Stopařův průvodce po Galaxii
Douglas Adams
Stopařův průvodce Galaxií série
< 1. díl >
Tato bravurní parodie na sci-fi je dnes již klasické dílo. Komplikovaný a originální příběh začíná zničením Země, která musí udělat místo nové galaktické dálnici. Hlavní hrdina příběhu, docela obyčejný, ale sympatický pozemšťan jménem Arthur Dent, má to štěstí, že s pomocí svého přítele Forda Prefecta, údajně nezaměstnaného herce, z něhož se vyklube mimozemšťan, stopne kosmickou loď, a tak se mu podaří uniknoutz místa katastrofy. Ford Arthura nabádá, aby netruchlil pro ztracený domov, vždyť může zažít tolik zajímavých věcí – Galaxie stojí za to, aby ji člověk (popřípadě jakýkoliv jiný tvor) důkladně procestoval. Jenže Štěstěna je vrtkavá: hned na začátku slibného dobrodružství jsou oba kamarádi vyhozeni do kosmického prostoru, v němž, jak známo, nelze přežít déle než třicet vteřin. Není to poslední podobně dramatická situace, v níž se hrdinové této trilogie v pěti dílech octnou a ve které se mohou utěšovat jen univerzálním mottem galaktického stopaře: Nepropadejte panice! Stopařův průvodce po Galaxii se původně zrodil jako rozhlasový seriál. Měl obrovský úspěch, a tak vzápětí dostal literární podobu, v níž se stal bestsellerem prakticky v celém známém vesmíru, a dodnes slouží dalším generacím jako nedocenitelný zdroj informací a dobré nálady. Vše se seběhlo asi takhle: jednoho dne se Arthur Dent, asi třicetiletý, poněkud staromódně slušný a poněkud ňoumovitý obyvatel londýnského předměstí, probudí s ošklivou kocovinou, a navíc zjistí, že má na zahradě buldozer. A co hůř – stroj se právě chystá demolovat jeho dům. Důvod? Právě tudy má totiž vést nová dálniční spojka, která má umožnit mnoha lidem, aby se mohli ještě rychleji řítit z jednoho místa na druhé. Také Arthur se řítí – z domu a v županu, odhodlán bránit svůj dům vlastním tělem. Jak si tak leží v blátě před buldozerem a diskutuje se stavebními dělníky, na scéně se zjeví jeho kamarád Ford Prefect, a s odůvodněním, že za chvíli stejně bude konec světa, se snaží Arthura odlákat do hospody, což se mu nakonec také podaří. Postupně ale vyjde najevo, že nejde o hloupý žertík. Konec světa je tu. Země totiž nešťastnou shodou okolností stojí v cestě projektu nové galaktické dálnice. Události dostanou rychlý spád. Ford totiž není nezaměstnaný herec, jak úspěšně předstíral asi tak patnáct let, ve skutečnosti pochází z Betelgeuze a umí stopovat létající talíře, což se právě teď hodí. Oba kamarádi se dostanou na palubu jednoho takového plavidla, a tak začíná jejich putování Galaxií, do jejichž tajů a zvláštností zkušený cestovatel Ford zasvěcuje užaslého Arthura (stále oděného županem). Hlavním pomocníkem v této osvětové činnosti je mu elektronická kniha – Stopařův průvodce po Galaxii – rádce a společník všech, kdo touží poznat vesmír. Společně prožívají nesčetná dobrodružství, setkávají se s dalšími postavami, především s krásnou Trillian, galaktickým exprezidentem Zafodem Bílbroxem a jejich depresivním robotem Marvinem. Stopařův průvodce je kniha nejen autoritativní, ale také závratně úspěšná, a tak nemohlo zůstat jen u jednoho svazku – z knihy se stala trilogie, která se jakýmsi fyzikálním paradoxem postupně rozrostla v pět dílů – Stopařův průvodce po Galaxii, Restaurant na konci vesmíru, Život, vesmír a vůbec, Sbohem a dík za ryby, Převážně neškodná... celý text
Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno: 1998 , Hynek (Alois Hynek)Originální název:
The Hitchhiker's Guide to the Galaxy, 1979
více info...
Přidat komentář
Vše co jsem chtěl napsat, tak už bylo řečeno v předchozích komentářích. Ale tak proč to nenapsat znovu, tahle klasika si to zaslouží!
Je to neskutečně vtipné a několikrát jsem se zasmál nahlas a to se mi stává u knih a filmů velmi málo - tady skoro na každé straně!:D Pro milovníky Červeného trpaslíka by tohle mělo bejt povinností a pro fanoušky scifi taky!
Samozřejmě to není jen o humoru. Je zde i plno hlubších myšlenek a narážek na lidstvo a jeho existenci.
Způsob jakým je to vyprávěno mi naprosto sedl. Velmi dobře se to čte a stránky ubíhají ve svižném tempu. Přišlo mi originální, když vypravěč vyspoileroval určitou situaci a vy jako čtenář jste věděl co se stane, ale i přesto jste byl napnutý jak se to stane.
Těšim se na další díly a doufám, že budou stejně bláznivé a plné humoru a jsem rád, že tam budou i stejné postavy, pač jsem si je fakt oblíbil.
Letos slavím ručníkovej den a teď hurá na Pangalaktický megacloumák a NEPROPADEJTE PANICE!
Bohužel jsem nebyla cílovou skupinou této knihy, byť velmi kratičká, trvalo mi věčnost ji přečíst. A nebýt výzvy, tak jsem určitě nedočetla. Možná bych si spolu s knihou mohla položit Základní otázku PROČ? Pořád jsem se ztrácela v osobách, čase i místu, sem tam jsem se usmála nad vtipem, ale obsah jsem prostě ocenit nedokázala.
Stopařova průvodce jsem četl na vysoké a ulpěl mi v paměti jako ta nejvtipnější kniha, co jsem kdy četl. Pak už jsem se k ní nevrátil hlavně pro svůj (zlo)zvyk nečíst knihy znovu (prostě raději poznávám neznámé, než si připomínám známé). Nakonec na opětovné čtení přece jen došlo a jsem tomu rád (i já musím uznat, že jsou knihy, ke kterým stojí za to se vracet a možná i opakovaně). Přečetl jsem Průvodce dětem před spaním a překvapilo mě, jak se při četbě i přes tu spoustu cizích výrazů a komplikovaných teorií obě děti (mladší ještě na prvním stupni ZŠ) zjevně výborně bavily. A možná nejen bavily; v téhle knize je do žertů a legrace zabalena nejedna hluboká myšlenka z oboru života, vesmíru a vůbec ;-) .
Nepropadejte panice!
Já se spíš musela držet, abych nepropadala smíchu.
Asi první polovinu knihy jsem četla strašně dlouho, protože jsem se u každé druhé pasáže pohihňávala a měla jsem v sobě zkroušený pocit, že nemám komu ty vtipné pasáže ukázat, aby se zasmál se mnou.
Druhou polovinu knihy jsem přečetla teď večer. Odsejpalo to raz dva. Příběh se nikde neflákal, hrdinové sympaťáci, hlavně Arthur, naprosto jsem s ním soucítila.
Před pár lety jsem viděla film, který mám moc ráda. Nicméně oproti knižní předloze je to slabota. :)
No nic, jdu prohledat knihkupectví a objednat další díl asi.
Na tuto knížku jsem se dlouho těšila, až jsem sehnala graficky moc povedené vydání z roku 2015. Obřadně jsem ji začala číst.... a nic. První polovina mě nebavila a hodně jsem se musela vracet, abych ději vůbec porozuměla. Trochu se to rozjelo až tak na posledních 20 stránek. Nakonec bych možná přečetla pokračování, protože by mě zajímalo, jak to s postavami dále dopadlo. Vtipná mi bohužel moc nepřišla. A jak už zde někdo napsal, také mi trochu připomíná Pratchetta. Oproti tomu filmové zpracování bylo za mě povedené a vtipné.
Chtěla jsem něco lehčího a vtipného, takže padla volba na tuto knihu. Chvílemi to byla prča. Je to ztřeštěné, bláznivé, ulítlé, ... a čtivé. No ale taky mě některé části prostě nebavily.
Crazy, poslouchala jsem audioverzi a celkem mě to bavilo. Některé pasáže byly naprosto ujetý a zároveň boží.
Ale ono to není vůbec špatné!
Po prvních několika kapitolách jsem se dost bál, že celá kniha půjde v duchu "vymyslím co nejvíc bláznivých slov a udělám si srandu ze všeho vesmírného", ale postupně se příběh rozvine, až do příjemného Červeno-trpaslického stylu. A to já rad!
"Nevyčítám ti to," řekl s povzdechem Marvin a napočítal pět set devadesát sedm miliard ovcí než o vteřinu později usnul."
"Je nesmírně potěšující, že vaše nadšení pro naši planetu pokračuje v neztenčené míře. Proto bychom vás rádi ujistili, že naše řízené střely, které se právě přibližují k vaší lodi, jsou součástí speciálních služeb, jež poskytujeme všem našim horlivějších klientům, a jako drobnou pozornost přidáváme nukleární hlavice. Těšíme se na vaše zakázky ve vašich příštích životech...děkujeme vám."
Od prvního odstavce jsem se opravdu smál. Postupem času se chvíle, kdy to bylo tak moc zábavné staly řídké až zřídly úplně. Asi jsem čekal více než mi kniha byla schopna dát. Je to škoda. Styl psaní mi připomínal Pratchetta.
Já se bohužel k příznivcům této knihy nezařadím. Většinu doby jsem si říkala, že autor knihu napsal pod nějakým vlivem... Byly tam vtipné momenty, ale taky dost takových, do kterých jsem se musela nutit. Z komentářů jsem zjistila, že existuje i filmové zpracování, tak na něj mrknu a třeba mi to vnese trochu světla do příběhu... Hodnocení tedy neutrální, 3*.
Začátek mě bavil hodně, postupně jsem se ale ztrácela a ke čtení se spíš nutila. Jsem ale ráda, že jsem si tuto legendární knížku přečetla.
Dokonalý chaos a chodící definice arbitrárnosti, jen aplikovaná na sci-fi.
"Forde, stává se z tebe tučňák. Nech toho, prosím tě."
Asi nejsem úplně cílová skupina, i když třeba Červený trpaslík je můj oblíbený seriál.
Při čtení této knihy jsem se mnohokrát pobavil, vnímal jsem ji jako parodii na náš život, ale jako celek mě úplně neuchvátila.
Má nejoblíbenější postava je Marvin.
Uvidím co další díly.
Kniha je nejen vtipná a plná bláznivého dobrodružství - což člověk od humorné sci-fi přirozeně očekává, ale je kupodivu i velice chytrá. Filmová adaptace jí dělá medvědí službu, protože i když je děj téměř stejný, ty drobnosti v nichž se liší, jsou podstatné. Terry Pratchett je vytříbenější a údernější, ale co se sci-fi týče, tak Adamsovi konkuruje jen Červený trpaslík.
Všude kolem mě, tahle kniha boduje a já jí dočetla silou vůle. Asi ještě nenadešel její čas...
(SPOILER)
Neobvyklý vesmírný román.
Existuje zápletka - je docela jednoduchá, ale zároveň velmi nepředvídatelná, protože jak můžete předpovědět, že poté, co se dostanete do vesmíru poblíž hrdinů za méně než minutu, bude na palubě obrovská loď s prezidentem galaxie? Obecně se mi to líbilo
Také se mi moc líbily některé vtipné citáty z knihy, například: „Pokud se ocitnete v bezvýchodné situaci, pak se radujte, že k vám byl život laskavý, a pokud ne, pak se radujte, že brzy skončí.“
Kniha byla vytvořena pro lidi, kteří milují jiskřivý humor a sarkasmus, je lehká a velmi pozitivní.
Mohu doporučit každému, kdo je přesycen složitými tématy a spletitými příběhy.
Četla jsem kdysi celou sérii, po letech jsem se do ní chtěla pustit znovu. První díl byl stále skvělý, bavil mě humor a nadsázka, ale s tím letitým odstupem jsem zjistila, že už to pro mě není úplně to ono. Vadily mi některé názvy a jména, které se nešlo ani přečíst a postupně mi to asi zkazilo celý dojem... Ale Marvina stále zbožňuju a některé nepravděpodobnosti taky. :)
Nenáročné čtení mezi složitějšími kousky. Ideální na dovolenou, bez většího přemýšlení, ale zase s možností zasmání, pobavení. Je pravda, že tento typ literatury nemusím stále, ale jako zpestření.
Tuto literaturu moc nevyhledávám, zkoušela jsem se začíst a mírně přeskakovala stránky. Jsem starší ročník a toto opravdu není pro mě, spíše pro náctileté. Nicméně někdo se v tom může najít a opravdu ho to bude bavit, nu což - veni vidi ...
Autorovy další knížky
2003 | Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
2002 | Život, vesmír a vůbec |
2002 | Převážně neškodná |
2002 | Sbohem, a díky za ryby |
1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
Nebyl to můj šálek čaje, ale díky výzvě jsem vydržela. Čtení jsem prokládala poslechem CD, které Vojta Dyk bezvadně namluvil.