Píseň krve
Anthony Ryan
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207398/bmid_pisen-krve-cs2-207398.jpg
5
1880
1880
Stín Krkavce série
< 1. díl >
Vélin Al Sorna, zasvěcený Šestému řádu, byl od útlého dětství cvičen k boji a zabíjení ve službách víry. Řád se stal jeho jedinou rodinou. Vélinův otec byl rytířem krále Januse, panovníka sjednocené říše. Vélinovo rozhořčení, že ho otec zbavil jeho práv a v pouhých deseti letech ho nechal na prahu Šestého řádu jako nalezence, nezná mezí. Během pobytu v řádu se navíc doslechne podivné zvěsti o své matce, na niž si téměř nevzpomíná. Postupně také odhaluje důvody, které jeho otce vedly k tomu, že ho řádu svěřil. Ale jedna pravda je důležitější než všechny ostatní: Vélina Al Sornu čeká budoucnost, kterou má teprve pochopit. Budoucnost, která změní nejen říši, ale také celý svět.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Blood Song, 2013
více info...
Přidat komentář
Skvělý první díl trilogie. Kniha se od začátku četla sama, v některých částech to lehce pokulhávalo, ale za chvilku jsem o tom nevěděla. Doporučuji přečíst :)
Byl jsem spokojený, ač v jedné části děj trošku upadl. Dál jsem ztratil pojem kolik Velinovi vlastně bylo.
Dále bych ještě zmínil že pokud jste natěšení na knihu stylu Hry o trůn tak budete zklamáni. Spíš Gemmell než Martin.
Skvěle zpracovaná fantasy trilogie.První díl zcela jistě nejlepší.S dalšími knihami úroveň lehce klesá, ale určitě i tak stojí za přečtení.Vykreslení Al Sornova dětství a života nemá chybu. Bohužel jsem se občas ztrácel v množství postav a podobných jménech, takže si dát do souvislostí, kdo je kdo byl občas oříšek, ovšem příběh tím rozhodně neztrácí.
Z téhle knihy mi ještě dlouho bude běhat mráz po zádech. Autor mě dokázal upoutat svým vyprávěním tak, že se mi líbilo číst poměrně dlouhých dvě stě padesát stránek (+-) jen o výcviku životě za zdmi řádu hlavního hrdiny. Autor mě dokázal přinutit chvilku hrdinu obdivovat, pak se o něj bát, pak ho zase nemít rád, ale nakonec mu stejně fandit. Někdy trochu ponurý styl vykreslení prostředí a situací mi přinesl haluškovitý sny a chuť knížku raději odložit, ale pak mi to stejně nedalo a prostě jsem jí musela dočíst. Dále se mi líbilo jen opatrné přimíchávání nadpřirozených sil, takže hrdina působil, že si veškeré schopnosti opravdu získal tréninkem a jeho schopnost byla jen bonus. Navíc je plně ovládl až vlastně na posledních stránkách. Jen mi přišlo škoda, že autor hrdinovy vynechal taková ta vzdorovitá léta v dospívání. Na druhou stranu byla krásně vykreslena jeho mladistvá naivita, o kterou přišel, když byl vržen do intrik krále. Říkám si, jestli pak Vélin nelitoval, že zachránil tu ženu z vězení? Autorovi musím jen vytknout, že jsem se pak ztrácela kolik je vlastně Vélinovi let a jak dlouho byl v učení řádu. Závěrem už jen snad, že si další díly rozhodně přečtu (i když jsem zvědavá o čem budou, když měla tahle knížka skoro uzavřený příběh, jen s pár nezodpovězenými otázkami), ale asi si dám chvilku pauzu a přečtu si něco jiného, než se na ně vrhnu. Tahle knížka byla pro mě vržením do trochu náročnější fantasy než jsem zvyklá, tak to musím nejdřív zpracovat. :-D
Dlouho jsem přemýšlela, jaké hodnocení mám napsat, a kolik hvězd mám udělit. A budu upřímná... Z počátku jsem chvílemi váhala, jestli mám chuť číst o chlapci, který se v Šestém řádu učí bojovat, zažije několik záhadných dobrodružství, která zdánlivě nedávají smysl, a najde si partu kamarádů. Teď jsem ráda, že jsem knihu dočetla až do konce. Jen u pár vyvolených knížek jsem totiž pocítila beznaděj, strach, šok i rozhořčení, zatímco jsem rychle hltala slovo za slovem. A Píseň krve mezi ně opravdu patří.
Kniha je výborně napsaná, skvěle se čte a příběh ubíhá. Trochu víc mi seděla první část, kde autor dokázal naznačovat i bez toho, aby přeskakoval v čase tam a zpátky.
Co mi vadilo, bylo vytahování obočí snad všech postav v království. Připadalo mi, že tam všichni chodí s obočím až někde na čele. Ale v druhé polovině knihy tohoto výrazně ubylo.
Víc mi vadilo v překladu přechylování ženských jmen. U takových exotických jmen je to jako pěst na oko.
Tahle knížka žije... tajemství, přátelství, intriky, temné síly, milosrdenství, lži, boj, láska, smutky, msta, věrnost, ztráta, napětí, hrdinové i slaboši... aneb šest set patnáct stran, na kterých je přesně toto k nalezení. Přísahám, že tohle všechno dohromady v Písni krve krásně funguje a ani jedna jediná stránka z těch mnoha mě nenudila.
Velmi povedená a výborná fantasy kniha. Má v sobě vše co od velké ságy očekáváte, dobře vymyšlený svět, zajímavé postavy, výbornou zápletku, intriky, bitvy, lásku, tajemno a opravdu spoustu dobrodružství. Děj krásně plyne a čte se to úplně samo. Vyprávění se převážně věnuje jedné hlavní postavě, což nepovažuji za chybu, spíš je to prostě styl vyprávěče. Jediné co bych vytkl, je "příliš dokonalý" hlavní hrdina. Ocenil bych, kdyby dělal více chyb a byl si méně jistý sám sebou. Je to kniha, která by se dala přečíst na jeden zátah, kdyby člověk neměl žádné jiné povinnosti a nemusel jíst a spát. Doporučuji všem milovníkům fantasy žánru.
Anthony Ryan je zdatný vypravěč a jeho „Píseň krve“ je velmi čtivý román plný mečů a v menší míře magie. Děj není kdovíjak komplikovaný ani originální, ničím nepřekvapil, přesto mě nikde neuspával, stále udržoval solidní tempo a spolehlivě táhnul vpřed, což je při cihloidním rozsahu malý zázrak.
Mám poněkud problém s hlavním hrdinou Véllinem al Sornou: sice je to docela sympaťák, zároveň však příliš dokonalý, než aby působil reálným dojmem. Občas je tak nepravděpodobně soucitný a dobrotivý, až to z něj dělá idiota. Většina ostatních charakterů není zpracována příliš do hloubky, ale dokázala jsem si mezi nimi najít oblíbence.
Dlouho jsem zvažovala hodnocení kolem devadesátky, leč poslední třetina přece jen opouštěla svou sevřenou formu, autor začal tahat z klobouku magickou havěť… ne že by přímo nečekaně, nicméně pro mě zvolený směr příběhu mírně ztratil na atraktivitě a utlumil očekávání ohledně druhého dílu. Proto „jen“ 4*, jakkoliv jsem si knihu dobře užila.
Celou dobu jsem čekala kdy přijde něco "VELKÝHO". Něco, co mě přinutí si koupit další díl. Nakonec jsem to dočetla, ale nudila jsem se. Další díl si nekoupím.
Dejte dohromady Zaklínače, Křižácké války a množství postav jako v Hře o trůny a vyleze vám toto. Neříkám, že je to špatné, ale zas tolik to nepřekvapilo, ale ani neurazilo. Další díly si ráda přečtu. Ale rozhodně to není zrovna "cestovní" knížka, leda že máte extra batoh na knížky :).
Můj vnitřní knižní fetišista si zachrochtal blahy nad délkou prvního dílu a po přečtení musím říct, že těch 600 stránek za to prostě stojí. Zase jednou napínavá hrdinská fantasy jako víno, velmi povedený začátek celé trilogie, který bez debat naláká ke čtení dalších dílů.
Mně osobně trošičku bavila víc ona úvodní výcviková část knihy, ale nic to nemění na tom, že i pozdější - drsnější půlka knihy je výborná, neztrácí tempo a nemá v sobě hluchá místa, kde by si čtenář říkal, že tohle je tam zbytečné atd. Ryan si za tenhle počin rozhodně zaslouží "zlatého bludišťáka". :)
Velmi úžasná knížka, která vtáhne do děje a jdete s hlavním hrdinou. Jedině konec mi připadal zbytečný.
tak to mě fakt dostalo,hodně čtivá ,těch 600 stránek jsem přečetl hodně brzy,je zde vše,co má pravá fantasy mit , těším se na další díl.
Výborný origin série Stín krkavce. Zajímavé postavy, především řádových bratří, a pozvolné odhalování informací a motivací postav pro další rozvoj série.
Perfektní fantasy! Je to psáno jiným způsobem, který se mi velmi zamlouvá (jen nevím, jestli je to překladem, či je takový rozdíl i v originále). Každopádně palec hore a těším se další serii od tohoto autora, která právě vychází! :-)
Hodnoceno až po přečtení celé série a musím říct, že jsem si každý díl vážně užil.
Téměř jsem knihu dočetl, abych zjistil, že tento typ fantasy pro mě není. Příliš rozvláčné.
Štítky knihy
přátelství meč a magie plánovití, inteligentní vrazi čest nájemní vrazi fantasy hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Píseň krve |
| 2018 |  Oheň probuzení |
| 2016 | Královna ohně |
| 2015 | Pán věže |
| 2020 | Volání vlka |
Skvělý začátek této série. Výcvik mladého Vélina není vůbec nudný, jak by někoho mohlo napadnout. Neměl jsem problém číst tuto knihu jedním dechem. Jen jedna rada pro ty co to ještě nečetli. Pamatujte si každé jméno postavy, která se v knize objeví, byť sebebezvýznamnější. Nejednou se mi stalo, že jsem narazil na jméno postavy, o které byla zmínka na pár řádcích asi o sto stran dříve. Ale když si budete pamatovat všechny postavy, nebudete mít nejmenší problém.