Stoner
John Williams
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408023/bmid_stoner-kK7-408023.jpg
4
141
141
Kniha sa pred pár rokmi znova vynorila zo zabudnutia a svojím precíznym až nemilosrdným jazykom si získala tisíce čitateľov v mnohých európskych krajinách. William Stoner, chlapec z farmárskej rodiny, na začiatku 20. storočia nastupuje na poľnohospodársku fakultu, ale na povinných prednáškach z anglickej literatúry pre druhý ročník zisťuje, že oveľa viac ako ťažká práca so zemou ho priťahuje práca so slovom. S pomocou mentora, ktorý v ňom prebudil túto vášeň mení odbor štúdia a opúšťa život, ktorý mu bol od narodenia predurčený. Namiesto roboty na farme ho čaká údel akademika. Precízny jazyk Johna Williamsa nemilosrdne opisuje Stonerov život. Nie je plný nevšedných udalostí, výrazných vzostupov a pádov, ale malých životných radostí, ktoré dokázal nájsť aj napriek sérii síce obyčajných, ale neľútostných tragédií. Nevydarené manželstvo spojilo ľudí, ktorí k sebe nikdy nepatrili. Vzťah s dcérou sa odcudzil, pretože sa stala stredobodom manželkiných hier. Neúprosná akademická rivalita, ktorá je namiesto profesionality založená na osobnej nevraživosti. Ľudskosť jeho trápenia je ľahko zrozumiteľná. Aj napriek prekážkam, Stoner pomaly ďalej kráča životom, ako keby sa sklonený predieral proti silnej búrke. Stonerov príbeh je výnimočný práve vďaka jeho zásadovému, stoickému a húževnatému prístupu k životu.... celý text
Přidat komentář
Vlastne to nebylo vubec tak spatne, jak se mi jevilo na zacatku. Vypraveni je strohe, popisne, ale trefne popisuje jen to dulezite pro atmosferu, jednotlive stripky postav a prostredi pak postupne do sebe zapadaji.
Knihu jsem poprve nedocetla nebavila me. Postava Stonera me vylozene stvala. Na druhy pokus jsem to zvladla, nicmene i tak mi dalo chvili premlouvani s tim na prvnich cca padesati strankach neseknout.
Pak jako bych se chytla tempa, ktere autor svemu pribehu dava. Jednotlive postavy me stvaly i tak (svou povahou, postoji, ale tak to byva..). Jsem ale rada, ze jsem si uceleny zivot jednoho muze precetla.
Pre mňa ďalší dôkaz toho, že v jednoduchosti je krása. Obyčajný život a čítate to jedným dychom. Veľmi pekná kniha, ktorá nepotrebuje fantastické kulisy a bombastické zvraty.
Knihu jsem objevila ve své knihovně netušíc, kde se tam vzala, kdy byla koupena. Přečetla jedním jí dechem a rozhodně tuto knihu ze své hlavy jen tak nedostanu. Bude patřit mezi klenot v knihovně.
Sama vlastně nevím, proč jsem si knížku vybrala? Snad mě upoutal v šeď zahalený, minimalistický přebal? Ať je to jak chce, nelíbila se mi. Začalo to už zdlouhavou předmluvou, kde se prokecalo kdeco a to před samotným čtením vážně nechcete. Když děj konečně začal, rychle mému očekávání v dobrý román, zatnul tipec. Upjaté prostředí i postavy, nepropustnost citů, těžká atmosféra, život bez radosti a naplnění, to všechno dusilo i mě. Jestli se někomu kniha líbila, vaše plus, ale já se k ní vracet nebudu.
„Osoba, kterou člověk miluje na začátku, je jiná než ta, kterou miluje na konci.“
Treba odvahu si pripustiť, že takýto je zväčša život človeka...bez veľkých činov, bez veľkých víťazstiev, bez zjavného zmyslu,...
Pozrela som sa do priepasti, a tá sa dívala späť ..
Nemyslím si, že bol Stoner slaboch, bol to obyčajný človek, dokonca bol vytrvalejší ako mnohí, bohužiaľ to neznamená úspech, šťastie ani happy end.. Welcome to reality :)
To se mi snad ještě nikdy nestalo: opakovaně jsem se náhledem na obálku a do tiráže knihy přesvědčovala, že opravdu čtu ten samý román, kterému zde tak mnoho předchozích čtenářů dalo tolik příznivých posudků! Nemohla jsem tomu uvěřit.
Na rozdíl od předchozích komentujících totiž považuji příběh za směšně trapný, nedomyšlený, postavy jsou panoptikální loutky, univerzitní prostředí působí nevěrohodně (nikdo kromě jednoho jediného profesora neumí rozpoznat zjevnou nekompetentnost teatrálního studenta? anebo nebyla ta neznalost opravdu tak zjevná, jak si máme myslet?) , dobová atmosféra na příbeh doléhá jen jakoby z veliké dálky, jakoby tam všichni žili v bublině. Nejhůř z toho všeho mi vychází titulní postava - William Stoner, fádní slaboch, který se chová jak leklá ryba. Slabochů, podpantofláků, průměrných nevýrazných mužů, kteří nedovedou zabojovat ani o milovanou ženu ani o milovanou dceru ani o milované povolání - je plná světová literatura (a zejména - plný svět). Těžko proto chápat, proč autor připsal Stonerovi situaci, která v ničem, naprosto v ničem neodpovídala jeho povaze, názorům, vývoji jeho postavy. Jakoby najednou psal o někom jiném, když do knihy včlenil epizodu, jak se Stoner jakože vzbouřil a postavil na zadní. Působení svého "hrdiny" v příběhu pak honem vybalancoval tím, že ho zas vrátil do jeho šarže a po té quasi vzpouře jej nechal sklapnout a dál - mlčky a nevýrazně - jít prázdným životem.
Osudů "zbytečného člověka" je plná zejména ruská literatura, v této knize jsem snad poprvé takovou postavu našla v literatuře americké.
Pozoruhodné a zdá se mi, že trucovitě "politicky nekorektní", je, že autor ty nejhnusnější vlastnosti svých postav - úlisnost, zákeřnost, intrikánství - připsal dvěma postavám fyzicky postižených mužů, s přímou narážkou, jak jejich handicap zdeformoval i jejich povahu. Tím se jakoby vrátil k odkazu literatury 19. století, kde největším zloduchem často býval nějaký kulhavý hrbáč ...
Aj príbeh obyčajného človeka môže byť napísaný strhujúcim spôsobom. Stoner s jeho charakterom mi prirástol k srdcu a preplávala som celým jeho životom počas niekoľkých príjemných hodín. Naozaj som sa bavila a pritom to zábavné nebolo, skôr naopak.
Výborné. O knihe som už predtým počul samú chválu a keď som na ňu narazil v antikvariáte, neváhal som a kúpil. Vynikajúce čítanie, presne podľa môjho gusta, klasický román. Rozhodne vám na druhý deň nevyfučí z hlavy.
Kniha která dokáže být napínavá i přesto, že se v ní nic vyloženě akčního neděje. V průběhu čtení jsem často cítil smutek a beznaděj (většinou spojenou s hlavním hrdinou, než se sebou samým).
Poklidná, a přitom dramatická kniha o životě Williama Stonera. Milé a dojemné, hlavně tím neurčitým pocitem ztráty,smutku a míjení se.
Zpocatku jsem nechapala, proc se prakticky veskery dej knihy dozvim z predmluvy. Ale tohle neni knizka, kde by cas dejove zvraty zvedaly ze zidle. Je dojemna a chvilemi beznadejna, ale nepotrebuje k tomu zvlast tragicky osud. Je vyjimecna tim, jak v nekolika malo slovech dokaze autor popsat situaci, prostredi, charakter tak, ze mate pocit, jako byste to videli pred sebou, krasnym, uspornym a presto bohatym jazykem (cetla jsem v anglictine, nevim, jaky je preklad). A v konecnem dusledku klade otazku, jak moc nebo jak malo je potreba, aby byl clovek spokojeny s zivotem, kdyz se ohledne zpet, kdyz stoji na jeho konci. Byl Stoner bezvyznamnym ucitelem se zpackanym rodinnym zivotem? Nebo dokazal jit svym zpusobem za svou vasni? Nebo je to jeste jinak?
Nazvala bych to příběh obyčejného člověka, který ale dokáže svůj život prožít naplno, se ctí, vždy se popere s překážkami, které do jeho života vstoupí. Nejvíce mě bavilo číst o jeho osobním životě, manželských a milostných peripetiích, o jeho vztahu k dceři. Nejsilnější pasáž byla pro mě ta závěrečná- bez patosu, bez silných emocí a slov, s důrazem na ty nejobyčejnější věci.
Nenápadný a přitom mimořádný román tím, jak je všední. Ne vždy fádní a nezáživný život pro lidi navenek musí nutně znamenat stejný život uvnitř.
Skvělá záležitost. Příběh obyčejného, ale v žádném případě nudného života milovníka anglické literatury Williama Stonera, se mi moc líbil. Strohý styl vyprávění mi vůbec nevadil, právě naopak, příběhu, jeho čtivosti a klidnému plynutí stránek, jen prospěl. Díky anotaci je sice každému jasné co se bude dít, ale stejně té zásadové "figurce" fandíte a držíte palce, aby přešel další klacek hozený pod nohy jeho života.
Výborný román o jednom naprosto obyčejném životě a naprosto obyčejných událostech. Civilní hrdina a jeho lásky, úspěchy a nezdary na pozadí vzdáleného běhu historických událostí těžkého dvacátého století.
Ze začátku mi vadila strohost, kterou autor popisuje životní události, ale postupně jsem se do knihy začetla a zanechala ve mě poměrně silný pocit.
Naprostá bomba. Tak úsporným a věcným stylem (takřka bez emocí) psanou knihu už dlouho nepamatuji. Stoner jsem postava, které mi bylo neustále líto, neustále jsem mu fandil a držel palce a přesto jsem pořád tušil, že život ho bude mlít čím dál víc. O co šťastnější jsem byl ve chvilkách jeho šťestí. Opravdu nepamatuji, abych se tak hluboce ponořil do jakékoli postavy. Tahle kniha vás rozebere na atomy a když čekáte, že vás dá zase nějak do kupy, tak vás nechá, ať se znovu složíte sami. Neuvěřitelné.
Vše začalo skromně a komorně a celé to stejně velice minimalisticky pokračuje, což povětšinou, pokud je to napsané s citem, nebývá na škodu. Osobně jsem ale měla dojem, že je to až příliš rychlé, jako krajina před vámi ve vlaku a sneslo by to více hloubky, jakkoliv je život hlavního hrdiny, jeho ženy Edith a dále dcery komplikovaný, autor jakoby unikal hned dál a dál a nechával drahocená místa vysychat. Příběh stojí za přečtení, není to nic náročného formou, ale je to významné obsahem. 4/5
"Věděl, že se dokáže chovat navenek tak, aby okolní svět nepoznal skutečný stav jeho mysli."