Stezkami pravěku
Jaroslav Vrána , František Lopour
Kniha nejen pro děti a mládež, ale i pro dospělé, obsahuje tři dobrodružné příběhy z dávných časů. V příběhu Za ztraceným lovcem se Tumak a Černý Jelen, dva mladí muži z kmene Angů, vydávají po stopách dávno ztraceného lovce Nyra, aby pro Angy objevili nová loviště. Hrdinou příběhu Mladý šaman je chlapec Ari, který z tábořiště kmene Dartů odchází do vzdáleného Posvátného údolí, aby složil obtížnou zkoušku a stal se novým šamanem. V příběhu Dráp šavlozubého tygra hledá mladá dívka Tiena svého ztraceného bratra Muriho a při tom v sobě objeví nečekané schopnosti, které jí a jejím přátelům umožní porazit lidožroutský kmen Kalvetů. Poutavý text doprovázejí barevné ilustrace.... celý text
Přidat komentář
Příběhy samotné jsou pěkné, ale k pěti hvězdičkám mě přesvědčily především nádherné ilustrace.
tááák dočteno...s nadšením jsem se vrhla do pravěku...a ilustrace zvedli moje hodnocení aspoň o 1,5hvězdy...Zdeněk Burian to není, ale i tak jsou parádní...dokonce se mi zdálo o úprku před rozvodněnou řekou, čímž musím hodnocení navýšit o další půlhvězdu :)
v knize jsou 3 příběhy...první o dvou klukách, kteří vyráží dle šamanova přání hledat ztracené mamuy a nová loviště...(to ještě celkem ušlo...)
druhý o mladíkovi, který se z kluka mění v šamana, zdůrazněny rituály, zvyky, úcta k moudrosti a stáří....
a třetí - příběh dívky Tieny, který mi celkem rval oči/uši, ale přečetla jsem ho se zájmem, takže budiž :)
no a co mi teda vadilo ?? taková ta běžná moderní řeč pravěkých lovců...postavy mi taky místo pralidí evokovaly spíše indiány...všichni hrdinové navíc byli úžasní lovci, nadaní i věšteckými schopnostmi, prostě autor si vybral takové ty "echt" borce...a dál postupoval, jakoby to pořádně neměl promyšlené..kromě mamutů (tu mě třeba točil výraz "chlupatý slon" - jak mohl pračlověk vědět, co je slon ???) přidal šavlozubé tigry/lvy - nazvané ami, nguriho - sněžný leopard neboli irbis předlohu ? pak klasické vlky, rysy, sovy, divokou kočku (aka mazlíčka v poslední povídce)...nálezy koster dinosaurů..
Někteří pralidi mluví plynu, větná skladba i slovník 20.století pomalu, druzí stylem "já být, ty být"...navzdory tomu za pomoci "výstižných" posunků zvládají dialogy plné radostných vizí světlých zítřků v květnatém stylu...povídkami se nese snaha o smír, mírové řešení konfliktů, lidi směřující k dráze šamana v obou povídkách s tímto zaměřením pochopí, že zabíjet je špatné (jak lidi, tak zvířata...ještěže ale flákoty sní bez problémů - masa asi bylo víc než ledového salátu...)
ale abych to jen neprznila - ilustrace super...podněcovaly fantazii...příběhy čtivé..odmyslíc si mluvu a občas krkolomnou stavbu dějě - vrátili mě do oblíbeného pravěku...takže...přeci jen hodnotím jako velmi dobré :) 70%