Strakonický dudák
Josef Kajetán Tyl
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242898/mid_strakonicky-dudak-4dn-242898.png
3
960
960
Báchorka J. K. Tyla, která vychází z české folklorní tradice a která dosáhla největší popularity. Švandova matka, lesní víla Rosana, vyprosí pro svého syna, aby jeho dudy dostaly nadpřirozenou moc. Švanda jejich mámení podlehne a odejde z vesnice do ciziny. Zapře přitom i svou lásku k Dorotce, ale její oddanost společně s matčinou obětavostí ho nakonec vymaní z moci divých žen a Švanda se vrací do rodné vesnice i ke své Dorotce. Její milostný cit - obdobně jako mateřská láska lesní víly Rosany – má vykupující hodnotu. Je podobou domova, ochrany.... celý text
Přidat komentář
/povinná četba/ - tohle dílo mi příliš nesedlo, ale Tylův život byl zajímavý, takže to je velká výhoda k maturitě, kde zabírá rozbor díla minimum času. Na mě příliš zdlouhavá kniha s mnoha postavami.
6/10
Strakonický dudák Josefa Kajetána Tyla je dojemný příběh o lásce, cti a vlastenectví. Tylův poetický jazyk a mistrné vykreslení lidových tradic dodávají dílu neodolatelný charakter.
Příběh Švandy dudáka, který se vydává do světa hledat štěstí, je plný napínavých zvratů a humorných momentů. Tyl s bravurou zobrazuje kontrast mezi venkovským a městským prostředím a s jemnou ironií kritizuje pokrytectví a snobismus tehdejší společnosti. Velmi oceňuji Tylovo využití folklórních prvků, které dodávají příběhu autentičnost a hloubku. Písně a tance začleněné do děje umocňují emoce a podtrhují krásu lidové kultury.
Celkově hodnotím Strakonického dudáka jako kvalitní dílo s historickým a kulturním významem. Avšak archaický jazyk a schematičnost postav mohou pro některé čtenáře představovat překážku.
Ach, přiznávám, že jsem to četla kvůli zvědavosti, kdyže tam zazní hymna! Panenko skákavá, já si to spletla s Fidlovačkou! :)
Docela fajn knížka, četla se rychle a vcelku mě i bavila. Konec byl zvláštní, ale jinak se mi to líbilo, k maturitě asi fajn dílo.
Dílo představuje divadelní báchorku - jistě, že bude pohádkového charakteru. Představovala jsem si propracovanější děj a mnohdy měla pocit nedokončené myšlenky. Nicméně, hra obsahuje prvky intencionální tvorby, a tudíž je čtivého charakteru.
Celé to na mě působilo jako pohádka. Zamilovaný pár, kterému osud nepřeje. Cesta do světa na zkušenou. Princezna. Lesní víly a divoženky - a nějaké to kouzlo k tomu.
Milá odpočinková záležitost na večer nebo dva, u které si čtenář odpočine a přijde na jiné myšlenky. Není to nic převratného. Takový "hloupý Honza" co se vydá do světa a všechno nakonec zachrání pravá láska. Toto Tylovo drama se mi četlo lépe a svižněji než Paličova dcera, ale děj byl v tomto případě o dost jednodušší. Po dějové stránce se mi Paličova dcera líbila víc. Strakonický dudák je dobré pohádkové drama s jednoduchou zápletkou.
Nebýt výzvy, k dramatům od Josefa Kajetána Tyla bych se asi nikdy nedostala a jsem proto moc ráda, že jsem si mohla doplnit mezery a zkusit další klasiku.
Zprvu chci říct, že vím jak zásadní personou je Josef Kajetán Tyl pro naší vlast. A jeho dílo nechci jakkoli znevažovat. Za druhé, to byla tak příšerná nuda, že bych si možná raději znovu přečetla Pohorskou vesnici nebo Kříž u potoka, než věnovat prostor něčemu, pro mě osobně tak zbytečnému, jako byl Strakonický dudák. Zcela upřímně, tahle hra je samozřejmě zásadní z hlediska vlastenecké hodnoty, kdy podobné hry byly v době obrozenecké více než důležité. Motiv nápravy hlavního hrdiny, který vlivem přejícnosti okolí přijde ke štěstí aby následně zpychl. Příběh pokračuje klasickou zápletkou aby následně došlo ke katarzi a uvědomění si vlastních chyb u hlavního hrdiny a my se dočkali svého vytouženého konce. To vše se podařilo zakomponovat do relativně vtipné, nicméně nezajímavé komedie, kde si autor dokáže udělat legraci z běžných lidských poklesků ale stereotypu lidského smýšlení nevyužívá tolik, jak by si to tento motiv možná zasloužil. Z historického hlediska velmi hodnotné dílo, z dnešního úhlu pohledu zcela nezajímavé a mnohem propracovanější a inteligentnější paralely s touto tématikou můžeme najít téměř všude.
Klasika prostě není pro mě. Po přečtení doslovu jsem zjistila, že mi půlka věcí utekla, prostě neumím číst mezi řádky.
Kniha se mi četla docela dobře, se starším jazykem jsem neměla nijak velké problémy. Přesto ale myslím, že nečíst ji ve škole, trvalo by mi to asi déle. Jsem ale ráda, že jsme ji měli zadanou, protože bych si ji sama asi nikdy nepřečetla, a tím pádem by mě nemohla kniha překvapit svou nadčasovostí.
Dnes čteme fantasy, a tady je dramatická báchorka z roku 1847, která by se po přepisu možná prodávala mnohem více. Možná by vznikl i nový žánr, tzv. vlastenecká fantasy.
Na "dudáka" jsem měla špatné vzpomínky a dodnes tvrdím, že vzít do divadla na tuto hru žáky na druhém stupni ZŠ je chyba. Ke hře jsem byla až nenávistná. Po mnoha letech jsem si ji konečně přečetla a musím říct, že se mi velmi líbila. Nabízí se dvě možnosti - buď je pohled na hru způsoben věkem, nebo bylo divadelní zpracování tehdejšího souboru tak mizerné.
Tak jako "oranžová je nová černá", dalo by se říct, že fantasy = nová dramatická báchorka. Když se to vezme kolem a kolem, co nakonec jiného Strakonický dudák je? Kdyby se trochu upravil 200 let starý jazyk a scénáristická forma se převedla do prózy, je tu jistá pravděpodobnost, že bychom tu měli "nový" fantasy bestseller. Námět a charakteristiky postav jsou totiž nadčasové.
Co se případné filmové aktualizace týče, vzpomněla jsem si na Hvězdu, co v podání nebožtíka Gotta padala vzhůru, a otřásla se hnusem. Takhle určitě ne, ale vzít to do ruky někdo v americkém stylu... kdoví ;-)
Nuže, proberme se ze scifi snu, který nikdy nedojde naplnění, a suše konstatujme, že jako přepis dramatu se milý Dudák opravdu už číst nedá. Dcera by mohla vyprávět, jak jí po několika pokusech překousat aspoň půlku knihy nezbylo nic jiného, než si stránku čtenářského deníku, na níž měla stvořit referát o této - bůhví proč na ZŠ stále povinné - četbě, zaplácnout čímsi opsaným z netu. A ještě to provokativně nadepsala Strakonický bubák.
Myslíte, že si toho češtinářka všimla??
Tak tedy téma za čtyři, forma a jazyk, silně ohlodané zubem času, za 1 - sorry, pane klasiku, v tomto případě ale opravdu raději divadlo nebo film. A klidně i ten 65 let starý.
Štítky knihy
česká literatura divadelní hry divadlo Stavovské divadlo Strakonice dudáci dramata česká dramata klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1956 |  Strakonický dudák aneb Hody divých žen |
| 2004 | Erotomanie |
| 1958 |  Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka |
| 1932 | Rozervanec |
| 1954 |  Domove líbezný |
Divadelní hru Strakonický dudák jsem četla v rámci povinné školní četby. Četla se dobře, skvěle popisuje tradice tehdejší doby, přesto to tak úplně šálek mého čaje není.