Straka v říši entropie
Markéta Baňková
Straka v říši entropie jsou bajky pro dospělé i děti. Zvířata v nich luští záhady existence a fungování světa. Zjistíme, proč se hroch udrží na vodní hladině i proč někteří samci nepohrdnou samičkou z igelitu. Jak lišky prochází krizí středního věku a kdo všechno chce být ideálem krásy. Proč nemá smysl bojovat proti nepořádku a jak zatočit s jezevcem notorikem. Jak může notorik pád ze schodů omluvit zakřivením časoprostoru a že i myši mají určitý názor na kvantovou neurčitost. Vzrušující témata podstaty vesmíru, která jinak bývají pro laika příliš složitá, jsou v této knize podána lehce, jakoby mimochodem. Kniha humornou formou přibližuje klasické fyzikální zákony, které pochopí malé děti, ale dotýká se i náročných témat fyziky moderní doby, určené starším dětem a dospělým. Vhodná je pro rodiče, kteří čtou dětem, ale současně hledají i knihu pro sebe. Zaujme také čtenáře, které fyzika nezajímá, nebo z ní mají dokonce strach – ti najdou především grotesku, jejíž hrdinové po cestě vědy docházejí k filosofii.... celý text
Přidat komentář
Je to poměrně dobré oddechové čtení. První dvě kapitoly mě docela nadchly (i když jsem je začala číst víceméně z nudy při čekání v knihovně), ale potom můj zájem uvadal... a z poslední kapitoly jsem byla totálně zklamaná. Knihu jsem přečetla během dne, takže mě to svým způsobem bavilo. To, že je tam fyzika popsaná nepřesně, mi ale nevadilo tolik jako rozvleklý děj a nic moc konec.... vlastně se tam vysvětlení zničehonic vyvalilo a děj okolo toho působil, jako by byl uměle poslepován všelijak... prostě hlavně jen, aby se to nějak napsalo. Nápad jako pohádka pro děti na dobrou noc, pokud vynecháte při čtení některá slůvka, je to dobrý ... ale to rozhodně neplatí pro všechny kapitoly.
Doporučuji spíš tak na dovolenou, na chatu, na prázdniny.. a lidem, co je fyzika při studiích moc neoslovila...a vypůjčit z knihovny, pak to bude hezké. Já bych si tuto knihu prostě nekoupila. Ale abych tomu moc nekřivdila, číst a dočíst se to podle mě v klidu dá :).
Příjemné povídky z říše fyzikálních tajemství, autorku to asi velmi musí bavit a je dobrým vypravěčem, sem tam jsem se smála i nahlas.
Byl jsem zvědav jaká je bajka o složitých fyzikálních problémech. Byla, ale ne tak překvapivá jak jsem čekal. Spíš jen popis, žádné překvapivé poučení, žádná pointa...
Tuto knihu jsem si přečetl vlastně jen ze zvědavosti, zda bude taková jaká jsem čekal, že bude. Byla. Neměl jsem o její kvalitě iluze už od začátku. Byl jsem totiž na jejím uvedení v Brně, kde byli pan Grygar i autorka, předčítala se jedna kapitola a o té knize se mluvilo vlastně hodinu. No a paní autorka se tam chvástala, jak je to něco úplně nového na trhu a že ona píše naprosto jinak, než se věda běžně popularizuje, totiž tak typicky žensky a že je to vlastně super. Tohle mne samozřejmě varovalo, protože já mám naopak rád ten styl většiny významných autorů popularizační literatury. No a nebyl jsem překvapen, kniha obsahuje co se týče fyziky řadu nepřesností a hlavně mne vůbec nezaujala, humor nebo poučení nikde. Navíc o kvalitě příběhů by se taky dalo dlouze diskutovat. Dávám tedy jen 40%. Jo a Pan Tompkins je podle mne mnohem mnohem kvalitnější :-)
Celkem dobrý nápad / i když možná není až tak originální) ale i když je kniha zdá celkem krátká, tak samotné bajky jsou zbytečně ukecané a autroka často příliš „tlačí na pilu‟ nebo tomu můžemem říkat syndrom „poslední aristokratky‟.
Řekl bych hodně povyku pro nic. Nápad je jistě zajímavý, kdyby tady třeba nebyly knihy jako Pan Tompkins v říši divů. Autorka se zbytečně nechá opájet představou o tom, že píše dobře, a tak píše hodně. U některých bajek ani neví, kdy přestat. Chybí jim smysl pro pointu a včasné zakončení. Ve chvíli, kdy je fyzikální zákon vysvětlen, jede totiž bajka dál v rádoby vtipném duchu a už jde jen o ředění a nastavování kaše. Často jsem si říkal, jak zbytečně je to gró jen okecáváno, a jak někdy neuměle, až naivně. Jindy s tou rádoby lechtivou vsuvkou pro rodiče (mankote, nafukovací panny!), nebo radou, že nejlepší je manžela opustit, když leží na kanapi a pije (nikde není ale vysvětleno, proč leží na kanapi a pije - nemusí to totiž být tím, že je líný, ale mnoha jinými důvody, jako krizí středního věku, propuštěním z práce, nemocí apod.). Což není námět na druhou knihu s psychologickými postupy ve formě bajek! Hodně často jsem se zkrátka u mnoha povídek ošíval - přišly mi neujasněné koncepce, špatného načasování, zbytečně prodlužované, nastavované, asi aby to dalo aspoň 100 normostran, a o těch fyzikálních zákonech jsem se dozvěděl často spíše zmatené kousky, jež šlo určitě vysvětlit daleko lépe a jednodušeji.
Určitě zajímavý nápad poučit čtenáře zábavnou formou pomocí bajek. Jen mohly být lépe napsané.
také se přidávám ke kladným hodnocením
ze školy si nepamatuju nic moc, když nebudu počítat těleso ponořené do kapaliny ...
doporučuji všem, kterým moc neříká fyzika a přesto chtějí pochopit
Odpad!
Dlouho jsem se těšila na bajky s kapkou učení, ale místo pochopení jsem nevycházela z údivu. Bajky jsou tak nějak divně, uměle splácané dohrodamy, aby teda mohl být vysvětlen určitý fyzikální zákon. Takže se stane, že na konci naprosto nesmyslného příběhu Vám slepice začne vysvětlovat něco o termodynamice.
Přiznám se, že jsem knihu nedočetla, trápila jsem se u několika příběhů. Stalo se mi totiž, že na místo vítězslavného zvolání:" Heuréka!" jsem se ptala sebe sama zas a znova:"To myslí vážně nebo je to nějaký vtip?"
Nakonec jsem došla k názoru, že čas se dá promarnit i nějak jinak.
Nevím, kde se skrývala ta slibovaná humorná forma příběhů a myslím si, že je velmi přehnané tvrdit, že kniha čtenáře nějak zaujme.
Jedno plus se tomu ovšem upřít nedá, právě díky tomuhle dílu nahlížím k Ezopovým bajkám s ještě větším respektem a láskou než dřív.
Tak to je něco! Dokonale jsem to pochopila - kdyby mě to někdo chtěl naučit ve škole, byl by to problém, ale v téhle knize je to popsané tak jednoduše, žádné složité vzorečky, formule a odborné výrazy. A dokonce jsem se i při čtení pobavila!
Teď vychází i audiokniha od vydavatelství Tympanum.
Vypadá zajímavě - Jiří Lábus, Ivan Trojan, Libuše Šafránková, Barbora Hrzánová, Arnošt Goldflam, Libuše Švormová.
Ze školní fyziky si pamatuji pouze to, že si ke zkoušce stačilo vzít krátkou sukni či hluboký výstřih a jednička byla zaručena. Když k mým "fyzikálním mezerám" přičtu lásku ke "zvířecím" příběhům, a nejen bajkám, bylo jaské, že "straka" je pro mne ideální četba. Vědci jsou z těchto bajek nadšení, ve všech recenzích je kniha doporučována dětem, mládeži i dospělým. I mně velmi pomohla. Nejen že mám už více jasno v Archimedově zákonu či kvantové mechanice, ale např. bajka Straka v říši entropie mne naprosto smířila s "chaosem" v dceřině pokoji. Teď už vím, že to není nepořádek, ale míra neuspořádanosti mikroskopických stavů při daném makroskopickém stavu. PS: Milé ženy, pochopit zákon setrvačnosti, tak jak je popsán v povídce Poradna slípky Jarmily, vyřeší mnohé rodinné trampoty :o). http://straka.podepsanosrdcem.eu/ukazka-poradna-slipky-jarmily
Asi jsem měla velká očekávání, ale bajky mi přijdou příliš rozvleklé, to už bych to dítěti vysvětlila několikrát než se dočtete konce. Mám pocit, že bajky by měly být krátké a silně poučné a to je to co jsem čekala. Místo čtení této knihy se mi jeví názorný pokus jako daleko lepší. Ale protože se mi moc líbí nápad přiblížit fyziku i malému čtenáři, tak dávám tři hvězdy za nápad.