Sto zázrakov
Zuzana Růžičková , Wendy Holden
Z koncentračných táborov na medzinárodné koncertné pódiá Na svoje detstvo mám len šťastné spomienky. Domnievam sa, že ak niekto prežije také radostné detstvo ako ja, neskôr v živote dokáže prežiť takmer čokoľvek. Nič vám už nemôže život úplne pokaziť. Mamička vravievala, že keď sa robí citronáda, najprv musíte do pohára nasypať cukor, až potom pridať citrón. Ak to urobíte naopak, bude vždy chutiť kyslo a už ju nedosladíte. Presne to isté platí aj o živote. Ak okúsite sladkú chuť prv než horkosť, ostane s vami navždy. Svetoznáma klaviristka, čembalistka a hudobná pedagogička Zuzana Růžičková je neobyčajne inšpiratívna a talentovaná žena, pre ktorú bola hudba celým jej vesmírom. Jej idylické detstvo v Plzni zničil nástup fašizmu a nútená deportácia do koncentračných táborov. V nich každý deň hľadela smrti do očí a zakúšala to najhlbšie ľudské utrpenie a zúfalstvo. Hoci sa jej podarilo holokaust prežiť, nikto neveril, že sa bude môcť venovať hudbe profesionálne. Navzdory nepriazni osudu, zdravotným ťažkostiam či komunistickému režimu sa zo Zuzany vďaka jej nezlomnému duchu a húževnatosti stala legenda českej klasickej hudby. A ešte, ako sama vravievala, vďaka tomu, že jej život bol plný stovák zázrakov. Britská autorka Wendy Holden spracovala obrovské množstvo informácií a rozhovorov do podoby biografického románu, ktorý plasticky vykresľuje príbeh tejto výnimočnej ženy.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2020 , Citadella (SK)Originální název:
One Hundred Miracles, 2019
více info...
Přidat komentář
Tato kniha se mi dostala do ruky kvůli Čtenářské výzvě. Potřebovala jsem nějakou novinku, která tady má méně než 10 hodnocení a volba padla na Sto zázraků. Byl to v podstatě náhodný výběr a jsem za to moc ráda. Nejsem muzikální, ani nemám vztah k vážné hudbě, ale i přesto mi nejde na rozum, jak je možné, že jsem do této chvíle nevěděla, jak významnou osobnost klasické hudby náš národ měl. Byla jsem naprosto uchvácena knihou a stejně tak i osobností paní Zuzany Růžičkové. Přiměla mě zhlédnout dokument Music is life a dokonce pustit si pár nahrávek Bacha v provedení paní Růžičkové. Je to velmi působivý příběh a protože je autentický, ještě o to víc. Mrzí mě, že zde má v této chvíli pouhá 4 hodnocení a když jsem se po knize ptala v knihkupectví, paní prodavačka, která je jinak velmi sečtělá a velká profesionálka, ani nevěděla, že tuto knihu ve svém obchodě má. Byla by velká škoda, kdyby kniha o tak vyjímečné osobnosti zapadla. Je to jedna z těch, které mi uvíznou v paměti a budu doufat, že její hodnocení tady, tudíž i její čtenáři, budou přibývat. Doporučuji.
V podstatě souhlasím se vším, co napsala uživatelka Ronny, díky!
Kniha je sice beletrie, ale je podle skutečných událostí a je opravdu moc zajímavá, ale také velmi hořká a smutná. Také jsem poněkud tápala, když se pohybovala v oblasti hudby, nicméně to nic nemění na tom, že jsem vlastně byla ráda, že se roky (kapitoly), tak hodně střídají. Nezvládla bych vše číst tak, jak na sebe děj navazoval..
Zuzanu Růžičkovou jsem si oblíbila v době, o které se tu sice nezmiňuje, ale pro mě měla v tu dobu (1982-1988) zcela zásadní vliv. Pravidelně jsme s přáteli navštěvovali její koncerty u Sv. Jakuba v Praze.
Jsem velice ráda, že tato kniha u nás vyšla!!
Kniha na mne hluboce zapůsobila, i když nejsem znalcem a milovníkem klasické hudby, takže ty pasáže, které se týkaly hudební kariéry paní Růžičkové, jsem spíše přelétávala. Je neuvěřitelné co všechno ta drobná křehká osůbka v životě překonala, že právě ona patřila k těm nemnoha, kterým se podařilo přežít nelidské podmínky koncentračních táborů. V dětství totiž byla spíše neduživá, překonala i onemocnění tuberkulozou. Měla ale nezlomného ducha a lásku své maminky. Po návratu z koncentráku až do konce života trpěla také pocitem viny, jako mnoho jiných se stejným osudem, že právě ona přežila a miliony ostatních ne. Tento dluh se snažila splácet po zbytek života. Byla aktivní až do vysokého věku ačkoliv již v posledních letech se hudbě nemohla věnovat.
Na druhou stranu lidem s takovým hudebním nadáním a láskou k hudbě, která jim naplňuje život, je možno závidět. Její život byl naplněný láskou a hudbou.
Osudy Zuzany Růžičkové znám a toto podání považuji za nejlepší. Je to ucelené, velmi kultivované a neobyčejně silné - a i posilující (ptal jsem se kolegů a plakalo jich více)
Keith Richards v tomto srovnání vypadá jako usmrkánek, co raději nevytáhl paty z máminý kuchyně.
Autorka mi znovu dokázala, že umí vyprávět příběh lidsky a důstojně, byť téma není lehké. Nádherná kniha a nádherná žena. Jsem ráda, že jsem se mohla seznámit s životním osudem paní Růžičkové. A to doslova od začátku do konce. Tolik síly a hlavně píle a snahy, dostat se přes všechny překážky ke svému cíli, ke své lásce k hudbě. Každá kapitola mně zaujala, ptotože každá přináší spoustu vzpomínek a informací i z hudebního světa. Kapitoly nejsou řazeny chronologicky, ale je to zřejmě účel, aby té válečné hrůzy nebylo tolik najednou. Samozřejmě jsem si k tomu poslechla některé koncerty a ty byly tou sladší tečkou.