Strana štěstí
Vlastimil Vondruška
aneb první parlamentní defenestrace Opravdu si myslíte, že není čemu se v dnešní politice zasmát? Satirický román Strana štěstí vás přesvědčí o opaku. S laskavým a humorným nadhledem vypráví o nové politické straně, která díky geniálnímu nápadu vyhraje volby a začne vládnout. Vtipné situace, dovedené často až k absurdní nadsázce, vzdáleně připomínají české Zvonokosy. Ať již jde o volební kampaň, tvorbu nových zákonů, sestavování vlády, poslanecký sex nebo jednání s Evropskou unií. Ale i když se budete při čtení příběhů z poslaneckého života výborně bavit, přesto vás knížka přinutí položit si jednu naléhavou otázku - kde jsou vlastně hranice demokracie? A těm, kteří si myslí, že to vědí, autor vzkazuje, že se budou pořádně divit.... celý text
Přidat komentář
Moje první setkání s Vondruškou a rozhodně nelituji! Kniha mě pobavila, ale zároveň i rozesmutnila, protože tohle téma je stále aktuální a asi ještě dlouho bude.
Protože jsem od pana Vondrušky přečetl kde co, nijak mne to nepřekvapilo, neboť znám jeho úvahy nad stavem lidstva. Ale paradoxně mi to připomnělo jinou dnes vládnoucí stranu Pirátů, která pravděpodobně vznikla po přečtení této knihy stejným způsobem.
Před 17 lety napsal pan Vondruška vtipný a úsměvný román o vzniku jedné politické strany a o vládnutí. Pobavilo mě to, i nahlas jsem se smála, ale tak nějak v koutku duše je z toho smutno, protože ten způsob vládnutí a politikaření je hodně pravdivý a nějak obdobně se jistě vládne v zemích na celém světě. Přečtěte si, určitě se zasmějete, pobavíte, zamyslíte.
"Neboť politici přicházejí a odcházejí, ale lidská naivita je věčná."
Satirický příběh, který je absurdní, ale přesto se v něm pravda zrcadlí jako křišťál. Pod politickou slupkou se dá vždy najít shnilé ovoce. Kniha vykouzlí úsměv na rtech a pak i smutné pokývání nad žalostným vedením lidstva.
Potrhání smíchy nehrozí, ale vtip a humor tomu nechybí, prostě jsem se při čtení docela příjemně pobavil, ale po nějaké, nepříliš dlouhé, době si na tuhle knihu už nevzpomenu.
Známý historik zde zabrousil do oblasti satiry a absurdního humoru a podle mne docela uspěl. Občas jsem, pochechtávaje, musel ocenit divokou fabulaci při popisu našich moderních dějin a lidiček v politice se nacházejících. Autor opět neopominul úlohu dychtivých ženy při tvorbě nové doby a činy našich milých pitomců jsou zde také celé na romány tentokráte však bez seriózního tónu jeho ostatních děl. K rozptýlení to bohatě stačí, hlubokého zamyšlení netřeba.
směji se proto abych nemusel plakat. téměř přesný obraz naší ( zcela jistě ne pouze naší ) politické scény.
Jestli se chce někdo zasmát..doporučuju.
O panu Vondruškovi (a kvalitě jeho historických románů) jsem slyšel spoustu dobrého. Takže jsem se na četbu těšil. Ale knihu jsem přečetl jen se sebezapřením, byl to dárek a darovanému koni... Místy mi to přišlo tak, jako by autor napsal první věc, která mu přišla na mysl, a teprve následně ji šrouboval a lepil do příběhu. Jako příběh to nefunguje, jako satira taky ne, pokusy o vtipy mi nepřipadaly vtipné. Chvílemi jsem měl pocit, že bych to snad napsal taky. A některé pasáže snad i lépe. Jenže já vím. To se mi to kritizuje... Asi jen špatná volba pro začátek. Zkusím od autora ještě něco jiného.
Přiznávám, že ačkoliv mám zrovna „vondruškovské“ období a jeho historické detektivky se mi moc líbí, v této knížce jsem došla jen na stranu 23 a měla jsem pocit, jako by to psal někdo úplně jiný. Nesedlo mi moc téma a už vůbec ne styl humoru. Raději se zase vrátím o pár století zpět k nějaké „pěkné vraždičce“.
Tak to zjištění, že bychom mohli být skutečně takoví, nebo někteří takoví nahoře skutečně jsou, je děsivé. Ta politika je fakt zajímavá, co vše se v ní dá neomezeně dělat, či nedělat a ještě za to brát …. I docela zvláštní pohled na volby, co vše z toho může vzejít, snad je to jen tento příběh ….
Tak dost jsme se u téhle knihy doma neshodli- a že to byla debata "na úrovni", panečku. Naprosto luxusně napsané- v tom jsme se shodli , ale pak jsem vyslovila svůj názor ( a protože žijeme v demokratické zemi, tak na to má přeci každý čtenář nárok :-) ) a pomocí tázací věty jsem se zeptala: " Nepřipadá ti to trochu Haška? Potažmo teda je ho Dějiny strany v mezích ...?" A už jsem si ani necekla, protože takový vodotrysk slov s tím, že neznám českou literaturu jsem teda nějak nepobrala. Docela by mě zajímalo, jestli tenhle můj názor najde někde nějakého spojence, nebo jestli jsem to fakt nepochopila.
Toto je první kniha, kterou jsem od autora přečetla. Musím říct, že mě to úplně nebavilo. Ale kniha byla vtipná a hezky se četla. Jen to téma mi nesedlo.
Ale určitě si od autora přečtu další knihy, protože jsou na něj dobré ohlasy.
Humorné i smutné zároveň.S nadsázkou vylíčené počínání soudobých politických stran.
Byla jsem zvědavá, jak se autor vypořádá s tímto (pro něj tak neobvyklým) tématem.
Jsem velice příjemně překvapená. Vtipné, ale obávám se, že i dost pravdivé.
Vtipné a čtivé. Kromě úsměvů na mně kniha vyloudila i několik upřímných záchvatů smíchu. Jediné, co mi trošičku vadilo, je autorova záliba ve zvláštních a krkolomných jmenech, ovsem bez tech by to v mnoha případech nebylo ono, to musím uznat. Rozhodně doporučuji, kdo chce něco lehčího a oddechovějšího, nechť se do toho pustí.
Musím konstatovat, že už dlouho jsem se u knihy nesmál nahlas. Ale při čtení Strany štěstí si mi to stalo několikrát. Za to patří autorovi moje díky. Zvláště výživná byla pasáž, když se vojenské komando nejmenované velmoci snažilo probojovat ze Slovenska do českých zemí.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
Do Švejka tomu cosi chybělo, ale jinak celkem dobré...