Restaurant na konci vesmíru
Douglas Adams
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60779/restaurant-na-konci-vesmiru-60779.jpg
4
1841
1841
Stopařův průvodce Galaxií série
< 2. díl >
Druhá část slavné trilogie v pěti dílech. Nejenže se vyřeší napínavé situace odstartované v prvním dílu zničením jedné nevýznamné modrozelené planety kdesi na odlehlém okraji Galaxie, ale navíc Arthur zjistí, že není posledním žijícím pozemšťanem! Přežila jedna bytost druhu homo sapiens: původně nezaměstnaná astrofyzička, dnes přítelkyně bývalého galaktického prezidenta Zafoda Bíblbroxe, která pod jménem Trillian s tímto excentrikem cestuje po Galaxii kosmickou lodí převratné nové konstrukce. K této dvojici se Arthur a Ford připojí, aby pak společně zažili další, ještě pozoruhodnější, ještě výstřednější a ještě mnohem zábavnější příhody. Po mnoha fantastických dobrodružstvích čtveřice přátel zjistí zásadní věc: mají hlad. A jelikož vyspělé kultury se už nezabývají otázkou Jak si obstaráme jídlo? ani Proč jíme?, nýbrž Kde poobědváme?, vydají se do nejluxusnější restaurace, jaká kdy ve vesmíru existovala a bude existovat – do Restaurantu na konci vesmíru. I na cestě na toto lákavé místo je dostatek důvodů, proč mít na paměti moudrou radu: Nepropadejte panice!... celý text
Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno: 1999 , Hynek (Alois Hynek)Originální název:
The Restaurant at the End of the Universe, 1980
více info...
Přidat komentář
Na druhý díl jsem se po prvním moc těšila, ale přišlo mírné zklamání. Dej pokulhával, některé momenty byly vtipné, některé situace tam byly jakoby navíc. Autor se soustředil více na jednotlivé situace než na příběh.
Abych ale nebyla jen negativní, samotný Restaurant na konci vesmíru měl skvělý koncept, bylo možné sledovat vznik i zánik celého vesmíru a poslechnout si nejhlučnější kapelu galaxie. Postava Marvina bola super napsaná. Zajímavá a absurdní cesta vesmírem.
Když to čtenář bere jako fejetonistický shluk vtipných a ironických rozhovorů, mnoho sarkasmu a nic víc nečeká, nebude zklamán. 75%
Teda mě to nebavilo. Ač mám sci-fi rád, tak tohle bylo tak absurdní, občas vtipné, ale v zásadě mi bylo jedno, co se tam děje, jak to skončí..dočetl jsem do půlky a dál to nešlo
Zase jsem sáhl po audioknize místo abych sáhl po papíru (teda na záchodě jo) a tentokrát místo Dyka vojtoval Kotek. Ten ty postavy pojmul zase trochu jinak, ale taky dobře jinak. Vydavatelství Tympanum si se zpracováním pěkně pohrálo, takže můžu jen chválit.
Zatímco první díl je legendární, druhý díl... je taky legendární. S ničím si nezavdá s kvalitou prvního dílu. Pořád stejně ujeté, vtipné a galakticky rozmáchlé.
Cestování v čase je dycky průser, ale tady se v tom nijak nepitváme a neřešíme různé časové paradoxy, takže s tím můžu žít. Přece jen to je (a má být) hlavně sranda, takže nějaké fyzikální zákony nemá cenu řešit.
Ford Prefect nám trochu zArthurovatěl - už vůbec není tak flegmatickej a dokonce se snaží i řešit nějaké problémy. Osudy hlavních postav se nám trochu rozdělí a jsou spíše zpárované na Zafod+Trillian a Ford+Arthur, než aby to zažívali všichni najednou. Ale to vůbec není stěžování si, jen takovej poznatek.
Douglas Adams je skvělej spisovatel, to je pravda. I když někdy toho jeho schématu "Nezbývalo, aby někdo udělal něco šíleného. Někdo šel a udělal něco šíleného" už bylo trochu moc. Ale to je lehce odpustitelné, protože to většinou bylo něco šíleného. Pořád super zábava.
Naprosto nepravděpodobné. To, že by si to někdo přečetl a alespoň trochu se nepobavil.
"Totiž... totiž, hele, a víš ty vlastně, jak vesmír začal, abychom to vzali popořádku?"
"Asi ne," přiznal Arthur a přál si, aby nikdy o ničem podobném nebyl začal.
"No dobrý," vykládal Ford. "Představ si tohle, jo? Máš vanu. Jo? Velkou kulatou vanu. Z ebenu." ... "Máš tu vanu, chápeš? Ebenovou. A je kónická."
"Kónická?" nevěřil Arthur. "Ale jak..."
"Pšt!" okřikl ho Ford. "Prostě kónická. A co uděláš? Naplníš ji jemným bílým pískem, jo? Nebo cukrem. Jemnej bílej písek, respektive cukr. Cokoliv. To je jedno. Cukr je taky dobrej. A když je vana plná, vytáhneš špunt. Posloucháš mě?"
...
"Tak já ti povím tu fintu. Ta finta je v tom, že to nafilmuješ." ... "Ale to ještě není vono. Už si vzpomínám. Finta je v tom, že pak přetočíš ten film v promítačce - nazpátek!"
"Nazpátek?"
"Jo, přetočíš to zpátky. To je určitě vono. A pak sedíš a koukáš, a vono to začne spirálovitě proudit nahoru a ven z tý ďoury, až je vana plná."
"A takhle začal vesmír?" zeptal se Arthur.
"Ne, ale člověk si přitom bezvadně odpočine."
(a zvíře, které je hlavní chod toho večera:
"Jen si odskočím a picnu se." )
Druhý díl Stopaře je stále vtipný a myšlenka restaurace na konci Vesmíru je geniální, ale příběh byl dost slabý a moc mě nechytl. Jakoby se autor utrhl od příběhu a začal si jen hrát s bláznivými scifi myšlenkami.
(SPOILER)
Hledání pravého vládce vesmíru s zastávkami v restaurantu na konci vesmíru (skutečně můžeme vidět, jak vesmír končí), v žabí hvězdě (loď s devětsetletým zpožděním, vír totální perspektivy s vidinou nekonečnosti stvoření v poměru k obyčejnému člověku nebo srdce ze zlata v kapse), v černé lodi mířící do slunce, v arše B naprogramované k havarování kvůli tomu, že o ně na domovské planetě už nestáli nebo na planetě zemi před 2 milióny lety.
Tedy naprosto absurdní situace, které si nejde nezamilovat, pokud vám sedí autorův humor :).
Pokračování Stopařova průvodce Galaxií představuje něco jako druhou epizodu vesmírného dobrodružství Zafoda Bíblbroxe a jeho společníků vesmírného stopaře Ford Prefecta, pozemšťana Arthura Denta a dívky Trillian, kteří jen o vlásek unikají jisté smrti z pracek tupých Vogonů. A cesty vedou až na konec vesmíru... Je logické, že v průvodci člověk najde doporučená místa k návštěvě, vč. restaurací. Umím si představit, že se některý podnikatel nechal Adamsovým průvodcem zlákat a někde na konci světa – když už ne vesmíru - si takový restaurant postavil. Věřím, že jsou místa, kam se člověk podívá jen jednou za život, pokud vůbec. Podobnost se zánikem vesmíru by pak byla o to výmluvnější... třeba sever Grónska? Já bych do takového restaurantu, nadto luxusního, rozhodně vyrazila. Alespoň na sklonku svého života, abych na vlastní oči viděla totální konec celého vesmíru :-). Douglas Adams, radikální ateista a obdivovatel moderních technologií a taky cestovatel/turista se měl nechat inspirovat knihou Stopařův průvodce Evropou, když ležel opilý a hleděl na hvězdy. Kéž by opilství u vícero konzumentů alkoholu vedlo k podobným výsledkům.
Skvelé humorne až parodicke scifi, výborne doplnené o film ktorý je Mix kníh, za mňa super zábava aj opakovane.
Tento koment plati pre každú z piatich kníh (k šiestej som sa ešte nedostal - neexistuje ebook tak možno raz kúpim tlačenú)
Restaurant na konci vesmíru má jedinou slabinu. Následuje po dokonalém Stopařově průvodci po Galaxii a čtenář tak je už z části připraven na absurdní situace; autor naštěstí nespoléhá jen na šílené planety a vynálezy, ale také na živelné a mnohdy dokonale vypointované rozhovory. Pořád velmi čtivé a veselé.
Prekvapilo ma, že celovečerný film Stopárov sprievodca galaxiou z 2005 si vypožičal aj hŕstku nápadov z druhej časti. Druhá časť päťdielnej sci-fi trilógie ma bavila v podstate rovnako ako prvá. Príbehu tu veľa niet avšak vtipný pobyt v reštaurácií na konci vesmíru mi úplne ku šťastiu stačil. Tam sa autor kreatívne vyhral. Tá absurdnosť celého vesmíru a popletená neuchopiteľnosť ma tu v celku bavila, čo sa o neskorších dieloch povedať nedá.
Jak jsem zjistila, na tento styl vyprávění musím mít náladu, jinak se mi to čte strašně dlouze a nechytám se.
Dnes jsem jako lusknutím prstů přečetla sto stran a utíkalo mi to. Ten humor mám prostě ráda. Mám nutkání se vrhnout na další díl, abych věděla, jak se některé věci budou dál odehrávat. Bohužel ten zatím v knihovně nemám.
Humor v knize je dost specifický a nemusí sednout každému. Mě však baví a jsem ráda, že nejsem sama. :)
Myslela jsem si, že mne tento druh literatury nebude bavit. Nakonec jsem se začetla. I když mi to často nedávalo smysl, našly se tam příhody, které mne zaujaly. Čtyři přátelé, z nichž hlavním hrdinou byl Arthur Dent, přeživší obyvatel ze Země, se třemi dalšími. Ford, bývalý obyvatel planety Betelgeuze, Zafod, muž se dvěma hlavami a žena Trillian, která také byla kdysi obyvatelkou Země.
Děj se naplňuje, když byli přeneseni na samý konec galaxie, kde se nacházela jediná restaurace, kde mohli dostat najíst. Měli pořádný hlad. Bohužel, na místě, kde se octli se schylovalo k zániku celého vesmíru...
Co napsat do komentáře o knize tohoto charakteru? Upřímně, je to taková slátanina, jakou jsem ještě nečetla. Ale natolik dobrá slátanina, abych ji poctivě přečetla až do konce.
Hlavní hrdina, Arthur Dent, jediný přeživší obyvatel planety Země, a jeho tři přátelé, cestují kosmickou lodí Srdce ze zlata po různých planetách v čase a prostoru. Nejednou byli už mrtví, aby se čirým zázrakem znovu probrali k životu.
Hlad je zavedl až na samý konec galaxie, do restaurantu na konci vesmíru. Právě v tu dobu byl ohlášen konec vesmíru, po němž už mělo být jen Nic. Ale čtyři přátelé přežili, i když od sebe odděleni a děj pokračuje dalším dílem s názvem Život, vesmír a vůbec.
Panebože, miluju. Bavila jsem se neskutečně, tolik náhodných, přesto vlastně smysl dávajících situací a zápletek jsem snad jinde neviděla. Moc doporučuji k přečtení, ke knize se já osobně určitě vrátím.
Po prvním dílu je to kvalitově sešup dolů. Knížka není vyloženě propadák, je tam spousta vtipů, které mě dostaly, ale ... Bohužel je na knize znát, že byl autor pod tlakem nakladatele a donutil ho vymáčknout pokračování, které mé očekávání rozhodně nesplnilo.
Super pokračování plné bláznivých nápadů pana Adamse, které ale dohromady fungují jako skvělá sci-fi komedie.
Polovinu knihy naprosto nechápu, co se děje, na konci to dává ještě menší smysl než na začátku. Je to zábavný, i když většinu času absolutně netuším, co čtu anebo proč. Možná mi něco uniká. A možná je nemožný hledat narativní logiku v příběhu, který se systematicky snaží nebýt lineární ani koherentní. Významy a jejich významy. Douglas Adams.
Další výborná kniha od Adamse. Celý gejzír neotřelých nápadů a pro něj specifického humoru. Při dobrodružstvích cestovatelů v čase se čtenář rozhodně nudit nebude. Určitě doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
| 2002 | Život, vesmír a vůbec |
| 2002 | Převážně neškodná |
| 2002 | Sbohem, a díky za ryby |
| 1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
Ani druhý díl nezklamal a pobavil mě stejně, jako ten předešlý, a to nejen humorem. Vládce vesmíru, jo! Těším se na pokračování.
"Můj vesmír, to jsou moje oči a uši. Všechno ostatní je z druhé ruky."