Stín bohů
John Gwynne
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511603/bmid_stin-bohu-0IU-511603.png
4
176
176
Krvopřísežní série
1. díl >
Ty nejlepší ságy jsou napsané krví. Uplynulo celé století od doby, kdy spolu bohové bojovali a navzájem se vyhubili. Zůstaly pouze jejich kosti, slibující velkou moc těm, kdo jsou dost stateční na to, aby se je vydali hledat. Vigrídem se šíří zvěsti o válce a osud následuje kroky tří bojovníků: lovkyně na nebezpečné výpravě, urozené ženy toužící po válečnické slávě a otroka, který usiluje o pomstu mezi žoldnéři známými jako Krvopřísežní. Všichni tři budou utvářet osud světa, když na něj opět padne stín bohů. Stín bohů zahajuje novou epickou fantasy ságu Krvopřísežní, zasazenou v severském světě plném mýtů, magie a odplaty.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno:
2022
,
Host
Originální název:
The Shadow of the Gods, 2021
více info...
Přidat komentář
Svět, který se po válce bohů snaží postavit na nohy. Ale ne mírumilovnou cestou. Lidé, kteří mají magické kosti těchto bohů, se snaží ovládnout zbytek světa. Krajinou, která odpovídá našemu severu, se potulují skupiny bojovníků, kteří se snaží najít zbytky bohů nebo se nechávají najímat pro peníze. A pak jsou tu obyčejní lidé, kteří by rádi žili v míru, ale které okolnosti donutí bránit rodinu nebo pomstít své mrtvé.
Jednoznačná inspirace Vikingy, ať už stylem života a boje, tak i mytologií. Kniha je plná krvavých střetů, pomsty, cti, chtivosti a zrady. Ale také magie - ať už té, kterou vládnou lidé "poskvrnění" bohy, nebo té všude kolem - v krajině nebo v různých bytostech.
Toto je epická fantasy stvořená bohatou fantazií autora, svět není zcela originální, ale je doplněný velkou škálou bytostí, nad kterou srdce milovníka pohádek pro dospělé zaplesá. Už jsem četla lepší díla, ale i tato kniha mě rozhodně pobavila a potěšila. Tento měsíc vychází druhý díl a já se těším na pokračování.
Na první díl epické fantasy série Krvopřísežní mě nalákala obálka. Zaujala mě na první pohled, a když jsem poté viděla i dobré ohlasy na knihu, šla jsem do ní.
Sledujeme osudy tří hlavních postav:
Orka je lovkyně, milující matka a manželka, která se žene za pomstou.
Elva pochází z vlivné rodiny a utíká před osudem, který je pro ženu běžný. Ona ale touží po slávě jako válečnice.
Otrok Varg už nemá co ztratit a pokouší se dostat mezi slavné bojovníky - Krvopřísežní.
Ze začátku mě bavily všechny tři dějové linky. Postupně byl ale děj u Elvy a Varga podobný, protože v obou případech zde byly válečné skupiny a vydávaly se plnit úkoly.
Nejvíce se mi líbila linka Orky. Sice se do boje občas vrhala hlava nehlava, ale i tak mi byla nejsympatičtější.
Prostřední část mi přišla chvílemi zdlouhavá a čtení mi moc neutíkalo. Na konci se ale konečně začalo schylovat k něčemu velkému a to mě docela nalákalo na pokračování.
Dobře se četlo, ale po přečtení série Hry o trůny se každá další fantazy velice špatně hodnotí. Jelikož koncem této knihy patrně vše začíná, pustím se do dalšího dílu.
Absolutní pecka! Říše padlých bohů, bojiště, žoldnéřské kumpanie, potomci bohů, apod. Po delší době jsem maximálně nadšený a protože jsem měl knihu pouze půjčenou z knihovny, rozhodl jsem si ji koupit! A to v dnešní době dělám u nových fantasy už jen vyjímečně. Každému fanouškovi žánru fantasy opravdu vřele doporučuji k přečtení! Obzvláště pak nadšencům období vikingů. Howgh.
Co se mi líbilo moc, byla výborně navozená atmosféra chladného severu a popis běžného života válečníků. Jinak mi bohužel silně splývaly linie Varga a Elvy, jelikož se v obou případech jednalo o tlupu pohybující se odněkud někam (ale to je samozřejmě i chyba mě samotného a mého (ne)soustředění. Orka mi byla svým přímočarým, předvídatelným chováním ve stylu "zabít všechny" poměrně nesympatická a obecně mi chyběl nějaký vývoj postav. Jedna jde za pomstou, druhá za slávou, ale vnitřní dynamika tomu chybí. Potřeboval bych ústřední trojici víc vidět do hlavy. A pak jsem měl ještě pocit, jako by v celém tom rozlehlém světě byly jenom tři naše party a všichni se se všemi znali, což světu trochu ubíralo na velkoleposti. Posledních 100 stran ale celou knížku hodně zvedá a skoro bych dal 4 hvězdy, což by mi ale přišlo nefér vůči knížkám, u nichž jsem o 4 hvězdách nepochyboval:) Ale četlo se to moc fajn a dvojku si dám rád, to zase jo:)
Prozradí mi někdo, jak se popisuje příběh, ze kterýho jste si sedli na zadek (nove skutečnosti jsem tohle slovo použít nechtěla) sotva jste ho otevřeli?
Mrazivý a nelítostný sever, kde si obyčejní lidé obstarávají živobytí, jak se dá. Ti, kterým v žilách koluje božská krev, jsou loveni a posíláni do otroctví. Bitvy. Souboje. Magické runy, staré legendy, prazvláštní bytosti a pyšné drakkary, ženoucí se po moři. Draci. Joo, tak v tuhle chvíli jsem byla nejšťastnější...
Orka matka, bojovnice a žena, kterou pověst předchází. Dlouhá cesta a nezkrotná touha po odplatě.
Elva dcera vlivného muže, která odmítá přijmout běžný úděl žen. Silná a odhodlaná získat vlastní bitevní slávu.
Varg připravili ho o to, co ve svém životě miloval nejvíc. Otrok, který si dokázal vybojovat vlastní život, přátelství, novou rodinu i samotnou svobodu.
Jestli jsem se zamilovala? Jo, hrozně moc! Do světa, o kterém autor psal, do postav, které vytvořil, do příběhu, který pod prsty utekl jako nic. Víc doufám říkat nemusím. Bylo to perfektní!
3.5
John Gwynne podruhé a líp!
Jeden se ani nenadá a už žije severem, žije světem, jež má základy v severské mytologii, ale dýchá sám za sebe. Je žádoucí, prokvetlý přirozeností, drsností, magií a bohy. Vlastně je to po dlouhé době svět, který tak trochu smetl všechno ostatní ze stolu.
Dost dlouho jsem měla na jazyku sousloví - neurazí, ani nenadchne, ale to by nebyla až tak pravda. Tedy, minimálně to druhé z výše zmíněných. Vůbec bych se nebála tohle strčit někomu, kdo si chce sáhnout na vyšší fantastiku a nebojí se motivů grimdarkovky. Gwynne je v tomto spisovatelsky přístupný a velice dynamický. Nemusí vyloženě překvapit, protože vsadil na prvoplánové postavy, které do celkové struktury hezky zapadají, ale rozhodně je to dost příjemný kousek.
Tým Varg a Elva
Na Orku si nakonec ještě počkám
Fantasy výjimečná především tím, jak dokáže ve čtenáři vyvolat sugestivní atmosféru Severu.Malinko mi splývaly dějové linky Varga a Elvy, ale to je jen piha na kráse. Posledních 100 stránek je slušná jízda včetně rubaček a soubojů.Jen s těmi seaxy a slovem "baže" by mohl autor pro příště trochu šetřit.
Moje první kniha od Johna Gwynna... Mike z Mikes review ji docela chválil. Viděl jsem televizní pořady Vikingů, hrál God of War a AC Vallhalla, také četl severskou mytologii od Gaimana a nedávno jsem v práci přednášel o severské historii. Takže budování světa je dobré a pro mě známé, mohl bych se obejít bez bohů a poskvrněných....ale dobře.
Každopádně, tvorba světa je skvělá (s některými dobrými neotřelými nápady), zbytek už tolik ne (V žádném případě, můžeme mluvit o úrovni Abercrombieho....ani s velkým odstupem) Děj byl dost dobrý na to, abych pokračoval, dokonce i pomyšlení střední část knihy mi přišla trochu pomalá.
Také je to typická první kniha z ....trilogie?! Takže je to většinou jen nastavení kousků kolem....
Celkem 3,5...ale určitě se podívám na další díla od Johna
P.S.: Slovo Seax si budu pamatovat navždy.....nemám tušení, kolikrát bylo použito, ale bylo to hodně
Přečteno v originále a odnesla jsem si z toho pocit, že jde o cosi mezi Beowulfem a seríálovými Vikingy.
A víte proč si knihu znovu přečtu česky? Protože: a) Orka: Snad poprvé jsem narazila na hrdinku, která by mne ničím neodrazovala. Krutým životem na severu zocelená válečnice, odaná matka a manželka, kterou v noci nenechají v klidu spát hříchy minulosti. Když jsou od ní její manžel a syn odtrženi, slibuje pomstu a za svým cílem jde - dá se říct hlava nehlava. “I am blood, I am death, I am vengeance.”Poslední dobou mě téma pomsty velmi baví, byť už na mě toho krveprolití je tedy v knize až někdy moc. V příběhu se mihnou ještě další dvě hlavní postavy a několik vedlejších, ke kterým budete chovat určité sympatie. Ale co nejvíc mě k českému překladu táhne je B) onen svět samotný. Autor u pouhé inspirace severskými mýty totiž nezůstal a stvořil svět, který mě navzdory severské zimě, která se ze stránek nemilostrdně tlačila, nenechal chladnou. Příběh, který sledujeme se odehrává několik staletí po Ragnaroku. Odkazy na tuto dávnou historii jsou nám podávány povětšinou prostřednictvím syna Orky, který se jmenuje Breca. On se ptá, rodiče odpovídají. Docela nenásilné podání, obzvlášť pro někoho, kdo si není jistý svou angličtinou a přesto se vydává na temnou stezku své příčetnosti. Mě se třeba líbilo, že po oné válce bohů zbyla na zemi spousta kostí pobitých bohů. Některé jsou malé, ty se používají pro ochranu a některé jsou velké, třeba jako lebka, ve které je vystavené prostě celé město. Zní to absurdně, ale v příběhu to funguje a mě spadla čelist. Dále mě zaujaly "Tainted - poskvrnění" - lidé, kterým v žilách putuje boží krev. Mají různé magické schopnosti podle bohů, můžou se měnit ve zvířata - například ve vlka, v medvěda. Společnost je loví a využívá jako otroky bojovníky. C) Překlad Romana Tilcera.
Aktualizováno po přečtení českého překladu: To co angličtina skryla do údernosti, Tilcer náramně česky vykreslil do mého úplného pochopení a taky to bylo trošku labůžo. Za mě moc fajn knížka, která se do dějin nezapíše, ale skvěle Vás pobaví.
Gwynne je bezpochyby skvělým vypravěčem. Vhodí vás do svého světa bez zbytečného vysvětlování, což pro znalce či milovníky severské literatury a mytologie znamená velkou výhodu, budou mu rozumět víc než čtenáři severem nepolíbení.
To však neznamená, že si čtení neužijí. Stín bohů je skutečně dobrou fantastikou, které nechybí nic, co od tohoto žánru očekáváte: zajímavý svět, znamenitě napsané postavy, tajemné záporáky, odvážné válečníky, krvavé bitvy, hon za pomstou, draky, magii, mýty, intriky, zradu i lásku…
(Osobně bych ocenila slovníček severských pojmů na konci nebo pod čarou, ale s překladačem se dá taky pracovat. :))
Musím říct, tohle mě bavilo! Škoda, že jsem dočetl. Určitě půjdu do pokračování, až bude. Přiznám se, že mě občas vyrušila chybička v textu, přesto jsem si to užíval.
Kniha má tři dějové linky (tří hlavních postav), které mě bavili od začátku do konce.
Knížce bych dal 4,5 , kdyby to šlo, ale nejde. Proto správně zaokrouhlím ... nahoru. ;)
Tento příběh určitě nadchne milovníky severské tematiky. Zdejší hrdinové jsou jako vikingové, žijí pro boj, slávu a bohatství. Příběhem provází tři postavy - Varg, bývalý otrok, který cestu bojovníka teprve objevuje, Elva - žena, která nechce hrát jen úděl manželky a něčího majetku a tak je válečníkem a Orka, která má boj v krvi a čtenáři to nejednou předvede. Z těchto tří je nejsilnější a nejbrutálnější a taky jsem si ji nejvíc oblíbila. Konečně žádná měkota.
Ale aby to byla plnohodnotná fantasy, je třeba ji pořádně doplnit. A tak se tu dozvíte o padlých bozích, jejich potomcích s nadlidskou silou, o tennurech a vaesenech, což jsou nejrůznější příšery, které dokonce mluví, o obřích pavoucích, krkavcích a orlech, trolech a mnoha dalších. Samozřejmě v takové společnosti se to hemží i stovkami otroků, čarodějkami... Prostě dokonalý mišmaš všeho.
Přesto téměř po celou dobu budete chápat, jak jednotlivá kola do tohoto soustrojí pasují a víceméně i jak fungují. Každý pohled působí jinak, odehrává se jinde a až ke konci, asi v posledních 80 stránkách, se teprve začnou prolínat a dávat větší smysl. Což je bohužel smutné, protože to je jediná část, která mě doopravdy bavila. Zbytek knihy se ve své délce poněkud vleče a po celou dobu mě to nutilo přemýšlet, jaký význam to všechno vlastně má. Chybělo mi napětí a překvapení. To přišlo jen když umřela nějaká postava (což bylo často). Takže vlastně ani to nebylo příliš dechberoucí.
Bylo to dlouhé, obsah příběhu se spíše povznášel při okraji a do hloubky vstupoval až ke konci. Tentokrát jsem si užila všechny tři pohledy, postavy mi sedly, i když to bylo celé pořád jen o krvi, úlomcích kostí, kouscích mozku, smradu výkalů a celkově bitevní vřavě a smrti, což také severské tematiky obvykle jsou. Jen by se to nemuselo pořád opakovat.
Chvílemi jsem myslela, že už to vzdám, ale dočetla jsem to, vyloženě zklamaná nejsem, ale rozhodně radostí a spokojeností neskáču do stropu. Bylo to zajímavé, obsahově lákavé, ale po vypravěčské stránce nudné a nijak výjimečné (počet chyb v textu mě taky zrovna nenadchl). Konec však zůstal otevřený a ráda bych znala pokračování, takže to nejspíš risknu a budu chtít zjišťovat zbytek příběhu... 3.5*
*přečteno v originále*
*****
Pokud se nezaleknete těžko vyslovitelných jmen a asi tak sto padesáti severských slov, které jsou pro našince prostě mimo, dostanete naprosto brilantní, brutální, do detailu vybroušenou high fantasy, která čekne všechny položky. Dokonale originální svět, skvělé postavy, promyšlený děj a k tomu nějakou tu magii a příšery jak ze Zaklínače. Prostě láska na první pohled!
*****
Pokud fandíte drakům, drsným bojovníkům, nabroušeným sekerám, magii, ale taky rodině a přátelství, je tohle přesně to, co byste měli vzít do ruky a přečíst. Teď hned, díky.
*****
Kdo máte v oblibě Anthonyho Ryana, tak si to přečtěte taky.
Z počátku mě příběh moc nenadchl,ale s postupem času a ubývajícím stránkami se to zlepšilo. Strhující konečná zároveň hezká návnada ke druhému dílu. No, uvidíme....