Stesk po krvi
Dario Correnti
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380854/bmid_stesk-po-krvi-KI7-380854.jpg
4
77
77
Z propasti času se vynořil nemilosrdný vrah a žádná žena před ním není v bezpečí. Městečkem v severní Itálii otřese řada brutálních vražd. Mrtvoly zavražděných žen jsou zohavené, vykazují známky kanibalismu, nedaleko nich leží jehly uspořádané jako při magickém rituálu a na místě činu se pokaždé objeví tajemný krvavý nápis. Zatímco policie sleduje falešnou stopu a nepolapitelný vrah znovu udeří, případu se začnou věnovat dva novináři: zkušený matador Marco Besana, jemuž hrozí předčasná penze, a praktikantka Ilaria Piattiová, která je kolegům v redakci kvůli své nešikovnosti jen pro smích. Spojuje oběti něco víc než jen to, že to jsou ženy? A co je pojí se sériovým vrahem, který zemřel před více než sto lety? Na venkově bují pokrytectví i podezřívavost a novinářské prostředí je prosyceno závistí a hořkostí. Marco a Ilaria jsou však odhodlaní vytrvat a odhalit vraha za každou cenu.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
Nostalgia del sangue, 2018
více info...
Přidat komentář
Napínavá detektivka z Itálie. Líbil se mi vztah dvou hlavních reportérů. Jednu hvězdičku ubírám za trochu odbytý konec knihy.
Kniha se četla dobře, thrillerů z Itálie jsem zatím moc nečetl. Dávám čtyři stars.
Chvílemi dosti rozvláčné a utahané, mohlo by to mít i méně stran.
Takový průměr, spíše duševní pochody Ilarie a Marca, než samotného vraha a případu.
Slabé. Velice slabé. Nudné, myslela jsem že se konce ani nedočkám. Psané zvláštním stylem, místy jsem se ztrácela, nepřehledné. Občas jsem u čtení nedokázala udržet pozornost, myšlenky mi letěly úplně k něčemu jinému, což by se u dobré knihy stávat nemělo. Konec neslaný, nemastný. Jediné za co dávám ty dvě hězdy je sympatická hlavní dvojice novinářů.
Knihu jsem poslouchala jako audio v němčině a právě za výbornou interpretaci jednu hvězdičku přidávám ;-). Přestože i příběh jako takový se mi líbil a byl zajímavý. A Marco Besana a Ilaria jsou prostě sympaťáci hned na první dobrou :-). Případy vražd jsou hodně brutální a nechutné, takže určitě knihu nedoporučuji pro slabší povahy, protože autor všechno popisuje dost do detailu a taky opravdu naturalisticky. Ale jinak se kniha dobře čte - či v mém případě poslouchá :-), a je čtivě napsaná. Nejdřív mi trochu trvalo, než jsem se zorientovala v postavách, kterých je tam jak na orloji, ale časem se to zlepšilo a já jsem si knihu už jen užívala ;-). Dalším pozitivem je prostředí, ve kterém se vyšetřování odehrává - v Itálii se totiž vždycky cítím skvěle, ať už je to o dovolené nebo jen v knižní fantazii ;-), a přestože se příběh odehrává v zimě, má své neopakovatelné kouzlo. A na závěr bych už jen ráda dodala, že bych byla fakt moc ráda, pokud by se konalo pokračování...
Detektivka s překvapivě zajímavou zápletkou. Hlavními hrdiny jsou dva sympatičtí novináři, kteří vedou své soukromé vyšetřování brutálních vražd. Autor píše poutavě, dokáže čtenáře zaujmout. Jen ten závěr, ten jsem mu až tak nevěřila. Rozhodně doporučuji k přečtení, bude se vám to líbit :-)
Parádní detektivka, italské prostředí je osvěžující a děj napínavý, bez nudných pasáží. Doporučuji!
Říkala jsem si,že zkusím i jiné autory než znám a zkusila jsem tuhle italskou detektivku,která byla prezentována jako wau !!!! No za mě to bylo spíše bla bla bla bla ....Celá kniha byla prakticky rozhovor novináře a jeho stážistky,jak uvažují,jak přemýšlejí,jak si povídají,samotným zločinům byla vždy věnována sotva jedná stránka a to se mi vůbec nelíbilo!!!!A to nemluvím ani o italských jménech,kterých v knize bylo nespočet a člověk se v nich absolutně ztrácel,takže tahle kniha za mě ne L.
Tato kniha od moje první z prostředí Itálie a zároveň co se týká sériových vražd. Už od úplného začátku si mě knížka získala. Zde místo kriminální policie tu vyšetřují novináři. Zajímavá kombinace. Já si novináře občas představuji jako hyeny co otravují lidem život, ale tyto dva mě přesvědčili o opaku, že tomu není úplně vždy. Nebo aspoň v té knižní podobě. Ohledně vraha jsem byla vedle jak ta jedle. Stačí maličkost a člověk danou postavu vytěsní z hlavy a zároveň z příběhu, ale zase je pravda, že až takový šok to pro mě nebyl, když vrah byl znám. A to díky psychologie i několika psycho-thrillerů jako seriálů, co jsem viděla, mě to nešokovalo. Ba naopak. Vše do sebe začala zapadat jako jednotlivé dílky puzzlí. Za mne určitě bude kniha patřit mezi ty nejlepší thrillery. A ráda se ke knize znovu vrátím. Rozhodně 5*. :)
Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2020 – "4. Kniha, která má na obálce květinu"
Už popáté v řadě uteklo knize maximální hodnocení jen o pomyslný cípek hvězdy. Stesk po krvi je totiž povedený kousek s pár neduhy.
První pátrání po sériovém vrahovi v podání roztržité novinářské dvojice v podobě "Pijavice" Ilarie a jejího mentora bručouna Besany je opravdu zdařilá prvotina tajemného Daria Correntiho. Potěšilo mne, že jsem zde nezaznamenal žádné palčivější chybky spojené s nezkušeností autora.
Svižné vyprávění v kraťoučkých kapitolách zdařile mixuje citlivé dávkování vodítek s vcelku zajímavou omáčku okolo. Hlavní postavy nejsou prvoplánově sympatické, přesto jsem neměl problém najít si k nim cestu. Identitu vraha lze sice tipnout, "na beton" to však vědět nemůžete až do posledních kapitol. Na to Correnti nabízí čtenáři dostatek vodítek, vedoucích postavy a s nimi i zvídavého čtenáře do slepých uliček.
Vzhledem k tomu, že si v Itálii ženy po svatbě nemění příjmení podle manžela (a děti se jmenují jinak než matka), čeká na našince trochu "hokej" ve jménech a příbuzenských vztazích. Stačí ale dávat pozor a za skutečné italské zvyklosti lze autora i knihu jen těžko peskovat.
Po většinu času jsem byl vlastně spokojen a Stesk po krvi mi dopřával to, v co jsem doufal. Na druhou stranu ke konci začne být děj trochu překotný a mezi podezřelými a jednotlivými teoriemi se skáče každých pár stránek. I samotné zakončení, zejména pak vysvětlení vrahových motivací a osobnosti, zůstalo malinko za očekáváním. Correnti však stvořil obstojnou pátračku po relativně standardním (na poměry detektivek) vrahovi, kde vás až na opakující se slovo "hihňat" nebude nic výrazněji otravovat.
Zakoupeno v roce 2020 za 99,- Kč z e-shopu Knihy Dobrovský.
Zkráceně? Povedená prvotina italského autora, která sice ničím vyloženě nezáří, ale ani neotravuje. Ilaria a Besana se ženou po stopách vraha a vy s nimi. Nebýt trochu překotného skákání mezi podezřelými na konci knihy, přimhouřil bych očko a napálil pátou hvězdu.
Hodnocení na DK v době přečtení: 82 %; Moje hodnocení: 85 % jako 35. hodnotící.
Kniha mne většinou bavila, ale místy se děj moc táhl. O nějakých 50 stránek méně by knize velmi pomohlo. Bavilo mne prostředí, zápletka, kanibal a výlet do historie, i trochu neobvyklá a hlavně nesourodá dvojice "vyšetřovatelů" - novinářů.
Knížku jsem si koupila, protože mě zaujalo prostředí, přeci jen je to nové a prostředí Itálie je u thrillerů, které se většinou odehrávají na zamrzlém severu, nebo v deštivé Anglii, fajn změna. Prostředí a duo novinářů mě bavilo, konec mě sice nijak extra nepřekvapil, ale ve finále se mi líbil. Pokud bych tady skončila, mohla bych říct- neotřelý 4 hvězdičkový thriller, ale bohužel mě ta knížka nějak nedokázala vtáhnout, možná kdyby měla o pár desítek stránek méně... A vlivem pro mě neznámých a těžce zapamatovatelných jmen, jsem se v postavách mírně ztrácela. Za mě oddechový thriller ze zajímavého prostředí a se zajímavou dvojicí novinářů. Bohužel je mi ale jasný, že si z knihy zapamatuji jen to, že se odehrávala v Itálii a že zde řádil kanibal.
Za mě povedená detektivka. Je to zase o něčem jiném. Hlavní postavy mi byly sympatické. Doporučuji
Jako ,,voda a olej," tak zdánlivě nesourodá - nepropojitelná, je dvojice Marco Besana a Ilaria Piattiová. Svým osobitým stylem a uštěpačností..., se snaží objasnit vraždy žen, které je díky brutálnímu usmrcení..., přivádí na stopu, více jak sto let starou...
Autor skvěle zachytil prostředí i mentalitu obyčejných lidí, kteří v dané oblasti žijí.
Pokud budou i nové díly, jiné detektivky od tohoto autora, ráda si je přečtu.
Jo tohle se mi líbilo, ať už díky prostředí (přece jen italský krimi nečtu každej den), tak díky neobvyklé dvojici "vyšetřovatelů" (novinářů). Knížka odsejpala a v postavach se dalo dobře orientovat. Vraha jsem, jako vždy, neuhádla. Přišlo mi zajímavé, že se inspiroval prvním italským sériovým vrahem. A bylo fajn, že do současnosti byly vloženy i kapitoly z minulosti, které popisovaly vzor našeho vraha. Doufám, že někdy bude další díl, ráda bych se s Marcem a Ilarií ještě někdy setkala.
S touhle knihou to bylo jednou nahoru a pak zas šupem dolů.
Líbilo se mi italské prostředí, ústřední dvojice novinářů “detektivů amatérů” byla také fajn. Především Marco Besana a jeho sarkastické poznámky.
Ale jinak je to průměr. Neurazí, nenadchne. A konec dost odbytý, bohužel.
Vraha nemusí vždycky honit jen policie. V tomto případě to na sebe vzali novináři. Starý ostřílený kus těsně před důchodem a mladé tele krátce po stáži, které nemá ani mobil, jistou práci, neumí vařit a ani se oblékat. Naštěstí jí to pálí a novinařina ji baví a to je to podstatné pro skvělou spolupráci se zkušeným kolegou. Děj vcelku odsypává, ale zdá se mi, že těch vražd je na tak malém kousku severní Itálie až neuvěřitelné mnoho. Taky jsem měl trochu problém s orientací mezi postavami, není jich vůbec málo a ani italská jména mi v orientaci příliš nepomohly. A nemůžu si pomoci, pro mě je norma pro dobrou detektivku +-300 stran, tedy o sto méně..
Vcelku napínavý detektivní román se zápletkou i v osobním životě reportérky, která o případu informuje veřejnost.
Stesk po krvi
Detektivní příběh z italské oblasti se četl pěkně ....
Nechybělo mu napětí, prolínání času a pátrání po tajemném sériovém vrahovi, který se záhadně vynořil - snad z minulosti ?
Líbila se mi dvojice vyšetřovatelů - tak trochu sarkastický žurnalista Marco Besana - a elévka " pijavice " Ilaria - jejich dialogy byly odlehčením krutých vražd ....
Pokud bude mít kniha pokračování, ráda si je přečtu - a doporučím.