Strach
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/223435/bmid_strach-sJR-223435.jpg
4
1598
1598
Vyhorený tridsiatnik sa po rokoch vracia do prímestskej štvrte na úpätí hory ukrývajúcej mrazivé tajomstvo – vo výnimočne studených zimách sa tam strácajú deti. Spolu s bývalou láskou a kamarátmi musí čeliť nielen zlomyseľnej sile, ale aj tieňom vlastnej minulosti. Všetky pády a sklamania, ktoré dovtedy zažil, sú ničím oproti peklu striehnucemu na miestach, kde vyrastal.... celý text
Přidat komentář
Další skvělý Karika. Trochu inspirované Kingovým "TO", což autor sám v knize přiznává. Kniha se četla úplně sama, žádné nudné pasáže, všechno krásně plynulo. Na mě bohužel trochu moc stejně celou dobu, chyběl mi tam větší, nečekaný zvrat a také husí kůže a mrazení, na které jsem u Kariky zvyklá.
Kniha byla velmi zajímavá, délka mi ironicky vůbec nevadila, což se mi u klidně i kratších knih stává. Doporučuji všem, kterým se líbí psaní p. Kariky.
Po knihách ako bola Trhlina, či Hlad a Smäd som chcela vyskúšať ešte niečo desivejšie a hrozostrašnejšie. Úprimne, tieto pocity medzi týmito troma príbehmi zanechala vo mne iba Trhlina.
Knihy som sa naštastie nebála (keď nepočítam iba obavy z toho, čo ma bude pri knihe čakať a radšej ju odložila.)
Najviac ma mrzí, že som si príbeh vybrala v tomto ročnom období a nie cez zimu. Cez zimu by kniha mala väčšiu autentickosť.
No poďme ale ku knihe, ktorú musím pridať žiaľ k priemerným. Celkový príbeh nebol až tak zlý. Neskutočná psycho kniha, kde námet sa mi páčil, ako aj tá napínavosť a nepríjemné pocity, ktoré Karika dokáže vyvolať u čitateľa. Lenže prosím pekne ten koniec? To bolo čo? Autor sa snažil až príliš zatlačiť na pílu, no nejak žiaľ nevydalo. U mňa sklamanie.
Příjemná Karikova jednohubka. Děj má spád, ačkoliv není nikterak revoluční. Autor se snažil navodit pocit tísně, což se na mnoha místech hlavně díky barvitému popisu krajiny i dařilo.
Samo o sobě jedno z podařenějších Karikových děl. Schválně přetažený konec už je taková ta klasika.
Knížka se mi líbila a to i proto,že tam bylo použito a zmíněno hodně reálných míst,navíc nechybělo napětí a vše co k takovému žánru patří,ale popravdě mi ten závěr připadal přitažený za vlasy.Tak pro to dávám o hvězdičku míň.
(SPOILER) Trochu mně vadila ta přiznaná inspirace Kingem (To) a podobný prostředí jako v Trhlině (nefunkční vztah/y, kopce, určitý podmínky jako zima nebo roční období, mizející lidi), proto dávám průměrný hodnocení. Ale četlo se to rychle a opravdu jsem se bála. Začala jsem večer a musela jsem přestat a nechat to na denní světlo. Za tmy jsem na to neměla. Ale to je i tím, že horory moc nevyhledávám, tak nejsem tolik otrlá. Celkově bych to vyhodnotila jako celkem dobrý a rychlý čtení na zábavu, ale znovu se k tomu asi vracet nebudu.
Pochválit musím prostředí a atmosféru. Místo, kde se po všem, co si postavy nesou už z dětství, dá jen těžko žít, opustit ho ale taky nejde, ne úplně...
Vždyť by to stačilo. Umělé navyšování dramatičnosti celou tou halucinací slušelo románu Tma, ale tady mi to přišlo zbytečné. To jsem vydržela. Po celé knize se píše "thriller", tak jsem byla zvědavá na rozuzlení. A teď ani nevím, jestli konec znamenal, že šlo o horor, nebo něco na styl "nejhorší smrt je z vyděšení".
Z pěti vlastněných knih od Kariky byla tato zatím nejméně otravná na čtení. Děj se neopakoval a šel tak nějak stále dopředu, bylo o čem číst. Ještě mě čeká Trhlina.
Po Strachu som siahla po Karikovej Trhline, ktorú som od neho prečítala ako prvú. Keďže Trhlina vo mne zanechala hlboký dojem a anotácia Strachu sľubovala skutočný strach a hrozu pri čítaní, knihu som si pre istotu nechala na leto ako dovolenkové čítanie. Ale asi to bola chyba, lebo som sa tým pripravila o autentickosť. Možno keby som ju čítala v zime, po večeroch a nociach, pod perinou, priniesla by očakávaný strach a zimomriavky. Tropické leto na deke je predsa len tak vzdialené tridsiatim stupňom pod nulou. Každopádne - záver posledných dvoch-troch strán bol tak nepredvídateľný a neočakávaný, až by som to uzavrela ako "wtf???"
Prvních 100 stran pro mě bylo utrpením. Do čtení jsem se musela nutit. Neseděl mi autorům styl psaní, hlavní postava mi byla nesympatická a myšlenky příběhu mě nezaujala. Nebýt štafety, tak knihu dokládám.
Nakonec jsem však byla ráda, že jsem tos knihou nevzdala a pokračovala ve čtení. Zhruba od poloviny bylo vyprávění zajímavé a já se do čtení nemusela nutit. Díky tomu, že mi oblast, kde se příběh odehrává, byla známa, působilo to na mě cele mnohem silnějším dojmem. Po dotčení knihy uvažují, zda se tam někdy vrátím. V zimě určitě ne.
Minimálně v první polovině knihy mi chyběli hlubší dialogy mezi 4 hlavními postavami. Dialogy byli krátké a připadali m neslané-nemastné. Naštěstí se to v druhé polovině změnilo a rozhovory konečně přinášeli celkovému příběhu nějakou přidanou hodnotu.
Co se ale v mých očích vůbec nezměnilo, byl hlavní hrdina. Moje nesympatie vůči němu vydržela až do samého konce. A kdo četl, věřím, ze mi dá v tomto ohledu za pravdu.
Ačkoliv mi začátek knihy neseděl, musím říct ze konec příběhu mi vzal dech. Hodnotí 3/5.
(SPOILER) Knihu jsem měla celkem dlouho rozečtenou, ne z důvodu, že by mě nebavila, ale prostě nebyl čas na čtení, jak bych potřebovala. Možná to byl důvod, že mě až tak nechytla. Opět bych řekla, že kniha graduje ke konci a stává se neodložitelná na posledních x desítkách stránkách. A černý král a papírové děti, které bylo možné spatřit mi příběh spíše zabily, raději mám nedefinované tajemno - prostě něco, nějak vypadající... ale to je zase můj problém ;)
Spíš než strašidelnou to má takovou podivně mrazivou, tíživou atmosféru ve které se mísí dávné tragédie a nová nebezpečí, před kterými není úniku. Příběh není zrovna dlouhý, ale je pěkně prokreslený a má celkem zajímavý (typicky Karikovský) závěr. Trhlina to není, ale i tak hodnotím Strach vysoko.
Na Trhlinu to nemá, ale stejně jako ona si zachovává napětí a strašidelnou atmosféru. Trochu pomalé, jednoduché, občas se dost opakuje a příběh není zrovna nejoriginálnější ale velmi zábavné čtení, při kterém mrazí v zádech.
Jako jedna z mála mi opravdu tato kniha strašidelná a děsivá přišla, což mě překvapilo, protože mě jen tak něco nedostane. Mimo to úžasně popsané okolí a krajina. Člověk ten mráz úplně cítí na tváři. Jen ten konec mě moc neuspokojil. Nelíbilo se mi jak hlavní postava přešla do takového až "novinářského" módu na poslední stránce, kdy najednou promlouvá ke čtenáři. Přišlo mi, že se to vymykalo celému pojetí příběhu. Hlavní postava mi nebyla moc sympatická, ale tak už to občas bývá.
Tak z příběhu šel opravdu strach. Cítila jsem úplně jak se mi zarýval do hlavy a chvílemi jsem ani nedýchala. Prostě Karika umí skvěle navodit mrazivou a děsivou atmosféru do tajů různých slovenských míst.
Autor o knize napsal, že dokud po dopsání kapitoly nespal při rozsvíceném světle, nebyl spokojený. Tento výrok plus hodnocení čtenářů ve mně vzbudili velká očekávání, žádný extra strach se ale nedostavil. Konec byl zvláštní. Takový slabší Karika, ale pořád je to kniha, která se čte sama.
Karika mě zkrátka baví.Jeho postavy jsou opuštěné,uvrhnuté do centra nepředvídatelných událostí a jejich strachy a pohnutky jsou pro mě velmi uvěřitelné.Nejinak je tomu i v téhle knize,kde se autorovi podařilo rozjitřit mé smysly a napnout nervy k samé hranici snesitelnosti.
Krutá zima, nevysvětlitelné ztráty malých dětí a nepříjemné vzpomínky z dětství vyplouvající na povrch tvoří poctivě tajemný příběh, který opravdu nahání strach, ale bohužel konec je na můj vkus až příliš béčkový. Není to špatné jenom jsem myslel, že se budu bát trochu více....Kariku mám spíše radši když píše o 'černé hře' mezi mafiány nebo když dávní kamáradi bojují 'na smrt'.
Štítky knihy
tajemno Slovensko, Slovenská republika strach zima mysteriózní, mystéria slovenské hororyAutorovy další knížky
| 2016 |  Trhlina |
| 2014 |  Strach |
| 2015 | Tma |
| 2020 | Smršť |
| 2010 | V tieni mafie |
V tomto případě opravdu nevím, co si mám myslet. Ve mně knížka vyvolala jen změť negativních pocitů.
Začátek byl hodně vleklý, hlavní hrdina bez jakékoliv sympatie, chováním opravdu na úrovni malého kluka. Stále se opakující motiv a myšlenky.
Ani pocit strachu nebo výraznějšího napětí se nedostavil. Takové nijaké.
Byla jsem ráda, že jsem dočetla.