtenář na jednu stranu žasne, kolik adaptací si King vysloužil (87), na druhou si odnese pocit, že King psal jen variace na jiné příběhy a brzy i na sebe sama.
Jinak nejběžnější příběh skrývající se za špatnými adaptacemi je, že původně měly kvalitního režiséra a vypadalo to slibně, ten ale postupně odpadl a převzal to po něm nějaký nýmand, po případě King přišel o autorská práva a neměl vliv na výsledek. I když někdy ani slavný režisér a Kingův dohled nepomohly (třeba v případě Romerovy Temné poloviny). Rekordmanem v adaptování Kinga je Garris (tuším 7 kousků), který ale zrovna patří k poslabším adaptátorům, narozdíl od Reinera (Stůj při mně, Misery) a Darabonta (Shawshank, Zelená míle, Mlha).
Jdu zkouknout pár restů.
Skvělá kniha pro každého fanouška S. Kinga a jeho filmových adaptací. Při listování jsem zjistila, že u telky pobudu ještě poměrně dlouho, než obsáhnu vše, co jsem ještě neviděla (a to jsem myslela, že toho znám hodně) :)
Velmi dobře vystihuje lidské charaktery a povahy. Vnesete se do úplně jiného prostředí, v tomhle je autor mistr
Zatím jsem měla jen možnost knihu prohlédnout v knihovně, ale na první pohled je to pecka. Samozřejmě, pokud jste fanouškem SK a zároveň máte rádi i filmové zpracování. Ani jsem netušila, že je tolik děl zpracovaných i na plátně. Ke koupi se nechystám, ale kdyby přece jen - budu v ní listovat a hledat tipy na filmy, které jsem ještě neviděla.
No konečne! - zvolal som filmovo ako vášnivý fanúšik. Alebo som to zvolal vášnivo ako filmový fanúšik? Vlastne je to šumafuk: Pištu Kráľa mám rád. Napriek tomu, že som od neho prečítal všetko, nie som jeho zaslepená a pištiaca fanynka. Nelepím si jeho plagáty v pracovni ani na WC, nemám predražené špeci prvé vydania, nevlastním ani jeho podpis či použité trenky. Dokonca je mi vizuálne dosť nesymplastický, ako hudobník stoji za prd a ako režisér totálne zlyhal. Jeho prvý a dúfam, že aj posledný počin (možno až prečin) Vzpoura strojů (orig. Maximum Overdrive, z roku 1986) podľa vlastnej poviedky Náklaďáky bolo katastrofálne fiasko. Čo sa však písania týka - je to jeden veľký, obrovský, kolosálny, ppčmegasupercoolový...ten oný... génius! Ešte k tomu žijúci. Teda aspoň dúfam, včera som mu požičal 50€ a dosť by ma nasralo, keby... no ale to je iná kapitola.
Aj neprajníci musia uznať, že je S.KING historicky komerčne najúspešnejším spisovateľom beletrie. A hoci je to nespochybniteľné, začína mi vadiť jeho zaškatuľkovanie k hororovému žánru. SK už dávno presiahol jeho hranice a dokázal, že je najmä znalcom amerických reálií a čo je ešte cennejšie - ľudských charakterov. Preto úplne súhlasím s výrokom režiséra Goldmana, že S.King je pre americký folklór rovnako dôležitý ako Mark Twain. Veď žiadny iny pisálek sa nedočkal spracovania toľkých svojich diel ako Štefan. Doteraz podľa jeho predlôh vzniklo skoro 100 filmových a televíznych diel. A to ešte táto kniha neobsahuje tvorbu Bollywoodu ani porno biznis. Vedeli ste napr., že na motívy Osvícení/Shining vznikol nemecký pornofilm Nasse Schlupper? Ja teda nie, a to mám doma 50 odtieňov šedej aj ružovej a k tomu vydanie Hustlera a teda som erotoman a pornoznalec :)
Ale dosť bolo rozkoše a Bilkyho onanie: poďme k samotnému dielu! To má síce encyklopedický look, ale nie je len o suchých faktoch a číslach. Tie si nájdite na imdb, csfd, cbdb, dk, atd. V jeho anotácii zistíte, že je plné fotografií, erudovaných kritík a rozhovorov a najkomplexnejšie zachytáva všetky filmové verzie Kingových diel. Okrem toho prináša názory tvorcov aj pikošky z natáčania. Áno, priatelia, je to tak! Prekvapivo tentoraz vydavateľ nekecá a nezavádza. Najprínosnejšie sú ale autorove hodnotenia a jeho neúprosná kritika. Autorom teraz nemyslím SK, ale Iana Nathana, britského filmového kritika, ktorý vydal už 9 kníh o filmových tvorcoch, akými sú Ridley Scott, Tim Burton, Quentin Tarantino, Peter Jackson a.i. Ja ešte doplním, že je to kniha o tom, čo dal Stephen filmárom a o tom, čo zas naopak dali filmové adaptácie jeho diel jemu samotnému. A bohužiaľ častejšie aj naopak: ako poškodili jeho literárne predlohy.
Už párkrat som v komentároch k jeho knihám tu na DK napísal, že mojich TOP 5 sú jeho diela s minimom nadprirodzených javov. Preto som so zadosťučinením kvitoval rebríček v závere knihy, ktorý zoradil Kingove filmové diela nie podľa tržieb, počtu vydaní či úspešnosti v tabuľkách, ale podľa vernosti predlohe, podľa, ako to nazýva autor tejto publikácie, „Kingovho hlasu“. A s radosťou musím konštatovať, že moj subjektívny rebríček je až po 13. priečku skoro identický ;) 90%
ODPORÚČAM: pre kingofilov, ktorí aspoň trocha sledujú aj film - ako povinnú literatúru. Okrem toho idú Vianoce, tak doprajte radosť sebe, blízkym, poloblízkym alebo aj tým ďalekým a vzdialeným...
Štítky knihy
umění recenze film fotografické publikace populárně-naučné publikace fiktivní životopisy, biografieAutorovy další knížky
2019 | Stephen King ve filmu |
2022 | James Cameron: Retrospektiva |
Super je, že sa trh začína zapĺňať knihami o Kingovi. Po Stephen King – Mistr strachu, Stephen King: Kompletní pruvodce životem a dílem a Stephen King nejen horor, prichádza na rad ambiciózna, pevnou väzbou, kvalitnými fotografiami a veľkými rozmermi vybavená publikácia Stephen King ve filmu. Ako názov napovedá, kniha sa venuje filmovým (OK, aj seriálovým) adaptáciám kingoviek. Fanúšikom autora z Maine azda netreba hovoriť, že sú to desiatky titulov. Skvelé je, že si nevyberá najlepšie/najhoršie, ale venuje sa komplet všetkému, vrátane dvojky Salem´s Lot a trojky Trávnikára, čo sú ozaj bolestivé a nepríjemné zážitky, hoc občas volí pohodlné riešenia (spomína síce všetky Kukuričné deti – a že ich ku*va bolo -, ale všetky nahrnie do jediného stĺpčeka a má to z krku). Pozitívnou správou je, že Ian Nathan tému uchopil objektívne, čiže určite sa dostaví aj kritika, keďže o niektorých kingovkách musíte premýšľať celé dni, aby ste na nich našli aspoň zrnko pozitívnosti. Nathan je kritický, vidí súvislosti, nebojí sa ich pomenovať a keď treba niečo pochváliť, pochváli to. Zatiaľ to vyzerá úžasne, prečo teda len 3*? Lebo mi kniha nič nedala. A ak ste aj vy Kingovi fanúšikovia, tak pochybujem, že na tom budete lepšie. Nedozvedel som sa temer nič, čo som už nevedel. Žiadne špeciálne zaujímavosti, pikošky, len notoricky známe veci, suchá rekapitulácia, nijaká pridaná hodnota. Nanešťastie, je tu ešte jeden výrazný mínus a práve on sa naplno postaral o to, že udeľujem nielen „iba“ 3*, ale premýšľal som i nad 2*. Predpokladám, že je to chyba prekladu resp. nekvalitnej editorskej činnosti, každopádne dočkáte sa série neakceptovateľných zverstiev. Nikto netvrdí, že chyby sa nedejú, ale čo je veľa, to je príliš. Pri Bežiacom mužovi je veta: „Steven E. de Souza práve dotočil Komando“. Pre tých z vás, ktorí to náhodou neviete, Steven E. de Souza je scenárista. Scenáristi nič nedotáčajú (ak náhodou nerežírujú vlastný scenár, čo nebol tento prípad), to robia režiséri, možno sa to dá použiť na hercov, nie však na scenáristov. Pri Cintoríne zvieratiek je uvedené, že Fred Gwynne hrá miestneho blázna. Nehrá. Hrá Creedových múdreho suseda, starého, rozvážneho a rešpektovaného Juda. Na tej istej strane je napísané, že má šesť rokov (Gwynne mal v tom čase po šesťdesiatke). Nachádza sa tu veľa ďalších hrozných omylov (Bob Gunton v Shawshanku nehral „zákerného dozorcu“, ale riaditeľa väznice), hlúpostí (Coppolov Dracula je remake?) a miestami až urážok (označenie tvorby jedného z najvýraznejších hollywoodskych producentov Dina De Laurentiisa – Serpico, Mŕtva zóna, Tri dni Kondora, Hannibal, Modrý zamat, Barbar Conan – za „zlátaniny“). Ak je podobne nekvalitne vydaná aj autorova ďalšia „filmová“ kniha, James Cameron: Retrospektiva, tak si ju zrejme nekúpim.