Pán věže
Anthony Ryan
Stín Krkavce série
< 2. díl >
Tváří v tvář hrozbě musí i ta nejzdráhavější ruka nakonec pozvednout meč. Vélin Al Sorna je unavený z války. Ve službách Království a Víry bojoval v bezpočtu bitev. Odměnou mu byla ztráta lásky, smrt přátel a zrada krále. Po pěti letech v alpiranském žaláři touží jen po návratu domů, odhodlaný, že už nikdy nebude zabíjet. Reva plánuje, že Vélinovi na uvítanou vrazí kudlu do zad. Zničil její rodinu i její život. Nic ji neodradí od krvavé pomsty — dokonce ani hrozba vpádu největšího nepřítele, jakému kdy Království čelilo. Ale jakmile vzplanou válečné ohně, z protivníků se stávají spojenci a pravda se mění v lež. Pokud chce Reva zachránit Království, musí přijmout budoucnost, jakou si nepředstavovala — a Vélin se musí ponořit zpět do minulosti, kterou by nejradši pohřbil.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
Tower Lord, 2014
více info...
Přidat komentář
Popravdě ještě stále nemám jasno v tom, jestli se mi střídání pohledů postav v tomto díle líbilo nebo ne. Plusovym bodem byla určitě Lyrna, zaujala mě už v prvním díle a moc mě potěšilo za ni číst :) Vélin je zase prostě největší šéf a bez něj bych se to ani neobtěžovala číst ...má opravdu zajímavou osobnost a nejde si ho neoblibit.
No a pak tu je Frentis a Reva...oproti Lyrně a Vélinovi mi prostě nepřijdou tak...mmm jak bych to řekla ...sympatičtí? Nějakým způsobem mi nepadli do noty a prokousat se jejich pasážemi a zachovat si chladnou hlavu bylo mnohdy složité. To ze skočili Vélinovi nebo Lyrně do důležitého momentu mi spíš neskutečným způsobem drasalo nervy než příjemně napinalo jak psali čtenáři v recenzích na internetu.
Každopádně ale autora chápu, pro děj byly tyto postavy vcelku důležité. Bohužel je nemůžu přestat nenávidět...nudily mě a ještě k tomu odvadely od toho co mě opravdu zajímalo
Skvělá kniha. Příběh mě vtáhl a o nějakém přeskakování nemohla být ani řeč.
Nové postavy obohacují děj a příběh vyprávěný z pohledu několika postav drží čtenáře v napětí.
Intriky se rozplétají, aby se jiné mohly splést a některé zůstávají stále skryté. Jediné čeho lituji je to, že jsem první díl četla už před takovou dobou... jména a některé spojitosti už si nepamatuji :-D
Jak je napsané na obolu: ,,Jednoduše nejlepší...".
A ta poslední věta v knize? Naprosto mě dostala, škoda, že Královna ohně bude mít překlad až 30.11. - už aby to bylo!
Tímto Anthonyho Ryana přidávám ke svým oblíbeným autorům a k těm, kteří mě dokáží udržet u svých knih, i když už mi oči skoro vytékají vyčerpáním.
Trochu jsem se bál, abych po úžasném prvním díle nebyl dvojkou zklamaný, ale naštěstí se mé obavy ukázaly jako zbytečné. Ryan nic nezanedbal. Jediné, co mě na tomto díle naštvalo, byl konec, a to pouze proto, že přišel tak rychle.
Znáte ten pocit, když se vám líbí první díl nějakého obsáhlejšího literárního díla a tak máte vysoká očekávání i v případě druhého a všech dalších dílů? Tak přesně to se mi stalo v případě pokračování série Stín krkavce. První díl pro mě byl velkým objevem a tak jsem vkládala stejné naděje i do dílu druhého. Bohužel druhý byl proti dílu prvnímu vlastně zklamáním. Snad, že jsem viděla spoustu parafrází a inspirace u děl, která autor využil a jsou v daném žánru klasikou. Je to natolik inspirované, až bych si troufla hovořit o vykrádání motivů, snad nejvíce u slavné série Kolo času. Přesto jsem ale četla se zájmem a chtěla se dozvědět, jak to se všemi již známými postavami dopadne. Motivy některých v prvním díle téměř epizodních postav jsou rozvedeny, jiné vedlejší postavy dostanou velký prostor a jejich linka je zajímavá, napínavá, plná akce a dobrodružství, jak to má být u správné fantasy. Možná bylo mé zklamání dané celé jen tím, že nějak nemám ráda prostřední díly trilogií a tady jsem navíc měla silný pocit, že první díl by obstál sám o sobě a vlastně tohle pokračování nepotřeboval, spíš se ale trochu bojím, že autor vyčerpal všechny nápady a silné momenty v jedničce a trochu nastavoval kaši dvojkou. Snad nás nebude čekat další chod téhle kaše ve trojce a Ran se vrátí k původní kvalitě. Uvidíme, zda se povede celou trilogii zdárně ukončit, bylo by to příjemné překvapení pro nás zklamané čtenáře.
Dámy a pánové, připravte se, že budete přejíždět stanice. Zapomenete se ve Sjednoceném království a to že máte vystoupit, pustíte z hlavy.
Anthony je zkrátka Pan spisovatel.
Po prvním díle jsem se druhého nemohla dočkat, a rozhodně jsem nebyla zklamaná! To, jakým způsobem změnil způsob vyprávění (více postav, dějových linek, míst) mi naprosto sedlo. Už to nebyl jen příběh Vélina, ale proplétající se osudy mnoha postav. Vyjasňuje se mnoho otazníků z předchozího dílu, politické hry se naplno rozjíždějí, intriky jsou všude.
Potěšilo mne, že jsem mohla zjistit, co se stalo s Frentisem, jemu věnované kapitoly se mi líbily asi nejvíce. Nicméně, Al Sorna, Reva a Lyrna měli také co vyprávět. Různé národy (Lonakové a Sordajové především) a jejich uvažování, různý náhled na "zpěváky" a podobně obdařené lidi, více magie, bitev, a (Ryan se oproti Písni rozjel) víc živočišných scén.
Děj rychle ubíhal, každý den jsem zoufale sledovala, jak mi stránky po stovkách utíkají. Zkrátka jestli něco mohlo první díl překonat, tak je to ten druhý =)
Jestli bude příští dílo zase stoupat, nebudou mi stačit hvězdy na hodnocení. Od Zaklínače po dlouhé době nejlepší fantasy série.
Úžasný příběh, spousta lidí, spousta událostí, až to bylo chvílema nepřehledné. Ale druhá polovina knihy ubíhala mílovými kroky, když se člověk konečně zorintoval ve všech těch postavách, místech a časových liniích. Sledujeme osudy různých postav, některých známých, nekterých nových, ale o nic méně zajímavých. Procestujeme všechny země, o kterých jsme slyšeli v první knize a ještě nějaké další. Držíme palce při boji se strašlivým nepřítelem, ale moc dobre víme, že se někde schovává někdo mnohem horší, kdo teprve vyčkává na konečné zúčtování.
Rozhodně doporučuji všem, co mají slabost pro hrdinskou epickou fantasy.
Po přečtení komentářů tady jsem měla celkem strach si pořizovat druhý díl. O to jsem byla více potěšena, když jsem se do něho začetla. Střídaní postav se mi naopak moc líbilo. Děj měl pro mě lepší spád, dokonce jsem občas i kapitoly přeskakovala, abych se dostala hned k té určité postavě. Pro mě je druhý díl o stupínek lepší než první, takže je to jasných 5 hvězd a těším se, co bude dál.
Musím říct, že navzdory jiným komentářům tady, se mi Pán věže líbil vic než první kniha. Líbilo se mi střídání postav, každou z nich jsem měla ráda a nadchlo mě, že se kniha věnuje celému království a nejen Vélinovi
Již uzrál čas utrhnout jablko poznání a nechat se svést na scestí ....
*
Druhá kniha budí dojem slabší sestry. Je to taková Teta, ztracená ve stínu mocné a silné Kazi (tak doufejme, že další kniha, Královna, bude taková mystická Libuše ;)). Otázkou ale zůstává, zda je to jen zdání, pouhý klam či tomu tak skutečně je.
Oproti první knize, kdy jsme mohli sledovat Vélina a jeho cestu dosavadním životem (se všemi jeho většími či menšími detaily), je druhá kniha postavená i na jiných osobách a Vélin již není ústřední postavou samo o sobě, byť jakási zlatá aura nepřekonatelného hrdiny ho stále předchází i ve vlastním světě a žel bohu (nebo díky bohu, záleží na tom, jestli nějakému fandíte a pokud ano, tak kterému) dokáže včas si sbalit cestovní raneček, porubat pár nepřátel když je potřeba, vytvořit si pár nových přátel mezi lidmi, které nikdo nemá rád, a ještě na poslední chvíli stihnout konec epiše finiše bitvy, jež předurčí další tok dějin. Ale každá pohádka jednou skončí, a tak i muž bez písně ....a na to si budeme muset ještě chvíli počkat.
*
Osobně bych řekla, že je to důstojné pokračování prvního dílu, ale něco tomu chybí. Obávám se, že uvěřitelnost některých situací, činů. A možná i postav. Ale osobně jsem zvědavá na bratra Frentise, jak ten to bude vysvětlovat....
Co se mi však líbí a přijde mi, že toto dílko Ryan pomalu vybrušuje, jako drahý diamant, do žádoucího tvaru, né moc velkého, né moc malého, ale tak akorát, zároveň je jeho práce ukázkou nejen dvorních intrik a že se bez bázně a hany pouští do stále lehce tabuizovaného tématu jiných orientací a církve.
*
A co říci závěrem? Pořád Píseň krve patří k tomu nejlepšímu, co jsme doteď měla možnost číst v rámci tohoto žánru a otevřený konec je předzvěstí něčeho velkého.
Takže, budete se těšit se mnou? :)
I když ve dvojce už schází ten element řádu a bratrství i tak je to furt nadprůměrná kniha, takže pokud se vám jednička líbila určitě se vrhněte na dvojku.
Píseň krve slušná, ale Pán věže za moc nestál. Netvrdím, že četba byla vyložená ztráta času, ale doufám, že další kniha bude lepší. Pro mně lepší než Pán věže byl i Noční klub.
Nejlepší fantasy co jsem četl jednoznačně Hra o trůny, ikdyž Tanec s draky měl také hluchá místa.
Reva je jednoznačně slabej článek příběhu a první polovinu knihy mě její kapitoly strašně rozčilovaly. Pak se to naštěstí zlomilo, děj začal mít příjemně rychlý spád a dočetla sem tak na jeden zátah.
Oproti prvnímu dílu je druhý o něco slabší, ale přesto - honem sem s dalším!
Čtení jsem si moc užila, paráda. Jak zmiňují některé komentáže níže - bohužel pro mě málo Vélina. Ale "nové postavy" nezklamaly, snad jen Reva příliš úžasná hrdinka, to mě trochu rušilo. A taky jsem nepochopila, proč ji Vélin tak strašně řešil. A co Šerin?? No, každopádně se moc těším na Královnu ohně:)
Nádherné pokračování. Na rozdílné vyprávění jsem si ze začátku musela trošku zvyknout, ale za chvíli jsem se cítila už jako u Písně krve. Každou postavu jsem si zamilovala a bavili mě všechny příběhy. Jen ten Vélin byl nějaký zaprdlý, snad ho ten konec trochu nakopnul a ve třetím to snad zase rozjede. V prvním díle s ním byla větší sranda. Přece jenom, když byl první díl jen o něm a člověk k němu přilnul, je škoda ho takto odsunout. Vždyť mu nebylo ani třicet ještě! (myslím, že to ten kronikář někde zmiňuje...) A chová se jak nějaký poustevník. A další rozdíl mezi prvním a druhým dílem je ten, že nemám potřebu si ihned kupovat třetí díl (v originále), ale počkám si na překlad a na knihu (asi jsem starší, tak i trpělivější:P). Ně že by mě nezajímalo, jak to dopadne, ale prostě si počkám a pak si zase vychutnám všechny tři díly najednou. Tuhle sérii si budu dávat asi každý rok:). Stojí za to.
Tak to byla jízda. Anthony Ryan opět nezklamal a kniha je skvělá. Všechny čtyři dějové linie jsou čtivé napínavé a... PROČ TO UŽ ZAS SKONČILO??? Jako první jsem teda musela sjet jmenný rejstřík kdo je kdo a chvilku jsem studovala mapu, přece jenom jsem Píseň krve četla před rokem. Po chvilce jsem byla zase zpět a užila si to v plné parádě. Trošku jsem se bála, že bude druhý díl pomalejší, ale opak je pravou. Opět skvělé počteníčko Těším se na další díl.. To si zas počkáme.. :(
Jsem na rozpacích. Je to pěkné, ale...
Píseň krve si mě získala hlavně díky stylu vyprávění. Druhý díl už je psaný jinak, už to není jen Vélin a kronikář.Teď je to Frentis, Vélin, Lyrna... Normálně by se mi to tím pádem už tolik nelíbilo, ale ono se mi to i tak líbí! ;-)
Je to zajímavé, já jsem zvědavá, co se s každým z nich bude dál dít, jen horko těžko knihu odkládám a strašně se těším, až budu číst dál... Jen nevím, jestli bych z téhle knihy byla tak nadšená, nebýt úžasného prvního dílu-za tu nejistotu ubírám jednu hvězdičku, i když je to možná nespravedlivé.
Ale stejně jako u prvního dílu se musím pozastavovat nad tím, že to v ruce nejspíš neměl žádný korektor a je to děsná škoda... to je druhý důvod, proč to přišlo o jednu hvězdičku. Bylo tam těch chyb už prostě moc.
Jinými slovy nadšená jsem stále a hodně!
Rozhodně to pro mě není propadák jako pro některé. Jen je potřeba se smířit s tím, že se to od prvního dílu dost liší. Ale proč by to mělo být špatně? Kdyby to bylo prašť, jak uhoď, tak taky budou všichni remcat ;-)
Prvním dílem ze série Stín krkavce jsem byla nadšená. Tento druhý díl mě uchvátil stejně. Je to úžasně čtivá, propracovaná fantasy. I když se musím přiznat, že do čtení druhého dílu se mi moc nechtělo. Hodně věcí jsem zapomněla. Nechtělo se mi číst první díl znovu, protože ho mám jako e-book a čtečku nemám. Tehdy jsem ho přečetla na počítači a podruhé se mi to zkoušet už nechce. Určitě se dokopu a první díl si koupím knižně. Proto jsem na začátku v ději měla trochu chaos. Celkem rychle jsem se do příběhu vžila a některé detaily jsem neřešila. Já jsem si totiž řekla, že až bude vydaný poslední díl, celou trilogii si přečtu najednou a parádně si ji vychutnám.
... pro mě úžasné počtení, ztratím se ... čtu a jen tak očkem koukám kolik stran mi zbývá ... šetřím si každou stránku. Čtu pozorně. Stejný pocit jsem měla u "trůnů" . Moc se těším na poslední díl a napnutá jsem jak kšandy :-) poslední odstavec knihy tomu dodal neskutečnou šťávu ... a přemýšlím a přemýšlím. Tak jen směle do ní.
Štítky knihy
válečnictví otroctví víra bitvy námořní bitvy nadpřirozené schopnosti střet civilizací a kultur hrdinská fantasy fantasy romány
Autorovy další knížky
2014 | Píseň krve |
2018 | Oheň probuzení |
2016 | Královna ohně |
2015 | Pán věže |
2020 | Volání vlka |
Anthony Ryan je mistrovský vypravěč - toto všude můžeme číst a mohu potvrdit, že je to pravda. První díl mě neuvěřitelně uchvátil. Druhému to chvilku trvalo. Začetl jsem se až po chvíli. Nevadilo mi, že se příběh rozdělil na hlavní tři a podobně jako u každé knihy vyprávěné stejným způsobem, jsem si některé postavy zamiloval a jiné ne. Děj byl poutavý a v druhé polovině mi utíkal. Hodnotím kvalitně a doporučuji všem fanouškům prvního dílu - který byl o trochu přeci jenom lepší...