Haló, tady fantom!
Robert Lawrence Stine
Stopy hrůzy - Ulice strachu série
< 3. díl >
Začalo to nevinně. Deena Martinsonová a její nejlepší přítelkyně Jade Smithová z legrace anonymně telefonovaly svým spolužákům a vyznávaly jim lásku. Když se ale do hry zapletl Deenin nevlastní bratr Chuck a začal vystupovat jako Fantom z Ulice strachu, legrace se ze hry vytratila. Nakonec Chuck vytočí číslo na Fear Street a komedie se definitivně změní v tragédii, když sluchátko zvedne vrah. Jade a Deena se pokoušejí nalézt pravdu a vraha usvědčit. Ale je to nerovný boj: Vrah je zná, ale ony neznají jeho. Podaří se jim zjistit, kdo je muž s maskou? Podaří se jim dokázat, že Chuck je nevinný?... celý text
Literatura světová Horory Pro děti a mládež
Vydáno: 1992 , Studio dobré nálady - nakladatelství KreditOriginální název:
The Wrong Number, 1990
více info...
Přidat komentář
Knížka super, akorát mi vadilo, že mě příběh ničím nepřekvapil... snadno předvídatelný děj, po chvilce jsem pochopila, kdo bude asi tím vrahem.. a tak jsem čekala, že bude ke konci knihy ještě nějaká "změna", něčím mě překvapí... a ono nic... i tak dávám plný počet hvězd
Lehce podprůměrný kousek z edice Fear Street, rozhodně odpovídá typu žánru v popisku Pro děti a mláděž, o horor se v žádném případě nejedná. Naivní a úsměvná story o dvojici puberťaček a rádoby podivína, kteří nejdříve volají náhodným lidem s telefonního seznamu a provokují nadržené hochy, aby se jednou pokusili dovolat do tajemné Fear Street a přimotali se k zločinu, z kterého jsou podezíráni. Nicméně děvčata jsou chytrá a odvážná a vemou vyšetřování do vlastních rukou - marně jsem od Stineho čekal nějaký zásadní twist, který nepřišel - pamatuju si, že uměl líp - 40 %
Taková hodně průměrná detektivka/thriller, ale aspoň psáno celkem čtivě. Trochu nadhodnocuju, protože kdysi se mi tenhle díl hodně líbil, dokonce nás to tehdy s kamarádem inspirovalo k několika anonymním telefonátům, kdy jsme se nechápajícím lidem, náhodně vybraným z telefonního seznamu, představovali jako vraždící fantom z Fear Street (což nikoho nezajímalo a vždycky nám záhy flákli s telefonem), takže nostalgie jako noha.
Po mnoha letech se vracím ke Stopám hrůz a jen si potvrzuji, že nejlepší byly vždy ty z Ulice strachu :)
Čtu serii knih Stopy hrůzy chronologicky a tato v pořadí desátá kniha je zatím nejlepší. Patří k těm obsahově delším cca 180 stran, ale přečetl jsem ji velmi rychle, posledních 50 stran na jeden zátah - vtáhlo mě to do děje. Stále ale čekám, až se budu u nějaké knihy Stopy hrůzy klepat strachy pod peřinou a to se zatím ještě neuskutečnilo. 82%
Kdo z nás to jako puberťák v časech pevných linek nezkusil. Jen tak vybrat jméno ze seznamu a zavolat. Jenže tady se to pěkně zvrtlo a bylo to opravdu napínavé a děsivé čtení. Tak jak to má být v Ulici strachu.
Na Stopy hrůzy se pro mě jedná o příjemné překvapení. Rozhodně v první desítce nejzdařilejší díl! Od začátku do konce R. L. Stine výborně buduje napětí a nechává zápletku zdařile plynout. Během blížícího se závěru se nedalo moc od miniknížky odtrhnout. Jasně, je to limonáda s puběrťáky psaná pro puběrťáky, ale nemůžu si pomoci, četla se výborně.
Taky hodně zajímavé čtení a hlavně velké překvapení na konci, jak se z člověka, kterého bych někdy vůbec netipovala, vyklube zákeřná bestie a vrah.
Milé teenage čtení,v 15 bych se u toho asi bála(v mých 15,né v 15 této doby,ty se už nebojej ničeho) taková jednohubka před spaním.Proto mám tyhle starý Stopy Hrůzy ráda.
Opět jeden velmi povedený kousek od R.L.Stine. V tomto "duchu" bych si přál všechny knihy od tohoto autora :)
No, když mi bylo tak 12–15 hltala jsem Stopy Hrůzy ve velkém, teď si občas zpestřuji čas tím, že dočítám díly, které jsem vynechala (trvalo mi přece jen pár let, než jsem nasbírala všechny). Obecně považuji knihy z „ulice strachu“ za ty povedenější, ale preferuji ty s opravdu nadpřirozenou zápletkou.
Fantom žádný extra originální zázrak není, oproti jiným dílům se nijak nevymyká (ani v dobrém, ani ve zlém), většinu problémů si hrdinové způsobili vlastní debilitou, že… nicméně Stine prostě umí psát a dobře se to čte, i když je příběh vlastně totální brak. Jen mi občas přišel vtipný překlad (aka rožnění hamburgerů, hodiny franštiny, když pubertální 16 řekne „kantoři mají konferenci“ apod.).
Jako všechny stopy hrůzy tak i tato je hezká. Jsou to krátké ale zato napínavé příběhy na léto
Tyto mrňavé knížečky jsem si kupovala myslím na střední a teď jsem je znova objevila u našich na půdě. Haló, tady Fantom je první z nich a super. Na odreagování to funguje, těším se na další :-)
Zajímavá, líbivá knížka. Přečetla jsem ji jedním dechem. Nedokážete přestat uprostřed, prostě to musíte přečíst celé.
Jak se vtip dokáže změnit v boj o vlastní život.
Ze začátku spíše strašidelné, ke konci více krimi. Ale to nic neubere na napínavosti.
Doporučuji.
Stopy hrůzy jsou skvělé odreagování s tou správnou dávkou strachu. Tento příběh mě sice tolik nezaujal, ale i tak má vysoký počet hvězdiček, protože jinak tomu není co vytknout..
Knížka se čte jedním dechem od začátku až do konce, děj se překvapivě zamotává a vy netušíte, co se stane do další kapitoly. Kniha trochu více než k hororovému tématu zabruslí spíše ke krimi a k odhalení, kdo je vrah.
Příběh dvou dospívajících dívek o tom, jak se jejich poťouchlá zábava mění v horor. Krásně napsáno, každá kapitola končí tak, že vás nutí číst dál a dál až do úplného konce. Navíc poměrně reálně vykreslený život amerických středoškoláků.
Četla jsem ji na dovolené, dobře oddychové čtení