Štěstí po česku
Milan Tesař
Jak vypadá české hygge a kde všude nacházíme radost? Odpovědi se skrývají v tom, co milujeme. Houbaříme, pejskaříme, grilujeme, luštíme a děláme mnoho dalších věcí, nad kterými občas jiní ohrnují nos. Známý novinář Milan Tesař napsal čtyřicet dva láskavých fejetonů o tom, co nás hladí nejen na duši, a oblíbený ilustrátor Marek Douša k nim nakreslil trefné obrázky. Protože smyslem života je být šťastný. Bez ohledu na to, jestli někdo ohrnuje nos nad zavařováním okurek nebo našimi ponožkami v sandálech.... celý text
Přidat komentář
Nebavilo. Na autorovi jde vidět novinářská praxe, často jsem se při čtení fejetonů/postřehů dozvěděla statistické zajímavosti, ale bylo to takové...nahořklé. Většina článečků končila nějakým povzdechem, který ve mně prostě zanechal podivnou, někdy až školometskou pachuť. Doporučila bych spíš starší generaci.
Tak tohle mě bavilo. Přes moji prvotní skepsi jsem trefným postřehům autora velmi rychle podlehla. Doporučuji. Vtipné podání, které vás ovšem přiměje zamyslet se nad svými zvyklostmi a rituály. Přestože třeba nebudete s některými názory s autorem souhlasit, jako já, nijak vás to od dalšího čtení neodradí. Ano, je to pohled jednoho člověka, ale ten nabízí perspektivu, která vás doteď možná ani nenapadla. Poslouží k vytříbení vašeho vlastního názoru. A to za to rozhodně stojí.
Kniha příjemně krátkých, ale velmi výstižných vtipných zamyšlení nad námi, Čechy, a nad typickými českými vlastnostmi, umy a tradicemi.
Štěstí není muška jenom zlatá, ani se nedá koupit, je to obyčejná chvíle.
Slivovice je důkazem toho, že lze z přírody získat cosi krystalického, laboratorně čistého, esenciálního, prostě doopravdy podstatného.
Táborák není oheň. Táborák je děj. Děj, který se nedá vyprávět a kterého je plná noc.
Buď vlidny, protože každý, koho potkáš, bojuje svůj velký zápas.
Kniha se velmi příjemné četla.
Mám tu čest být první a musím tuto knížku pochválit a doporučit, protože je vtipná a laskavá (a o to jde, jak se dočtete v jejím závěru). Kulturního Milana Tesaře jsem měla ráda v Reflexu, jeho rozhovory byly vedeny vždy příjemně a jeden jeho fejeton jsem si - pro radost - umístila na jednu ze svých soukromých nástěnek. Taková nenápadná knížečka a co všechno se do ní vejde - postřehy o nás - lidech, naše české "specialitky", autorovy vzpomínky (ty se mi líbily tak moc, že bych si jich dala celou další knihu) a různé odkazy a zajímavosti. Někdy mi čtení přivodilo mírné námitky nebo otázky, ale většinou jsem se usmívala, souzněla a přidávala si svoje vlastní, často pamětnické prožitky. Je to moc dobrý nápad, taková knížka o radostech českých, a k tomu ještě tak hezky napsaná (zamrzí pár špatných písmenek - přitom tolik dohlížejících osob, jak se dočteme v tiráži!). Ilustrace pobaví - prostě Douša. Lepší knížku na právě uplynulý víkend jsem si nemohla vybrat. A miluji film Kulový blesk, díky za jeho připomínání vždy a všude.
Štítky knihy
fejetony anekdoty, vtipy, fóry štěstí Češi zábava životní pohoda, hygge
Pro mne takové milé letní čtení o radůstkách českého národa. V knize bylo hodně sentimentálního vzpomínání na staré časy, obohacení o pár statistických zajímavostí. Mělo se jednat o fejetony, čekala jsem více humoru.