Kontrolní bod
Myke Cole
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/161064/bmid_kontrolni-bod-8Ax-161064.jpg
4
41
41
Stínové operace série
1. díl >
Po celém světě, bez ohledu na národnost, se v lidech začínají probouzet magické schopnosti. Aniž by je to někdo učil, dokážou k vlastnímu zděšení najednou přivolat vichřici, probudit mrtvé a podpálit cokoli, čeho se dotknou. Armádní důstojník Oscar Britton to zle pocítí na vlastní kůži. Posláním nadporučíka, který doprovází vojenské Jednotky nadpřirozených operací, je vnést pořádek do poblázněného světa. Pak se u něj samotného nečekaně projeví vzácné a zakázané magické umění, díky němuž se přes noc změní z agenta pracujícího pro vládu ve veřejného nepřítele číslo jedna. JNO vědí, jak s takovou situací naložit: pronásledovat ho – a odstranit. Britton, vtažen do utajovaného paralelního světa, zanedlouho pozná, že magie změnila všechna pravidla, která kdy znal, a že vlastní život není jedinou věcí, o kterou musí bojovat.... celý text
Literatura světová Válečné Fantasy
Vydáno: 2013 , Fantom PrintOriginální název:
Control Point, 2012
více info...
Přidat komentář
Ze začátku jsem se nemohl do knihy začíst. Příběh byl sice zajímavý, ale kniha mě prostě ne a ne oslovit. To se podařilo asi až v půlce knihy. Od té doby jsem si užíval každou stránku. Určitě jdu na další díl.
(SPOILER)
Nejdříve k ději:
Oscar Britton je pilot vrtulníku americké armády, jehož jednotka má ve spolupráci s JNO právě zajistit dva magicky napojené studenty střední školy. Oba jsou při zásahu zabiti a několik členů Brittonovy jednotky je těžce raněno. Fyzické i duševní vypětí následně probudí magické schopnosti i v Brittonovi. Bohužel je to magické umění portomancie - otvírání bran do jiného světa, tzv. Zdroje, které je zakázáno a lidé jím obdaření jsou bez soudu popravováni. Oscar uteče a během útěku nedopatřením zabije několik lidí, mimo jiné i svého otce. Když jej JNO chytí, přenesou ho do Zdroje a do srdce mu dají lokátor s bombou, aby nemohl utéct. Výcvik je dlouhý a náročný, ale nese ovoce a Oscar brzy dokáže brány ovládat i jako řezné zbraně. Postupně si zvyká na nové prostředí vojenské základny, která je neustále pod útokem místních domorodců a sžívá se se zbytkem týmu se zapovězenými schopnostmi. Mají za sebou i několik akcí proti nebezpečným samotářským čarodějům. Když se mu povede se bomby zbavit, uteče i s několika dalšími, kteří nechtějí pro vládu dělat špinavou práci. Při jejich útěku se na svobodu dostane i velmi nebezpečná vězeňkyně, která zničí téměř celou ochranou barikádu základny a vystaví ji tak na milost a nemilost domorodcům.
Oscar Britton je velmi nesympatická postava. Nesnášel jsem jeho náhled na svět už na 30 stránce a na 60 už jsem ho výrazně nenáviděl a uvažoval jsem, že knihu odložím.
Naštěstí jsem vytrval, protože dál už je to jen lepší. Tento člověk raději vystaví nebezpečí svou jednotku, než aby sejmul dva vraždící maniaky a má výčitky svědomí, že střelí po někom, kdo vraždí ostatní studenty. Jako z celkového pohledu trilogie chápu, proč to tam autor tak zvýraznil, ale je to čistě účelové, protože na prvních šedesáti stranách je chování Brittona nereálné a naprosto hloupé a nesympatické. Vůbec jsem nechápal, že Cole jako bývalý voják něco tak nerealistického vymyslel. Pak ho chytí, dají mu bombu poslušnosti do srdce a já musím říct, že díky bohu. Od té chvíle seká latinu a snaží se fungovat. A i románu to prospělo, najednou to odsejpá a něco se děje. Brittonova zamyšlení už nejsou tak častá a jsou uvěřitelnější. Jako by se vyměnili autoři. Cole se zjevně musel rozepsat. Popisy akce jsou přehledné a srozumitelné, postavy uvěřitelné a mají i slušný psychologický vývoj. Prostředí a detaily ze světa Zdroje jsou zajímavé. Kdyby nebylo toho neslavného začátku, dal bych i víc hvězd. Finále příjemně nabudí na další díly.
Tak tohle teda ne. Zvládl jsem to do dvou třetin, ale masochismu už bylo dost.
Oliver je nesympatický, hysterický, nevyrovnaný blb. Bohužel se mi zdá, že ne úmyslně. Autor si zřejmě vymyslel, že z něj udělá uznávaného vojenského velitele, ale pak, jako by se bál opakovat uvozovací sloveso "řekl", to bylo samé: "blekotal", "zaraženě zíral", "styděl se", "řekl rozklepaným hlasem", atd.
Hlavní hrdina bohužel nebyl na knize to jediné špatné.
Fantasy potenciál, který sliboval alespoň nějakou zábavu, byl totálně zazděn neschopnosti pokládat si do očí bijící otázky. Pár jich uvedu, protože byly to jediné, na co jsem při čtení dokázal myslet:
Proč při běhu neztratil boty, které mu "neseděly"?
Proč prolétne kulka portálem, ale voda se z něj nevylije?
Proč si vojáci stěžují na "tvrdý" výcvik, kde se hrají hry, mají spoustu volného času, zdokonalují své dovednosti a večer chodí chlastat?
Jak moc reálné je, aby se v prostředí s volným přístupem k alkoholu nevznikla žádná rvačka? Žádné sexuální avantýry?
A ještě se vrátím k hrdinovi. Takže abychom si to ujasnili. Oliver je profesionální voják, ale když ho donutí znovu vstoupit do armády, ze které byl nucen utéci, odmítá. Chce pryč, když se mu ale naskytne příležitost, nevyužije ji. Ve skutečnosti by stačilo "zvednout vlajku", odříkat přísahu, a mohl by jít, z nějakého důvodu je to však nepřijatelné, stejně jako pro všechny ostatní. Je proti systému, nechce se přidat k elitní jednotce, přesto když za ním přijde velitel a vezme ho bokem do akce, bez mrknutí a s radostí, že využije svou schopnost, pomůže. WTF?
O cizích světech (a jejich samotné existenci) do kterých hrdina otevírá brány, nepadne ani slovo (krom několika omylů na začátku, kdy otevře brány vždy příhodně v blízkosti exotických živočichů) ale fňukání, zda má utéci, či ne, je věnováno půl knihy.
Nevím, jestli byly největší slabinou neuvěřitelné postavy, které jednaly na základě nesmyslných (autorovi se hodících) motivací, nedostatek věrohodných či zajímavých detailů nebo celková nedomyšlenost, ale něco zde špatně bylo určitě. Pár chyb dokážu odpustit, ale ne na každé stránce. Tento amatérský a těžko uvěřitelný výtvor neměl být nikdy vydán - nebo alespoň předtím od základu přepracován.
Hodnocení: 1,9/5
Verdikt: Autor by se ohledně armádního výcviku v nadpřirozených podmínkách mohl přiučit ve výborném českém Carpe Diem od Fabiana.
No, dávám tři, protože hlavní hrdina opravdu moc a moc přemýšlel :-( Přesto to však neubralo na atraktivitě celkové myšlence světa. Stínové operace... Svět "za bránou", kde je všechno jinak, a vojenství zde pojato myslím dost odlehčeně pro ty, kterým se líbí "military" věci, ale nepotřebují, aby to bylo úplně čistě vojenské. Je to opravdu velký crossover, military sci-fi, fantasy, ale určitě navnadilo na další díl.
Vojenská sci-fi plná magie (tj. automaticky 5*), ale za to, že je hlavní hrdina pako a neustále mění názory na nadpřirozenou část armády, musím 1* ubrat. Ale přes všechny zápory, kdy by si Oscar zasloužil (a dostane) na držku, tak je to pořád akční sci-fi s magií a to se počítá.
Na to, jak atraktivní námět si Myke Cole vybral, nepředvedl kupodivu nic, co by nezvládli už filmoví X-Meni ve třech prvních filmech. Snad jen s tím rozdílem, že u Kontrolního bodu jsem se o dost víc nudil a to především kvůli nezáživnému vývoji. On totiž autor s akcí poměrně šetří a většinu příběhu točí kolem staré písničky „Ta naše armáda je tuze proradná taratatá.“ Komicky z toho pak nejvíc vychází hrdina, který (aby učinil zadost morálce) tak dlouho špekuluje a mění strany, až kvůli tomu rozebere všechno, co se jen rozebrat dá. Vlastně kdyby od začátku poctivě vojákoval - tedy držel hubu a krok - situace mohla celkově dopadnout daleko pozitivněji.
Ale když už nic jiného, všechno to rozumbradování má hlavu a patu, což určitě ocení náročnější čtenáři. Na můj vkus ho jen bylo na odpočinkovou střílečku zbytečně moc. Lovci monster byli v tomhle ohledu větší legrace a Ničitel světa zas akčnější jízda. Cole balancuje na hraně jednoho i druhého, ale ve výsledku se nepřikloní tam ani tam.
Dlouho (a možná nikdy) se mi nestalo, aby mi byl hlavní hrdina tak nesympatický. Přesně jak píše Monicay. Číst se to dalo, jako oddechovka dobré. Kdyby mi bylo 9-14 let, tak bych si ji užila asi víc.
Na této knize byla nejlepší anotace, která mě k přečtení nalákala. Příběh samotný nestál za moc a postava Oskara mě vyloženě vytáčela. V poslední čtvrtině knihy jsem si dokonce říkala, že za to všechno, co způsobil, si zaslouží zemřít. Přála jsem mu smrt, což se mi při čtení ještě nikdy nestalo. I když to zní divně, Oskar mi prostě připadal až příliš 'lidský'. Pořád o něčem pochyboval, měnil názory, a nad některými jeho myšlenkovými pochody jsem musela kroutit hlavou. Dočetla jsem jen proto, že knihy nikdy neodkládám.
Škoda, podle anotace to vypadá zajímavě. Pravda je však taková, že je to čtení o válce pro holky. :(
Na tom by nebylo nic špatnýho, kdybych nečekal něco úplně jinýho. Je to taková naivní představa o vedení války, vojenským řemesle a emocionální krizi hlavního hrdiny.
Kontrolní bod
Ze začátku byla kniha zajímavá, ale jakmile se Oscar dostal do tábora, musela jsem se některými částmi vyloženě prokousávat. Objevení magie v našem světě je něco, co si vždycky ráda přečtu, ale budu se opakovat - jakmile se dostal do tábora, jak kdyby se nic moc nedělo. Některé postavy byly vyloženě nesympatické a i Oscar byl chvílemi nejdřív tak, pak tak. Další díl si přečíst neplánuju.