Stínadla se bouří
Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405645/bmid_stinadla-se-bouri-3jM-405645.jpg
5
1815
1815
Přidat komentář
Knihu jsem si vybral do čtenářské výzvy. Styl jakým je příběh napsaný mě moc neseděl, ale chápu, že už dávno nejsem cílová skupina čtenářů. Hodnotím jako slušný průměr.
Autor, který mě provázel dětstvím, skvělé dobrodružné knihy, po kterých by měla sáhnout hlavně dnešní generace.
Jedna z nejlepších.
Základní četba každého plantážníka. Jedna z mých oblíbenějších od tohoto autora.
Byť ne tak dobré jako předchozí díl, stále na plný počet hvězdiček. Vadilo mi, že Stínadla už nejsou tak tajemná a nepřátelská, a taky ten Bublinův osud mě zasáhl. A taky ten konec... v dětství pro mě byla Stínadla čtvrtí, kde bych chtěl žít, místo, které mělo parádní atmosféru... a na konci Foglar napíše, jaké to bude krásné, až se ta nezdravá Stínadla zboří a všude budou krásné široké ulice plné slunce! Taková zrada!
Pro mě je hodnocení tak trošku ovlivněno věkem. Už nějakou dobu nejsem cílovou skupinou, přesto přiznávám, že Foglarovky mají své kouzlo.
Nové příběhy Rychlých šípů v probouzejících se Stínadlech po objeveni ztraceného odznaku Velkého Vonta jsem četl kdysi dávno a teď se k nim v rámci výzvy vrátil. Nejspíš díky věku už kniha netáhne tak jako dřív, ale i tak se čte rychle a příjemně. Ale Záhada hlavolamu mi přišla lepší
Možná až na ten trochu přeslazený konec ani o chlup horší jako Záhada hlavolamu. Neuvěřitelně poutavé a napínavé jako Záhada i ve 32 letech.
Některé pasáže mi přišly naivní, ale nejsem cílová skupina a jako dítě bych to tak necítila. Kniha mě přitáhla a nepustila, dokud jsem nebyla na konci, tak musím dát pět. Hezká vzpomínka na dětství.
Pokračování legendární klasiky, která neutekla ani filmu, není potřeba komentářit.Stejně jako díl první suprová v letech minulých a bude i v letech budoucích, protože takové klenůtky už v české knižní tvorbě neuvidíte.
Na rychlých šípech jsem vyrostl, přestože byli za komančů zakázaní. Obecně jsou foglarovky jednoduché a trošku naivní, ale svět, který vytvořil, mě pomohl formovat morální hodnoty, které mi zůstaly až dodnes. Četl jsem Stínadla svým dětem a poslouchali se zatajeným dechem, takže vřele doporučuju všem rodičům i dětem. PS: Doporučuji výbornou knihu o pedagogicko-etickém vlivu foglarovek - https://www.databazeknih.cz/knihy/evangelium-podle-jaroslava-foglara-337784
Skvěle najela na koleje dílu prvního. Prokletím druhých dílů je však to, že pokud nejsou lepší než díly první, bývají hodnoceny hůře – čtenář je kritičtější. Přesto však byly slabší začátek a střední část napraveny skvělým koncem, který v jistém ohledu překonal i konec prvního dílu, kde se ovšem míra napětí udržovala po celou dobu.
Tento díl Stínadelské trilogie byl snad ještě napínavější než ten předchozí.
Tohle by mohl být jasně nejlepší díl trilogie, kdyby tam pan Foglar býval vymyslel jiné řešení s Bublinou. Za to mu hvězdičku strhávám.
(SPOILER)
Laťka byla prvním dílem postavena hodně vysoko, ale ani druhý díl nezklamal. Dobrodružstvím se to jen hemží a čtenář nemá šanci vydechnout. Foglar nás moc nešetřil - údajná zrada Mirka, jeho dvojník, chudák Bublina, slepý chlapec, bitky a boje, pořád se něco dělo! Mistrovsky jsou popsány nejrůznější boje o moc a postavení, které se přenášejí i do dospělého světa třeba v politice.
Oblíbená postava: Široko :)
K Rychlík šípům jsem se dostala, až teď v dospělosti. Netušila jsem, že je to trilogie. Znala jsem jen Záhadu hlavolamů. Kniha je skvělá, napínavá a vtipná. Těším se, až tyhle knihy budu číst synovi před spaním =)
Jó to byly časy kdy člověk mohl snít a představoval si jak je to krásné se takhle odvázat .Byly zde i rvačky,ale takové,že nemrzačily jako dnešní mládež.Je to smutmé zmizela láska a úcta ke starším osobám.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
Pokračování dobrodružství Rychlých šípů ve Stínadlech nijak nezaostává za prvním dílem. Tajemní Vontové volí svého šéfa a stejně jako my, tehdy malí čtenáři, žasnou nad jejich historií...Foglar přesně věděl, jak zaťukat na dětskě srdéčko.
Na Foglara stála kdysi dávno naše mamka frontu před knihkupectvím. Od té doby ho máme, trochu očteného, v knihovně. Ceká na vnuky. Jsem zvědavá, co na něj po tolika letech řeknou...
Mimochodem, díky Stínadlům jsem už nikdy nezapomněla na starobylý strom ginkgo biloba. A užasla jsem, když jsem ho po letech konečně in natura uviděla u vchodu do své alma mater...