Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Stoletý stařík série
1. díl >
V den, kdy se mají v přítomnosti různých hodnostářů slavit jeho sté narozeniny, vyleze Alan Karlsson z okna domova důchodců, a jak praví název knihy, zmizí. Zatímco je po něm vyhlášeno pátrání, dostane se jako slepý k houslím ke kufru plnému peněz, takže ho začnou honit jak zloději, kterým ho „ukradl“, tak policisté. On se ovšem se svými pronásledovateli postupně spřátelí, takže vše dopadne úplně jinak, než čtenář očekává. Druhá dějová rovina mapuje Alanovy předešlé osudy, a tudíž i celé dějiny Švédska, Evropy a světa v průběhu dvacátého století. Jakkoli je totiž Alan člověk veskrze apolitický, během svého úctyhodně dlouhého života se setkal snad se všemi významnými politiky – od Harryho Trumana, přes Mao Ce-tunga, Churchilla, Stalina, de Gaulla až po Kim Ir-sena – a navíc bezděčně ovlivnil významné historické události (např. sestrojení atomové bomby). Jak patrno, má přímo cimrmanovské rysy. Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel je kniha duchaplná, inteligentní a také velmi vtipná a zábavná. Švédsky vyšla poprvé na podzim 2009 a skoro okamžitě se stala čtenářským hitem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2012 , PanteonOriginální název:
Hundraäringen som klev ut genom fönstret och försvann, 2009
více info...
Přidat komentář
Zábavná kniha hrající na šachovnici švédského venkova s postavami, které přesně zapadají do vtipného příběhu. Alanova historie nutně připomene Forresta Gumpa.
Evidentně jsem měla na tuto knihu - vlivem nadšených ovací jejích fanoušků - větší nároky, než bylo třeba. Ano, je čtivá, je humorná, ale ... záleží na tom, zda humor v ní obsažený danému člověku "sedí" či nikoli. A zrovna mně tedy těžká ironie a černý humor bohužel vůbec nevyhovuje. Takže pro mě byla kniha docela zklamáním.
Je vidět, že má autor široký záběr a nastínilo se tam několik politických témat.
Celkově šlo o velice milé a oddechové čtení. Přístup Alana byl vtipný a částečně velice inspirativní. Těžko říct jak by vypadal svět, kdyby každý byl takový flegmatik jako Alan, ale bylo mi to sympatické! :)
Tohle bylo senzační, stránky mi pod rukama ubíhaly jedna radost. "Vylomeniny" Alana a jeho kumpánů byly boží!
Na to, že to byl v době vydání světový bestseller, tak je to pro mě trochu zklamání. Příběh se četl lehce, to jo, ale kromě začátku, kdy jsem se fakt bavil, už byl příběh takový na jedno brdo. Ne nudný, ale nenadchne. Stále opakující se humor na téma alkoholu, kořaly a drinků s paraplíčkem brzy přestal být vtipný.
Společnost "kamarádů", všichni s pochybnou historií, zejména zbytečně sprostá zrzka mi prostě neseděla. A konečné završení případu státním zástupcem na mě prostě dělalo dojem filmu se skvělým rozjedem a trapným, jakoby unáhleným koncem filmu, protože prostě dramaturgům už se prostě nechtělo psát.
Ale jak jsem již psal, kdyby to nebyl všude oslavovaný bestseller, možná bych měl menší očekávání a knihu bych hodnotil lépe. Takhle to je za mě tak trochu nafouknutá bublina.
Tak stařík Alan se mi jeví jako směska několika knižních hrdinů. Svým neochvějným klidem mi připomíná Švejka, svou ochotou radit v důležitých objevech Járu Cimrmanna a svým zvláštním způsobem přichomýtnout se vždy někam, kde se dějí "věci", mi přijde jako Forrest Gump. I když je tam spousta protichůdných situací, které by se v běžném životě stát opravdu nemohly, je to čtení vhodné k hezkému pobavení.
Není to tak dávno, co jsem viděla ukázky na film, bohužel jsem se už k filmu nedostala. Vždycky mě totiž zajímá, jak věrohodně filmaři ztvárnili knižní předlohu a tady to mohlo být opravdu zajímavé.
Příběh se mi líbil. Překvapilo mě, že už je kniha na světě tolik let. Pamatuju si, jak vyšla a jaký měla úspěch nikdo nezažil tolik dobrodružství, jako tento stoletý stařík :)
Představte si alternativní vesmír, ve kterém se Jiří Grossmann dožil vydání Forresta Gumpa, přečetl si ho, a pak s Miloslavem Šimkem místo povídek napsali román...
Švédsko, město Malmköping, 2. květen 2005, domov důchodců, chystaná pompézní narozeninová oslava. Alan Karlsson slaví 100 let. Ale oslavenec otvírá okno, vylézá a jde... Rozvíjí se příběh v přítomnosti, útěk, prolínající s Alanovou minulostí, a to od jeho narození 2. květen 1905. Příběh, kde světoběžník Alan je součástí absurdních událostí, ale i historických reálií a i jako spolutvůrce světových dějin.
Vidím a slyším barona Prášila na letící kouli.
"Ty, co říkaj jenom to, co je pravda, nemá cenu poslouchat."
Cetla jsem do ucha a docela me to bavilo, ale pocet hvezd odpovida tomu, ze z ni ve mne mnoho nezustalo...
Nejdříve jsem sice viděla film, ale knihu jsem četla s dostatečným odstupem, Původně jsem si ji chtěla přečíst jen tak někdy, ale když už ji mám v seznamu na maturitní četbu, sfoukla jsem to najednou. Celou dobu mě kniha bavila, i díky propojení dvou linií to neztrácelo dech, smála jsem se některým pasážím, ovšem tak v půlce už jsem se začala v událostech ztrácet. I přes to se mi moc, na rozdíl od některých čtenářů, líbilo propojení staříka s událostmi. Protože si myslím, že by v každé knize měl být alespoň kus pravdy.
Začátek knihy je fajn, zábavný, ironický, ale druhou půlku už to taková jízda není...takový švédský Forest Gump, ale přece jen tomu něco chybí...
Tyjo, tohle nějak zhodnotit je dost náročné. Místy ukrutně zábavné (teda pro toho, komu to sedne), místy vůbec. Umělecká kvalita? To fakt ne. Poselství? To možná, ale... Rozhodně nelituju, ale hlavně ke konci už toho na mě bylo nějak moc.
Na knížku jsem dostala doporučení od několika známých. Před půlkou jsem ale čtení knihy vzdala. Nemám ráda používání vulgárních slov a v této knize jich bylo neuvěřitelně mnoho. Humor mi nesedl a nepřišel mi inteligentní. Prostě jedna blbost za druhou, jako podprůměrný zábavný pořad v televizi.
Tuto knihu jsem si užila. Dokáže rozjasnit svým humorem a nepředvídatelnými zvraty i temnější dny. Stoletý stařík má šťávu a ukazuje, že věk, nepřízně osudu atd. nic neznamenají. :) Navíc oproti pozdějšímu filmu je kniha nádherně čistá, není zanesená násilnými aplikacemi novodobých trendů. Jestli budu někdy v důchoďáku, chci po vzoru hlavní postavy vylézt z okna a zmizet :) :) .
Já tuhle knížku prostě miluju. Pan Jonasson dokáže popsat minulé století s obrovskou nadsázkou a jeho typickým ironicko-sarkastickým humorem, zná perfektně 20. století a díky postavě stoletého Alana proplétá celou historii a vypichuje veškeré paradoxy doby. Obě linie vyprávění mají své kouzlo a srandu a proto se ke knížce neustále vracím, tentokrát už asi po páté ve formě audioknihy, nepřekonatelně načtené panem Stránským. Doporučuji všem a jdu na Analfabetku. :)
(SPOILER) Upřímně, tuhle knihu jsem četla proto, abych se dozvěděla, co na ní všichni vidí. A nevím to do teď. Dá se říct, že já osobně jsem ji přetrpěla. Kniha v žánru humoru, při níž se nezasměju ani nepousměju je velká slabota. Nicméně, to nebyl ten hlavní problém. Problém je, že jsem si chtěla číst opravdu o stoletém staříkovi, který vylezl z okna a zmizel. Nechtěla jsem se zabývat celým stoletím a všemi politickými situacemi ke kterým během sta let došlo. Vážně tady je víc té minulosti, než té přítomnosti, kdy už je z hlavního hrdiny opravdu ten stoletý stařík. Tohle je opravdu s odřenýma ušima průměrné, jen díky slibnému začátku a celkem uspokojivému závěru. Rozhodně nejdu s davem, kdy bych měla být z této knihy uchvácená.
Štítky knihy
prvotina humor zfilmováno švédská literatura dobrodružství senioři stovka (věk) humoristické romány pikareskní romány
Autorovy další knížky
2012 | Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel |
2014 | Analfabetka, která uměla počítat |
2016 | Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) |
2019 | Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět |
2020 | Sladká pomsta |
Hmm, i když mám černý humor a ironii ráda, tak mi tahle kniha nesedla. Nevím proč, ale stařík Alan s neuvěřitelným životním příběhem mi k srdci nepřirostl. Pár světlejších chvilek knížka měla, ale i tak se mi ke čtení moc vracet nechtělo. Díky Stoletému staříkovi jsem si splnila bod ve čtenářské výzvě, ale vracet se k němu nebudu.