Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Stoletý stařík série
1. díl >
Vyprávění o veselém útěku svéhlavého muže. Alan Karlsson má narozeniny. Je mu sto let. Vlastně důvod k oslavě. Starosta i místní tisk se připravují na velkolepou oslavu, stoletý stařík má však docela jiné plány; jednoduše zmizí – a brzy je celé Švédsko kvůli jeho útěku vzhůru nohama. Jenže s podobnými věcmi už má Allan své zkušenosti – v mládí koneckonců uvedl do zmatku celý svět. Jonas Jonasson ve svém románu vypráví o jednom veselém útěku a také o šíleném životním příběhu svéhlavého muže.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2022 , PanteonOriginální název:
Hundraäringen som klev ut genom fönstret och försvann, 2009
více info...
Přidat komentář
Teda, Alan je ale moc sympatický geront :-)
Tahle knížka mi prostě sedla, Alan for Presidnet!
Opravdu výborná oddechová knížka.. ze začátku sice člověku trvá, než se začte a osobně mě bavily spíš pasáže z Alanova života, než aktuální dění, ale i tak prostě paráda :) myslím, že si ji časem budu chtít přečíst znovu :)
Kniha, která se čte s lehkostí. Stejná lehkost a nadsázka umožní čtenáři procházet historií a dějinnými souvislostmi i tam, kde by to člověk nečekal. Určitě stojí za přečtení.
Tak tohle je opravdu pohodovka, Alan, který se svou bezelstnou upřímností pomáhá utvářet dějiny světa je vlastně impozantní postava, je totálně apolitický a má rád pálenku. Klidně by mohl pocházet z našich končin, ale je ze Švédska (škoda), navíc mám dojem, že nám u babičky taky začala chodit liška na slepice...
Absurdní gumpovský příběh určitě každého nenadchne. Dějiny minulého století jsou již pro mnohé něco jako pravěk a na humor musí být člověk alespoň trochu naladěn. V záplavě horrorů, thrillerů, krimi, fantasy, mystery a existenčních starostí je však podle mne alespoň občas dobré přečíst něco co všechen ten humbuk shazuje a relativizuje. Nešlo by žít nějak jinak?
Od samého začátku mě kniha nebavila, vydržela jsem číst zhruba do poloviny, ale pak už to prostě nešlo. Kamarádi mi ji doporučovali s tím, jak je to vtipné, což se mi tedy moc nezdálo. Takže zlaté pravidlo - ne vždy se musí bestsellery líbit všem.
Ze začátku, kdy má dle mne kniha pomalejší rozjezd, jsem si říkala, co všichni na tom mají a prodaných 50.000 výtisků. Postupem času, ale nešlo knihu odložit. Alan mi občas připomínal našeho Švejka (vzhledem k tomu, že J.Hašek je autorův oblíbený autor, tak asi nějaká inspirace tam byla). Nevadily mi pasáže vracející se do minulosti ani zápletka, která se by mohla zdát až přehnaná. Vím, že za pár let se ke knize opět vrátím a myslím si, že je to takové ideální dovolenkové čtení, kdy se člověk chce zasmát, nepřemýšlet.
Nejdřív jsem si říkala, co asi bude zábavného na knížce o stoletém dědkovi, ale naštěstí jsem to překonala. Je to úžasná, vtipná a chytrá kniha, která mě bavila od začátku do konce. A audioverzi namluvenou Martinem Stránským doporučuji, i díky němu dávám za pět.
Jak už jsem psal níže, dle mého názoru výborná kniha. Jen jako tip, pro ty kteří obdobný druh humoru mají rádi doporučuji též knihu finského spisovatele Arto Paasilinna: Krátká paměť pana rady. A pro ty kteří až tak rádi nečtou, ale spíš poslouchají, doporučuji obě dílka ve velice povedených několikadílných četbách Českého rozhlasu.
Až mi oschnou slzy od smíchu, možná vypotím nějaké hodnocení. Nedávám 5*, ty si šetřím na ty nej, ale 4 a 3/4, protože mě tahle knížka přinutila se smát i nahlas, a to dělám málokdy. Je to všechno tak absurdní, že by to mohla být i pravda. Víc takových staříků, ale raději jen na papíře. Jaká bude asi Analfabetka?
Úvodem bych chtěl sdělit, že se zábavné literatuře většinou spíše vyhýbám. I ve filmu se málokomu povede mě rozesmát. Alanu Karlsonnovi, respektive panu Jonassonovi se to povedlo řekněme všeho všudy třikrát, což je na druhou stranu u mé osoby celkem úspěch.
Jsou lidé, kteří si libují v situačním humoru. Já se mezi ně neřadím a v životě by mě nenapadlo, že tento typ humoru může fungovat i na stránkách knihy. Tato kniha mi ukázala, že se mýlím. Navíc se zde kombinuje s humorem řekněme složitějších struktur, což vytváří velmi příjemný výsledek.
Abych však odůvodnil své hodnocení, jež rozhodně není "na výbornou", musím knize vyčíst její tón. Já chápu, že mnohým sedne a rozumím i lidem, kteří bez přemýšlení, v naprosté euforii udělí knize pět hvězd. Chápu na druhou stranu i ty osoby, jež knihu odsoudí. Každému zkrátka do noty nepadne.
Mně sedla asi tak napůl. Celkově jsem velmi rád, že jsem knihu přečetl. Už teď ve mně resonuje, a myslím že se tento hřejivý pocit ještě rozleží. Nicméně místy jsem se nemohl vyvarovat nepříjemným dojmům z křečovitosti, řekněme až umělé struktuře a zbytečné nepřirozenosti některých scén a eskapád. Jistě, o tom ta kniha je, ale není toho někdy až trochu moc?
Další z překážek pro maximální uspokojení z tohoto příběhu mi bohužel kladly použité jazykové prostředky. Mluvím zejména o nadbytečném užití nepřímé řeči a spojky načež. Zpočátku to zní honosně a vybraně, jenže po několika stránkách se mi to dost okoukalo. Nevím, zda jsem sám a také jestli tuto chybu přisuzovat autorovi či překladateli.
Před oběma pány však každopádně velmi smekám, vzdávaje hold za celkový dojem. Po krátkých a řídkých pasážích, kdy mě kniha začala maličko uklimbávat, mě vždycky probudila a upoutala. Je to dílo šílené i "libové".
Je mi naprosto jedno, jestli je kniha podobná Gumpovi, Švejkovi, Cimrmanovi nebo Aloisovi z Kotěhůlek. Parádně jsem se bavila a hltala jsem stránky, jakou další blbinu si stařík vymyslí. Vlastně Jonas Jonasson :)
Možná, pokud chcete ocenit všechny narážky na postavy a historické události, musíte znát kontext...
Bylo to milé, úsměvné čtení, celý komentář by se dal shrnout do pár znaků:
:-)
Štítky knihy
prvotina humor zfilmováno švédská literatura dobrodružství senioři stovka (věk) humoristické romány pikareskní romány
Krásná vtipná kniha o takové švédském Forest Gumpovi :-)