Storočný starček, ktorý vyliezol z okna a zmizol
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170434/bmid_storocny-starcek-ktory-vyliezol-z-o-9r6-170434.jpg
4
7346
7346
Stoletý stařík série
1. díl >
Mysleli by ste si, že sa mohol rozhodnúť skôr a mal byť natoľko chlap, aby svoje rozhodnutie oznámil okoliu. Ale Allan Karlsson nikdy dlho o veciach nemudroval. Myšlienka sa ani nestihla usadiť v hlave starého muža a už otváral okno svojej izby na prízemí domova dôchodcov v sörmländskom Malmköpingu a vykročil rovno do záhonu. Pohyb mu vyšiel a nebolo to ani komplikované napriek tomu, že Allan sa práve dnes dožil sto rokov. V spoločenskej miestnosti domova dôchodcov sa asi tak o hodinu mala začať narodeninová oslava. Mal sa nej zúčastniť sám starosta. A miestna tlač. A všetci ostatní starčekovia. A všetok personál na čele s večne mrzutou sestrou Alice. Iba sám oslávenec sa tam nemienil ukázať. Tak sa začala jeho mesačná púť po celom Švédsku – s novými priateľmi a s kufríkom, ktorý mu nepatrí, ale o ktorý sa kadekto vrátane polície veľmi zaujíma... Bezstarostný starček má dosť času spomínať na svoj neskutočne dlhý a pozoruhodne prežitý život. Veď kto sa môže pochváliť tým, že večeral s budúcim prezidentom Trumanom, zviezol sa autom s bývalým ministerským predsedom Churchillom, plavil sa na riečnej lodi s mladou manželkou predsedu Maa či niekoľko mesiacov zdolával Himaláje? Napriek tomu, že Allana vôbec nezaujíma politika ani náboženstvo, zdá sa, že počas minulého storočia ovplyvnil väčšinu veľkých udalostí vo svete... Sto rokov Allan zneisťoval svet iba tým, že bol. A teraz je konečne voľný.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2012 , Ikar (SK)Originální název:
Hundraäringen som klev ut genom fönstret och försvann, 2009
více info...
Přidat komentář
Celkem příjemné, nenáročné čtení. Nic extra hlubokého, ale zároveň to jisté poselství skýtá :)
Audiokniha. Se Stoletým staříkem jsem bojovala asi deset let. Poprvé jsem ustrnula krátce po začátku, možná někdy kolem první půlhodiny nebo hodiny, už si nevzpomínám. Pak následovala opravdu desetiletá pauza, kdy jsem si ani nevzpomněla, že ten příběh nemám doposlouchaný. Až nyní jsem se odhodlala znovu - a opět jsem měla tendenci asi kolem čtvrté hodiny, to, ne-li přímo vzdát, pak rozhodně dávat přednost jiným věcem. Čím to vlastně bylo? Ani sama přesně nevím. Snad, že jsem měla dojem, že Alanovy eskapády v minulosti jsou jen taková autorova exhibice "koukněte, co všechno vím" a že to celé nikam moc nesměřuje... Vydržela jsem, a to se vyplatilo. Jakmile všechno do sebe zapadlo a finále se rozuzlilo, zpětně musím říct, že stálo za to tyhle pocity překonat. Hej, Alane, měli jsme to spolu těžké, ale nakonec bych si tu kozí pálenku s tebou vypila. P.S. Martin Stránský je skvělý interpret.
Super knížka na odreagování, pobavilo. Za mě takový Forest Gump na steroidech. Alan je přesně ten typ člověka, který by Vám osobně neskutečně lezl na nervy, ale když otravuje někoho jiného, tak ho máte chuť ještě pochválit.
Svět je vlastně hrozně jednoduchý. Hlavně se nestarat o politiku. To by asi tak mohlo být mottem knihy. Poměrně vtipný příběh je znehodnocen nedostatkem jakékoliv motivace. Hrdinové v něm nemají žádný důvod, proč by takto konali, stačí že nejednají v souladu s očekáváním společnosti, reprezentované tupými úředníky. Autor vlastně žije v jednoduchém světě, kde stačí říct o někom, že je neuvěřitelně hloupý, a pro dokreslení toho tvrzení stačí, že si plete pravou a levou stranu, a protože tuto jednoduchost očekává i od čtenáře, připomíná mu to při každé zmínce. Hrdinům se daří docela dobře, protože jsou v balíku a ani je nenapadne se o něj handrkovat.
Bonus pro mně - jsem na stopě zavedeného klišé severské populární literatury. Po přečtení Stoletého staříka a před tím Milénia, začínám mít pocit, že ve Švédsku není jiné zločinecké struktury, než jsou motorkářské kluby.
Přesto dávám 2 hvězdičky, protože mě nesmírně bavilo fabulační úsilí autora, který vytvořil v podstatě zbytečnou postavu Herberta, jen aby o něm mohl někdo utrousit: "Však on to není žádný Einstein." Jako velmi prosté zábavné čtení to plynulo slušně, ale nesměl jsem se zamyslet, pak už to drhlo. Číst znovu? Never Again!
Oddechovka..a ač se může zdát, že ten život mladíka byl plný zážitků, lidí, zásadních zvratů, tak mě se líbilo spíš to dobrodružství staříka, které pár dní bylo plné zážitků, zvratů a dobrodružství...mimochodem já bych taky prchla, zvednou ve sto letech nohy až do okna
Spíš 3,5 hvězdičky :)
No co u téhle knížky říct. Čte se hezky, sem tam pobaví, nenudí, přináší oddech mysli, ale není v ní nic, co by jakkoli překvapilo, či zásadně zůstalo v mysli. Pro studenta mezinárodních vztahů je samozřejmě príma vidět takto lidské setkání s některými důležitými představiteli a kouknout na to, jak Stařík, co ještě nebyl Staříkem, ovlivnil toliko důležitých věcí. Ve výsledku je to ale příliš přímé a "nehravé". Proto mě i více bavila současná linie, která v sobě skrývala i jistá překvapení.
Ve výsledku je to ale taková "milá" knížka. Ani víc, či míň...
Kniha se mi moc líbila. Celý příběh, ať už ze současnosti nebo z Alanovi minulosti mě moc bavil. Nebylo zde tolik černého humoru, jako v Analfabetce, ale i tak byla kniha plná bizarních a úsměvných okamžiků
Za mě výborná kniha, velmi čtivá, plná humorných historek z Alanova života.
Mé doporučení pro budoucí čtenáře: pokud nemáte rádi místy černý humor nebo berete život moc vážně (a nedokážete se smát naprosto absurdním věcem), tak se do knihy raději nepouštějte, asi by jste nebyli nadšení. U této knihy je opravdu potřeba nadhled a brát věci s odstupem, jinak si ji nevychutnáte tak doplna.
Ano, bylo to bláznivé a velmi dobře se to četlo. Pravda, na 100 letého staříka slušný výkon. Rozhodně doporučuji. Parádní oddechovka.
Alan Karlsson - takový švédský Jára Cimrman. Všude byl, se všemi světovými vůdci se setkal a s každým popil, každému poradil, všechno nějak zařídil...
Knížka je zajímavě napsaná, místy opravdu i vtipná, historické reálie jsou na jednu stranu fajn, ale stejně jsem se s ní dost trápila. Dělalo mi problém se začíst, nevím, jestli mě víc nebavila linka historická nebo současná... Třetí hvězdičku přidávám díky posledním asi 150 stranám, kde mě to konečně začalo trochu bavit.
Od Jonassona mám další dvě knihy, takže mu dám ještě šanci. Ale staříka už nejspíš znovu číst nebudu.
Fajn oddechovka o světoběžníkovi a spolutvůrci dějin...
- postavy jsou karikatury, nemají hloubku (sice to sedí k příběhu, ale neprobudily ve mně moc sympatií)
- místy zdlouhavé
+- humor není pro každého
+ těžce absurdní
+ Alanovy geopolitické příběhy aneb historie v souvislostech
A mně se to líbilo. Mám ráda Jonassonův styl, baví mě zápletky a cesty, kterými své hrdiny provádí, je to pro mně nápadité, humorné a velmi inspirující, proč by to vlastně nebylo možné. Díky za tenhle lehkou rukou psaný román!
Výborná kniha, skvělý humor, svěží literární styl. Určitě se ke knize ještě vrátím a prozatím ji budu doporučovat dále.
Kdyby minulost byla kratší a ta přítomnost naopak delší, tak by mě knížka bavila, takhle to bylo zdlouhavé.. byly tam zajímavé věci, ale na ty bych si našla odbornější literaturu, když bych chtěla. Začátek a konec knihy super .. jsem ráda, že jsem to nakonec nevzdala, ale byl to boj. Konec byl moc pěkný až dojemný a humor v knize? Mnoho ho tedy nebylo..
Námět je velmi dobrý, ale samotná kniha mě nezaujala. Bylo to nepřehledné (hodně postav, skákání do minulosti,)
Román švédského spisovatele, jehož děj je plný až absurdních situaci, je napsaný vtipnou a zábavnou formou. Hlavní hrdina Alan si ihned získává sympatie čtenářů. Pohodové čtení.
Nápad zajímavý, příběh originální! Neseděl mi však vůbec styl psaní. Přímá řeč minimální. Ze začátku mi vadily kapitoly z mládí a hodně politického kontextu. Na konci však do sebe příběhy zapadly.
Celou knihu jsem hodně bojovala s pokračováním ve čtení a to hlavně kvůli stylu psaní. Dalo by se napsat mnohem lépe.
Kniha má být vtipná, humor mi však přišel suchý a chabý. Chápu ale, že byl příběh psán na míru jiné kultury.
Druhý díl již čeká v knihovně, asi ale bude čekat ještě dlouho.
Za mě 2/5 a byla jsem ráda, že to mám konečně za sebou.
Jeden z mále případů, kdy jsem měl chvílemi pocit, že film je místy lepší, než knižní předloha.
(SPOILER) Upřímně, tuhle knihu jsem četla proto, abych se dozvěděla, co na ní všichni vidí. A nevím to do teď. Dá se říct, že já osobně jsem ji přetrpěla. Kniha v žánru humoru, při níž se nezasměju ani nepousměju je velká slabota. Nicméně, to nebyl ten hlavní problém. Problém je, že jsem si chtěla číst opravdu o stoletém staříkovi, který vylezl z okna a zmizel. Nechtěla jsem se zabývat celým stoletím a všemi politickými situacemi ke kterým během sta let došlo. Vážně tady je víc té minulosti, než té přítomnosti, kdy už je z hlavního hrdiny opravdu ten stoletý stařík. Tohle je opravdu s odřenýma ušima průměrné, jen díky slibnému začátku a celkem uspokojivému závěru. Rozhodně nejdu s davem, kdy bych měla být z této knihy uchvácená.