Stížný list české a moravské šlechty proti upálení Jana Husa 1415-2015
Aleš Knápek , Pavel Rous , Petr Čornej , Ladislav Macek
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/252341/bmid_stizny-list-ceske-a-moravske-slecht-252341.jpg
4
5
5
Publikace profesora Petra Čorneje, Ladislava Macka, Pavla Rouse a Aleše Knápka mapuje historické události související se vznikem významného dokumentu českých dějin ze dne 2. září 1415. Zabývá se širšími souvislostmi vzniku tohoto „českého protestu“ (Petr Čornej), v dalších částech se věnuje regionu dnešního Havlíčkobrodska kolem hradu Lipnice, který byl tehdy ve vlastnictví jednoho z nejvýznamnějších šlechticů království, Čeňka z Vartenberka. Kniha zkoumá osudy sídel v regionu na pomezí Čech a Moravy, jejichž majitelé, vesměs příslušníci drobné šlechty, se stali signatáři listu, popisem pečetí, připojených k jedinému dochovanému exempláři dokumentu a přináší srovnání obrazové podoby originálu, dochovaného ve skotském Edinburghu s jeho faksimile ve Státním archivu ČR. Kniha je významná pro regionální historii sídel v oblasti kolem Havlíčkova Brodu. Zachycuje jednoznačně nejvýznamnější moment celé jejich historie a také hledá odpověď na otázku, kdo byli signatáři protestu, jaká byla jejich motivace a důvody, které je vedly v roce 1415 k politickému vystoupení evropského významu. Pro mnohé obce jsou pečeti a šlechtické predikáty vůbec prvním dokladem jejich existence.... celý text
Přidat komentář
Publikace, která mě velice překvapila. Ukazuje, že ani takto zdánlivě drobné téma není zcela vytěžené. Kniha se samozřejmě s ohledem na nakladatelství orientuje na Havlíčkobrodsko, Lipnici a Okrouhlici. V tomto duchu ovšem úvodní Čornejova studie převyšuje ostatní. Petr Čornej při svém rozsahu zařazuje stížný list do celoevropského kontextu, přičemž ovšem další studie, např. o Benešovi z Kocourkova působí trochu "regionálně". Tím samozřejmě témata neshazuji, pouze mi připadá trochu neumělé prolnutí regionální a celoevropské historie. Jinak publikace přináší řadu zajímavých informací.
Je to krásně typické pro český lid, že jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších dokumentů Husovy doby je akt, kdy si Češi na něco stěžují. Dalším je například Dekret kutnohorský, kdy pro změnu ukazujeme prostředníček Němcům. Rádoby rivalita mezi těmito národy je dlouhotrvající a snad i bezbřehá a se současnou politikou EU v čele s Německem zdá se stále aktuální. Každopádně Hus shořel jako papír a s ním i intelektuální reforma. Zas to nevyšlo po dobrym. Vozová hradba! Veverka z Bítýšky velí druhé lipanské jízdní, TERAZ!