Záhada hlavolamu
Jaroslav Foglar
Přidat komentář
Opět jsem podnikl výlet do dětských let.S nádherným již devátým vydáním této knihy.K těmto příběhům se občasně vracím a budu vracet.
Prostě klasika české dobrodružné scény. I po 20 letech si rád přečtu knihy od pana Foglara. Škoda jen že dnešní čeští spisovatelé nejdou v podobném duchu a stopách
Nepadá mne jediné … TO JE PROSTĚ NÁŘEZ !!! Pokud dříve vydané dílo pana Foglara někdo podrobuje drobnohledu a hledá chybičky, určitě si něco najde. Ale ZAHÁDA HLAVOLAMU je opravdu mistrovské dílo. Jako dítě jsem celou trilogii zhltal během několika dnů. Po 25 letech ve mne první příběh trilogie zanechává úplně stejné pocity. Na začátku devadesátých let jsem udělal docela dost velký průšvih a měl jsem od rodičů zakázané úplně všechno. V té době jsem šel s tátou v Praze po Václaváku a v jednom obchodním výkladu byly „čerstvé“ desky Záhady hlavolamu. I přes to, že na mne byl táta totálně naštvaný, mi ty desky koupil a já je následně dennodenně „sjížděl“. Melodie od Zdeňka Merty mne provází celý život. V roce 1988 celou knihu bezvadně namluvil Jaromír Meduna. Díky, pane Foglar !!!
Skvělé!!! Mám doma ještě to starší vydání, kdy na vás dýchne doba Stínadel jen při otevření knihy..Pan Foglar je jeden z nejlepších spisovatelů pro děti. Ovšem nejsem si jistá, pro jak malé děti. Některé pasáže v jeho knihách nejsem schopna číst pomalu ani v dospělosti. Záhadu hlavolamu jsem četla prvně asi v osmi letech a čtu jí pravidelně i v dospělosti. Jako malá jsem z toho pomalu nemohla spát, jak to bylo napínavé a na dobu kdy to psal nadčasové. Je krásné, jak opěvuje přátelství a čest. Jen se bojím, jestli dnešní děti, pokud nejsou členy skautského oddílu, to budou chtít číst.
Nikdy jsem se nedostala k tomu, abych si přečetla příběhy o Rychlých šípech. Nechtěla jsem skládat dohromady komiksy, které vyšly. Nechtěla jsem se tím příběhem zabývat, vždyť jsem o něm slyšela už tolikrát! Vždyť tam nebude nic nového...
Omyl! I když jde o chlapecké dobrodružství, a komiksy jsem stále nepřečetla, tak příběh Rychlých šípů mě chytnul a nepustil! Možná je to tím, že mám teď dospělejší odstup a vidím, co všechno se skrývá ve Stínadlech. Tak propracovaná kultura chlapeckých skupin a jednotlivých čtvrtí! Jakoby se někde udála odchylka v čase a prostoru a společnost se smrskla jen na tyto party a jejich zvyky a tradice. Tajemstvím protkaná Stínadla jsou nebezpečnější a mnohem temnější, než by si kdo byl schopen připustit. A všudypřítomná honba za ctí, tajemstvím ježka v kleci i vyřešením záhady by se dala krájet, jak moc je hustá a skoro nedýchatelná.
Nechápu, že jsem s tímto dobrodružstvím tak otálela.. A přece, nejraději bych si vetkla do kabátu žlutý špendlík a poslechla si vontskou bojovou píseň, odněkud z bezpečí opuštěného kostela a jeho chodeb..
Jedna z knížek, které se v naší rodině předávaly z generace na generaci. Není jich moc, ale "foglarovky" mezi ně patří. Jen trochu pozor na věk jejich čtenářů, v dětství a pubertě spíše nadšení, pak více či méně jiné zájmy a hodnoty, a pak přijde období nostalgie a vzpomínek. A v této fázi jsem se mrkl na Foglara znovu a výsledek? Opět za pět*.
Nostalgický návrat do dětství. Každoroční prázdniny strávené u tety s komiksy o Rychlých šípech, s Gabrou a Málinkou a samozřejmé s Kájou Maříkem. Ale Rychlé šípy vedly a po tolika letech knižní zpracování, no to byla “mňamka”. Napínavé od začátku do konce, knihu jsem v podstatě nepustila z ruky. A psáno tak, že je schopna zaujmout i současnou mládež. A nejen kluky. Klobouk dolů.
Jedna z nejlepších klukovských knih, kterou Foglar nejen, že vede děti k lepšímu, ale také si zamával (a zamává) s našim napětím. Mirek, Červenáček, Jarka, Rychlonožka, a Jindra to je a vždy bude správná parta!
Nejsem si jistý, jestli dovedu napsat dostatečně nadšený komentář, který by přiblížil alespoň zlomek mých pocitů ze Záhady hlavolamu. Že mě četba jedné z nejoblíbenějších knih mého klukovského já vrátila znovu do dětských let? Ano, to je určitě pravda (a jsem dost rád, že se mi to pořád daří), ale není to zdaleka to, o čem chci psát. Dospělýma očima totiž především - zase - musím nesmírně obdivovat talent Jaroslava Foglara. Krásy přírody a melancholii měnících se ročních období vyměnil za stísněné uličky, ztemnělé večery a ponurou atmosféru, no a v těch kulisách rozehrál tak zajímavý a napínavý příběh, že ho prostě hltám, ať mi je deset nebo přes třicet let. Jenom osud Jana Tleskače, tak skvěle postupně odkrývaný, by vystačil na samostatnou knihu, ale Foglar si řekl, že by to bylo málo, že žádné dobrodružství není tak dobrodružné, aby nemohlo být ještě dobrodružnější, a tak rozehrál mnohem větší partii s propracovaným světem zápolících klukovských part a s mytologií Vontů, s pěticí hlavních postav vymyšlených tak, že po pár stránkách víte, kdo je kdo, a nesplynou vám, a s mnoha vedlejšími postavami, které rozhodně nejsou do počtu. Výpravy do Stínadel jsou nezapomenutelné a závěrečná volba Velkého Vonta, konfrontace a vypjatý souboj, který končí velmi překvapivě... Nejen, že to je po letech zase zážitek. On je po letech snad ještě větší._____P.S. Dostatečně nemůžu pochválit ani Albatros a Nadaci Jaroslava Foglara, kteří i tuhle knihu vydali v naprosto fantastické podobě, tentokrát s ilustracemi Jiřího Gruse - Stínadla si vyloženě vychutnává.
Pana Foglara považuji za úžasného autora své doby pro kluky a holky. Budoucí kniha vycházela nejdříve na pokračování v časopise Mladý hlasatel . Díky tomuto prozřetelnému nápadu vystoupil náklad časopisu na 210.000 výtisků !
Opakovat zde obsah knihy je zbytečné, učinilo tak přede mnou mnoho čtenářů. Je zajímavé, že Mladého hlasatele zlikvidovali v r.1941 poskoci nacistů a jeho pokračovatele časopis Vpřed ani ne o 10 let později komunisté. Je to symbolické. Do pubertální mládeže začali soudruzi ládovat Pavlíka Morozova či Vasku Trubačova a jiné slátaniny.
Pokud by tomu nebylo a klub Rychlých šípů by pokračoval, nedovedu si představit Rychlonožku s pionýrským šátkem a třeba o chvilku později Jarku Metelku ve svazácké košili !
Jde o krásnou klasiku, na kterou nostalgicky vzpomínám.
Tak po 26 letech už to není taková pecka a k hodnocení přidávám i kopec nostalgie, ale co už :-).
I s odstupem 30 let mě tento příběh dokázal zcela pohltit a dobrodružství party kluků jsem si opravdu užívala. Něco se mi zdálo po těch letech dost naivní, ale to je v pořádku, již nejsem dítě. Přesto jednu velkou výtku mám. Audiokniha se tentokráte moc nepovedla, protože knihu čte pan David Matásek. Nečte jí vůbec špatně, ale ke knize by se daleko víc hodil mladý hlas, tak jako tomu bylo u předchozích dvou knih od pana Foglara. Doufám, že bude pokračování a především třetí část, kterou vůbec neznám a moc ráda bych si jí poslechla.
Přiznávám se, že moje životní postoje se utvářely ze tří zdrojů: Vinnetou, Angelika, markýza andělů a Rychlé šípy. Od dětských let jsem díky tomu beznadějně romantická, toužící po dobrodružství a odhodlaná žít čestně v souladu s přírodou a konat jen dobro.
Záhada hlavolamu je pro mne prostě knihou naprosto zásadní, která mě ovlivnila celoživotně. Dodnes si pamatuji, jak jsem trnula strachem kvůli Janu Tleskačovi, jak jsem si přála, aby byl záhadný M potrestán, jak mě nadchlo vydávání Tamtamu atd. atd. Myslím, že tato kniha patří trvale ke zlatému fondu české literatury, protože hodnoty, které Jaroslav Foglar nenásilnou formou oslavuje, jsou zásadní v každé době a pro každou generaci nových kluků a holek, kteří budou Záhadu hlavolamu číst.
Štítky knihy
zfilmováno tajemství foglarovky Rychlé šípy Jaroslav Foglar, 1907-1999 Stínadla pro chlapceAutorovy další knížky
2003 | Záhada hlavolamu |
2007 | Rychlé šípy |
2005 | Hoši od Bobří řeky |
1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
1990 | Boj o první místo |
Krásná kniha doporučuji.