Stín větru
Carlos Ruiz Zafón
Pohřebiště zapomenutých knih série
1. díl >
Stín větru, literární thriller s prvky historického, gotického i detektivního románu, se stal kultovním knižním fenoménem a celosvětovým bestsellerem vydaným ve 45 zemích. Carlos Ruiz Zafón v něm poprvé uvedl čtenáře do magického světa Pohřebiště zapomenutých knih – a k jejich radosti tak učinil ještě třikrát, v prózách Andělská hra, Nebeský vězeň a Labyrint duchů. Ukryté hluboko v srdci starobylé Barcelony leží pohřebiště tisíců ztracených či odložených svazků. Sem je jednoho chladného rána roku 1945 přiveden desetiletý Daniel Sempere, aby si vybral jeden titul. Daniel zvolí román Stín větru záhadného autora Juliána Caraxe – a nastoupí spletitou a nebezpečnou cestu iniciace do světa literatury i dospívání. Životní osudy Daniela a Juliána se začnou protínat, až nakonec vytvoří složitý mnohavrstevný propletenec…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2018 , Knižní klubOriginální název:
La sombra del viento, 2001
více info...
Přidat komentář
Knizku jsem precetla na zaklade recenzi a taky proto, ze Spanelsko mi je ted z rodinnych duvodu blizko... I kdyz ctu radeji epicke hrdinske fantasy, nemohla jsem se chvilemi odtrhnout a cekala jsem, jak vse dopadne... a konec? Fakt jsem se poslednich nekolik stranek modlila, aby se syn nevzbudil a nechal me docist :-) Rozhodne doporucuji!
Po víc jak roce jsem opět sáhla po fantasy a díky několika doporučení z recenzí nakonec můj vnitřní boj o koupi vyhrál právě tento kousek - a já jsem ráda, že se tak stalo! Autorův popis starých ulic Barcelony na mě zapůsobil obdobně jako barvité líčení pana Browna v knize Andělé a démoni - naprosto mě pohltil a donutil mě posledních několik měsíců snít o tom, až se na ta místa také jednou podívám. Vývoj hlavní postavy a jeho propojení s celým příběhem, stejně jako temné (chvílemi až mrazivé) prostředí, je tak povedené, že se kniha četla téměř sama a já už přesně vím, že se v nejbližší době vrhnu i na pokračování.
Ježkovy voči!!!
Buď dvojnásobná schizofrenie nebo tři autoři.
Panu Carlosovi náleží jedna hvězda za poetický a láskyplný popis staré Barcelony a starých knih.
Pan Ruiz do knihy sice vpašoval pár životních mouder, ale trčí z ní jako Sagrada Familia.
Panu Zafónovi oznamuji, že jeho opus posílám Saturninově a dědečkově Kanceláři pro uvádění románových příběhů na pravou míru. To si pánové zgustnou!
Těšila jsem se, až se ke knížce dostanu, ale přestože se mi líbila, úplně jsme spolu nesouzněly, četla jsem pomalu, zdála se mi zdlouhavá. Taky jsem ji nestihla dočíst před odjezdem na dovolenou, a proto jsem ji nakonec odložila a do kufru jsem si sbalila jiné knížky. Stín větru s posledními sto nedočtenými stánkami zůstal doma. Počkal na mne a konec, ve kterém se všechny nitky spletly a uzavřely, mne už nepustil.
Nádherná kniha, kterou bych hodnotil jako jednu z nejlepších, které jsem za letošní rok přečetl. Začátek se mi zdál trochu zmatečný a tolik mě nezaujal, ale to se v půlce zlomilo a od té doby jsem byl příběhem autora pohlcen a nebyl schopný knihu pustit z ruky. Prostředí Barcelony je dokonalé a se způsobem, jakým autor vyprávěl příběh, neokoukané. Tajemná atmosféra linoucí se celou knihou je to, co za sebe hodnotím jako to nejlepší, protože vím, jak musí být složité vytvořit jí dostatek, aby se dokázala po kouskách rozložit přes celou knihu a nenechala ani místo, kdy by si čtenář mohl říct, že „tady se nic neděje“. Hlavní postavy a jejich propletené příběhy jsou perfektně zpracované a přirostou k srdci. Chovají se lidsky, mají své chyby, bolístky na duši, milují, nenávidí, zatajují – téměř vše, co lze napadnout a do toho je to podáno velice uvěřitelně. Nic v této knize není takové, jaké se na první pohled zdá. Zaujalo mě, jak autor vkládal čtenáři drobné informace o postavách a jejich vztazích mezi sebou, které vyplouvaly na povrch až během čtení. Nikde nenechal skoro žádné indicie a hádám, že by nikdo zpočátku nedokázal odhadnout, jak se nakonec všechno odehrálo. Nejprve mi to přišlo přemrštěné – v knize se prolíná hned několik žánrů najednou a to kdekoho může rušit, protože z detektivky se příběh dostane rovnou do romantiky, z té do čehosi, co mi připomínalo horor, a pak zase zpátky, ale všechno to dává smysl a nakonec do sebe perfektně zapadne. Tohle je jedna z knih, která nejde odložit, ale čím víc se čtenář blíží ke konci, tím více toho lituje, protože se od ní těžko odchází.
Stín větru mne zaujal svou nelineární strukturou, kterou mi hodně připomíná romány od Joela Dickera. Tím však veškerá podobnost končí. Stín větru totiž staví zejména na své lehce mystické atmosféře a tím čtenářům dává okusit jedinečný pocit, který v jiných knihách nenaleznete. A přestože je rozuzlení, až banálně jednoduché a přízemní, tak počítejte s tím, že na konci to prostě zabolí.
Dávám čtyři hvězdy, protože podle mého názoru se jedná o velmi dobrou knihu, která má co nabídnout. Jednu hvězdu strhávám za to, že jakmile jednou odhalíte pointu, tak kniha ztrácí část své tajuplnosti.
Přes počáteční váhání a přemlouvání se k četbě,jsem se ke konci již nemohla odtrhnout. Doporučuji naprosto všem, neboť je to jedna z nejlepších knih, které jsem měla možnost přečíst! Děkuji Databázi,díky níž mi tento mimořádný literární zážitek byl umožněn :-)
Opravdu výtečné a jednoduše brilantní ! Takto si představuji kvalitní tradiční historický román s gotickými prvky. Děj se odehrává ve více časových rovinách 20. století, je vícevrstevnatý a dějově složitý a propletený, jak je ostatně v anotaci knihy naznačeno a tak proto jen pár obecných postřehů.
Jedná se o krásné, poetické a mnohdy až kouzelné vyprávění, které má neuvěřitelnou atmosféru, které má srdce i duši, a u jehož čtení jsem si již po pár stránkách mohl zas jednou spokojeně říct - ano, toto je kniha, kvůli které stojí za to číst !!!
Napsáno bohatým, malebným, výstižným a citlivým jazykem, žádná otravná klišé ani "vatu" a tlachání o ničem tu nenajdeme, jen plnohodnotný a sytý text, kde každé slovo má svou váhu, smysl a účel a žádné není zbytečné, prostě radost číst. Hutnost děje a obsahu přitom až kontrastuje s neuvěřitelnou lehkostí samotného psaní, které neunavuje čtenáře a je velmi snadno čtivé. Musíme tedy poděkovat i překladatelce Atheně Alchazidu za vynikající překlad a její nádhernou češtinu, je vidět, že si s překladem pěkně vyhrála a že je výsledkem poctivé a obětavé práce, kdy se s náležitou péčí věnovala snad každému slovu a výrazu, dokud nenašla ten pravý a správný, aby dosáhla přesvědčivého, působivého a nanejvýš uspokojivého výsledku. Ve skvěle promyšleném a propracovaném tajemném příběhu najdeme asi vše, po čem milovník takového dobrého románu touží – lásku s velkým L, lásku s menším l (tu ke knihám a literatuře proplétající se na pozadí celého příběhu), romantiku, dobrodružství, nebezpečí a napětí, odvahu, statečnost, přátelství, humor, nostalgii i symboliku. Na druhé straně ale i opovržení, zradu, nenávist a krutost. K tomu přidejme věrně vystiženou dobovou atmosféru a postavy románu, které jsou živé, opravdové a jedinečné, a jejichž psychologie a charaktery jsou výborně vystiženy.
Vedle působivé atmosféry příběhu, která je opravdu jeho velkou devizou, je třeba ocenit i skvěle vykreslený obraz samotného města, podrobný popis ulic a náměstí Barcelony doslova láká čtenáře vydat se po stopách hrdinů příběhu a objevovat podmanivou krásu tohoto půvabného města s nezaměnitelnou atmosférou a tak můžu jen litovat, že kniha se mi dostala do rukou až několik let po jeho návštěvě. Jako nenapravitelný romantik bych si jistě některá stěžejní místa románu nenechal ujít a alespoň v rychlosti je navštívil. Třeba se mi to ještě někdy podaří….
Upoutala a vtáhla mě zajímavá temná atmosféra. Kniha čtenáře drží v lehkém napětí a neustále překvapuje.
Jazyk je moc pěkný čtivý - docela čtenářská pochoutka (aspoň překlad). Ještě se určitě někdy k autorovi vrátím...
Krasne napsany tajemny pribeh, ve kterem jsem se na zacatku trochu musela soustredit, abych se neztratila, ale nastesti se tak nestalo. Knihy, ktere se mi hodne libi, vetsinou zhltnu jako malinu, ale tuto knihu jsem cetla dosti dlouho. A je to jen dobre, protoze jsem si mohla atmosferu celeho pribehu uzivat dele. A dalsi dil ze serie mne urcite nemine :-)
Přiznávám,že přes začátek jsem se dostávala trochu dýl. Pak mě to pohltilo a nešlo odložit. Super čtení.
Ze všech tří knih jsem byla unešená. Ale musím přiznat, že Stín větru se mnou souzněl asi nejvíc. Právě z této knihy jsem si poznamenala nejvíc úryvků a myšlenek. Je to opravdu krásný román s prvky tajemna, kdy nemůžete nikdy s jistotou říct, zda se jedná o něco nadpřirozeného či nikoli. Rodina Sepereových je komplexem úžasných postav (do rodiny počítám samozřejmě i Fermína). Mohu jen doporučit!
Pocity, které zanechává tahle kniha, jsou intenzivní. Tajemný nádech, a vy čtete dál a dál, a čekáte, co se bude dít. Posedlost, celým příběhem se vine jako nit a omotává si vás. Budete taky posedlí?
Tahle knížka mě na své první stránce doslova "vcucla" a "vyplivla" mě po posledním slově tak uchvácenou, že jsem chvíli musela zůstat jen sedět, koukat a rozjímat nad tím, co jsem právě dočetla. Celý příběh byl tak přirozený, tak opravdový a hluboký, že jeho čtení bylo silným zážitkem. Je to jako bych v tom příběhu sama byla, jako bych ho zažila.
Neobyčejně krásný tradiční román, jehož příběh nás zavádí do krásného katalánského města Barcelony, začíná na začátku 20. století a končí v letech 1966. Dětství a vlastně celý život Daniela ovlivnila kniha Stín větru, kterou si vybral na pohřebišti zapomenutých knih. Jeho osud se začíná prolínat s životem autora tohoto románu , až je z toho mnohovrstevnatý, ale přehledný propletenec. Protože pan Zafón je výborný vypravěč, který vás chytí za srdce, hrdinové prožívají lásku, nenávist, krutost i něhu a místy nás obklopí tajemná atmosféra bývalých honosných sídel. Příběh je zpočátku pomalejší, ale pak jsem odložila o den i odjezd na hory, abych knihu dočetla.
A co je vlastně úložiště zapomenutých knih?: " ..................... když nějaká kniha upadne v zapomenutí, my strážci, kteří o tomto místě víme, se postaráme o to, aby se dostala sem. Knihy, které si už nikdo nepamatuje, knihy ztracené v čase tu žijí navždy v naději, že se jednoho dne dostanou do rukou nového čtenáře."
A sem patří asi i tato kniha, protože jsem si ji vypůjčila už z knihovny ze skladu :))) Doporučuji.
Štítky knihy
láska tajemno španělská literatura intriky incest Barcelona mysteriózní, mystéria fantaskní o knihách
Autorovy další knížky
2018 | Stín větru |
2012 | Marina |
2019 | Labyrint duchů |
2018 | Andělská hra |
2013 | Kníže z mlhy |
Tuto knihu jsem původně ani neměla v plánu číst, ale pak jsem ji zahlédla v knihkupectví, prolistovala a rozhodla se ji nakonec vyzkoušet. I hodně pod vlivem toho, že jsem o ní slyšela všude samou chválu. A neprohloupila jsem, když jsem začala číst.
Kniha má naprosto úžasnou temnou a neutěšenou atmosféru plnou napětí, tajemství, melancholie. Ten příběh samotný (jak Danielův, tak Juliánův) je naprosto strhující a já byla pořád "puzena" číst dál, abych věděla, jak to dopadne. Kniha nabízí i několik menších, dílčích příběhů vedlejších postav, ale Zafón to sepsal tak kompaktně, že to nikdy nebylo něco "navíc", nikdy to nebylo zbytečné. Všechno je tam skvěle propletené a všechno nakonec do sebe zapadá.
1 hvězdu jsem ubrala proto, že se mi kniha četla pomaleji, než jsem čekala. Ale to je asi můj problém. Každopádně kniha úžasná, moc doporučuju a určitě se někdy pustím do dalších dílů.