Strach
Dirk Kurbjuweit
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375647/bmid_strach-5Ej-375647.jpg
2
59
59
Rodina je všechno. Tak co kdyby tu vaši terorizoval soused – člověk, který si nedá říct a jehož činy jsou s každým uplynulým dnem nevyzpytatelnější a děsivější? A ti, od nichž byste čekali pomoc – policie, váš advokát – s tím nic nezmůžou? Začnete se bát od své rodiny odejít. A přitom jste už vyčerpali všechny možnosti jak ji ochránit. Nebo snad nevyčerpali? Každý z nás se může stát vrahem…... celý text
Přidat komentář
Občas se mi stane, že mě nějaká kniha zrovna nechytne, ale ze zvědavosti ji dočtu. V případě této jsem to opravdu nezvládla.
Psáno neskutečně nudně (ich forma), hlavní postava/vypravěč mi lezl svou nudností na nervy už od prvních stránek (největší dobrodrůžo je chození "na tajňačku" do restaurací, fakt rebel). Neskutečné množství gramatických chyb a překlepů, žádná přímá řeč nebo alespoň otazník za otázkou...
Přelouskala (nebo spíš protrpěla) jsem se cca ke sté stránce a dál už jsem se mučit odmítla.
Téma by mohlo být zajímavé čtivo (konekonců díky obsahu knihy jsem si ji zakoupila), ale v této formě? To opravdu ne...
Naštěstí jsem ji koupila za cca 30 Kč, ale promrhaného papíru a stromů je mi líto.
(Jedna hvězdička za zajímavý obal a za čas věnovaný napsání, přestože byl spíš promarněný.)
Tak tato kniha pro mne zklamání, čekala jsem víc. Nelíbil se mi ani styl psaní a prokousávala jsem se teda dost pomalu. Dokonce jsem ji chtěla odložit.
Upřímně. jsem ráda, že ji mám z akce.
Tahle kniha byla takovým zklamáním.
Po přečtení anotace jsem očekával temné, děsivé a hrůzu nahánějící čtení, při kterém se nebudu cítit v bezpečí ani ve vlastním domě. Moje očekávání ale naplněna bohužel nebyla, a to vůbec.
Byly zde extrémně dlouhé pasáže, ve kterých hlavní postava vzpomínala na dětství a dospívání, ale celé to působilo strašně nudně a bezvýznamně. Nakonec to přeci jen nějaký význam mělo, ale mohlo to být pojato úplně jinak a dle mého názoru tisíckrát lépe.
Na druhou stranu, když přišly konečně části o terorizujícím sousedovi, autor se rozhodl vše vylíčit během několika málo stránek, takže logicky neměl čas vybudovat jakékoli napětí ani zobrazit myšlenky a pocity postav. To, co slibovala anotace tak nikdy nepřišlo.
Hlavní postava byla naprosto k nevydržení, nudná a otravná.
Bohužel mi nesedl ani autorův styl psaní, dost často jsem se ztrácel v dlouhých souvětích. Také jsem často ztrácel pojem o tom, kde v příběhu se vlastně nacházím, vzhledem k tomu, že celá kniha byla jeden dlouhý text nerozdělený do kapitol. Ani nemluvím o chybách a překlepech, kterých se tedy v českém překladu v této knize nachází požehnaně.
Konci chybí nějaký pořádný zvrat či rozuzlení, nebylo zde nic šokujícího ani znepokojivého. Opravdu mě mrzí psát takové hodnocení, ale bohužel o knize nemůžu říct jedinou kladnou věc, dle mého názoru je velmi nepovedená a do čtení jsem se musel přímo nutit. Příběh měl obrovský potenciál, bohužel byl ale zahozen a nenaplněn. Škoda.
Ze začátku jsem čekala že dám hodně nízké hodnocení, ale pak mně to začalo vlastně bavit. Příběh byl vlastně docela zajímavý, jen způsob jakým to bylo napsáno a nesympatičnost hlavní postavy jsou důvody proč nehodnotím lépe. A taky chybějící uvozovky, to přímo nesnáším, když není přímá řeč vyznačena
Musím říct, že jsem odkládala čtení díky hodnocení zde. Ale když jsem si řekla, že je čas, nedokázala jsem knihu odložit a šla spát až pozdě v noci, abych ji dočetla. Zdání zmateného psaní je autentické - tedy má to působit, jakoby skutečně psala hlavní postava svůj příběh a kdykoliv si na něco, co by mohlo být důležité vzpomněla, přidala to do textu. Velmi dobře napsaný příběh rodiny, lásky rodiče k dětem.
Líbí se mi, jak je kniha napsaná, je napínavá a člověk neví, kam až to vyústí. Za mě super:)
Tak u téhle knihy jsem se vyloženě nudila. Příběh mě nezaujal hned od začátku, ale pořád jsem si říkala, že jí dám ještě šanci. Nakonec jsem posledních několik stran přeskočila a přečetla si jen pár posledních odstavců. Nijak mne nezajímalo, jak to nakonec dopadne, i když jsme to vlastně tušili hned od začátku.
Prvních 20 stránek se četlo skvěle. Příběh mě zaujal a navnadil na další stránky. Ale ty už bohužel mě tolik neoslovily. Příběh už se nikam neubíral neustále přeskakovaní z jedné události na druhou bylo hodně rušivé a mnohdy zbytečné. A nakonec jsem se do každé stránky musel opravdu hodně nutit. Naprosto nevyužity potenciál.
Musím říct..knihu jsem odložila po pár stránkách. Určitě ji dočtu, ale začátek (přečtených 30 stran) mě vůbec nechytl :(
On to autor nemyslel vůbec špatně. Jen to špatně napsal. Děj příběhu byl uvěřitelný. Něco, co by se klidně mohlo stát i vám... Je to vlastně i poukázání na některé, bídně zpracované zákony. Prostě dokud umíte dobře balancovat na hraně ,,šikanovat své okolí" tak, že nespadnete..., policie a ani jiné právní orgány na vás nemohou...
Knihu bych za thriller nepovažovala. Tolik napětí tam nebylo. Za psychologický román ano.
Recenze na tuhle knihu jsou dost špatné...ale jak říkám, vždycky si chci udělat "obrázek" sama...přečetla jsem ji za den. Zajímavý pohled do života obyčejné rodiny, kterou začne obtěžovat soused....a nikdo jim nepomůže, protože se zatím nic nestalo.....budete čekat až se něco stane? Určitě stojí za přečtení.
Ďalšia zbytočná kniha. Kúpila som si ju na základe obsahu. Ale toto bola príšerná nuda. Len kecy nejakého chlápka ktorý je nešťastný celý život a celý život sa vie akurát len ľutovať.
S knihou mám potíže, od léta rozečtené a pořád se nemůžu dobrat konce, jak mne nebaví. Očekávala jsem něco jiného. Zklamání a nedoporučuji.
Když jsem začínala číst STRACH, očekávala jsem napínavý příběh o stalkingu. Bohužel samotná zápletka se zde objevuje zhruba v jedné třetině obsahu. Námět souseda, terorizujícího rodinu žijící ve stejném domě se mi líbil a vzbudil ve mě naději na knížku, kterou budu chtít přečíst jedním dechem. Nestalo se tak. Knihu jsem přečetla a jako plus musím autorovi přičíst překvapivý moment na konci. Kniha je bez rozdělení kapitol, bez přímých řečí a je plná otázek bez otazníků, tudíž mě se nečetla vůbec dobře
Strach
Slova musí být vždy o něco důraznější, přeci jen představují útok myšlenek na ty, co nepřemýšlejí. Zjevně je úvaha Strach příliš krotká a ve výrazech umírněná, aby přiměla k vážné reflexi, jak bezbranný je v tzv. právním státě člověk spořádaný, pracující, slušný, dobře situovaný, mysleme si klidně slabošský, ale říkejme mravně zachovalý, oproti všem sockám, deprivantům, exotům, vyvrhelům, nemakačenkům, parazitům, zkrátka prudičům a rušitelům pokojného stavu ostatních, jejichž ochrany, blahobytu a nedotknutelnosti si však establishment přednostně a úzkostlivě hledí.
Samomluva bez přímé řeči monotónně, tj. ustavičně burcuje k pozornosti. Každý snad v ní nalezne sebezpytnou větu, hodnou reakce: vítejte v mém životě! 42/22