Strach
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311465/bmid_strach-qV8-311465.jpg
4
1585
1585
Mysteriózní thriller plný hrůzy. Vyhořelý třicátník se po letech vrací do příměstské čtvrti na úpatí hory, která ukrývá mrazivé tajemství - ve výjimečně chladných zimách se tam ztrácejí děti. Společně s bývalou láskou a kamarády musí čelit nejen zlomyslné síle, ale i stínům vlastní minulosti. Všechny pády a zklamání, které do té doby zažil, jsou ničím proti peklu číhajícímu na místech, kde vyrůstal. Autor bestsellerů Jozef Karika v děsivém příběhu s nadpřirozenými prvky přináší i citlivé vyprávění o tom, jak naše životy ovlivňuje dětství a všechno, co jsme jako děti zažili. Při psaní mi nešlo jen o dynamický příběh - chtěl jsem čtenářům naservírovat i pořádnou dávku strachu. Pokud jsem po dopsání kapitoly sám nespal u rozsvíceného světla, nebyl jsem spokojený. Naopak, když se mi podařilo sebe samého pořádně vyděsit, bral jsem to jako známku úspěchu, prozrazuje autor.... celý text
Přidat komentář
Knizku mam rozectenou asi mesic. Je to moje prvni knizka autora, a nebyla jsem pripravena na to, co me ceka. Pribeh neuveritelne ctivy, ale! bojim se pak v noci jit i na zachod. Po vhodnem oddechu
a uklidneni knizku moc rada doctu.
Dřív jsem četla Šepot z lesa než Strach, takže to pro mě nebylo nějak překvapivě namíchané a vypointované, a proto jsem se mohla nechat pěkně unášet dějem a chytit šelmu za ocas. Krásná mrazivá bezútěšná hnusota od začátku do konce. Na konec jsem byla zvědavá, protože u autora nikdy nevím, co s tím koncem hodlá udělat. Jestli z toho vyleze něco překombinovaného, anebo parádní trefa. Tak toto byl ten druhý případ. I když, s kamarádkou jsme to četly paralelně a ona ten konec považovala za jakýsi rychlý...Inu, až zavítám na předměstí Ružomberoku, tak si dám majzla, aby to nebylo v zimě.
Mám dočteno. Strach je moje třetí knížka od pana autora a jistě ne poslední. Musím si ale jeho tvorbu dávkovat postupně..., čas od času. Knížka byla karikovsky ,,temná" prostředí slovenských hor dodává příběhu na autentičnosti. Závěr knihy mi nedokázal vše vysvětlit a tím mě trošku zklamal. Proto i celkový dojem z knížky mám takový nedokončený. Přesto zůstávám věrnou čtenářkou pana Kariky a těším se na jeho další knihu.
Knížka se mi četla dobře a rychle. Celou dobu mě držela v napětí. I když mi místy přišla, nevím jak to popsat, trošku nesmyslná. Co mě ale zklamalo byl konec. Nebyla špatná, ale po Trhlině jsem čekala víc. Nejspíš bych je neměla srovnávat, ale zkrátka se tomu nemůžu ubránit.
Kniha se četla jak po másle, za tři večery. Detailní popisy se povedly, jak kdyby tam čtenář byl. Děj byl mrazivý a to doslova. Dokonce jsem i na mapách hledal místo, kde se to odehrává. Některá rozuzlení byla překvapivá, ale konec. Ten konec. Osobně bych to viděl na několik variant, jak to ukončit. Ale takhle. Tímto koncem se toho moc nevysvětlilo, nebo jsem to nepochopil a tím mě to trochu zklamalo. Ale jinak moc pěkně napsáno a už se těším na Trhlinu.
Nečíst, když jste sami doma - pak svítíte na chodbě do tří do rána. :D Drsný a překvapivý konec, jako všechny knihy od Kariky i tahle se četla jako po másle.
Knihu jsem přečetla na jeden zátah. Klasická Karikovina plná tíživé mrazivé atmosféry, číhající tajemné "cosi". Za mne z mnou zatím přečtených autorových knih (prozatim Trhlina, Smršť, Tma) ta nejlepší. A musím říct, že s každou další knihou se zužuje seznam míst na Slovensku, kam jsem v zimě ochotná jet :)
"To" jsem nečetla, ale nedávno jsem přečetla prvotinu české autorky Kateřiny Surmanové Šepot z lesa, a jestli holka trochu neopisovala, tak je podobnost dost zarážející.
Jozef Karika zmenil môj negatívny pohľad na súčasnú slovenskú literárnu tvorbu. Po dlhých rokoch márnych nádeji som konečne objavil slovenského spisovateľa, ktorý sa vyrovná autorom svetových bestsellerov. Po dychberúcej "Trhline" som si teraz prečítal rovnako strhujúci, silne atmosferický a nepríjemne desivý román "Strach". Určite sa v blízkom čase vrhnem aj na jeho ďalšie knihy.
Naprosto úžasný horor. Akorát asi nebyl dobrý nápad číst takhle mrazivou knihu zrovna v zimě... Čtivé, napínavé... Rozhodně lepší, než jsem čekala. Jenom ta poslední část mě jaksi úplně dostala. V tom negativním smyslu.
Jinak Kinga jsem ještě nečetla, tak nemůžu posoudit podobnost s jeho knihami.
Tahle kniha mě bavila více než Tma, ale méně než Trhlina. Škoda, že se nedá dát půl hvězdička, protože tohle by bylo 4,5*. Další bravurní práce s děsivou atmosférou, která nahání strach víc než kdejaká strašidla, která už ale tady figurují na rozdíl od Trhliny. Extrémně morbidní popisy mrtvých těl a jejich částí tomu sice dodaly nový level v hororovém žánru, ale to, proč jsem se na rozdíl od Trhliny nebála, je silná inspirace Kingovým To, která je z celé knihy cítit. A autor ji dokonce sám příznává. Dokonce ani časový interval, po kterém se zlé události opakují, nezměnil. Nevím, zda byl úmysl udělat To po svém, ale asi by mě víc bavila vlastní inovace, protože fantazie nechybí. I když konce příběhů Tma, Samota i Strach jsou téměř totožné. Možná se autor hledá, vidím talent i potenciál a rozhodně nadání psát čtivě a strhnout čtenáře do děje, ale asi by to chtělo více vlastnách nápadů a méně opakování. Ale knihu můžu doporučit, bavila mě a párkrát mi přejel mráz po zádech.
Byla jsem tak nadšená, že jsem si objednala další tři knihy. Jenže pak jsem zjistila, že Karika se zabývá magií a okultismem, což se mi fakt příčí a už chápu, proč jsou jeho knihy tak temné a plné zla. Všechny letěly z domu a už nikdy víc…
Na knize se píše, že jde o mysteriózní thriller. Já si myslím, že jde o horor, ať si obálka říká, co chce. A je to skvělý horor. Stejně jako u Trhliny, která byla mým úplně prvním hororem, jsem se u čtení příjemně bála. Karika je skutečně velmi dobrý v dávkování hrůzy, která nespočívá ve snaze čtenáře znechutit, i když ano, i takové scény tam byly. Jozef Karika si hraje s atmosférou tak skvěle, že vás mrazit prostě musí,i když pravda, obcas se krapet opakuje.
Jen si zkuste představit, nemáte kam jít, a tak se vracíte do bytu po svých rodičích. Matka mrtvá, otec, který vás mlátil, přebývá v nedalekém domově důchodců a dětský pokoj, který vám připomíná sestru, jež se v dětství ztratila, vás nepřestává ani po letech děsit. Sebevíc se snažíte vzpomínky potlačovat, tak vás minulost dohání.
Záhadná minulost, třeskutá zima, temné stíny mezi stromy… ve vašem rodném městě se začaly ztrácet děti stejně jako kdysi. Všechno se opakuje, a přestože tehdy jste unikli, něco, co se skrývá v lesích, si vás pamatuje. Vy se ale odmítáte jen tak vzdát a pátráte po vysvětlení, pátráte po řešení, i když hluboko uvnitř tušíte, že žádné neexistuje.
Knihu jsem četla převážně přes den, ale pokaždé, když na ni přišlo v noci, když bylo všude kolem ticho a tma, neubránila jsem se takovým těm příjemným pocitům strachu. Přes den jsem si pak musela vystačit s překvapenými výdechy a povzdechy, když se stalo něco, co mě zaskočilo.
Tuhle hororovou chuťovku jsem si užila až na pár detailů. Celou dobu prakticky netušíte, jak se hl. Postava jmenuje, pak vám to udělá trochu zmatek v hlavě, když se jeho jméno konečně objeví. Občas nelogické změny nálad postavy, z naprostého strachu do úplného klidu. A zdánlivě logické vysvětlení všeho se na konci úplně zabije. Autor chtěl na konci děj trochu zacyklit, ale namísto strachu nebo pocitu neklidu, který měl v úmyslu podnítit, to ve mně vyvolalo pobavení, při němž jsem pronesla něco ve stylu: „To víš, že jo! Už se bojím…“
Jinak ale super čtení, už se těším na další Karikovku.
Jako doprcic Prave jsem docetla tuto knihu. Kdybych knihu nedocetla tak dostane 3⭐️, ale za ten konec a vůbec průběh cele druhé poloviny knihy musím přitvrdit. Jak tady někteří píší, ze neměli strach a kniha v nich nic nevyvolala, tak jako u mě pravý opak. Neříkám, ze jsem se hrůzou klepala, ale strach ten ve me minimálně vyvolala. A zrovna jsem ji docitala na Halloween a to mi zrovna taky neubralo Asi už bych si ji teda nepřečetla znovu, ale mužů říct, ze za přečtení stojí. Každý jsme jiný a chápu, ze některým lidem se to líbit nemusí. Velké pozitivum je to, ze kniha je velmi ctiva. Těšila jsem se na další čtení a klidně četla do noci. Hlavně druhou polovinu knihy.
Jedina vyhoda tehle knihy je to, ze se rychle cte. Namet je vybrakovany z Kingovych del, postavy neuveritelne ploche, nudne, neverohodne misty az trapne detinske. Misty jsem se musel az usmivat nad stupidnimi reakcemi hlavni postavy, ktera se neustale trese strachy, jezi se ji chlupy, mrazi ji, zveda zaludek, klepou kolena atd...autor porad zduraznuje jaka to je hruza a dokola omila ty same sracky, ale ja zustaval zcela chladny. Je to proste skvar bez kouska invence. Po trhline obrovsky propad. Kniha je jako stredoskolska semestralka, nedotazena, uspechana, odflaknuta, ale fakt je, ze posledni kapitola je opravdu strasidelna.
Nebojím se říct, že to byla nejlepší knížka, kterou jsem za rok 2022 přečetla. Možná mě bavila i o něco víc než moje milovaná Trhlina. Konec jsem vůbec nečekala a chvíli mi trvalo, než jsem se z něj vzpamatovala. Tak moc celou knížku fandíte, že to zlo někdo porazí, až... a možná že happy end by byl nuda.
Ale jo, Strach určitě má mrazivou atmosféru a ukazuje již charakteristické prvky, které si s Karikou spojujeme (nesympatická hlavní postava, děsivá atmosféra místa v horách, propojování s reálnými lokacemi, pověrami a událostmi). Jestli to správně chápu, tak jde o jeho první počin v žánru mysteriózního thrilleru a tak se trochu ještě hledá. Inspiruje se u Stephena Kinga a trochu i u H. P. Lovecrafta. Výsledek je ale dobrý, čtivý a napínavý. Závěr trochu zklamal.
Nejsem expertem na česko-slovenskou hororovou literaturu, ale nebál bych se označit Jozefa Kariku za mistra slovenského hororu, protože jako málokdo umí popisovat děsivé a drsné scény.
V tomto románu se ocitneme v malém slovenském městečku v horách, které sužují brutální mrazy a pravděpodobně i jakési mýtické monstrum zaměřující se na brutální vraždění dětí. Na toto nepříjemné místo se vrací jeden nešťastný třicátník, který si už zde zažil děsivé okamžiky jako malý.
Strach má tísnivou atmosféru a solidní tempo. Bohužel se ale taky později ukáže, že má i docela obyčejný příběh. Začátek mírně připomene hororovou klasiku To, ale Strach je přeci jen mnohem komornější. Což tolik nevadí, ale přesto by knize neškodilo, kdyby šla více do hloubky, kdyby více rozvedla děj či se ponořila hlouběji do myšlení postav a vztahů mezi nimi.
Kdyby se podařilo podle této knihy natočit věrnou filmovou adaptaci, jednalo by se o opravdu děsivý zážitek, který by mnoho diváků nevydýchalo. Možná samotná kniha už je příliš filmová, příliš zjednodušující. Příběh, ač jednodušší, ale nakonec není vůbec špatný a samotný závěr je taky fajn.
Slušný atmosférický a místy nechutný horor.
Sedm zmasakrovaných dětí z deseti.
V tomto případě opravdu nevím, co si mám myslet. Ve mně knížka vyvolala jen změť negativních pocitů.
Začátek byl hodně vleklý, hlavní hrdina bez jakékoliv sympatie, chováním opravdu na úrovni malého kluka. Stále se opakující motiv a myšlenky.
Ani pocit strachu nebo výraznějšího napětí se nedostavil. Takové nijaké.
Byla jsem ráda, že jsem dočetla.
Další skvělý Karika. Trochu inspirované Kingovým "TO", což autor sám v knize přiznává. Kniha se četla úplně sama, žádné nudné pasáže, všechno krásně plynulo. Na mě bohužel trochu moc stejně celou dobu, chyběl mi tam větší, nečekaný zvrat a také husí kůže a mrazení, na které jsem u Kariky zvyklá.
Štítky knihy
tajemno Slovensko, Slovenská republika strach zima mysteriózní, mystéria slovenské horory
Hrůza, šílenství, bezmoc.
Nevím, jestli dokážu správně uchopit to, co jsem právě přečetla. Čeká Vás Karika, takže asi víte. Napětí od první stránky, které se postupně stupňuje v šílenství, až dojdete ke konci, kde Vás to totálně odpálí.
Věděla jsem, co mě asi čeká. Ale toto?
Nechápu, že autor nemá více pozornosti. Za mě není v tomto žánru nic lepšího. Prostředí slovenských hor, lesy, extrémní mrazy, nečernobílé postavy, zvraty, když to absolutně nečekáte. Nikdo neumí popsat atmosféru lépe. Nikdo. Pokud jste otevření mysteriózní zápletce, jděte do toho. Vtáhne Vás okamžitě.
A přečtěte si všechno od Kariky, aspoň se dozvíte něco o slovenských horách.