Stín větru
Carlos Ruiz Zafón
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/469684/bmid_stin-vetru-LeM-469684.jpg
4
1258
1258
Pohřebiště zapomenutých knih série
1. díl >
Stín větru, literární thriller s prvky historického, gotického i detektivního románu, se stal kultovním knižním fenoménem a celosvětovým bestsellerem vydaným ve 45 zemích. Carlos Ruiz Zafón v něm poprvé uvedl čtenáře do magického světa Pohřebiště zapomenutých knih – a k jejich radosti tak učinil ještě třikrát, v prózách Andělská hra, Nebeský vězeň a Labyrint duchů. Ukryté hluboko v srdci starobylé Barcelony leží pohřebiště tisíců ztracených či odložených svazků. Sem je jednoho chladného rána roku 1945 přiveden desetiletý Daniel Sempere, aby si vybral jeden titul. Daniel zvolí román Stín větru záhadného autora Juliána Caraxe – a nastoupí spletitou a nebezpečnou cestu iniciace do světa literatury i dospívání. Životní osudy Daniela a Juliána se začnou protínat, až nakonec vytvoří složitý mnohavrstevný propletenec…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2018
,
Knižní klub
Originální název:
La sombra del viento, 2001
více info...
Přidat komentář
Nebylo to úplně jednoduché čtení, hodně postav - jmen, historie, zeměpisných názvů.... Ale rozhodně to neubírá knize na kvalitě....je nádherná. Místy se děj táhne, pak nabere na síle, odkryje souvislosti...rozhodně to chce se prokousat a čtení nevzdávat, nejlepší je tak za půlkou a v závěru ukáže svou krásu.....
Od prvních stránek můžeme v knize číst spoustu odkazů na jiná literární díla, což velmi oceňuji. Příběh mě okamžitě vtáhl do děje, nechybí v něm napětí, láska ani smutek. Příběh o tom, jak jedna kniha může změnit život několika lidem.
Je to jako všechny krásné knihy - o rodném městě, o mládí, o záhadách a dobrodružství a samozřejmě - o lásce.
Tak tenhle mistrně napsaný detektivní příběh s prvky romantiky, mě opravdu bavil. Knihu jsem téměř nebyla schopna odložit s tím, že se prostě musím dozvědět, jak to se všemi postavami nakonec dopadne. Navíc, jakožto velká milovnice knižního strachu, musím ocenit, že se v knize vyskytovaly i lehké hororové prvky. Rozhodně toto dílo patří mezi mé oblíbené knihy.
Opravdu úžasná kniha, od které se těžko odtrhává, ale zároveň je lepší ji trochu dávkovat, aby se její kouzlo "uleželo". V příběhu na mne dýchly staré časy, skutečná atmosféra doby. Příběh byl zajímavý a neotřelý, ale to nejkrásnější na knize je právě ta atmosféra, a také jazyk. Což bude docela určitě i zásluha skvělého překladu, který bych tímto chtěla vyzdvihnout.
Prostě jsem četla a četla, s odstupem času krásná kniha,ale pro mě asi těžká nebo jak to napsat, zatím jsem nenašla odvahu na druhý díl
K této knize jsem se dostala na doporučení, že je to něco fantastického. Tak jsem se s chutí pustila do čtení. Musím říct, že se v této knize prolíná hodně žánrů a vysloveně není špatná, ale do půlky knihy bych řekla, že se nic moc neděje. Druhá půlka byla lepší, a kdyby autorka vypustila některé pasáže, tak by to podle mě, bylo jen k lepšímu....
Tuhle knížku mi poradila umělá inteligence, takže jsem byla trochu skeptická a vůbec jsem nečekala, že to bude taková bomba. Po dlouhé době opravdu úžasný příběh plný napětí. Doporučuju.
Miluju knížky. Miluju vůni nových knih a tiskových barev.
Před časem jsem přišla o tuto lásku. Znáte to. Život vám vezme vítr z plachet a nic není jako dřív. A i když si knihu koupím, otevřu a přičichnu. Už to není ono. Zase ji zavřu a uložím
do knihovny s tím, že se mi časem, někdy ta láska zase vrátí.
Tuhle knihu jsem se donutila číst, už chci zpátky ty časy plné příběhů a dobrodružství. Příběh Daniela ve mně teprve doznívá. Četla jsem ho skoro bez přestání, ani se mi nechtělo jít spát. A díky němu doufám, že se mi do srdce vrátil knihomol a že už tam zůstane.
Kniha je to krásná
Velmi čtivá mysteriózní kniha, která mi překvapivě sedla, i když mi některé části přišly tak nějak o ničem, určitě zkusím i pokračování
Pokud si chcete přečíst něco, co vás přenese do magické Barcely, určitě doporučuji Stín Větru:)
Na to že kniha není zrovna můj žánr, tak jsem ji jako audioknihu doposlouchal celou. První část knihy bych i skoro hodnotil 5 hvězdami, přestože hlavní postava se občas chovala dost hloupě. Měl pocit jako by mě první část knihy dostala do centra prosluněné Barcelony. A také mě přiblížila pocity místních lidí v době Frankistického Španělska. Ale část která je prakticky jen čtením dopisu (hooodně dlouhého) tak, přestože obsahuje dramatičtější děj, mě přišla nudnější. Chyběl jí vtip, nadhled. Takže nakonec 4 hvězdy.
Dostal jsem na tuto knížku tip, prý je to jedna z nejlepších, kterou kdy četl. No tak to se dotyčný moc netrefil do mého vkusu. Přišlo mi to strašně pomalé a nudné, až tak poslední čtvrtina měla nějaký svižnější děj. A ty zápletky také nebyly nějak extra originální a navíc tam bylo dost nelogičností a celkově to bylo zbytečně moc zamotané až skoro rekurzivní. Jako dočetl jsem to, konec byl docela fajn, ale další knihy autora číst určitě nebudu.
Nedoposlouchala jsem, nebyl to můj šálek kávy. Přišlo mi to jako spíš YA, nedokázalo mě to zaujmout.
„Je to příběh o lásce, o nenávisti a snech, které žijí ve stínu větru“.
Kterého knihofila by tento podtitul nechal chladným... A tak jsem se ponořila do tajemství zapomenutých knih, především pak knihy záhadného Juliana Caraxe Stín větru. Předlouhou dobu jsem měla pocit, že mě někdo láká na ten největší, nejsladší a nejchutnější meloun jaký kdy vyrostl a popisuje mi jej do nejmenších podrobností, stejně jako pocity, jaké ve mně vyvolá, vlastního melounu mi však ochutnat nechce dát. A tak jsem v očekávání toho, co mi Stín větru - tato tajemstvími v knize opředená kniha - a její autor vyjeví, jsem četla a četla a četla. Jenže Stín mi unikal dál a dál. Kdo kdy taky mohl spatřit stín větru? Pomalu jsem se propadala do spleti životů Juliana Caraxe, Daniela Sempere, Beatriz, Fermína... životů členů jejich rodin a přátel, životů složitě propletených a střetávajících se v nečekaných odbočkách a dramatech. Doba nenahrává svobodnému člověku ani lásce, sebemenší poklesek je ukrýván či se svým nositelem ubit a umírá v nevětraných místnostech starobylých domů poválečné Barcelony. Město přitom ovládá bezbřehá a nekontrolovaná policejní zvůle, zejména životy těch, jež se snaží na světlo boží přinášet radost a lásku, které svádí nerovný souboj s nenávistí a zlobou. Autor pak, jakoby jej dějová kombinatorika příliš unavila, čtenáři v závěrečné části díla orientaci v labyrintu všech těch tajemství až příliš usnadní v podobě předlouhého, všeobjasňujícího monologu Nurie Monfortové. Pokračování se ale tak jako tak nemohu nechat ujít. A doufám, že v něm bude více prostoru pro samotné pohřebiště zapomenutých knih, které tady sehrálo takřka epizodní roli.
"Žádné náhody neexistují. Jsme loutkami vlastního nevědomí."
Místy jsem se ztrácela v postavách, celkově ale skvělé čtení, napínavé, mnohdy jsem tajila dech a druhý díl ze série určitě nevynechám.
Pozoruhodné dílo o rituálu zasvěcení v lásce k literatuře, dějinám mistrně využívá prvky mystické, tajemné a rozehrává košatý příběh v němž nechybí neobvyklá láska, španělské dějiny, intriky, knihy, lákavé prostředí Barcelony a Paříže. Mé první dechvyrážející setkání s Carlosem Ruizem Zafónem.
Štítky knihy
láska tajemno španělská literatura intriky incest Barcelona mysteriózní, mystéria fantaskní o kniháchAutorovy další knížky
| 2018 |  Stín větru |
| 2012 | Marina |
| 2019 | Labyrint duchů |
| 2018 | Andělská hra |
| 2013 |  Kníže z mlhy |
Až na poslední třetinu to nebyla kniha, od které se nejde odtrhnout. Četl jsem to poměrně dlouho. Pěkně napsané, přiměřeně tajemné, opakující se osudy...
Sice opatřeno poznámkami, ale ty jsou až na konci knihy, takže u eknihy ne úplně komfortní. Ovšem do dalšího dílu se hned nepohrnu, snad časem.