Stíhací peruť na Guadalcanalu

Stíhací peruť na Guadalcanalu
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/241548/bmid_stihaci-perut-na-guadalcanalu-241548.jpg 4 4 4

Dramatické svědectví o mužích vynikající 212. stíhací perutě námořní pěchoty a všech, kteří s nimi bojovali na Guadalcanalu - Ti kteří porazili v nerovném boji japonské jednotky, fanaticky bránící své pozice na Guadalcanalu. Též o jejich legendárním veliteli Haroldu Bauerovi, jemuž byla posmrtně udělena Medaile cti. Rukopis vznikl na základě rozhovorů s účastníky bojových operací o strategicky důležitý ostrov Guadalcanal v roce 1942 krátce po jejich návratu domů. Zachycuje autentické příběhy vzrušujících, smrtelně nebezpečných vzdušných soubojů, jak mu je vyprávěli ti, kteří byli v centru dění. Svěřují se se svými nejniternějšími pocity - se strachem i odhodláním porazit Japonce. Tento unikátní rukopis se po smrti Maxe Branda (F.S.Fausta) ztratil a teprve po půlstoletí se ukázalo, že jedna kopie existuje.... celý text

Literatura faktu Vojenství
Vydáno: , Ivo Železný
Originální název:

Fighter squadron at Guadalcanal, 1996


více info...

Přidat komentář

Filatov
04.09.2023 4 z 5

Obětavost a absolutní nasazení těchto chlapíků na jednom z rozhodujících míst bojů v Pacifiku. Dvěstědvanáctka má své hrdiny a velká jména, díky kterým se tento ostrov udržel a nemyslím pouze piloty ale i celou pozemní posádku a všechny ostatní.

Inozuka
01.11.2020 3 z 5

Četl jsem jako oral history doplněk k Hubáčkovu Vítězství v Pacifiku. Na knize je cenné, že vznikla krátce po nasazení 212. stíhací perutě námořní pěchoty na Guadalcanalu a obsahuje proto syrové a neupravené svědectví o bojích na tomto tichomořském ostrově. To je ale paradoxně i slabinou knihy, která je vlastně takovou neučesanou reportáží se všemi nedostatky, které k tomu patří: neobjektivitou a značnou roztěkaností. Z toho důvodu se kniha nečte zrovna lehce, je mírně zmatená a krapet propagandistická. Výsledku nepřispívá i dost kostrbatý překlad (letadlo opravdu nemá poklop, ale kryt kabiny) a některé faktické chyby (zero není typově G4M, ale A6M a japonská puška Arisaka opravdu nemá ráži 25 mm). Takže jako doplněk k jinému textu zajímavé, jinak ale v rámci oral history válečných knih spíš slabší.


Tclaw
07.05.2019 5 z 5

Tak tohle je přesně ten druh knih, které mám rád. Zkraje jsem si zvykal na autorův styl psaní, ale pak se to najednou poddalo. Kniha je sice o letecké jednotce, nicméně nechybí krom vylíčení bojových akcí i trochu té omáčky okolo. Tudíž se čtenáři dostane i širšího pohledu na věc než jen suchého konstatování, že "toho a toho dne bylo sestřeleno XX nepřátel při ztrátě XX vlastních". Nejlepší je pak fakt, že je to víceméně vše pravdivé.