Záhada hlavolamu
Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162830/bmid_zahada-hlavolamu-162830.jpg
5
2870
2870
Stínadelská trilogie série
1. díl >
Záhada hlavolamu (1. vydání jako vkládaná příloha časopisu Mladý hlasatel z let 1940–1941) je dobrodružná kniha Jaroslava Foglara. Hlavní roli v knize hraje chlapecký klub Rychlé šípy, již dříve čtenářům známý z komiksů. Foglar v knize poprvé představuje záhadnou čtvrť Stínadla a organizaci Vontů, hlavolam zvaný „ježek v kleci“ a ztraceného vynálezce Jana Tleskače, motivy později využité v dalších knihách, které se následně staly téměř kultovní součástí české kultury. 3.vydání prakticky totožné s 2. - jen změna obálky a chybí hra Poselství ze Stínadel, vyšlo v listopadu 1968.... celý text
Přidat komentář
Po shlédnutí seriálu Záhada hlavolamu z roku 1969, který se mi opravdu líbil, jsem věděla, že si budu chtít přečíst i knihy téhož příběhu.
Kniha mě opravdu nadchla a její čtení jsem si velmi užila!
Už od začátku děje si čtenář připadá jakoby byl součástí Rychlých šípů a všechna ta dobrodružství zažíval s nimi.
Od knihy je skoro nemožné se odtrhnout, jak se do toho člověk velmi snadno začte.
Knihy jsem si zamilovala a patří vůbec mezi moje nejoblíbenější.
Autor dokázal velmi tajuplně a tajemně popisovat vše, co se v příběhu odehrává.
Velmi knihy doporučuji všem, kteří mají rádi dobrodružství a chtějí je zažít i s postavami v příběhu.
Četla jsem jako komiks, příběhy party Rychlých šípů mám moc ráda. Jako dítě jsem dokonce dostala dřevěného ježka v kleci :-) Těším se, až si knihu přečtu se svým synem ;-)
Nakladatelství Albatros vydalo, v rámci nového vydávání knih Jaroslava Foglara, i klasický román o Rychlých šípech, Vontech a záhadě hlavolamu, tentokrát jako sběratelské vydání s původními ilustracemi Dr. Jana Fischera a s dobrým doslovem, shrnujícím foglarovky stínadelské serie a historii jejich vydávání během všelijakých časů 2.poloviny XX.století (vydá samo o sobě za román).
Musel jsem si ovšem koupit a také jsem si zopakoval četbu. I po létech – prostě Foglar, nemá na tomto poli chlapecké (dnes snad i dívčí) literatury konkurenci, snad jen napodobovatele či v lepším případě pokračovatele. Nevím samozřejmě, jak na knihu reagují (a nakolik ji čtou) dnešní 9 až 15 letí (ti, kteří si uchovali chlapecká léta bez ohledu na věk jako „Jestřáb“ to ovšem stále asi čtou s chutí) a nakolik si berou k srdci a jako vzor vlastnosti ideálních chlapců z klubu Rychlých šípů.
Mne při poslední četbě ovšem velice zaujalo, jak je kniha dnes aktuální – z hlediska současné politické situace! Kromě řešení problému „záhady hlavolamu“ je totiž druhou dějovou linkou boj o funkci Velkého Vonta, jeho volba (a následky této volby). A zde čtěte citát (str.181):
„Nevím dobře, co na tom Mažňákovi vidí, co od něho očekávají“, divil se (jeden z Vontů, moje pozn.). „Já sám bych k němu nikdy nemohl mít důvěru.“ Ale Velký Vont znovu promluvil: „Nediv se, jsou zlákáni tím, co dělá, a myslí si, že to tak bude napořád! Několika ulicím u Rybího trhu a na poříčních pláccích koupil docela nové kopací míče. Za Úzkou uličku zaplatil nějaká rozbitá okna. Je záhadné, kde na to bere, ale rozdává plnýma rukama. A tím si některé bláhovce kupuje. Jsou toho domnění, že to tak vydrží pořád. …….“ (konec citátu).
Nejsou to slova navýsost aktuální v ČR roku 2021 (a už pár let předtím)? Nejde ovšem zde o 12 až 15leté chlapce ve čtvrti Stínadla, jde o občany (část občanů) této republiky, dospělé lidi s volebním právem. Rozdíl tu je: zatímco nečestný Mažňák ve Stínadlech (jak se ukáže) kupuje hlasy pro volby za peníze svého otce (i to samozřejmě nemá sympatie pana Foglara), tedy za opravdu své peníze, dnešní Mažňák si kupuje hlasy rovnou za peníze těch „obdarovávaných“. A ti, ačkoliv jim dávno není 12 let, to nechápou, nebo je jim to fuk……. Ano, i dnes je dobré číst Foglara – ale nejen číst, i u toho myslet. Vřele doporučuji přečíst i dospělým alespoň do podzimu roku 2021.
Když mi moje máma kdysi vyprávěla, jak si s ostatníma děckama mezi sebou půjčovali minimalistický časopis Ohníček, jen aby si mohli všichni přečíst další střípek z příběhů správňáckého klubu, nenapadlo by mě, jakou srdcovkou pro mne "Rychlošípáci" a jejich psík budou i po dlouhých letech. A už vůbec ne, že mě dokonce přimějí vytáhnout na pult knihkupectví slušný počet cenných papírků za tu parádní bichli, o které si moje máma tehdy mohla nechat jen zdát...
Jakkoliv neuvěřitelně (vzhledem k dnešním poměrům, kterým vládnou samí nezdární plantážníci) mohou působit charaktery Mirka Dušína a jeho nejlepších kamarádů, jakmile vás jejich napínavá dobrodružství a potyčky s Vonty v potemnělých Stínadlech jednou popadnou za pačesy, už nikdy nepustí. To vám klidně odpřisáhnu na Vontskou kroniku.
A to si pište, že mám ježka v kleci doma taky!
Knížku jsem koupila desetiletému synovi k Vánocům, protože jsem ji sama, jako dítě, milovala. Četli jsme ji spolu, nastřídačku, zachumlaní pod deku a musím říct, že jsme ani jeden nechtěli jít spát. Příběh je geniální a sloh mistrovský. Místy mě až mrazilo a syn měl při čtení oči široce otevřené. Sehnala jsem verzi knížky i s ilustracemi a musím dodat, že jsou mimořádně povedené. Pod stromečkem našel syn i hlavolam a moment, kdy díky příběhu zjistil, jak ježka z klece vyndat, byl pro mě, mimo čtení, silným zážitkem. Foglar je pro mě tímto nesmrtelný!
Tuto knihu jsem v dětství četla několikrát - společně s knihami od Štorcha patřila k mým nejoblíbenějším. Letos jsem ji na Vánoce pořídila synovi, tak doufám, že předám nadšení z kvalitního příběhu další generaci. Jakkoli jsou v současné době vycházející knihy pro mládež vtipné a čtivé, nepřijde mi, že by měly tak propracovaný děj a rozvinutou slovní zásobu, jako knihy, které jsem četla někdy v devadesátkách.
Trvalo mi mnoho let, než jsem se k Rychlým šípům odhodlal. Jako spousta jiných jsem i já vyrůstal spíš na Foglarových komiksech než knihách, do kterých se mi pro všechno to idealistické kamarádství nikdy moc nechtělo. A ono ejhle, je mi devětatřicet a já zcela propadám kouzlu tajemných Stínadel a záhadě Ježka v kleci. Takže buď senilním, nebo je ta knížka vážně tak dobrá, jak o ní všichni vždycky říkali.
Ne vážně, tohle zkrátka nemá na trhu srovnání a obávám se, že na většinu současných čtenářů budou Rychlé šípy působit jako fantasmagorie, protože jsou jistou měrou svázány s dobou, v níž vznikaly. Ne pro ideologii, ale pro poměry v jakých mládežníci tehdy vyrůstali. Mít vlastní klubovnu, tvořit časopis, chodit na noční výpravy do sousedních ulic, uzavírat nesmrtelná přátelství…, na tohle dneska narazíte už jen stěží. Ale jak uhrančivé kouzlo to má! V tomhle ohledu Jaroslav Foglar naprosto předčil moje očekávání. Takhle strhující a přitom uvěřitelné dobrodružství jsem jednoduše nečekal.
Knihu jsem dostal jako dárek, nejprve mě moc nezaujala, ale když jsem si ji otevřel a přečetl, změnil jsem názor. Má zajímavý, napínavý a tajemný děj, zkrátka takový, jaký byste od dobrodružné knihy očekávali, avšak z pohledu dnešní doby působí hlavní hrdinové jako z jiného světa. V této době jsou všichni ostatní schovaní doma a leží u počítačů nebo telefonů a ven chodí jen občas. Dnes se i kamarádi nesetkávají osobně tak často, a nemají spolu taková dobrodružství, takže by to v našich očích bylo trochu zvláštní. Také to praní se, vloupávání a chození na soukromé pozemky by dnes řešila sociálka a byly by problémy. Jestli ale moderní čtenáři chtějí vidět, jak to u nás vypadalo za starých časů, tak jim tuto knihu doporučuji.
Po x letech jsem oprášila první stínadelskou knížku a nelituji :) Z celého příběhu dýchá tak úžasné tajemno, dobrodružství a strach zároveň, které mnohdy neumí vykreslit ani autoři tzv bestsellerových thrillerů. Popisy volby Velkého Vonta v kostele sv. Jakuba, objevování tajných chodeb a uliček, záhadné postavy i vzkazy, plánky, Em, ježek v kleci...a tak by šlo pokračovat ještě dlouho. Jako čtenář se nemůžete dočkat, co objevíte na další stránce a jak to celé dopadne. To je v podstatě základ dobré knihy :) Atmosféra foglarových knih je zkrátka nepopsatelná.
Někteří kritizují, že je povaha i chování kluků naivní, ale tady nemůžu souhlasit. Kdo jiný když ne Rychlé šípy by měly být vzorem? :) A na tom se nic nemění ani v roce 2020.
Jako dítě jsem viděla seriál, až po revoluci se mi tato knížka, nově vydaná dostala do ruky. Skvělé dobrodružné čtení, líbilo se mi i jako dospělé.
Tak to byly časy kdy člověk snil o odvážných a vynalézavých chlapcich,kteří jsem několikrát četl.Představoval si,že jsem s nimi a účastním se jejich dobrodružství.Nádherné a působivé.
Tuto úžasnou klasiku mám po tátovi. Ten je měl všechny. Četla jsem ji dvakrát a vždy jsem byla nadšená.
Kniha je po mém pradědovi a když jsem ji dostala do ruky já, pořád vypadala jako nová, o to s větší chutí jsem se začetla, a za tak úžasný děj si to zaslouží 5 hvězd.
Nevím, proč jsme se do knihy nepustila dříve. A vlastně ani nevím, co pro mě byl impulz, abych se do čtení pustila, ale určitě nelituji. Přečetla jsem ji jedním dechem. Sice už nejsem ani děti a mládež, ale kniha mě opravdu nadchla a hltala jsem stránku za stránkou. Jedno dobrodružství střídalo další a další...
Štítky knihy
zfilmováno tajemství foglarovky Rychlé šípy Jaroslav Foglar, 1907-1999 Stínadla pro chlapce
Autorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
Knihu jsem si kdysi na základce půjčila od sestřenice a bratrance, když jsem ji chtěla vrátit a přitom jsem ji vychválila, řekli, ať si ji klidně nechám, což jsem nechápala. Já bych tuhle báječnou knížku tenkrát jen tak nikomu rozhodně nevěnovala! Tolik napětí, záhadná Stínadla.. Rychlé šípy jsou moje srdcovka, ale je pravda, že většina dalších knih od Foglara už mě tolik nezaujala.