Píseň krve
Anthony Ryan
Stín Krkavce série
< 1. díl >
Vélin Al Sorna, zasvěcený Šestému řádu, byl od dětství cvičen k boji a zabíjení ve službách Víry. Řád se stal jeho jedinou rodinou. Vélinův otec sloužil jako rytíř králi Janusovi, panovníkovi Sjednoceného království, rozhodl se však Vélina zbavit jeho práv a v pouhých deseti letech ho zanechal na prahu Šestého řádu. Chlapec ho za to nenávidí. Během pobytu v řádu se Vélin dozvídá zatím netušené podrobnosti o své matce, která zemřela, když byl ještě dítě. Postupně také odhaluje důvody, jež jeho otce vedly k tomu, že ho řádu svěřil. Jedna pravda je však důležitější než všechny ostatní: Vélina Al Sornu čeká budoucnost, kterou má teprve pochopit. Budoucnost, jež změní nejen království, ale také celý svět. Ceny Akademie science fiction, fantasy a hororu za rok 2014 — Nominace v kategorii Nejlepší fantasy a horor ----- Dotisk v roce 2018.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
Blood Song, 2013
více info...
Přidat komentář
Kniha mě zaujala již od první stránky. Styl psaní autora je velmi čtivý, vypráví příběh s takovou věrohodností až má čtenář pocit, že postavy a země skutečně existují. Libí se mi jak autor postupně přidává do děje další detaily, zápletky a souvislosti, a přesto nemá čtenář pocit, že se ztrácí, spíše naopak. Doporučuji všem čtenářům, kteří mají rádi příběhy o životě, přátelství, magii, ale i o lidských vlastnostech a motivech, které mohou mnohdy překvapit.
Naprostá bomba !!!
( z knihy jsem měl trochu strach, bál jsem se, že mě zklame...opak je však pravdou. kniha se dobře čte - hodně dějových zvratů, které nutí k další četbě, autor perfektně vytvořil prostředí a charaktery ( super jsou ilustrované mapky a při četbě jsem do nich často nahlížel, abych obraz, který kniha vyvolává, podpořil a dobře se orientoval...). kniha je plná dobrodružství, přátelství, zrady, intrik, poselství, fantazie, epických bitev....).
Těším se na další díl a pak na další autorovi knihy....
Moje první četba v novém roce a jestli budou ostatní knížky natolik dobré, jako ta moje první, tak mě čeká úžasný rok.
Co si budeme povídat, Píseň krve byla knížka, která mě polapila již po pár prvních stránkách. Jen málokdy mě něco nadchne hned ze začátku a tentokrát jsem každému na potkání vykládala, jakou úžasnou knížku čtu.
Z počátku to bylo až nevinné, dobrodružné. Prostě fantasy o Vélinově výcviku a to jsem si náramně užila. A jak knihu čtete dál, z pár stránek se najednou vyklube stovka a z jedné stovky už jste v polovině knížky, příběh se prohlubuje, přidává na fantastičnu a vše není tak jednoduché, jak se z počátku knihy zdá. O čem by ale ta zbylá polovina téhle bichle byla, že ano.
Kniha čtenáře nenechá vydechnout, je zde tolik zajímavých věcí, že si knihu snad přečtu ještě jednou, než se ponořím do dílu nadcházejícího. A když se zdá, že příběh se nějak trošku ukončí ke konci knihy, zdání je pouze klam a já zírám.
Věřím, že jen tak nějaká knížka Píseň krve v mém žebříčku nepřekoná.
Chvíľami som mal pocit ako by to po sebe autor nečítal, ale to možno bolo tou audioverziou. Osobne kvitujem, že tej fantasy zložky tam nebolo spočiatku moc (tým sa mi to podobalo na GoT.) Už sa teším na ďalšie časti, len dúfam že čoskoro vyjdu aj v audiopodobe.
Velmi čtivé. V tuto chvíli čtu druhý díl (Pán věže), takže vím, že první byl jenom odvar. Doporučuji.
Dlouho jsem nečetla tak napínavou knihu, plnou nečekaných zvratů a tajemných zápletek. Vélina a jeho partu si člověk zamiluje hned od začátku a prožívá s nimi každý kousek příběhu, kterým prochází. Samozřejmě nechybí ani zakázaná láska, královské intriky a velmi pěkně propracovaný svět.
Naprosto skvělá... Škoda jen, že si tak vysokou laťku další díly již udržet nedokázaly.
Za mě jedna z nejlepších fantasy knih všech dob. Píseň krve jsem přečetl doslova jedním dechem, čemuž napomáhá svižný dynamický děj a skvěle gradované napětí. Velice mě také bavily části s názvem Vernierovy zápisky, které dávaly možnost vidět děj z trochu jiného úhlu pohledu. První polovina byla naprosto úžasná, druhá už podle mě o trochu slabší, jelikož jsem se občas ztrácel ve velkém množství jmen a dějových zápletek, ale přesto jsem se téměř nikdy nenudil a po přečtení jsem si šel ihned koupit druhý díl.
Celý zážitek z četby navíc umocňuje perfektně propracovaný svět s jednotlivými náboženstvími, zeměmi, kulturami apod.
Fungující postavy, jejichž činy jsou naprosto pochopitelné. Charaktery vyvíjící se s událostmi v knize. Spád a neustálé přecházení mezi akcí a jednoduchým popisem událostí způsobí to, že se čtenář nemá šanci ani chvilku nudit. Text je opravdu srozumitelný, což už dnes taky nemusí být úplně běžné..
Je to dílo chvílemi lehce drsné a kruté, romantika víceméně žádná a to je dobře! Má to šmrnc, má to napětí, má to politikaření, má to velmi obstojnou zápletku, tajemného neviděného záporáka... No, well done!!
Pro mě 5 hvězd bez jediného zaváhání!
Kniha mě nadchla. Přečetl jsme ji na mé poměry hodně rychle a to už je říct. Můžu jen doporučit. Autor umí vtáhnout do příběhu a držet čtenáře v napětí. Uvidíme co přinese druhý díl.
Jak tu již bylo několikrát řečeno - z prvního dílu série jsem byla nadšená a těšila jsem se na pokračování, pak ale nastalo zklamání...
(pozor drobný SPOILER)
Druhý díl slabší, ale ještě dobrý...třetí díl nic moc - až příliš velký prostor v knize dostaly zdlouhavé popisy bitev a strategie války na všech frontách a jen tak mimoděk a pro mě tedy zmatečně (snad aby byl příběh tak nějak vysvětlen) jsme se dozvídali, kdo je Spojenec a proč chce zničit svět. Škoda...
Píseň krve mě zcela nadchla, díky ní jsem se začala zajímat o fantasy literaturu. Ovšem o ostatních dílech této série to říct nemohu.
Jsem... překvapená. Mile, nutno podotknout. Příběh je svižný, zajímavý, neotřelý. Celou dobu se nemůžu zbavit dojmu, že autor (jako jeden z mála západních spisovatelů) četl zaklínače. Není to však na škodu, spíše naopak.
Jediný opravdový problém vidím pouze v tom, že autor neví vůbec nic o zvířatech (obvzláště o koních), kvůli čemuž jsem několikrát vrzala zuby. Vyvádělo mě to z míry a vytrhávalo z příběhu.
Jako prvotina je to úžasné. Teď jen čekat, zda se pan autor ukáže být spisovatelem jedné myšlenky (a jednoto příběhu), nebo se nám vyloupne nový tvůrce mnoha zajímavých dobrodružství.
Tak tohle je pecka....kam se na to hrabe Hra o trůny...výborně napsané a velmi čtivé. ihned Vás vtáhne do děje a nemůžete se dočkat jak to bude dál :). Za mě rozhodně doporučuji.
Kniha přečtená jedním dechem. Vyprávějí je prosté sáhodlouhých popisů toho, co měl hrdina na sobě a co si dal na večeři. Děj dynamicky plyne, pořád se něco děje a už se těším na další díl, až mi přijde.
Jednoduše skvělá. Hlta se úplně sama. Jediné, co mi vadí je cpani náboženství do fantasy, v tom smyslu,jak je popsáno tady. Pokud nemá kniha pravdivy historický základ, a je to tedy nepostradatelna záležitost, tak mi to nesedí. Stejný to bylo u Paula Hoffmana a jeho knih... pri čtení některých pasáží jsem si na něj vždy vzpomněla...ale doporučuju!!
Autor nad tímhle dílem musel strávit opravdu hodně času a to neberu podle stran, ale podle propracovanosti knihy. Občas jsem se trochu ztrácela v postavách, ale za to nejspíš může to, Jak jsem knihu rychle hltala. A protože otázek na konci je víc než odpovědí, nutí mě to okamžitě sáhnout po druhém dílu.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství meč a magie plánovití, inteligentní vrazi čest nájemní vrazi fantasy hrdinská fantasyAutorovy další knížky
2014 | Píseň krve |
2018 | Oheň probuzení |
2016 | Královna ohně |
2015 | Pán věže |
2020 | Volání vlka |
S Anthony Ryanem jsme si zřejmě padli do oka. Hrdinskou fantasy, vyprávějící na dokonalost dosahujícím stylem životní osudy Vélina Al Sorny jsem hltal od prvního do posledního písmene. Je to rozsáhlá a pestrá mozaika, kde každý dílek zapadá přesně tam, kam má, i když některé dosednou později. Několikrát jsem se musel ve vyprávění vracet zpět abych úplně pochopil, kam mám zmíněný dílek mozaiky zasadit. A není to na škodu věci, protože postavy se vynořují a zase mizí, aby se opět po desítkách stránek a letech příběhu objevily.
Ano, takhle si představuji hrdinskou epickou fantasy současnosti - odkazuje na vzory a zároveň nahlíží za horizont zítřka. A především čtenář (já) nemá pocit, že čte o Bajajovi.