Strach
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422382/bmid_strach-8tn-422382.jpg
4
1585
1585
Mysteriózní thriller plný hrůzy. Vyhořelý třicátník se po letech vrací do příměstské čtvrti na úpatí hory, která ukrývá mrazivé tajemství – ve výjimečně chladných zimách se tam ztrácejí děti. Společně s bývalou láskou a kamarády musí čelit nejen zlomyslné síle, ale i stínům vlastní minulosti. Všechny pády a zklamání, které do té doby zažil, jsou ničím proti peklu číhajícímu na místech, kde vyrůstal. Autor bestsellerů Jozef Karika v děsivém příběhu s nadpřirozenými prvky přináší i citlivé vyprávění o tom, jak naše životy ovlivňuje dětství a všechno, co jsme jako děti zažili.... celý text
Přidat komentář
Vytvořená hororová atmosféra na mne valný dojem neudělala. Hlavní hrdina se bojí prakticky všeho a celý úvod působí dost komplikovaně a místo děsu je spíše matoucí.
Naopak detektivní pátrání v minulosti se povedlo. Od závěru jsem čekal nějaké lepší vysvětlení a taky zakončení. 50%.
Nebylo to špatné, ale potvrdilo se mi, že někdy méně znamená více... v Trhlině "nechutnosti" nebyly a líbila se mi víc. Závěr byl pro mě šokující, takové popření toho, co bylo předtím napsáno.
Návrat do bytu, v ktorom vyrastal spolu s rodičmi. A desné spomienky na minulosť a strach. Toto stále dokola - cca 80 strán. Podľa mňa NUDA, nie strach :-). Potom sa to konečne rozbehlo a bolo to celkom fajn. Záver prekvapil, ale bol divný. Nemal logiku - veď bolesť ich mala ochrániť, nie?
Dočetl jsem STRACH a pomalu se šoural do kuchyně kde na mě čekala dcerka. Chtěla ať si s ní jdu malovat. Začala mě prosit ještě než jsem začal číst poslední kapitolu. Přisedl jsem ke kuchyňskému stolu vedle ní. Ještě před tím jsem dal mobil do nabíječky a vytáhl ze zásuvky rádio. Podala mi obrázek, který zatím namalovala. Byl to hluboký smrkový les. Hned na tento papír s obrázkem mi položila další papír kde nakreslila panáčka. Prý si ho mám vybarvit jak chci a pak si ho mohu vystřihnout. V tu chvíli jsem se propadl do temnoty, temnější než cokoliv co jsem do té doby zažil. Z temnoty mě vyvedla má žena, která stála u mě a zlostně se na mě dívala a ptala se mě: "Kdo to bude uklízet?" V ten moment jsem si uvědomil, že v pravé ruce držím křečovitě černou fixu. Podíval jsem se na obrázek panáčka, který byl celý počmáraný černým fixem. Musel jsem na fix dost tlačit aniž bych si to uvědomil a tím jsem prodřel do papíru dvě dírky, kterými jsem protlačil černou barvu i na obrázek, který jsem měl pod ním. Vznikly na něm dvě černé tečky - černé oči - černé oči ve smrkovém lese. Vzal jsem obrázek a dal jsem ho své ženě do úrovně jejích očí a odpověděl jsem: " Papírové děti ". Ve stejný okamžik se moje duše roztrhala na miliony kousků a semínko šílenství v mé hlavě začalo bujet. Poslal jsem dcerku, do ložnice, spát. Venku se začalo stmívat a v rádiu hlásili, že v noci spadne teplota hluboko pod bod mrazu.
A teď vážně. Dost mě mrzí, že jsem jako první četl Trhlinu. U Strachu jsem se tolik nebál jako u Trhliny, ale myslím si, že pokud bych si jako první přečetl Strach a pak až Trhlinu, bál bych se u ní o hodně víc.......... . Děkuji za super zážitek a doporučuji.
Kniha čtivá, mrazivá, děsivá. Po několika stranách až do konce knihy se mi ale neustále vkrádala myšlenka na spisovatele Kodžiho Suzukiho... Kruh, Temné vody,... Kdovi jestli je nečetl i pan spisovatel Karika :)
Hlavní postavy měly strach, já nikoliv. Za celou dobu se mi nepodařilo získat jakékoliv emoce. Tedy očekávané emoce jako třeba napětí. Dostavily se totiž jen nezájem o osudy postav, nuda, zklamání a nepochopení.
Moje první kniha od tohoto autora a zajisté ne poslední. Jakožto fanoušek hororové literatury jsem nesmírně rád za každý takový počin.
Strach je psaný dynamickým, moderním jazykem, který může někomu připadat jako jednoduchý, ale v rámci žánru funguje velmi dobře. Jozef Karika se svým vyprávěním nesnaží získat Pulitzerovu cenu, ale vyděsit čtenáře. A podle mého skromného mínění mu to jde skvěle.
Celý příběh sípe pod tíhou depresivní atmosféry. Vlastně v něm není jediná kapitola, kde byste cítili alespoň pramalou naději, že se vše v dobré obrátí. Konec je nečekaný. Nejsem si jistý, zda díky němu zapadla všechna ozubená kolečka do sebe, ale nemám potřebu se v tom nějak zvlášť rýpat.
Čtyři hvězdičky za knihu a pátá bonusová za to, že jsem se každý večer těšil, až si ukrojím další kousek příběhu.
Hlavně po mně nechtějte, abych se v noci otočil, až zase uslyším ty divné zvuky z rohu pokoje...
Ale no dobre, na to že to je slovenský autor ok...zdĺhavé, občas ma to trochu chytilo, ale inak žiadna sláva...
Co se týká děje, musela jsem si uvědomit, že je to vlastně o "strachu", který hlavní hrdina prožíval, o pocitech, které přicházely. Konec byla naprostá pitomost.
Pri tejto knihe som citila nekludny, vnutorny strach. Zimomriavky po celom tele a fakt ze som knihu docitala v noci, sama doma , tomu este pomohlo. Celu knihu mate pocit ze ste toho sucastou, ze sa to deje vam.
Tak tahle kniha není zrovna šálek mého čaje i přesto, že dobrý horor si ráda přečtu. Tento mi ale nepřišel zas až tak dobrý.
Začátek knihy byl velmi rozvláčný, to by mi ale zase tolik nevadilo, protože jsem na pomalé rozjezdy docela zvyklá, stačí mi pak kulervoucí závěr. Kolem poloviny se kniha začíná rozjíždět, atmosféra houstne, z knihy jde chlad, depresivnost a ponurost. Mizejí děti, postupně umírají i dospělí. Potud by bylo všechno v pořádku. Ovšem v momentu, kdy opravdu začnou umírat dospělí, začíná se z knihy stávat tak trochu řezničina, místy až nechutná. Stále jsem čekala, kdy se začnu bát, ale strach se u mě opravdu nedostavil. Z počátku jsem byla ráda, že se do knihy dostala i má "oblíbená" Djatlovova expedice a čekala jsem, co nového jí autor této knihy vdechne, ale po pravdě, přišlo mi, že události nevdechl vůbec nic a spíš mi to přišlo jako takové znásilnění celého případu. Co se týče závěru, byl pro mě obrovským zklamáním. Určitá originalita se mu upřít nedá, ale přesto to na mě působilo, že autor vlastně nic moc nevysvětlil a vybruslil ze všeho hodně alibisticky. Na druhou stranu ale nelze Karikovi upřít dobré vypravěčské schopnosti. Atmosféru budoval celkem dobře a i mě příběh s určitými výhradami nakonec docela chytl. Rozuzlení mě ale zklamalo a neuspokojilo natolik, že knihu v mých očích katapultovalo do šedého průměru.
STRACH! Jožo Karský, Hana, Oto a Bohuš poznali jako děti, co je strach. Ten je pronásledoval celý život. Zajímavý a nečekaný byl konec knihy.
Mnohem lepší, než Trhlina, ponuré, depresivní, napínavé. Autorovi rozhodně nechybí schopnost vtáhnout čtenáře do děje, nicméně se nemohu zbavit pocitu, že má ve svých knihách tendenci vyprávění zbytečně natahovat a vkládat dějovou vatu. " Strašidelno" má zvládnuté na jedničku, A.E. Poe by měl radost :-), ale těch psychotických stavů by mohl trochu ubrat. To pak člověk váhá, jestli čte thriller/horror nebo chorobopis z léčebny. :-D Ale jinak bavilo. ;-)
Kniha mě vůbec nebavila. Styl psaní mi přišel velmi jednoduchý, hlavní postavy jsou špatně vykreslené, skoro jako bych četla natahovanou povídku. Samotný děj mi přišel jako obrovská slátanina, přičemž příběh ani nemá rozuzlení. Ten nečekaný závěr mě akorát naštval a donutil mě k tomu, že jsem nahlas vykřikovala, že je to pitomost. Řekla bych, že autora napadla pointa závěru, pár jednotlivých hororových motivů, všechno to spojil dohromady a vzniklo z toho tohle. Možná kdyby to napsal někdo, kdo umí psát a příběh by byl víc dotažený, takhle za mě nedoporučuji.
Kniha má od začátku do konce opravdu ponurou atmosféru, skvěle vykreslenou. Určitě tam byly momenty, kdy jsem se i trochu bála. I když to asi není úplně to správné slovo. A konec? Tak ten byl vážně nečekaný. Určitě se těším na další knihy od tohoto autora.
Zimomriavky zaručené a bála by som sa viac, keby to bola moja prvá kniha od tohto autora. Po Trhline som to vnímala ako čosi slabšie, ale aj tak som sa bála a spať sa mi pôjde ťažšie :) Počas čítania som mala v hlave niekoľko variant ako by sa dej mohol skončiť ale toto čo prišlo som naozaj nečakala...Well written!!!
Byl jsem nabuzený Trhlinou a tak jsem se vrhl s očekáváním na Strach. Jenomže asi bylo chybou číst to až po Trhlině, nebo číst to bezprostředně po Trhlině. Karika umí psát. Umí budovat atmosféru. Umí postupně zvyšovat napětí. Přirovnávají ho ke Kingovi. Inu… ve svém žánru a regionu je opravdu jedním z nejlepších, možná nejlepší. Kdybych to četl před Trhlinou, určitě by mě to bavilo více. Takhle jsem měl pocit déjà vu.
Opět tu máme les, co žere lidi… pokud bych si pomohl textem písničky Hýkal. Opět jakási „trhlina“ v realitě. Opět… Ono by se to spíše mělo říci naopak – Trhlina navazuje na Strach, ale posouvá příběh více do skutečnosti a blíže ke čtenářovi. Ale jinak – skvěle napsané. Ružomberok, krajina dětství, zima, mráz a neustálá polotma. Děsivý les. Děsivé vzpomínky, které se – nechtěně a osudově – derou z temných koutů mozku a z děsivých skulin neznámých světů do reality. Pokud se rádi bojíte, rádi se rochňáte ve strachu, zachumlaní v bezpečí své vyhřáté postele – nech sa páčí…
Už jsem narážel na hlášky o slovenském Stephenu Kingovi, ono se to asi nevyhne skoro žádnému autorovi, píšícímu horrory, kterému se podaří prosadit do všeobecného literárního a vydavatelského prostředí. Těší mě však, že tato přirovnání ohledně Kariky už mizí. Pravděpodobně za to (to přirovnávání) může z velké části právě tato kniha. Protože jako děti... po letech se cyklicky vracející zlo. Ale víte co? Právě Karika touhle knihou dokazuje, že King na tyhle věci nemá žádný monopol a že se i s nimi dá napsat zajímavý, vcelku originální, ale co je hlavnější, neskutečně atmosférický a strašidelný horror. Ač částečně o dětech, Strach postrádá prakticky cokoliv pozitivního, je chmurný, mrazivý, smutný, nepříjemný a STRAŠIDELNÝ. Z některých scén a narážek mi opravdu běhal mráz po zádech. Co mě trošku ani ne zklamalo, spíše jsem z toho ještě trochu v rozpacích a nevím, jak se k tomu postavit, je závěr. Není špatný, odpovídá tónu i směru příběhu, jen mě trochu překvapil svým vyústěním. Přesto, mé první románové setkání s Karikou je velmi příjemné setkání, chci další knihy a tuhle si chci znovu přečíst v originále. 4.5*
Štítky knihy
tajemno Slovensko, Slovenská republika strach zima mysteriózní, mystéria slovenské horory
Tak u mňa naozaj strach.Knihu som čítala už tretí krát a stále mám pri nej nepríjemný pocit,Veľmi dobre navodená atmosféra strachu.Vždy keď sú von mínusové teploty ako aj teraz,spomeniem si na túto knihu...teraz som ju mala so sebou v Tatrách...von zavíjal vietor a teplota klesla na mínus 19 a kniha Strach tomu pre mňa dodala tú pravú atmosféru .