Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404452/bmid_stojednalety-starik-ktery-se-vratil-tqD-404452.jpg
4
1088
1088
Stoletý stařík série
< 2. díl
"Pokračování světového bestselleru Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Přesně před rokem utekl stoletý Alan Karlsson z domova důchodců v Malmköpingu. Teď si se svým přítelem Juliem užívá života na Bali. Tedy až do chvíle, než se Julius rozhodne připravit Alanovi oslavu narozenin. Horkovzdušný balon, kterým si chtějí vyrazit, totiž odletí bez pilota a Alan s Juliem se ocitnou na širém moři. A když je zachrání severokorejská loď, pašující uran, je jasné, že několik významných politiků bude mít znovu plné ruce práce.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
Panteon
Originální název:
Hundraettaringen som tänkte att han tänkte för mycket, 2018
více info...
Přidat komentář
Vůbec se mi do té knížky nechtělo, bála jsem se, že budu zklamaná a nakonec dobrý. Člověk se musí oprostit od prvního staříka,ale to už je dost dlouho,kdy mě nadchnul. Takže nebojte se toho, lze číst i úplně samostatně a epizoda s rakvemi mě fakt pobavila:)
Nechtělo se mi do toho, protože úspěšná kaše se nemá nastavovat. Ale bylo to překvapivě dobré. Hodně dobré. Při scénách s Trumpem jsem se smála nahlas, část v KLDR byla skvělá. Jonasson zase s mrtvolami nešetří. Takže pokud se vám líbila Analfabetka, tak se téhle knížky nebojte. Jen po Stoletém staříkovi zůstal v člověku takový pocit klidu, že to nejhorší máme za sebou. Po Stojednaletém staříkovi máte zlou předtuchu, že to nejhorší teprve přijde.
Na pokračovaní stoletého staříka jsem se docela dlouho těšila. Mezitím jsem přečetla všechny ostatní knihy co Jonasson napsal a bohužel mě přešlo i to těšení. Manžel se u čtení parádně bavil, mě to občas vykouzlilo úsměv na rtech, ale na zadek jsem si z toho nesedla. (Myšleno obrazně, u čtení téměř vždy sedím na zadku). Stojednaletému staříkovi jsem nakonec dala nejmíň hvězd, na mě tam bylo moc současné politiky. A nezachránil to úplně ani chřest s výrobou rakví.
Původně jsem chtěla hodnotit stejně jako minulý díl (3*), ale pak jsem si uvědomila, že ten stojednaletý otrava se mi vlastně četl líp. Možná to byla právě jedna dějová linka, která se mi líbila i u Analfabetky.
Politiky na mě bylo až až, neřekla bych ale, že to bylo na úkor humoru. Právě naopak, pohled na jednotlivé lídry byl veselý a určitě ne nereálný, ovšem člověk musí mít přehled o aktuálním dění a také nadhled.
Překvapilo mě, že nebyly vůbec zmíněny postavy z minulé knihy a vše se točilo jen kolem Alana a Julia, ale zase díky tomu jsme měli možnost poznat nové, velmi originální postavy, které získaly svůj prostor.
A na závěr chci říct, že na odlehčení k vyplnění času mezi vážnými knihami to bylo opravdu ideální. Člověk nesmí hlavně nic očekávat a brát vše tak, jak je. Koneckonců jako sám Alan.
Ke staříkovi jsem se vrátila po delší odmlce, takže to bylo příjemné čtení - jako bych četla staříkův první díl a přitom ještě mohla čekat nové zvraty a překvapení. Pro mě bylo možná i o fous bližší, že se děj odehrává v nedávné minulosti a trefuje se do Trumpa, Merkelové, Putina a Kim Čong-una. Často mě přiváděl na myšlenku, že bych moc ráda koukla na zfilmovanou verzi (ať už vidět ony politiky v daných situacích nebo pasáže s rakvema vrcholící příliš živou mrtvolou při silniční kontrole :D)
Tento díl má sice trochu prokletí druhých dílů a nedosahuje kvality prvního, ale přesto dobře že vznikl a mohla jsem se se staříkem setkat ještě jednou a nakouknout, co stihl provést za svůj další, stoprvní, rok...
Audiokniha
Už u stoletého staříka jsem měla problém se začíst, ale když jsem ho poslouchala, tak jsem se místy doslova řezala smíchy. Takže teď jsem šla rovnou do audio verze. Opět to bylo plné absurdních situací, ale nějak jsem se prostě smála méně než u prvního dílu. I když některé pasáže opravdu vtipné byly (obzvlášť ty, kde se autor strefoval do současných vrcholných světových politiků). Jiné části mi zase přišly zbytečně zdlouhavé a popisné. Konec naznačuje, jakoby autor už pomýšlel i na 102 letého staříka.
velké zklamání - potvrdilo se, že mnohdy nastavovaná kaše stojí za prd - autor prostě vaří z vody a cca v jedné třetině jsem knihu odložila
Kniha je sice psaná v podobném duchu jako první díl, ale už nemá takový spád jako stoletý stařík. Přišlo mi to jako trošku umělé prodlužování příběhu - možná i tím, že první díl pojal celé století, a druhý se odehrává jen v současnosti a připomínají se zážitky z prvního dílu. I tak je ale kniha velmi čtivá a zábavná
Ještě větší úlet než první díl. Skoro bych řekl, že části o Trumpovi nebo Putinovi nejsou vycucané z prstu, to vypadá jako realita. Co není nemožné, to se může stát. Pobavil jsem se dobře, jestli je první díl lepší nebo ne, nemá cenu řešit.
První díl se mi líbil více. Druhý díl mi přijde více zaměřený na politiku, na všechny hlavy států. Má to něco do sebe, ale jak již tady bylo zmíněno, na úkor humoru.
I v pokračování stoletého staříka nechybí humor. Ztřeštěné příhody plné nečekaných vyústění stojí za přečtení.
Prvni dil si uz moc nepamatuju, ale myslim, ze ani z nej jsem vylozene nadsene nebyla. Tady jsem si dokonce na zacatku rikala, ze je to snad uplne zbytecna kniha.
No, je to takove prehnane misty, prekombinovane, spousta osob, ale chapu ze je to autoruv styl, ackolic u analfabetky jsem se valela smichy a tady...nic. nutno vsak podotknout, ze se kniha s kazdou strankou zlepsovala. Proste nenadchne, ani neurazi.
A pozor. Kriticke mysleni je potreba. Kniha je z casti postavena na realiich..zbytek fikce. I kdyz kdo vi ????
To, co fungovalo v prvním díle a v Analfabetce, což jsou knihy, které u mě vyvolávají nekontrolovatelné výbuchy smíchu :-), tady prostě nefunguje, samozřejmě až na pár výjimek. Několikrát jsem knihu odložil a doslova se musel nutit, abych ji dočetl...
Krapet jsem se obávala zklamání, ale bavila jsem se ještě více než u "předchozího" dílu. Skvělá kniha, inteligentní humor. V době, kdy je na trhu mnoho knih s laciným humorem, který tak nějak nechápu (viz Nejlepší víkend) je tato i první kniha učiněným balzámem.
Stoletý se mi sice líbil víc, ale i 101 stojí za přečtení. Alan už tam sice není tolik akční, inu věk, ale i tak jsou zde některé velmi komické absurdní situace. Ta politická linka propojující velké světové mocnosti je pro mě poučná, ale zároveň dost depresivní... Chtěla bych ke všemu přistupovat jako Alan, ale na to nemám náturu, takže se zbytečně trápím přemýšlením: Nevim, jakou rakev bych vlastně chtěla ;-)
Stoletý stařík se mi moc líbil, ale musím říct, že Stojednaletý stařík mi přišel ještě horší než Analfabetka, která mě jako druhá autorova kniha zklamala.
V této knížce se bohužel, narozdíl od předchozího dílu, vytratila jeho milá vtipnost (přišly mi tam asi tak tři momenty vtipné) na úkor zdlouhavých výčtů světového dění, které bohužel s příběhem souviselo po málu. Příběh jako takový mi také přišel vycucaný z prstu jako nutnost k autorově záměru především vyjádřit nespokojenost nad současným stavem věcí. (A mimochodem - kam zmizely postavy z prvního dílu?!)
Škoda, doufala jsem, že jsem objevila nového oblíbeného autora, ale do další knihy se už pouštět nebudu. (Tuto jsem dokončila nejspíš jen díky tomu, že jsem poslouchala jako audioknihu.)
Četla jsem všechny knihy, které v češtině od Jonassona vyšly. Ta dějová konstrukce je už poněkud obehraná, ale pořád stále příjemné čtení. Bavilo se mě setkávat s politickými představiteli nejrůznějších koutů světa i všechny absurdní situace
jednička podle mě byla lepší, pořád to má ale slušnou úroveň - dvojka působí víc politicky na úkor humoru
Autor opět nezklamal a moc se mi líbí, že v této knize komentuje ne jen historii, ale zejména současné politické dění.