Strakonický dudák
Josef Kajetán Tyl
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427522/bmid_strakonicky-dudak-9p7-427522.jpg
3
960
960
Tato hra je vrcholem Tylovy divadelní tvorby. Tyl v ní znázorňuje lásku k rodné zemi a protestuje proti touze po cizině. Prolíná se zde opravdový život s pohádkovými prvky. Hlavní postavou je zde Švanda, dudák, chudý chlapec, který žije v malebné jihočeské vesničce. Švanda má rád svou milou, Dorotku, dceru hajného, který však jejich lásce nepřeje, protože Švanda je chudý prostý chlapec. O posvícení se Švanda dověděl od vojáka Šavličky, že ve světě lze snadno zbohatnout. Proto se s Dorotkou rozloučil a šel do světa. Při jeho pouti ho ochraňuje jeho matka Rosava, která prosí lesní panny, aby mu do dud daly krásu svých písní. Tak byla Švandovým dudům dána zázračná moc. Švanda přichází do bohaté země Turecké, kde potkává podvodníka Vocilku, který využívá jeho důvěry. Švandovi se podařilo pomocí svých dud rozesmát princeznu Zuliku a je bohatě odměněn. Zulika se má stát jeho ženou. Švanda zapomíná na Dorotku a domov a je jako omámený. Je uvězněn do vězení princezniným nápadníkem....... celý text
Přidat komentář
Poutavý děj. Kniha se čte jedním dechem. Už je to dlouhá doba, co jsem ji četla, ale stále ji mám v paměti.
Klasika české literatury .kdo neumí posoudit dějiny a snahu kterehokoliv autora nebo autorů o zachování českého jazyka v době kdy se tady rozpínal jazyk německý,nemá právo posuzovat která kniha je nejlepší nebo nejhorší.To můžere také zařadit do nejhorších děl knihy autorů jako je K.H.Borovský,K.H.Mácha,F,Čelakovský,Neruda,B.Němcová,I.Olbracht a další.To že to byla povinná četba nic nemění na tom,že tyto knihy,básně v tu dobu posilovaly sebevědomí Čechů před německým jazykem a zaslouží si být v knihovnách na čestném místě.
Ani mi tak nesejde na tom, že jakákoliv aktualita je pryč např. že by se češi hlásili k nějaký ideálům věrnosti, lásky.
Nejvíc mi tu vadila omezenost: cizina - fuj, čeština - nejlepší, král - fuj, sedlák - nejlepší, dudákovo koktání v královské síni... Toto opravdu nesnáším. Svým způsobem to připomíná současný film Babovřesky, který určitým vyzněním taky oslavuje to, za co bychom se měli stydět.
Strakonický dudák má nádhernou jazykovou i obsahovou stránku.Tyl používá co nejvýstižnější metaforická i metonimická přirovnání a každá postava má svoje specifické chování i vyjadřování souladící s jeho životem i zaměřením.Tato kniha je jednou z nejkrásnějších českých her,které kdy kdo napsal.Ukazuje vítěztvi pravdy a lásky především.Po jazykové stránce je toto dílo naprostým skvostem a rovněž je celá hra dokonale promyšlená a spletená dohromady.A v žádném případě nechápu,co dohnalo ty,kteří ji hodnotili,aby z ní učinili 15 nejhorší knihu!Opravdu ať mi někdo-natolik upřímný,aby se mi podíval do očí-zkusí říci jediné rozumné argumenty co knihu našeho národního oroditele činí 15.nejhorší.Subjektivní názory typu:Nuda,nebavilo mě to,je to divný...pro mě nejsou argumety!
Ano,Tyl si bral příklad z her Vídeňského lidového divadla,které používalo tematiku fantastička a magična,nadpřorozených bytostí a také důrazů na lásku...ale to ještě není důvod přece aby byla tato hra špatná.Pomněte kolik lidí si bralo příklad ze Shakespeara nebo z Čechova a považujeme snad všechny tyto autory za plagiátory nebo neschopné svého myšlenkového směru,než to z čeho/koho si brali příklad a čím/kým se inspirovali?Kdyby lidé inspiraci neměli,zmizela by ze světa jakákoliv tvorba i iniciativa samotná!
Jednoduchý děj, postavy také nebyli složité. Takový úsměvný příběh, nijak složitý na přečtení.
Kulturních a společenských podtextů by se v textu dalo najít několik, ovšem můžete je vynechat - a přečíst si zkrátka jednoduchý pohádkově lazený příběh.
Tato kniha odsuzuje čechy kteří pracovali v době NO (i když pro národ) v zahraničí. Tohle jsem si přečetl na netu před maturitou. U čtení jsem se tím ale vůbec nezabýval. Prostě pohádka :D.
Kniha slavná jen díky tomu, že ji napsal Tyl v době národního obrození. Jinak by si na ni dnes už nikdo ani nevzpomněl. A tak tahle 16. nejhorší kniha vesele dál patří na seznam povinné četby. Ať žije školní vzdělávací systém...
Milá pohádka. Tyl do ní vložil své hodnoty a hlavně hodnoty celého národního obrození a to se cení. Tím má svou hodnotu.
Švanda, Dorotka a Kalafuna........ono i filmové zpracování je moc hezké.......
Tuto knihu jsem četla na střední, pak na vejšce a doufám, že už nikdy více. Strakonickýho dudáka nemám vůbec ráda. Špatně se mi dílo četlo plus film se mi taky nelíbil. A rozhodně mi to jako pohádka nepřijde.
Ze začátku mě sice moc nebrala, a chtěla jsem ji dočíst jenom kvůli maturitě. Nakonec se mi ale začala líbit.
K teto knizce jsem se dostala jenom diky, maturitni cetbe, a je to knizka, ktera me osobne bavila :) Urcite to neni spatna volba, a je prectena za chvilku :)
I když to je pěkná hra, tak mě osobně za srdce nevzala, není z mých oblíbených. Nicméně k povinné četbě to je vděčná knížka, nic složitého tam není.
Opravdu jsem nevěděla, co čekat a trochu jsem se bála (dáno také některými komentáři zde na databázi). První stránky mě opravdu vůbec nebavily. Pak jsem se ale docela začetla. Ne, že by se jednalo o nějaký skvost, ale zase tak špatné mi to nepřišlo. Mamka mi řekla, že to je taková pohádka. Já jsem to teda jako pohádku brala a díky tomu se to dalo opravdu dobře snést.
Radím i všem ostatním, kteří chtějí tuto hru číst, aby k tomu přihlíželi jako k pohádce. Když si to pak člověk představí, nepřijde mu to tak špatné. Tedy.. Jestli máte rádi pohádky ( Já totiž ano!).
Štítky knihy
česká literatura divadelní hry divadlo Stavovské divadlo Strakonice dudáci dramata česká dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1956 |  Strakonický dudák aneb Hody divých žen |
| 2004 | Erotomanie |
| 1958 | Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka |
| 1932 | Rozervanec |
| 1983 | Strakonický dudák aneb Hody divých žen / Naši furianti / Maryša |
Jako drama, které má co nejjednodušší formou šířit vlastenectví, funguje Strakonický dudák slušně, ale na hře mi vadily dvě věci: tak zaprvé Rosava, na to, že to měla být nesmrtelná bytost, co se nesmí vměšovat do světa lidí, pobíhala po scéně jako Deus Ex a neuvěřitelně příběh ruší. Druhá věc je patetický páreček dvou hlavních postav, které jsou tak klišoidní, že pěkně kapírujou dramatickou křivku hollywoodské produkce: kluk miluje děvče, děvče kluka, kluk něco posere, děvče se nasere, jsou chvíli uražení, později si ale uvědomí, že jejich láska i hory přenáší a končí šťastně jeden druhému v náručí. Tohle naštěstí zachraňuje ženatej Kalafuna, kterej má se svou starou tak trochu italskou domácnost, je to takovej pitomej ňouma, ale má kurva zlatý srdce a jeho žena to moc dobře ví, takže mezi nima ta romantika funguje moc hezky a zahřeje tady v hrudníčku. Má to bejt Tylova klasika, chápu proč, ale pevně doufám, že dokázal napsat i lepší hry.