Stín
Johana Tichá
Mladá česká autorka (18 let) poslala do naší redakce rukopis fantasy knížky, který nás nadchl díky napínavosti děje a hlavně díky brilantnímu autorskému zpracování, se kterým se jen tak nesetkáváme. Stín je démon. V Loreanu, světě mýtů a nadpřirozených bytostí, kde se magie snoubí s technologií a pro zbraně se nechodí daleko, to není nic zvláštního. Že život není pohádka, o tom už se přesvědčil na vlastní kůži. Útěk a neustálé ohlížení přes rameno mu zatím zajistilo přežití, příslib krve ho ale pronásleduje na každém kroku. Stín si zvykl být opatrný – ví, že za každým rohem může číhat smrt, a jen ten nejrychlejší se jí dokáže vyhnout. On sám ze všeho vyvázl se zdravou kůží. Zatím... Ale minulost je mu v patách a město Miralon se stává dějištěm boje na život a na smrt. Napínavý příběh, který neodložíte!... celý text
Přidat komentář
příběh byl velice čtivý a zamilovala jsem si hlavní postavu. jediné, co mi možná scházelo, byla trošku hlubší zápletka. Ale jako jednohubka na dlouhé odpoledne to bylo naprosto ideální. Oceňuji nápaditost a propletení různých prvků stvořeného světa.
V téhle knize je hrozně znát,že autorkou je holka:) Nicméně postavy propracované,perfektně napsané,trocha toho goru tam taky parádně zapadla. Jen mi to přijde trochu poslepované ze všech možných sci-fi a fantasy omletých prvků,seskupených do jednoho menšího příběhu. Každopádně,tahle autorka má obrovskou budoucnost a já držim palce;)
Moc se mi líbilo vytvoření Loreanu, jeho obyvatel, technologie a kouzel. Styl psaní byl úžasný. Ty popisy! Úplné blaho.
Co mě mrzelo, byla jednoduchost dějové linkdy jako takové a některé spíše dětské hlášky hlavních postav, ale celkově se mi kniha líbila. Na přemýšlení nenáročná a celkem vtipná.
Tak to byla jízda! Člověk se ani chvilku nenudil! Pro klidné odpoledne kdy se chcete pobavit je to prostě super knížka.
Skvělé fantasy! Opravdu bych skoro nevěřila, že to napsal někdo tak mladý, jako Johanka. Pěkný styl (nesouhlasím s předchozím komentářem, že by byla znát "nevypsanost") a čtivý děj. To, že jádrem příběhu je, že si postavy jdou po krku, mi fakt nevadilo. Je to napsané inteligentně, a navíc - prostě mě to bavilo a hltala jsem :-) Vždycky jsem se těšila, až si cestou z práce v autobuse knížku otevřu. Doporučuji!
Stín - v žánru fantasy - je prvotinou mladé nadané spisovatelky a byla první knihou tohoto žánru, kterou jsem přečetla. Vůbec jsem nečekala, že ji přečtu doslova "jedním dechem". Doporučuji proto všem jejím čtenářům: vyhraďte si dopředu na ni potřebný čas, nebudete se od ní moci odtrhnout.
Stín je velice čtivá kniha, která mě zaujala již na prvních stránkách svým humorem a smyslem pro humor. Johana Tichá napsala na svůj věk velice povedenou knihu, nad kterou by se měl pozastavit každý milovník fantasy knih, který se rád zasměje a podpoří českého autora. :)
Úplně první co musím zmínit a co mě na knize nejvíc překvapilo je věk autorky. Když jsem na zadní straně knihy našla stejný rok narození jako je ten můj a pak ještě přišla na to, že je autorka bez pár týdnů téměř o rok mladší (já se narodila na začátku roku ona na konci) zarazila jsem se. Nejdřív jsem byla skeptická, sama vím že se svou vlastní tvorbou bych ještě na veřejnost nevyšla, už protože ze je mi stále málo a ještě nejsem vypsaná. Ale pak jsem si vzpomněla na svou kamarádku, která vlastně v tom samém věku vydala knihu a povedla se jí výtečně. Tak jsem dala mladé autorce šanci a v duchu si posteskla, že já takovou příležitost nedostala. Knihu jsem už od začátku četla s odstupem a od autorky jsem moc nečekala. Ano, na stylu psaní je vidět že to psala mladá holka, která není ještě zcela vypsaná. Ale má fantazie na rozdávání a nápady popsané v knize byly někdy i dost originální. Sama zápletka nijak závratná není, ale kniha má dostatečnou délku aby čtenář nepotřeboval něco víc. Ich-forma hrdiny mi ze začátku trochu vadila, ale časem jsem si na ni zvykla a ani mi nevadila. Jediné co mi přišlo zbytečné byly dvě krátké kapitolky z pohledu jiných postav- dát to tam takhle z ničeho nic a tento postup neopakovat je trochu krok do prázdna, nedávala bych to tam vůbec, nebo bych to dala víckrát. Ale i tak byly postavy zajímavé, promyšlené a i když se na některé, hlavně v konci, trochu pozapomnělo, líbily se mi. Knize vlastně není moc co vyčítat, není špatná, ale to že autorka je ještě mladá a potřebuje se vypsat je z toho znát. Povedlo se jí sepsat ucelený příběh, který nikde nedře. Věřím že se autorka ještě vypíše a jednou tu třeba bud psát jen pochvalnou kritiku na její knihu. Přeji jí mnoho úspěchů s novými díly a vlastně i touto knihou- protože méně náročné mladší čtenáře by mohla oslovit dost.
Těšila jsem se na čtení - strašně moc. A nejsem zklamaná, svým způsobem. Autorka má bezpochyby talent a fantazii (podobnosti ve fantasy sféře je zcela normální). A přála bych si, aby jí jednou vyšlo i něco dalšího. Líbí se mi stvořený svět, dějová, ačkoli jednoduchá, linka a oblíbila jsem si Stína. Není to typický hrdina. Spíš hejsek, který svou milou stránku rád schovává za spoustu keců a nepřátelského vrčení, zároveň ovšem v sobě má jistou porci zranitelnosti... to se mi zamlouvalo.
Nicméně, styl psaní mi úplně nevyhovoval. Taky mi to přišlo "nevypsané". Ale kdoví... každý spisovatel tvoří po svém a třeba Luděk Stínil (romány pro dívky) píše dost úsporně a jednoduše. Možná to tak prostě autorce sedí. Ale myslím si, že to šlo napsat ještě líp. Malebněji. Detailněji. Komplexněji. Když pominu styl, spoustě věcí v dílku není věnovaná dostatečná pozornost - například vysvětlení některých letmo zmíněných jmen a tvorů... A u některých scén postrádám hlubší smysl jejich existence, než natažení počtu stran - viz. klábosení s bohem. Chybí tomu větší propracovanost, důkladnost. Jako bych držela v ruce fajn nápad, koncept a chybělo z toho udělat skvělou knihu.
Škoda, mohlo to mít místo vedle známých fantasy titulů, kdyby to autorka ještě kapku pilovala. Takhle bych to nechala tam, kde jsem to našla - v dětské části knihovny. Ale zas pro úplné děti? To nevím... 12+ možná. Z hlediska dětské knihovny bych ovšem dala 4 hvězdy (80 %), mladší čtenáři nebudou tak kritičtí ke stylu a jazyku. Tam se to ujme tak, jak to je. Obecně ale tři, mělo to navíc. Uspěchaná práce. Za předpokladu - mého - že autorka chtěla zaujmout širší spektrum lidí.
65 %.