Steven Spielberg – Život ve filmech
Molly Haskell
Spielbergovo dílo je ohromující. Jeho stopy producenta či režiséra najdeme všude – ve videohrách, v televizi i v hraném filmu. Za desítky let natáčení filmů potěšil geniální režisér více lidí než kterýkoli filmař v dějinách. Získal si nejen diváky, ale jedním, dvěma či třemi zaručeně dostal i toho nejzatvrzelejšího kritika. Podle některých už nikdo nepřekonal jeho rané filmy, zaměřené na dětství – Blízká setkání a E.T. Pro jiné jsou Čelisti, Dobyvatelé ztracené archy a Jurský park nejlepšími dobrodružnými filmy, jaké byly kdy natočeny, a dokonce i jejich slabší odvozeniny a pokračování postupem času získávají revizionistickou poctu „nedoceněného skvostu“. A dalším přinášejí větší a velmi odlišný druh potěšení jeho pozdější, temnější filmy – Říše slunce, Schindlerův seznam, A.I., Minority Report a melancholií zabarvený Chyť mě, když to dokážeš. Kniha uznávané kritičky Molly Haskellové rozebírá nejen profesní dráhu Stevena Spielberga, ale na jejím pozadí odkrývá i jeho osobní život.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2021 , Universum (ČR)Originální název:
Steven Spielberg: A Life in Films, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Biografie by se měla psát objektivně. Když už se nejedná o autobiografii, měl by ji psát někdo, kdo danou osobností není ani zaujatý ani ji nějak extrémně nezbožňuje. A jak sama autorka prozrazuje, ona sama není jeho velkou fanynkou. Tak, jsem si tak celou dobu říkala, proč to psala? Na knize je to totiž neskutečně znát. Nepomáhá tomu ani fakt, že s ním neudělala ani jeden rozhovor. A nelze se mu divit, když strhala jeho největší hity. A nešetří ho ani v této knize. Její osobní názory ( a většinou negativní), jsou obsaženy v každé kapitole. Kdybych se měla rozhodovat, jaký film si pustím na základě této knihy, řekla bych, že má hodný sledování tak maximálně jeden nebo dva. Naštěstí jeho nejznámější filmy mám dávno shlédnuté, jen jsem se chtěla třeba byť dozvědět jednu perličku z každého filmu. A o tom tahle kniha vážně není. Takže pro mě je to docela zklamání.
Nevýhoda monografií o lidech, kteří ještě nezemřeli je ta, že pokud to není například Martin Brest, který od filmu Gigli už nic nenatočil, ale je to někdo jako Spielberg, který v podstatě točí rok co rok nový film, je ta, že bude vždy omezená tím, že nepokryje veškerou jeho tvorbu. Takže zatímco Kniha končí Mostem špiónů, Spielberg točí vesele dál a od tý doby natočil dalších pět filmů a další budou přibejvat. Monografie by se měly psát jen o mrtvejch nebo Brestovi a podobnejch, který už nic netočí. Pochybuju, že paní Haskell, která už taky neni nejmladší, se za pár let zvedne a knihu dopíše o další Spielbergovy filmy.
Je dobře, že biografie Stevena Spielberga vyšla a chopila se jí Molly Haskell, která není úplně jeho fanynkou a nebojí se napsat i kritičtější názor. Pojala ji velmi čtivě, kariéru zasazuje do kontextu a stručně a jasně předkládá, jaký vliv na režisérovy filmy měl jeho život, o čemž ale spoustu fanoušků ví. Tou nejzásadnější výtkou pak zůstává, že kniha měla být rozhodně obsáhlejší, protože tak legendární tvůrce, který za celou kariéru nenatočil vysloveně špatný film, si ji určitě zaslouží a některé jeho filmy by mohly být rozebírány o dost hlouběji a ne tak povrchně. Sice se to děje až v závěrečných kapitolách, které jsou spíš encyklopedické než cokoliv jiného, přesto je to škoda. I závěr by asi potřeboval být jasnější a chybí mu nějaké shrnutí nebo doslov. Pro vlažného filmového fanouška, který chce mít přehled v základních osobách a filmech je Steven Spielberg Život ve filmech naprosto ideální, ale ty, kteří se o film zajímají hlouběji, úplně neuspokojí. 70 %
Stručný, nepříliš rozpitvávající životopis, jednoho z mých oblíbených režisérů.
Spielbergovy filmy jsem hltal od mala, ať už to byl E.T. nebo originální trilogie s Indiana Jonesem, koukal jsem nonstop dokola a pořád jsem se bavil a díky této knize jsem zjistil, že několik skvostů od tohoto režiséra s velkým R mi chybí k všeobecnému filmovému vzdělání.
Bohužel, knihu bych si přál asi obsáhlejší a některé pasáže bych rozhodně vynechal.
Holt biografie George Lucase za mnou zůstává alfou omegou tohoto žánru:)
Vše, co bych tu mohl o knize napsat už skvěle shrnul uživatel DennisMoore přede mnou. Za sebe však mohu říct toto: O promítání osobních zážitků režiséra do filmů jsem neměl tušení, takže jsem rád, že autorka dokázala všechny tyto souvislosti v knize rozumně předložit. Na filmech Spielberga jsem vyrůstal stejně jako na filmech jeho současníka a přítele Lucase. Když jsem tedy půlroku nazpět četl (dvakrát tak obsáhlou) biografii George Lucas: Život stvořitele Star Wars, ve kterém byly o Spielbergovi časté zmínky, bylo mi jasné, že v této knize budou určitě zmínky o Lucasovi. Celkově se biografie četla velmi příjemně, ovšem poslední kapitoly jsou lehce osekanější a kniha je poněkud ostře ukončena. Možná, kdyby se část předmluvy rozšířila a použila jako doslov, neměl by z toho člověk takový pocit.
Že Steven Spielberg do svých filmů promítá své vlastní životní zkušenosti, víme. Ale je velmi zajímavé sledovat, jak dlouho a jak systematicky to dělá a v jakých životních fázích točil jaké věci. Molly Haskell odvádí na poměrně malém počtu stran velice dobrou práci. Nejprve nás s pečlivostí stručného životopisce seznamuje se Spielbergovými kořeny a s prostředím, které ho utvářelo, a na tom pak staví, rozebírá film po filmu, odkazuje na to, co už o geniálním režisérovi víme, a odhaluje nové a nové, mnohdy opravdu zajímavé skutečnosti. Nejlepší na tom je, že rozhodně není zarytou Spielbergovou fanynkou, a ačkoliv jeho filmy neváhá pochválit, zároveň si umí držet odstup a tím zůstat objektivní kritičkou. Škoda jen, že poslední kapitoly jsou v porovnání s předchozími docela stručné a knize tak nějak chybí konec.
Intelektuální snob píše o režisérovi, kterého moc nemusí, a jeho filmech, které nesnáší a kterým nerozumí. Neustále si do Spielbergových filmů projektuje sexualitu, náboženství a chimérickou modlu dospělosti - sex a telenovelové vztahy, zdánlivě povýšené kulisami intektuálna. Do toho si hraje na psycholožku s vervou dětských kulinářů, kteří na pískovišti vytváří bábovkové speciality. Ve žraločích čelistech vidí zubatou vagínu, v klíčích na opasku muže z filmu E.T. mimozemšťan zase falický symbol. Tvrdí o sobě, že je milovnicí filmu, ale absolutně filmu nerozumí. Bere si filmové umění jen jako vývěvu pro své sexuální a vztahové přetlaky, přehlídku vlastního intelektuálního snobismu (hele, kolik jsem toho přečetla, kolik toho vím, jaké znám autority a jak zvládám cizí pojmy), implikaci svých náboženských interpretací a hraní si na dospělou, ačkoliv v jejím podání je dospělost ještě povrchnější než upřímné Spielbergovo nadšení do letadel.
Není to kniha o Spielbergovi ani jeho filmech, je to kniha o vnitřních démonech, nechápavosti a iluzi vlastní intelektuální nadřazenosti Molly Haskellové.
Nejvíc mě rozohnilo, že s arogantní nevšímavostí míjí vědeckou podstatu Spielbergových filmů - vědci se v jeho filmech chovají jako vědci a ne jak šílené karikatury (běžné ve filmech dodnes), což můžeme vidět v Čelistech, Blízkých setkáních i Indiana Jonesovi, když hlavní protagonista přednáší na univerzitě. Ale kde se autorka úplně utrhne ze řetězu, je Jurský park, kdy hard sci-fi knižní předlohu označí za pseudovědeckou hatmatilku (evidentně nerozumí vědě, knihu nečetla a tímhle metrem odsoudila i autory jako Asimov, Clark nebo Lem) a svou amatérskou psychologií tu odhalí, že se Spielberg dostal k vědě - k tomu, co vždy vyčítal svému otci. Ne, milá paní, obdiv k vědě je ve filmografii Stevena Spielberga už od úplných začátků. Ale to by chtělo, abyste byla méně zaslepena vlastní intelektuální dokonalostí a když už píšete o Spielbergovi, psát o Spielbergovi a ne o sobě a svých omezených dojmech.