Strach
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/223435/bmid_strach-sJR-223435.jpg
4
1598
1598
Vyhorený tridsiatnik sa po rokoch vracia do prímestskej štvrte na úpätí hory ukrývajúcej mrazivé tajomstvo – vo výnimočne studených zimách sa tam strácajú deti. Spolu s bývalou láskou a kamarátmi musí čeliť nielen zlomyseľnej sile, ale aj tieňom vlastnej minulosti. Všetky pády a sklamania, ktoré dovtedy zažil, sú ničím oproti peklu striehnucemu na miestach, kde vyrastal.... celý text
Přidat komentář
Autor umí dobře vykreslit děsivou až psychedelickou atmosféru, která nutí číst stále dál...
Jako nevim jak to Jozef dělá, ale já mám naděláno.
Škoda, že vždy při přečtení názvu knihy mi v hlavě jela píseň:
Mám strach že se nic nevyrovná
nápadům který máš
Já mám strach že se nic nevyrovná
tvým krásným snům... :D
Tak toto bylo mnohem lepší než Trhlina, super kniha pro ty, kdo se rádi bojí, protože u této jsem měla fakt strach.
Pro mě Strach nebyl tak děsivý, jak se zde píše v několika komentářích. Ale atmosféra je parádně popsana, je temná, ponura a celý příběh je vlastně strašně depresivní. Řadím za Trhlinu, ale zase mnohem lepší než Tma.
Po výborné Trhlině jsem byl zvědavý na další knihu pana Kariky. A opravdu jsem dostal co jsem chtěl. Strach. Pomalu a plíživě budovaná atmosféra a po prvních nesmělých náznacích strach opravdu přišel. Ještě teď cítím v zátylku něčí upřený pohled, a v noci budu s hrůzou kontrolovat, jestli se dveře do vedlejší místnosti neotvírají. A jít potmě do sklepa, to ani náhodou. Scéna s prádelnou je naprosto geniální a mrazivá, jako celý tento příběh. A konec, celou dobu jsem s obavami čekal, jak autor vyřeší konec. Dopadlo to na výbornou a já si přidávám Strach ke svým oblíbeným knihám.
Za mě nejděsivější kniha, co jsem kdy četla. Zde trestuhodně podhodnocená. I po druhém přečtení jsem měla velice mrazivý pocit - číst si to sama v zimě, tak mě trefí. Je to vše o to realnější, že se děj odehrává na sousedním Slovensku. Budu ráda pokud někdo doporučí stejně strašidelnou knihu, protože dlouho žádnou takovou najít nemohu
Co čekám od hororu? Chci se bát? Zažít tu atmosféru? Všechny strachy a emoce jsem si prožila s hlavním hrdinou. První závěr pro realitu: měla jsem bezvadné dětství (díky mami, díky tati!) a druhý závěr: fakt nemám ráda zimu (ne tu bílou krásnou, mírnou, ale tu vlezlou mrazivou, před kterou není úniku).
Konec knihy mě naprosto upřimně pobavil.
Pan Karika umí napínat a vytvářet atmosféru, takže se stejně jako Trhlina i Strach četl výborně.
Napínavé čtení, i když podobné Trhlině, bála jsem se. Moc čtivě napsané, konec jsem čekala, ale trochu jinak, mohl to víc rozepsat jak to vážně myslel. Celkově mě kniha vtáhla a bavila.
(SPOILER) Ačkoliv horory úplně nemusím, po Trhlině, která mě dostala, jsem se na Strach těšila. A hlavně v první polovině jsem se opravdu bála. Neubráním se srovnání obou knih, hororové prvky jsou hodně podobné (mizení lidí, ztráta orientace, zvuky z „jiného světa“ nebo naopak nepřirozené ticho), ale tady mi to přišlo už trochu překombinované. Mnohem víc mě zaujal začátek, kdy bylo zlo patrné jen v psychologické rovině, než popisy drastických scén v druhé části. Konec mě osobně zklamal. Asi je myšlený jako hlubokomyslné poselství, ale spíš jsem měla pocit, že autor už nevěděl, jak to celé uzavřít. Příběh se vyvíjel tak, že jsem čekala nějaké logické vysvětlení.
(SPOILER) Práve som dočítal tuto knihu od výborného autora , Kariku. Pred touto knihou som čítal trhlinu, priepasť a tmu. Musím povedať že keď sa dej začal vyhrocovat a mnoho veci bolo až príliš “nadprirodzených” , tušil som že to dopadne tak ako v jednej z predošlých kníh a nemýlil som sa. Tým pádom som od polovice čakal kedy to už príde , prišlo to na posledných pár stranách. Avšak kto čítal tuto knihu ako prvú od autora Kariku , nepochybne musí dať 5/5 . Mne pripadal dej veľmi podobný knihám ktoré som od autora prečítal . Dávam 3/5
Skvely dej. Hltala jsem kazdou stranu a fakt jsem se tesila, jak to dopadne a co pak? No nevim, za ten konec davam hvezdu dolu, protoze jsem cekala nejakou silenou mordovacku a pak prislo, co prislo no...
Po Tmě a Trhlině jsem se na Strach moc těšila. Tma mi moc nesedla, ale Trhlina mne úplně dostala. Od začátku jsem měla pocit, že Strach bude stejný. Ihned jsem se nechala strhnout dějem a i přesto, že téma týkající se dětí je vážně děsivé, nijak moc jsem se nebála. Asi už jsem malinko otupělá, po těch všech hororech, zde jsem ale mnoho věcí čekala. Souvislosti se nedají přehlédnout, místy přímo bijí do očí. Hlavní hrdina mi byl celkem sympatický, ačkoliv mnohdy iracionální jednání se nedalo pochopit. Ale strach je strach. Neskutečně mne však naštval konec nekonec na posledních dvou třech stranách, prakticky nepochopitelný a zanedlouho jsem si vytvořila asi deset teorií, co tím autor zamýšlel. Po takové příběhové dějové jízdě toto? Tomu vážně nerozumím. Kdyby byl závěr dotažený a aspoň o kousek víc vysvětlující, dala bych plný počet. Takhle pouze čtyři hvězdičky. Celá kniha bez závěru je však boží, neskutečně čtivá, nedá se od ní odtrhnout a poutavé i obrazné popisy dávají příběhu parádní rozměr.
Kdo četl Trhlinu, určitě se neubrání srovnání. Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, která z těchto dvou knih se mi líbila více. Po nedotaženém závěru musím říct, že Trhlina. U Strachu jsem ale zažívala úplně stejné pocity, skoro celou dobu jsem měla husí kůži a nemohla jsem přestat číst. Karika je výborný vypravěč, dokáže udržet čtenáře v napětí a navodit pěkně mrazivou atmosféru. Takže i tak hodnotím plným počtem hvězd, protože málokterá knížka mě tak dostane.
Btw. musím pochválit nádherný přebal.
Takmer do konca knihy som bol s príbehom spokojný, pripomínalo mi to Kinga, ale ten koniec podobný Tme ma sklamal, tak jednu hviezdu uberám.
Musím přiznat, že mám z knihy rozporuplné pocity. Od první stránky mě chytila tak, že jsem nemohla přestat číst, ale zároveň jako by kniha celou dobu klouzala jen po povrchu. Všechny hororové scény byly hrozně předvídatelné, a i když mě z nich občas zamrazilo, nedokázala jsem se u nich opravdu bát. Ale věřím, že kdyby to byl film, koukala bych se skoro celou dobu přes prsty, abych se nelekla toho, co zákonitě musí přijít. Atmosféru beznaděje a pocitu bezvýchodnosti zvládl autor na jedničku, na druhou stranu byla kniha plná klišé tohoto žánru. Jakoby si odškrtával povinné položky, které horor musí mít. Ale závěr na mě působil znepokojivě a celou knihu tak podle mě povýšil na jinou úroveň. A neříkejte, že jste alespoň mírné náznaky tohoto vývoje od chvíle, kdy se Jožo vrátil do bytu a sáhnul na kompas, nezaznamenali...
Tmu si rozhodně přečtu také a budu doufat, že v češtině vyjde i Propast. Nové obálky jsou totiž vynikající.
Příběh byl čtivý a poutavý. Nechybělo mu napětí. Byl dějový a vystupňovaný. Líbí se mi i zmínka o Ďatlovově expedici.
Také oceňuji i detailní popis prostředí Čebrate.
Autor si i vyhrál s popisem charakteru a jeho vývojem hlavního hrdiny a i jeho tří kamarádů.
Je zde však i jedno mínus - konec!
Čtete, čtete, čtete a najednou tři stránky před koncem takový zvrat!
Není to trochu přehnané a překombinované?
Štítky knihy
tajemno Slovensko, Slovenská republika strach zima mysteriózní, mystéria slovenské hororyAutorovy další knížky
| 2016 |  Trhlina |
| 2014 |  Strach |
| 2015 | Tma |
| 2020 | Smršť |
| 2010 | V tieni mafie |
Ze začátku mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak mě příběh chytil a nepustil až do poslední stránky. Strach, který se plíživě vynořuje ze zasněženého lesa se postupně stává až hmatatelným.
Hlavní hrdina nebyl žádný sympaťák, ale to k tomu patřilo.
Četla jsem i Trhlinu a určitě se podívám po dalších autorových knihách.