Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Stoletý stařík série
1. díl >
Vyprávění o veselém útěku svéhlavého muže. Alan Karlsson má narozeniny. Je mu sto let. Vlastně důvod k oslavě. Starosta i místní tisk se připravují na velkolepou oslavu, stoletý stařík má však docela jiné plány; jednoduše zmizí – a brzy je celé Švédsko kvůli jeho útěku vzhůru nohama. Jenže s podobnými věcmi už má Allan své zkušenosti – v mládí koneckonců uvedl do zmatku celý svět. Jonas Jonasson ve svém románu vypráví o jednom veselém útěku a také o šíleném životním příběhu svéhlavého muže.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2022 , PanteonOriginální název:
Hundraäringen som klev ut genom fönstret och försvann, 2009
více info...
Přidat komentář
Není to špatný - opravdu takový švédský forrest gump. Švejk je ale lepší. Čekal jsem od toho trochu více ...
Fantastický výlet po 100. narozeninách jednoho starce. Pestrý život jednoho apolitického pyromana ze Švédska, který ovlivnil zbrojení mocností nejen během studené války = 2 linky vyprávění pana Jonassona.
Možná je to mojí povahou, ale do kolen mě Stařík neposadil. Smíchem jsem se za břicho nepopadal. Asi nejsem fanoušek humoristů... Přečetl jsem několik severských detektivek, kde policista byl hrdina no. 1, zde - ve zločinecké linii ze současnosti - si podobně jako v historických pasážích z politiků autor dělá z vyšetřovatelů legraci. To hodnotím jako osvěžující O:-)
Občas ze mne vyšel tlumený jednorázový krátký chichot, tak trochu nucené pousmání. A to po nějaké obzvlášť sarkasticky a nebo absurdně vystavěné větě. Někdy mi přišlo, že víc na čtení pracuji, než se bavím. Od určité chvíle jsem spíš vyvíjel úsilí, abych četl dál. Ale pak jsem se do kapitoly vždycky nějak zavrtal.
Jakobych ale tušil, že doba těsně před oslavou narozenin 2/5/2005 (předposlední 28. kapitola knihy 1982-2005) byla ta nejopravdovější ze života Alana. A taky nejsmutnější. Kterou epilog musel zase vystřelit do nadpozemských výšin absurdního království, korunovat ji znovu nalezenou potencí a tak dát najevo, že to byl "jen" vymyšlený příběh od strýčka vypravěče Jonassona.
Analfabetku tedy nekoupím...
Kdybych věděl, že to je bez-celer, tak do toho nejdu, ale jelikož mi to kámoš bez znalosti této informace půjčil s tím, že je to výborná sranda, začetl jsem se a Alan Karlsson a jeho patálie mne už nepustily. A musím říct, že si to svou prodejnost, čtenost a nadšené ohlasy zaslouží. U knihy jsem se přímo neřehtal, humor je to spíš takový laskavý a milý, ale několikrát jsem zasmál i hlasitě. Celé je to psáno velmi čtivě, pousmával jsem se pod fousy neustále a jelikož (jako tady kolegyně v komentářích hluboko pode mnou) čtu nejvíc po cestě do práce, uculoval jsem se vždy celou cestu a vždy jsem byl naštvaný, když jsem musel vystupovat. Čte se to fakt skvěle, je to zábavné, chytře vymyšlené, může se to koupit jako dárek rodičům, zkrátka mohu jen doporučit (a taky tak už činím)
Příjemná šílenůstka, která se sice četla dobře, ale na základě nadšených komentářů jsem si představovala ještě třeskutější zábavu. Nějaký ten úsměv mi stařík na tváři sice vyloudil, nicméně na hlasitý smích rozhodně nedošlo. Pro mě průměrná oddychová četba na dovolenou nebo dlouhou cestu hromadnou dopravou. Upřímně řečeno, čekala jsem víc.
Už dlouho jsem měla tuhle knížku v oku, ale u nás v knihovně ji měli stále rozpůjčovanou a kupovat jsem si ji nechtěla. Na audiotéce jsem na ni narazila a stáhla si kapitolu zdarma, po pár minutách mě skvělý příběh a ještě lepší hlas Martina Stránského donutil si koupit knížku celou. A byl to skvělý počin, doma jsem se často smála na celé kolo a v MHD jsem se musela krotit, aby mě lidi neměli za blázna :) Už dlouho jsem se u knížky tak dobře nepobavila a určitě si ji koupím i v papírové podobě. Všem vřele doporučuji ;)
Nejmilejší kniha:) Je mi fuk, jak moc je topřehnané a nereálné, mě příběh polechtal bránici a projasnil každý den četby. Ta absurdita některých situací je právě to krásné, pro mě to znamená paprsek naděje, že v dnešním hnusném světě se najde člověk, který ve své knize vrhá zloducha do náruče dobráka:)
Zbytečně jsem se nechal unést zdejšími hodnoceními. Není asi pro mě. Není asi pro každého. Začátek bezva. Jak scénář dobré anglické krimi komedie. Pak ale hlavní příběh zvolňuji a ani mě už příliš nakonci rozuzlením nebavil. Ono vůbec ten humor - tedy vtipy tak mimochodem - mě teda příliš nerozesmívaly. Asi spíše pro konzervativnější lidi akorát. do toho životní paralela, kde se ukazuje velká fantazie autora. Trošku připomínajíc například 100 roků samoty. Politika na lehký způsob. Ale nějak mi toto příliš nesedí. A od poloviny již začal tyto pasáže často přeskakovat. Nějak mi to vše přišla až moc velká oddechovka na léto, která nemá žádný přínos, ani se člověk nezasměje a je to pro mě osobně spíše ztráta času. Na návrat ke knize jsem se příliš netěšil. 6,5/10
Teda, Alan je ale moc sympatický geront :-)
Tahle knížka mi prostě sedla, Alan for Presidnet!
Opravdu výborná oddechová knížka.. ze začátku sice člověku trvá, než se začte a osobně mě bavily spíš pasáže z Alanova života, než aktuální dění, ale i tak prostě paráda :) myslím, že si ji časem budu chtít přečíst znovu :)
Kniha, která se čte s lehkostí. Stejná lehkost a nadsázka umožní čtenáři procházet historií a dějinnými souvislostmi i tam, kde by to člověk nečekal. Určitě stojí za přečtení.
Tak tohle je opravdu pohodovka, Alan, který se svou bezelstnou upřímností pomáhá utvářet dějiny světa je vlastně impozantní postava, je totálně apolitický a má rád pálenku. Klidně by mohl pocházet z našich končin, ale je ze Švédska (škoda), navíc mám dojem, že nám u babičky taky začala chodit liška na slepice...
Absurdní gumpovský příběh určitě každého nenadchne. Dějiny minulého století jsou již pro mnohé něco jako pravěk a na humor musí být člověk alespoň trochu naladěn. V záplavě horrorů, thrillerů, krimi, fantasy, mystery a existenčních starostí je však podle mne alespoň občas dobré přečíst něco co všechen ten humbuk shazuje a relativizuje. Nešlo by žít nějak jinak?
Od samého začátku mě kniha nebavila, vydržela jsem číst zhruba do poloviny, ale pak už to prostě nešlo. Kamarádi mi ji doporučovali s tím, jak je to vtipné, což se mi tedy moc nezdálo. Takže zlaté pravidlo - ne vždy se musí bestsellery líbit všem.
Ze začátku, kdy má dle mne kniha pomalejší rozjezd, jsem si říkala, co všichni na tom mají a prodaných 50.000 výtisků. Postupem času, ale nešlo knihu odložit. Alan mi občas připomínal našeho Švejka (vzhledem k tomu, že J.Hašek je autorův oblíbený autor, tak asi nějaká inspirace tam byla). Nevadily mi pasáže vracející se do minulosti ani zápletka, která se by mohla zdát až přehnaná. Vím, že za pár let se ke knize opět vrátím a myslím si, že je to takové ideální dovolenkové čtení, kdy se člověk chce zasmát, nepřemýšlet.
Nejdřív jsem si říkala, co asi bude zábavného na knížce o stoletém dědkovi, ale naštěstí jsem to překonala. Je to úžasná, vtipná a chytrá kniha, která mě bavila od začátku do konce. A audioverzi namluvenou Martinem Stránským doporučuji, i díky němu dávám za pět.
Jak už jsem psal níže, dle mého názoru výborná kniha. Jen jako tip, pro ty kteří obdobný druh humoru mají rádi doporučuji též knihu finského spisovatele Arto Paasilinna: Krátká paměť pana rady. A pro ty kteří až tak rádi nečtou, ale spíš poslouchají, doporučuji obě dílka ve velice povedených několikadílných četbách Českého rozhlasu.
Fajnové dílko, dobře jsem se bavila...