Tajná ložnice
Robert Lawrence Stine
Stopy hrůzy - Ulice strachu série
< 2. díl >
Lea Carsonová se se svými rodiči přistěhuje do starého podivného domu ve Fearově ulici. Nejpodivnější na něm je tajná ložnice v podkroví. Je zavřená a zapečetěná už stovku let, neboť se v ní kdysi odehrálo tajemné drama končící vraždou. Ale Lea slyší, jak v tajné ložnici kdosi chodí a rozmlouvá a záhada ji znepokojuje. Někdo – nebo něco – na ni uvnitř čeká. Otevře Lea zapečetěné dveře? A co se stane?... celý text
Literatura světová Horory Pro děti a mládež
Vydáno: 1992 , Studio dobré nálady - nakladatelství KreditOriginální název:
The Secret Bedroom, 1991
více info...
Přidat komentář
Jako malej bych tomu dal 6 hvězdiček z 5 :) Ale po letech to vidím tak na 3,5 (max 4). Napětí se trošku vytratilo, ale byla to pěkná nostalgie :)
Minimálně půlku děje jsem byla znuděná, jelikož "strašidelné podkroví" mě už tolik netankuje. Ale na druhou stranu se mi knížka četla hezky. Všichni víme, že Stine píše výborně, ale za mě má rozhodně lepší kousky. :)
Knížky takového tématu se mi hrozně líbí. Takže když jsem se o ní dozvěděl, musel jsem ji mít:) Bohužel je tahle knížka v normálních knihkupectvích nedostupná, tak jsem po ní zapátral v knihovně a naštěstí jsem ji našel. Přečetl jsem si ji za jeden den a nezklamala!
Nevím proč, ale tenhle díl byl můj nejoblíbenější. Připadal mi v té době i strašidelný a po přečtení jsem se vrhla na spoustu dalších dílů ze série Stopy hrůzy
Četla jsem jako deseti a jedenáctiletá, tehdy se mi to moc líbilo. Stejně jako Proroctví a podobné horrory, které bych v pozdějším věku už nezvládla. Z nostalgie dávám vysoké hodnocení, i když je to brak :) R. L. Stine byl můj oblíbenec, moc se mi líbily i obálky :) Očima dospělého max. jedna hvězdička. Určité věci se dají číst pouze v určitém věku :)
Od R. L. Stine jsou Stopy hrůzy asi nejlepší . jako tady má to děj zápletku a konec ale mohl by být více rozvinutý ten konec ale neva kniha se mi líbila.
Už mi to nepřipadá TAK strašidelné jako když mi bylo 11 ale pořád jsou Stopy hrůzy úžasné knížky ;)
Take zjistuji, ze vek se odrazi i na pohledu na knihy. Stopy hruzy uz nejsou, co byvaly, kdyz mi bylo 14,15,16 let, ale serii si stejne postupne zopakuji celou - z nostalgie :o
Tento díl už mi připomíná moje nadšeni z mladí, ale s hvězdičkami stále šetřím. Podle mě dokonce patřil k mých nejoblíbenějším :-) Knížečka jsou malé, většinou útlé, formát paperback, takže ideál. Hodně by mě zajímalo jestli by to zaujalo dnešní mládež. Já určitě ve čtení budu pokračovat, je to takové příjemné, nostalgické a často i úsměvné, ale v dobré smyslu slova.
Tohle byla jedna z prvních knížek, které se mi dostaly do ruky. Série Ulice strachu je fakt moc hezká. Doporučuji.
Jedna z těch strašidelnějších ze série Stopy hrůzy, a to i po letech :)