Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/152569/bmid_stolety-starik-ktery-vylezl-z-okna-a-zmizel-152569.jpg
4
7310
7310
Stoletý stařík série
1. díl >
Alan Karlsson má narozeniny. Je mu sto let. Vlastně důvod k oslavě. Starosta i místní tisk se připravují na velkolepou oslavu, stoletý stařík má však docela jiné plány; jednoduše zmizí – a brzy je celé Švédsko kvůli jeho útěku vzhůru nohama. Jenže s podobnými věcmi už má Alan své zkušenosti – v mládí koneckonců uvedl do zmatku celý svět. Jonas Jonasson ve svém románu vypráví o jednom veselém útěku a také o šíleném životním příběhu svéhlavého muže, který se sice nikdy nezajímal o politiku, ale přesto byl vždy nějak zapleten do velkých historických událostí 20. století.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno:
2013
,
Panteon
Originální název:
Hundraäringen som klev ut genom fönstret och försvann, 2009
více info...
Přidat komentář
Stoletý stařík??? Co k tomu říct? Snad jen: " :-D :-D :-D". Kniha s lehkým, občas černým humorem. Doporučuji všem, kteří si chtějí aspoň na chvilku oddychnout od detektivek a thrillerů, kterých je v současně době jak naseto.
... moc dobře jsem se bavila ... konec možná moc pomalý, dlouhý, ale tak sto let je sto let :-)
Jo, párkrát mě rozesmála, ale nedočetla jsem ji, ve dvou třetinách pro mě přestala být zajímavá
Jak spousta lidí píše, očekávala jsem více humornou knížku. To ale neznamená, ze mě místy nepobavila. Co se týče děje, prostředek byl pro mě míň plynulý. Ale celkově je knížka dobrá, jsem ráda, že jsem se jí nevyhla.
Očekávala jsem od této knihy velmi vtipný příběh, ale byla jsem celkem zklamaná. Nebylo to špatné, ale chvílema se hrozně táhlo, snesla bych stručnější historii Alanova života.
Kniha, která mne pobavila a určitě silný nadprůměr - ale na hvězdy žánru ještě trošku ztrácí. Forrest Gump měl přeci jenom ještě romantickou dějovou linku s Jenny, které se tady autor elegantně vyhne a co se týká výbuchů smíchu tak ty se konaly spíše ojediněle, spíš to byly takové víceré uchechtnutí nad jednotlivými fórky. Asi bych ještě v souvislosti s tím zmínil Jak jsem vyhrál válku - mou oblíbenou knížku.
Mě tedy Stoletý stařík velice pobavil. Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak už jsem se celých 400 stran jen uculovala a výborně se bavila. Prakticky všechny jeho příhody zní tak šíleně neuvěřitelně, až nezbývá nic jiného, než mu vlastně věřit, že u toho všeho byl a všechny osobnosti potkal:)
Tak - další oslavovaný debut a bohužel dalši zklamání. Pokročilého - jinak řečeno staršího - českého čtenáře, odkojeného Besídkami zvláštní školy Šimka a Grossmanna a následně divadlem Járy da Cimrmana tato kniha nemůže ničím překvapit.
Knihu jsem zakoupil jako elektronickou v jakési vlně slev a nechal v e- knihovně na nějaké ty dlouhé zimní večery. Zima byla mírná a tak nějak nebyl čas, ale když jsem zahlédl v edičním plánu nakladatelsví Paseka, že chystají další knihu od tohoto autora - přišel čas se do Stoletého staříka pustit...
Začátek mě navnadil - a těšil jsem se na dalši humorné eskapády, ale nakonec to sklouzlo do známeho modelu absurdních náhod a setkání a situací, které po chvili začínají nudit a nepomůže ani občasný - skutečně dobrý - fórek.
Knihu jsem přečetl - je na druhou stranu napsána vskutku dobře a přiměřeně svižně - něco člověk prostě přetrpí, někde se s chutí zasměje, větsinou jsem lovil z paměti, kde se už podobný vtip objevil - Forest Gump, Švejk, Hlava 22 atd atd...
Nevím - celosvětový úspěch přikládám tomu, že v zaplavě všech těch akčních a temných věci, které se hrnou ze severu je tohle prostě veselé, nenáročné a usmáté, ale já přeci jen raději toho Cimrmana... :-)
Vyloženě oddechová kniha, kombinace Švejka, Forresta Gumpa a bůhvíčeho ještě. Některé vtípky sice působí dost prvoplánově, ale občas jsem se dobře bavila. Tři až čtyři hvězdy si zaslouží :)
Není to špatný - opravdu takový švédský forrest gump. Švejk je ale lepší. Čekal jsem od toho trochu více ...
Fantastický výlet po 100. narozeninách jednoho starce. Pestrý život jednoho apolitického pyromana ze Švédska, který ovlivnil zbrojení mocností nejen během studené války = 2 linky vyprávění pana Jonassona.
Možná je to mojí povahou, ale do kolen mě Stařík neposadil. Smíchem jsem se za břicho nepopadal. Asi nejsem fanoušek humoristů... Přečetl jsem několik severských detektivek, kde policista byl hrdina no. 1, zde - ve zločinecké linii ze současnosti - si podobně jako v historických pasážích z politiků autor dělá z vyšetřovatelů legraci. To hodnotím jako osvěžující O:-)
Občas ze mne vyšel tlumený jednorázový krátký chichot, tak trochu nucené pousmání. A to po nějaké obzvlášť sarkasticky a nebo absurdně vystavěné větě. Někdy mi přišlo, že víc na čtení pracuji, než se bavím. Od určité chvíle jsem spíš vyvíjel úsilí, abych četl dál. Ale pak jsem se do kapitoly vždycky nějak zavrtal.
Jakobych ale tušil, že doba těsně před oslavou narozenin 2/5/2005 (předposlední 28. kapitola knihy 1982-2005) byla ta nejopravdovější ze života Alana. A taky nejsmutnější. Kterou epilog musel zase vystřelit do nadpozemských výšin absurdního království, korunovat ji znovu nalezenou potencí a tak dát najevo, že to byl "jen" vymyšlený příběh od strýčka vypravěče Jonassona.
Analfabetku tedy nekoupím...
Kdybych věděl, že to je bez-celer, tak do toho nejdu, ale jelikož mi to kámoš bez znalosti této informace půjčil s tím, že je to výborná sranda, začetl jsem se a Alan Karlsson a jeho patálie mne už nepustily. A musím říct, že si to svou prodejnost, čtenost a nadšené ohlasy zaslouží. U knihy jsem se přímo neřehtal, humor je to spíš takový laskavý a milý, ale několikrát jsem zasmál i hlasitě. Celé je to psáno velmi čtivě, pousmával jsem se pod fousy neustále a jelikož (jako tady kolegyně v komentářích hluboko pode mnou) čtu nejvíc po cestě do práce, uculoval jsem se vždy celou cestu a vždy jsem byl naštvaný, když jsem musel vystupovat. Čte se to fakt skvěle, je to zábavné, chytře vymyšlené, může se to koupit jako dárek rodičům, zkrátka mohu jen doporučit (a taky tak už činím)
Příjemná šílenůstka, která se sice četla dobře, ale na základě nadšených komentářů jsem si představovala ještě třeskutější zábavu. Nějaký ten úsměv mi stařík na tváři sice vyloudil, nicméně na hlasitý smích rozhodně nedošlo. Pro mě průměrná oddychová četba na dovolenou nebo dlouhou cestu hromadnou dopravou. Upřímně řečeno, čekala jsem víc.
Už dlouho jsem měla tuhle knížku v oku, ale u nás v knihovně ji měli stále rozpůjčovanou a kupovat jsem si ji nechtěla. Na audiotéce jsem na ni narazila a stáhla si kapitolu zdarma, po pár minutách mě skvělý příběh a ještě lepší hlas Martina Stránského donutil si koupit knížku celou. A byl to skvělý počin, doma jsem se často smála na celé kolo a v MHD jsem se musela krotit, aby mě lidi neměli za blázna :) Už dlouho jsem se u knížky tak dobře nepobavila a určitě si ji koupím i v papírové podobě. Všem vřele doporučuji ;)
Nejmilejší kniha:) Je mi fuk, jak moc je topřehnané a nereálné, mě příběh polechtal bránici a projasnil každý den četby. Ta absurdita některých situací je právě to krásné, pro mě to znamená paprsek naděje, že v dnešním hnusném světě se najde člověk, který ve své knize vrhá zloducha do náruče dobráka:)
Štítky knihy
prvotina humor zfilmováno švédská literatura dobrodružství senioři stovka (věk) humoristické romány pikareskní romány
Na začátku čtení jsme měla pocit jako bych četla scénář k filmu bratří Coenových. Podobně absurdní situace, gradace jedné věci za druhou. Takový pocit jsem z knihy měla a protože mám filmy Coenů ráda, užívala jsem si to. Přibližně od poloviny se začalo čtení ale trochu táhnout a přiznám se, že na konci jsme byla i trochu zklamaná. Tak nějak jsem čekala větší bombu, absurditu i sevřenost děje. Tady jako by panu spisovateli některé dějové linky spíš vyšuměly. Nicméně platí, že jsem ráda, že jsem si staříka přečetla a času s ním stráveného nelituji.