Srdcerváč
Nicholas Adams (p) , Nicholas Adams (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/5576/bmid_srdcervac-ccm-5576.jpg
4
74
74
Stopy hrůzy - Superhoror série
< 6. díl
Miloval je příliš? Wayne Kasden je celý blázen do dívek. Chodí s pěti najednou a každá z nich si myslí, že ona je ta jediná. Každá je jiná a Wayne se má náramně - dokud někdo jednu z nich nezavraždí. Následuje vražda další z jeho dívek. A další. Jediná věc, kterou mají společnou, je Wayne sám. Je Wayne vrah, nebo jen další oběť na vrahově pokřivené cestě?... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 1993 , Studio dobré nálady - nakladatelství KreditOriginální název:
Heartbreaker, 1990
více info...
Přidat komentář
Nebylo to špatný, ale ani to pro mě nebyl úplně top. Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nakonec jsem jednu strhla za to, že měl Kaz těch bab až moc a když jsem to četla na etapy, tak už se mi pletly (hlavně ty, co tam měly menší roli). Jinak je to taková normální vyvražďovačka, není ale většinu času moc napínavá. Je jasné, že to dělá jedna z holek, která žárlí na ostatní, a jen se čeká, která. Mmch mě pobavilo, že po pár mordech dostaly děcka prázdniny do konce týdne, myslela jsem, že v Cresswellu jsou na zvýšenou kriminalitu zvyklí.
Nejdříve jsem se díval zde na hodnocení a možná proto jsem čekal asi až moc. Spíše než horor je to taková love story - CARPE DIEM, stihni co nejvíc :o) Na konci jsem byl hodně zvědavej, kdo je vrah, tedy četlo se to samo, ALE něco tomu chybělo (možná více strašidelného napětí, nápadu....vtipu) no prostě 55%.
Mně se to fakt líbilo. Mladíkovi se líbí pár děvčat najednou a bohužel na to doplatí. Najde se mezi nima jedna potvora, která nesnese konkurenci a vraždí. A chudák Wayne. Kdyby to byl věděl, nikdy by do podobného podniku už nikdy nešel. Dostal dobrou školu života, i když za jakou cenu. Ale byl mi sympatický.
Velmi příjemná oddechovka plná napětí. Určitě bych tuto knihu zařadila mezi ty povedenější ze série Stopy hrůzy a ráda ji doporučím dál. :)
Jedny z nejlepších Stopy Hrůz co jsem četl za poslední období. Nemá to tedy nic společného s hrůzou nebo nedejbože se sérií "superhoror", ale protože jsem čekal co mohu od Nicholase Adamse očekávat, tak jsem si tuto knížku velmi užil. Úplně vidím podle ní natočený film, co poběží někde na HBO v týdnu po 20hod... :) Doporučuji :)
No... odhalení mi nepřišlo to tak šokující, jako třeba v Hardrocku nebo Zadání: jsi mrtvý, oproti předchozím to nebylo ani moc krvavé (žádné roztříštěné lebky, mozky, vyhřezlá střeva, detailní popis způsobu smrti… jen pár podřezaných krků, což je na N. Adamse celkem slabota).
Za mě ze série Superhoror „nejslabší“ díl – možná je to i tím, že k předchozím dílům mám na rozdíl od tohoto citovou vazbu z dětství a na konci jsem čekala nějaký pořádný „plot twist“ ve prospěch té zlé, ale v rámci celých Stop hrůzy nadprůměr.
Zrovna jsem chodila ven s klukem kterého ,jako by autor popisoval , vzhledem, věkem, chováním .. jediné co nesedělo, bylo samozřemě jméno .. :D Malinko mi to zábavnou formou otevřelo oči .
Jen konec byl malinko zdlouhavý .
Moje nejoblíbenější ze série SH. Pamatuju si, jak jsme vždycky s kámoškou posuzovaly tloušťku knížky. Srdcerváč obstál tloušťkou i obsahem.
(5.5/10) Bylo to napínavé, ale motivace vraha mi prostě holt přišla přitažená za vlasy :)
Pár knížek jsem ze série Stopy hrůzy v pubertě četla, ale absolutně si nepamatuju o čem byly. To ale neplatí o Srdcerváči, kde si dodnes pamatuju jména postav. Knížka měla své rezervy, ale měla spád a příběh se mi opravdu líbil.
Moje první ochutnávka z řady Stopy hrůzy. Četla jsem ji ještě coby malá holka na základní škole a strašně mě tenkrát chytla. Napnutá jsem byla od začátku do konce. Otázkou je, jak by na mne zapůsobila teď, po téměř dvaceti letech.
Ach , bouřlivé devadesátky, bezstarostné dospívání a tyto knížečky týdně na stánku. Se sestrou jsme je kupovaly, vyměnovaly, četly, hltaly.
Tuto jsem našla ve vyřazených knihách a taky ji tam vrátím. Na víc jak osmdesáti stránkách se nic neděje, Kaz se přistěhuje, balí holky , myslí si jak je neodolatelný a geniální, ale zapoměl, jaká je žárlivost a závist silná. Je poznat, že tohle nenapsal R.L. Stine, píše líp. Knížečku asi nikdo dloouho neotevřel, na vazbě je to znát, zatuhlá , stránky hnědnou a písmo je tak malinké , že slabší oči potřebují lupu. Ach , ty bouřlivé devadesátky.