Sto a jeden dalmatinec
Dodie Smith
Když je z domu v poklidné londýnské ulici ukradeno patnáct dalmatinských štěňat, neví si s tímto prapodivným zločinem rady ani samotný Scotland Yard. Dalmatinští rodiče Pongo a Slečinka se proto musí pustit do nebezpečného pátrání na vlastní pěst a vydat se po stopě svých ztracených štěňátek. Za jejich tajemným zmizením však nestojí nikdo jiný než strašlivá Kruťanda z Ďáblovic, která nic na světě nemiluje tak jako kožešiny a právě teď prahne po neotřelém kožichu s pěknými černými skvrnami... Ponga a Slečinku tak čeká dlouhá cesta do Kruťandina venkovského sídla, jež bude plná překážek a nebezpečenství. Podaří se odvážné dvojici dalmatinců štěňátka osvobodit a vrátit se s nimi domů? Ponořte se do nezapomenutelného klasického příběhu z pera britské autorky o psí odvaze, lásce a přátelství, který ožívá v novém vydání.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2019 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
The Hundred and One Dalmatians, 1956
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha. Jedna z prvních, kterou jsem jako kluk přečetl. Tehdy mě okouzlila. Pohladila. Příběh Slečinky a Ponga je napínavý a milý. Četl jsem ji po 25 letech svým dětem. Stále má své kouzlo.
Původní verze je mnohem lepší než ta Disneyova, celý příběh je propracovaný. Když jsem četla knihu jako dítě, tak jsem z ní byla nadšená a zařadila ji hned na nejvyšší místa svých žebříčků oblíbených knih. Teď v dospělosti, když jsem ji četla synovi, jsem se bavila také. Syn zatím těžko říct, ve dvou letech z něj recenzi nedostanu, tak uvidíme časem, určitě se za pár let k Pongovi a spol. vrátíme.
Velmi pěkná knížka, příběh děti znají z Disney filmu v trošku "okleštěné" verzi, tahle, původní je mnohem, mnohem lepší. A ilustrace pana Netopila ji dotvářejí jedna radost. jen kdyby v názvu knihy nebyla chyba - měl by tam být dalmatin, ne? Dalmatinec je obyvatel Dalmácie, ne pes... :-(
Nanazvala bych to tak úplně pohádkou. Tedy, děti to jako pohádku budou nejspíše vnímat a budou nadšeně sledovat dobrodružství psích rodičů zachraňujících svá štěňata, ale dospělý si vychutná břitký anglický humor, se kterým autorka komentuje chování jejich lidských pánů. Platí to ještě daleko více o pokračování knihy - psí hvězdě.
Odvážím se tvrdit, že za posledních 60 let těžko hledat někoho, kdo by se nesetkal s příběhem 101 dalmatinů. Páně Walt Disney měl vždycky šťastnou ruku ve volbě předloh pro svoje animované i hrané filmy, stejně jako v samotném jejich ztvárnění. A tahle kouzelná, svým způsobem vánoční, věc není výjimkou. Stejně tak se odvážím tvrdit, že málokdo četl onu 70 let starou knižní předlohu, která po těch dekádách stále funguje.
Pro dospělého čtenáře krásná odpočinková četba, pro čtenáře mladší velké dobrodružství Ponga, jeho Slečinky a dalších devadesáti puntíkatých štěňat. Madame Smithová dovedla slovy vymalovat spousta famózních záběrů, vložit mezi ně nejedno poučení o psích mazlíčcích a jejich tajném životě. Hřejivý a půvabný příběh, v kterém nechybí ani kousek toho dramatu a napětí. Kdo by si s úsměvem nevybavil Slečinku v jejím fialovém kabátku, nepookřál nad obrazem devadesáti štěňat odpočívajících v kostelních lavicích, nepobavil se při sofistikovanosti psí spolupráce, nečekal s napětím zprávy Soumračného štěkání nebo nebyl fascinován návštěvou starého panského sídla dobrého kokršpaněla? Minimálně jednu osobu by to určitě nepotěšilo. Jednu z nejvíce ikonických záporaček dětských příběhů - Cruellu de Vil.
Nic naplat, Sto a jeden dalmatinec je dosud a nadále půvabnou knížkou.