Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429979/bmid_stolety-starik-ktery-vylezl-z-okna--43u-429979.png
4
7345
7345
Stoletý stařík série
1. díl >
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2014 , PanteonOriginální název:
Hundraäringen som klev ut genom fönstret och försvann, 2009
více info...
Přidat komentář
Knížka je skvělá, trochu absurdní, ale skvělá. Bavila mě současná i historická část z pohledu staříka, ale i komisařská, kterou popisoval dříve opuštěný komisař Aronsson. Vlastně jsem se do teď nerozhodla, nad kterou jsem se pobavila nebo udivila víc.
Jen na začátku jsem si nemohla dát dohromady, že je Alanovi, stoletému staříkovi, opravdu sto let. Nějak mi přišlo, že čtu dva příběhy plný náhod a štěstí. Postupně se vše srovnalo a já obdivoval Alanův bujný životopis, který nepřestal ani v současnosti...
Perfektná kniha. Život netreba brať príliš vážne a treba myslieť pozitívne
Hrozně mě to nebaví, nějak se namůžu naladit na tu notu a la Forest Gump, že se přimotal ke všem historickým událostem a vlastně utvářel dějiny a znal úplně všechny. Chápu, že to má být to vtipné, ale mě to nějak hrozně irituje. Asi by mi bylo milejší, kdyby tam retrospektivní části ani nebyly. Je pravda, že jsem na asi 170. stránce, takže mi kus knihy ještě chybí, ale upřímně si ani nejsem jistá, jestli to vůbec dočtu...
EDIT: "Dočetla" jsem, ale přeskakovala jsem ty historický vsuvky, a po přečtení konce jsem ubrala i tu poslední hvězdu, protože WTF, to už se fakt nedalo. Tohle mi teda fakt mega nesedlo. A to jsem četla už spoustu knih, co se mi nelíbily, ale tahle teda svojí pitomostí trumfla úplně všechny.
Audiokniha: Perfektní přednes Martina Stránského umocnil skvělý požitek z knihy, příběh je oddechový, vtipný, sem tam až moc plný náhod, ale bavil mě od začátku do konce (až na některé politické pasáže, to jsem ztrácela pozornost). Nicméně strašně mě baví ten styl, takže autora dávám do oblíbených :)
Nádhera. Častokrát jsem se rozesmál. Alan mi přišel jako nesmrtelný obyčejný a přitom rozumný člověk. Hodně jsem se zasmál u bratra Einsteina. Doporučuji všem velmi oddechová a docela bláznivá kniha.
(SPOILER) Příběh se odehrává ve dvou linkách. První začíná v současnosti, kdy Alan uteče z domova důchodců a aniž tuší zahájí tím velmi dobrodružnou cestu. Druhá linka nám postupně představuje celý Alanův život. Alan je taková kombinace Foresta Gumpa a Járy Cimermana Mnohem více mne bavila linka ze současnosti i když musím přiznat, že tento typ humoru není úplně mým šálkem čaje (to mi plně došlo při zpečetění osudu druhého člena Never Again) Na konci se vše hezky úsměvně propojilo a ukončilo, proto mě prozatím druhý díl neláká.
Netuším proč jsem se této knize tak dlouho bránila, na takové pohodové odpočinkové čtení plné humoru jsem už dlouho nenarazila.
Milé a vtipné. Místy to bylo celkem ze života, ale střídalo se s místy, které byly velmi přitažené za vlasy.
Příběh hezky utíkal. Ze začátku jsem si říkala, že je to nějaké divné a proč by mě to mělo vůbec zajímat, ale postupně se to rozjelo a návraty do minulosti mě naopak bavili. Přečetla jsem to ráda, ale bohužel bych to neoznačila jako strhující dílo, jaké jsem očekávala od ohlasu, který tato kniha má. Pohodové a příjemné čtení, ale jednou přečíst mi to stačilo.
Hodně mi vadilo jak se střídala minulost a současnost. Ta minulost mě moc nebavila.
Po Analfabetce další přelouskaný kousek od Jonase Jonassona. Stařík je ještě o něco lepší, hrdinové jsou pěkná kvítka a Soňa tu legrační fantasmagorii příjemně doplňuje. Kdo chce nějakou knihu, u které nebude řešit vůbec nic a vypne hlavu, doporučuji.
Taková forrestgumpovka. Lepší než Analfabetka téhož autora. Příjemné, oddechové čtení.
Byla to moje první kniha, kterou jsem od autora četla a byla jsem nadšená. Styl psaní, vtipné situace a totálně dobrodružný život obyčejného staříka mě dostal.
No....mám trošku rozporuplné pocity. Nebylo to špatné, začátek se mi líbil hodně, ale potom došlo k nějakému útlumu. Čekala jsem, nevím proč, něco jako knihu od Backmana (kterého jsem nedávno poprvé četla) a neubránila jsem se tak srovnávání. No a v humoru i dojetí zvítězil jasně Backman. Takže někde v polovině jsem dokonce knihu na pár dní odložila (dočíst jsem ji určitě chtěla, ale jen byly zrovna na práci zajímavější věci). Nakonec jsem se k ní vrátila v lepší náladě a druhou půlku jsem zhltla na jeden zátah. Takže celkově ok, kniha pobavila, svůj účel splnila, ale od tak populárního bestselleru jsem asi čekala maličko víc.
V celku zklamání. Knihu jsem četla na popud její popularity všude ve světě a v podstatě jsem neviděla ani anotaci. Příběh o muži, který úplně s problémy ale bez problémů proplul svým životem mě ze začátku hrozně bavil. Bohužel to ale postupem času, začalo být předpověditelné a nezajímalo mě, jak bude příběh pokračovat. Vadilo mi střídání času - minulost a současnost. To dávám za vinu dlouhým kapitolám, ve kterých jsem vlastně nevěděla, kde jsem skončila. Nakonec asi hodnotím průměrně, kniha není běžná, ale asi mi úplně nesedla.
Knížku jsem nakonec nedočetla, i když mě zprvu bavila, pak mě nějak nestálý přísun podobných vtipů a bizarních událostí přestal bavit.
No kniha je báječná. Četla se skoro sama, příhody dědouška, do kterého by z vyprávění nikdo neřekl, že v reálu by asi těžko zvládl 99% dobrodružných událostí, je strhující, vtipný a hluboký.
Nebylo to špatné, ale u Sladký pomsty jsem se nasmála daleko více. Tady byla velmi humorná současnost, bohužel dosti sáhodlouhé popisy světové politiky v různých částech světa byly zdlouhavé a nezáživné. Knihu jsem poslouchala v podání Martina Stránského, skvělý poslech.