Sto plus jedna etiketa
Gabriel Gössel , Filip Šír
Celobarevná, bohatě obrazově vypravená publikace chce přístupnou formou upozornit na historický fenomén gramodesek v období vymezeném mechanickým záznamem zvuku (1900–1926) – v éře nepochybně zajímavé nejen z hlediska technického pokroku. Abecední seznam etiket v kvalitních reprodukcích zahrnuje etikety takových gramodesek, kde se na realizaci příslušné nahrávky podílel český interpret, ať šlo o instrumentalistu, vokalistu nebo dirigenta českého či zahraničního hudebního tělesa. Tento soupis je odrazovým můstkem k předvedení tehdejší grafické vynalézavosti, různorodosti repertoáru a k oživení mnoha jmen neprávem zapomenutých umělců. Čtenář se ve zhuštěné a čtivé formě dozví základní informace, ale i „perličky“ o okolnostech tehdejšího způsobu natáčení. Publikaci doplňuje rejstřík jmen a firem.... celý text
Přidat komentář
Velmi pěkná naučná publikace, avšak dosud skrývající se pod štítkem gramofony. Nevelkým to štítkem, nutno dodat, kde je momentálně šest titulů. O štítku etikety, pod kterým najdete jen a pouze dva, ani nemluvím. Předpokládám tedy tyto varianty. Buď knihu objevíte jako já v návalu zvědavosti, ve chvíli, kdy náhodou kliknete na Národní muzeum jako nakladatele, nebo právě teď, na základě těchto řádků.…. Ach, jak je to psaní prvního komentáře zodpovědná činnost.
Jsem ráda, že jsem ji přelouskala. Vše podstatné je uvedeno v anotaci shora. Doplňuji ji jen v tom smyslu, že úvodní slovo ke knize napsal hudební kritik Jiří Černý (*1936), a že třetím do autorské party je paní Adéla Bachtíková. // "Kdybys ty, Jeníčku, věděl", "Možná že jednou, možná že dvakrát", "Jak se na mě usmíval", “Mařenko ty milá“ nebo "Kdyby tys mi chtěla dát, co ti v očích blýská“ a mnoho dalších skladeb.
Dávám maximální počet hvězd.