Stezka v troskách
Gemma Liviero
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431611/bmid_stezka-v-troskach-Nsk-431611.jpeg
4
186
186
Srpen 1945. Ital Stefano se snaží dostat domů přes válkou zničené Německo. Cestou se ujme malého chlapce, jehož matka zemřela a Stefano ho nechce nechat napospas neznámému osudu. Společně najdou útočiště v odlehlé chatě. Ta patří Erichovi, bývalému německému vojákovi. Na místě se postupně objeví i další lidé – nedaleko žijící Rosalind se svým traumatizovaným manželem Georgem. Všichni postupně zjišťují, že jejich setkání povede k něčemu fatálnímu. A když Stefano najde dopisy Monique, záhadné dívky z Rosalindiných fotografií, dojde mu, že válka možná skončila pro státy a generály, ne však pro obyčejné lidi chycené v pasti daleko od jakékoliv pomoci…... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2019
,
Kalibr
Originální název:
The Road Beyond Ruin, 2019
více info...
Přidat komentář
Pro mě bohužel zklamání. Myslím, že autorka chtěla napsat román, kde žádná z postav není taková, jaká se na první pohled zdá, postupně se bude rozkrývat jejich minulost a vše skončí „šokujícím“ závěrem, kde se zjistí, že všechno je vlastně úplně jinak.
Na mě to nefungovalo, přišlo mi překombinované, laciné, na efekt. Popisované vnitřní pochody postav nedávaly místy smysl. Možná jsou zmatečné věty a odstavce i vinou překladu, nevím.
Úžasný válečný román. Střídá se současnost a minulost, při čtení se člověk musí plně soustředit na text.
(SPOILER)
Válečný román odehrávající se ve více časových rovinách a na různých místech. Takové knihy mám ráda, jenže čeho je moc, toho je příliš a tady těch časových rovin a míst bylo skutečně příliš mnoho. Nejenže je zařazeno období před válkou, během války a těsně po ní, ale období konce války je navíc rozsekáno po měsících a v knize řazeno různě napřeskáčku, podle toho s jakou postavou zrovna prožíváme její životní příběh.
Zpočátku mi děj připadal poměrně rozvláčný a některé dialogy a další detaily i zbytečné. To se sice ca v poslední 1/3 knížky změnilo, ale tehdy jsem se začala v časových rovinách dokonale ztrácet a musela jsem listovat dopředu a dozadu knihou, abych zjistila, kde se vlastně nacházím a která z postav ještě žije a naopak která je už mrtvá, jen se děj vrátil zpět do doby, kdy ještě byla živá. Zkrátka řádný mišmaš. A aby toho nebylo málo, i všelijakých tajemství, jimiž autorka čtenáře napíná, je v knize až příliš. Myslím, že kdyby byla kniha trochu střízlivěji koncipovaná, mohl to být silný příběh, kterému bych dala pět hvězdiček. Takto místy působí nevyzrále a málo uvěřitelně, některé důležité skutečnosti jsou jen mírně naznačeny a vzbuzují řadu otázek (skutečně mohla těžce zraněná Monique plavat v řece až k bodu záchrany? skutečně mohl čtyřletý Michal běhat do vzdáleného města se vzkazy, jak tam vůbec trefil?). Proto hodnotím jen třemi hvězdami. Zčásti za to asi mohou i některé zjevné chyby v překladu, např. ve vesnici není náměstí, nýbrž náves, ale pokud je někde náměstí a spousta obchodů, pak jde nejspíš o město, i když nemusí být velké.
Jsem docela překvapená z poměrně nízkého hodnocení knihy. Za mě rozhodně patří k těm povedeným s touto tématikou. Námět, zpracování - všechno se povedlo. Nenašla jsem během čtení jediné "hluché místo" , postupné rozplétání zápletky mě drželo ve střehu až do samého konce .
Co říct... Ze začátku jsem se nemohla začíst. Dokonce jsem mezi tím přečetla jinou knihu. Ale nemám ráda nedotčené knížky. Tak jsem jí dala druhou šanci. Sice mi trvalo, než jsem se do toho zase dostala, ale chtěla jsem vědět, jak to dopadne.
Něco jsem předpokládala a můj typ byl správný.
Knihu nedoporučuji, pořád tam je to ALE....
To byla tak depresivní kniha. Původně jsem čekala od knihy něco jiného. Spisovatelka však na stránkách odehrála koncert Osudové, kde bylo víc smutku než radosti ze života. Mám husí kůži, když si uvědomím, kdo všechno může žít mezi námi. Ta válka snad nikdy neskončila....
Ze začátku jsem se do děje nemohla moc vtáhnout. Pak jsem si zvykla na styl psaní, střídání postav i času. Konec mě překvapil a líbilo se mi propojení postav už z doby války.
Připojuji se k těm, kterým se líbí námět, ale zpracování už ne. Nepřičítám to střídání času děje a postav, ale zbytečně rozvleklému vyprávění. Snaha autorky udržovat čtenáře v neustálém napětí u mě selhala. Ke konci už mi byla všechna tajemství téměř ukradená. A konec mi přišel skoro krkolomný.
Ze začátku napínavé čtení, ale ten konec se mi zdál hodně překombinovaný a pokazil mi dojem z knihy.
Výborná kniha, četla se skvěle... Nízké hodnocení má neprávem...je srovnatelná se Zlomenými anděly... doporučuji.
Kniha mne dlouho netáhla, ale na základě recenzí jsem jí dala šanci a dobře jsem udělala. Zajímavý námět, proplétání dějových linek mi nevadilo. Spíš jsem čekala nějakou spojitost, která přišla až v závěru knihy a nakonec jsem ráda, že jsem jí dočetla. Pak to vše do sebe zapadalo. Není to sice 5hvězda, ale určitě stojí za to přečíst.
Příběh z období těsně po druhé světové válce a v retrospektivě i z časů války. Příběh, který se odehrává v Německu a v Itálii nabízí neotřelý pohled na válku a poválečné události očima třech hlavních postav. Je velmi emotivní a skrývá mnoho podnětů k zamyšlení. Bohužel, souhlasím se Šánkou, násilné skoky v čase mě při čtení rušily, i když měly svou důležitou úlohu osvětlit chování postav v současnosti.
Skvělé čtení!
Příběh mne zcela pohltil. Líbilo se mi jak autorka čtenáře postupně seznamuje s postavama, které se snaží začít život po skončené válce a jak propojuje současný děj s minulostí. Jak odhaluje charaktery hrdinů ať už kladných, jako byl pro mne Ital Stefano s nalezeným chlapečkem Michalem, Monigue, a nebo i záporných, kterými pro mne byli Erich a Rosalind. Jen u Georga si nejsem jistá zda je pro mne kladným a nebo záporným hrdinou..... Každopádně ,za mne, úžasný příběh ke kterému se určitě ještě vrátím.
Příběh nebyl vůbec špatný, ale kniha se mi nečetla moc dobře, místy jsem se ke čtení vyloženě nutila... Rozuzlení zajímavé, ale podruhé číst určitě nebudu... Předchozí úžasní Zlomení andělé nasadili laťku opravdu vysoko...
Tak já budu v hodnocení opět vybočovat jako obvykle. Ale jako tohle? Ta kniha byla úžasná. Skvěle napsaná, skvělý námět, skvělý zajímavý a napínavý příběh. Pomalu jsem to vše rozmotávala, celý příběh, a pomalu se dozvídávala pravdu. Přeskakování v čase mi tedy vůbec nevadilo, od toho tam byla ta data, kdy se to stalo a po prvních kapitolách jsem si na to zvykla a už s tím počítala, že to vždy přijde a tak se dozvím zase další dílek skládačky. Na začátku to nevypadalo vůbec tak, jak se nakonec ukázalo. Monique jsem nemusela, ale nakonec jsem jí milovala, jen to člověk musel rozuzlovat. Moc povedená kniha. A ano Erich a Rosalind byli nepříjemní a velice zlí lidé, protože taky byli věrní své říši a my všichni víme, jací všichni takový byli, takže za mě žádné překvapení, hodili se tam, nemůžou být všichni milí a shovívaví. Nevím co tedy potom chcete číst, když vám takové věci vadí. Za mě super kniha, která určitě najde místo v mé knihovně!
Knížka není špatná a nevadily mi ani různé roviny vyprávění a pohled z několika perspektiv. Nakonec bylo zajímavé, že z postav se stali jiní lidé, než zpočátku vypadali.. Podle mě za přečtení stojí.