Strakonický dudák
Josef Kajetán Tyl
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427522/bmid_strakonicky-dudak-9p7-427522.jpg
3
960
960
Tato hra je vrcholem Tylovy divadelní tvorby. Tyl v ní znázorňuje lásku k rodné zemi a protestuje proti touze po cizině. Prolíná se zde opravdový život s pohádkovými prvky. Hlavní postavou je zde Švanda, dudák, chudý chlapec, který žije v malebné jihočeské vesničce. Švanda má rád svou milou, Dorotku, dceru hajného, který však jejich lásce nepřeje, protože Švanda je chudý prostý chlapec. O posvícení se Švanda dověděl od vojáka Šavličky, že ve světě lze snadno zbohatnout. Proto se s Dorotkou rozloučil a šel do světa. Při jeho pouti ho ochraňuje jeho matka Rosava, která prosí lesní panny, aby mu do dud daly krásu svých písní. Tak byla Švandovým dudům dána zázračná moc. Švanda přichází do bohaté země Turecké, kde potkává podvodníka Vocilku, který využívá jeho důvěry. Švandovi se podařilo pomocí svých dud rozesmát princeznu Zuliku a je bohatě odměněn. Zulika se má stát jeho ženou. Švanda zapomíná na Dorotku a domov a je jako omámený. Je uvězněn do vězení princezniným nápadníkem....... celý text
Přidat komentář
Jak jinak. Skvělý nápad i text. Tak akorát dlouhé. Těším se, až ho budou hrát v divadle.
Dudák mě překvapil jakou formou nabiva dej. Mistika, duchovenstvo. Cítil jsem se jako v pohádce, kde bojuje Božská láska Dorotky a zlo, chamtivost Vocílky. Švanda plný lásky a odvahy, přičemž je zaslepeny bohatstvím a poznáním ve světě. Bílo to napjaté.
Čteno v rámci ČV (kniha, která má v názvu slovo aneb), ale stejně jsem na ni měla zálusk už dávno. Příjemné, svižné čtení s pohádkovou atmosférou, nadčasové a i přesto, že bylo napsáno v roce 1890, stále má dnešním čtenářům co říct. Mně se to líbilo.
Strakonického dudáka jsem si chtěla přečíst už od dob gymnaziálních, ale nakonec jsem se k němu dostala až nyní - v podobě audioknihy. Zpracování tohoto dramatu se mi líbilo, poslouchalo se mi to dobře, především zásluhou vynikajících herců.
Dílo samo o sobě je poměrně zábavné - s romantickou zápletkou, vykutálenými postavami a s několika zajímavými myšlenkami, které i dnes mají co říct (peníze nejsou všechno... ne všem lidem by měl člověk bezmezně věřit...). Líbil se mi taktéž ten pohádkový, skoro až nadpřirozený nádech.
Vzhledem ke kontextu doby, v níž Strakonický dudák vznikl, je zde patrné vlastenecké zabarvení, které mne ale konkrétně tady příliš neoslovilo, ačkoliv ty vlastenecké snahy v jiných dílech z dob 19. století sleduji celkem ráda. Nicméně jsem ráda, že jsem se ke Strakonickému dudákovi konečně dopracovala.
Knížka se mi moc líbila, mnohem víc než jsem čekal. Chvílemi jsem pěnil z Vocilky, ale nakonec to dobře dopadlo a to je hlavní.
aneb Hody divých žen. Pohádková hra s prvky hororu o tom, že peníze zatemňují mozek a kazí charakter a láska přemůže všechno. Hlavně ta mateřská. Ta je bezpodmínečná, čistá, silná, hluboká a léčivá. Je nejsilnějším poutem na světě. Ale i ta zakázaná může hodně překonat, zvlášť, když je opravdová. Film mám ráda. Scéna u šibenice mě děsí ještě dnes. Téma, které si Tyl vybral je stále aktuální a pořád asi bude. Stačí se kolem sebe podívat.
Pro dnešního čtenáře mi je líto, že příběh je zpracovaný jako drama. V prozaické podobě by si určitě našel více čtenářů a těšil se velké oblibě.
Vždyť téma zakázané lásky, touha po velkém výdělku v zahraničí a chtíč po snadném zisku je stále aktuální.
Možná je to mou částečnou averzí ke knihám, které jsou mi roky vychvalované ve škole, ale mně Strakonický dudák opravdu nepřišel jako nic extra. Možná by se dal vykládat dětem jako pohádka, ale to je tak vše, co by se s ním dalo dělat. Podařilo se mi celou divadelní hru přečíst, ale že by mě nějak bavila, to se říct nedá, a i proto dávám tak nízké hodnocení. Jde o nadčasový text, ale pan Tyl není typ spisovatele, který by dokázal psát tak, aby přilákal většinu národa, je mi líto. Je jistě důležité znát tuto knihu a i její hrubý děj, o tom žádná, ale jinak jde o dosti triviální četbu. Vydání od nakladatelství Artur opět nezklamalo, design je povedený a úprava textu je příjemná pro oči a i proto hodnotím dvěma hvězdami.
Díky ČV jsem si opět rozšířila povědomí o starší literatuře. Velice dobře se hra četla, a vzhledem k tomu, že jsem její obsah vůbec neznala, tak jsem byla napnutá až do konce, jak to skončí ☺. Mně se celé dílo, vč. závěru, moc líbilo. Nechápu, proč má tak nízké hodnocení.
Taková klasická hra. Postrádala jsem tam něco nového než typické postavy podvodníčka, důvěřivého mladíka a hodné slečny, která všechno zachrání.
Asi 3 roky před přečtením jsem viděla současnou inscenaci v Národním. Postavy jsou vykresleny dobře, o tom žádná, ale obsahově jaksi nemohu té vztahové lince Strakonického dudáka přijít na chuť. A to ono je to hra i aktuální a nadčasová a vůbec. Jenže Švanda je nesympatický a sebestředný. To zázračné pohádkové polepšení mu nevěřím. Na to je ta divadelní zkratka moc rychlá. Proto hodnotím nízko. Aby za 10 let nebyla z Dorotky Maryška.
Současní středoškoláci neznají ani filmovou, natož literární verzi Strakonického dudáka. Ani nemyslím, že by to byl kdovíjaký nedostatek ve vzdělání. Ale je hezké je seznámit s takovým dílem, u kteréhou jsou nakonec překvapeni. Postavy jsou současné - dudák toužící po penězích, hloupý a důvěřivý, svalující své neštěstí na matku, která ho opustila, neochotný do poslední chvíle přijmout zodpovědnost za své činy, emancipovaná žena, typický podvodník Vocilka. Rychlovka na přečtení.
Vocilka, taková postava zkrátka vždycky byla, je a vždycky bude, ne jen v literárních dílech. Jeho charakter byl opravdu skvěle vykreslen a leckdo by se v tom dnes našel, ač by si to nedokázal přiznat :-) Jinak celkově krásně napsané. Jen, na rozdíl od jiných, jsem tam nijak neregistroval humorné prvky, což mi vzhledem k pohádkovým motivům nijak nevadilo.
Také mi to chvilkami připomínalo Lotranda, chvilkami zase Z pekla štěstí.
Když jsem si půjčoval ve školní knihovně, učitel mi řekl, že jsem za ta léta první. Zděsil jsem se, co za brak to musí být, ale nakonec jsem byl překvapen.
Na nějaké Tylovo dílko jsem se chtěl podívat ze zvědavosti, jestli byl opravdu tak dobrý, nebo má jméno hlavně díky obrozenecké činnosti.
Knížka je to příjemná, pohodová, taková miloučká...
Akorát jsem potom nějakou dobu měl tendenci mluvit v archaismech :)
Dnes již klasická divadelní hra, která získala na kráse svou prostotou, humorem a pohádkovými prvky. Motivy jsou celkem běžné - láska, peníze, lidská hloupost, náprava, navíc z dílka vyzařuje národní hrdost, ale jsou z něj patrné i ty ne zrovna chvályhodné české vlastnosti.
Nemůžu říct, že bych si k dílům, jako je toto, našla cestu dříve a možná že jsem i ráda. Díky tomu, že nám ve škole knihy význačných českých autorů neustále nutili, jsem snad nikdy žádnou nepřečetla, až do posledních měsíců. Strakonický dudák je krásný příběh o lidských snech, odhodlání i neřestech. Ráda bych jej někdy shlédla i v divadle, myslím, že bych z toho měla zase jiný zážitek, než ze čtení.
Knihu jsem četla jako povinnou četbu. Ze začátku jsem se musela přinutit, ale nakonec se mi četla vážně rychle, až jsem byla překvapená. Za mě dobré zakončení.
Štítky knihy
česká literatura divadelní hry divadlo Stavovské divadlo Strakonice dudáci dramata česká dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1956 |  Strakonický dudák aneb Hody divých žen |
| 2004 | Erotomanie |
| 1958 | Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka |
| 1932 | Rozervanec |
| 1983 | Strakonický dudák aneb Hody divých žen / Naši furianti / Maryša |
Za mě doporučuji do povinné četby, protože kniha má cca 80 stran a do toho je to divadelní hra, takže to máte hned přečtené a děj je fakt jednoduchý na pochopení.