Přízraky domu Carrowů
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428821/bmid_prizraky-v-dome-carrowu-Dsu-428821.jpg
4
1404
1404
Strašidelné domy série
< 3. díl >
Remy pracuje jako průvodkyně v Carrow, nejstrašidelnějším domě ve státě. Po jedné z prohlídek jí jeden z účastníků sdělí, že by rád v domě spolu s dalšími nadšenci zorganizoval dvoutýdenní pobyt. Remy souhlasí a doufá, že během něj spatří některé z nadpřirozených jevů, které místo proslavily. Sejde se osmičlenná skupina a zpočátku se zdá, že se naplní jejich očekávání, se kterými do Carrow přijeli. Potom ale začne bouřka, odřízne je od okolního světa a začnou se dít podivné věci. Dveře se samy otvírají. Seance se začnou zvrtávat. Tapetou prosakuje červená tekutina. Náměsíčné médium se v noci potuluje chodbami… Když jeden z hostů za podivných okolností zemře, Remy je donucena uvažovat o možnosti, že duch původního majitele domu, zvrácený sériový vrah, stále bloudí jeho chodbami. Jenže už je příliš pozdě na to snažit se utéct.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2020 , FobosOriginální název:
The Carrow Haunt, 2018
více info...
Přidat komentář
Tyto knihy mě baví. Autorka píše podle mého gusta. Strašidelné domy mám ráda. Až mě je líto, že je mám vždy přečtené během chvilky. Ale ráda se k nim vracím a vždy se těším na další, nové příběhy.
Knížka mě bavila, zatím ze strašidelných domů asi nejvíc. Knihy na mě celkem asi moc nepůsobí,ale místy jsem měla nahnáno. Samozřejmě velice čtivé, jako každá kniha od Darcy. Je skoro jedna ráno, konečně jsem dočetla a můžu jít spát :-)
Hádám, že nejsem jediná, která hltá kapitolu za kapitolou.
Zvrat opravdu nečekaný, i když konec dost přehnaný
(SPOILER) Typická Darcy :-) Příběh byl vymyšlený skvěle, parádní temná atmosféra, místy jsem měla i husí kůži, tohle autorce opravdu jde. Jednu hvězdu dávám dolů za závěr. Jako ok dobře to dopadlo, ale ty konce jí prostě nejdou, bylo to opět hodně přitažené za vlasy....a prostě mě to rozuzlení zklamalo :-/ Jako originální to bylo, to zase jo. Každopádně tohle byla moje třetí kniha ze série o strašidelných domech a určitě ne poslední, jsem zvědavá na další ;-)
Tyhle béčkový soft duchařinky mě vlastně docela baví. Nejvíc mě na nich baví to, jak to baví autorku, protože všechno ostatní je vlastně docela průšvih (snad kromě závěrečného napínáku). Postavy se chovají nelogicky, jejich vztahy i charakteristiky jsou brány stylem: Koho to zajímá stejně jde o ten dům, zápletka je uspěchaná (rychle, rychle abyste viděli všechno VŠECHNO, co si autorka vymyslela), romantická linka? Opravdu? Ale jděte! Celkový styl...u té první knihy, co jsem četla, jsem si myslela, že je to překladem, ale asi ne... No a já si stejně zase přečtu další, že jo? Protože i když jsou to vlastně jen trochu sofistikovanější Stopy hrůzy, tak jsem zvědavá, co ještě Darcy vymyslí.
Miluju duchařinu. A díky DK jsem narazila na tuto spisovatelku. Tato kniha byla moje druhá od ní (první byla "Duch domu Ashburnů" a třetí Duchové rodiny Folcroftů") . Lidi, mohu napsat jen jedno - za mě FANTASTICKÉ! Vykreslení atmosféry v domě, strachu z neznámého, okolní prostor a hustá atmosféra.. bože, naprosto dokonalá knížka! A ten závěr - nic jiného jsem si nepřála. Několikrát jsem si říkala, že by vůbec nebylo na škodu, kdyby se někdo chopil iniciativy a podle této knihy natočil horor jako film. Protože to je prostě až neuvěřitelné, jak knihy od Darcy Coates umí vtáhnout do děje a nechat člověka zapomenout na okolní svět. Za mě absolutní nadšení z této knihy a vřelé doporučení všem šílencům do nadpřirozena. :-) A za mě zatím NEJ kniha od této spisovatelky. Ale kdo ví - čekají mě další...
(SPOILER)
Tohle byla moje první kniha od této autorky a i moje první typická duchařina - doteď jsem z horrorů četla jen knihy od Kinga a musím říct, že naplnila moje očekávání - čekala jsem seance, duchy, přízraky, posednutí a dobrý konec, kdy nakonec hlavní hrdinové vše zvládnou, zapudí zlého ducha a vyváznou (téměř) nezranění ze strašidelného domu... To vše tam bylo, ale zkrátka to na mě celé působilo jako takový béčkový horror - neurazí, nenadchne...
V plánu mám určitě si přečíst i další autorčiny knihy, tak uvidíme, jaké budou...
Někdo tu píše, že je toto nejlepší díl. Sem tam mi to hrůzu nahánělo, to musím uznat, až někdy nepříjemný pocit jsem měla. Ze začátku to začalo dobře, pak nic moc a zase to bylo fajn čtení. Jen ten konec to zazdil. Očekávala jsem jiný happyend, to že vznikne láska se dalo říct již od začátku, byl to divný konec. Za mě byl nejlepší díl jiný Marrwick a Fantom.
Takže...
Tohle je už má třetí kniha od autorky a nepřestává mě udivovat. Mám pocit, jako by každou knihu z této série napsal někdo jiný. Každý díl má úplně jinou atmosféru, přináší jiné až nepopsatelné pocity a dá nám nový pohled na přízraky/duchy.
Tenhle díl je u mě na druhém místě. Přišlo mi , že do půlky knihy se to hrozně táhlo a skoro nic se nedělo. Jenže jak se to přehouplo do druhé poloviny, nemohla jsem se odtrhnout. Zatím teda nejstrašidelnější díl.
Přesto jsem čekala na konci nějaké větší odhalení. Nejspíš to bylo i tím, že mě autorka nechávala v neustálé nejistotě, kdo nebo co za tím stojí. Jenže nakonec to nebyl nějaký velký šok.
Jsem si jistá, že duchové a přízraky mě ještě chvíli budou doprovázet při nočních výpravách do koupelny.
Nešlo odložit, víčka klesala a vždycky mě něco probralo natolik, že jsem měla občas i husí kůži a to se mi už dlouho nestalo. Doufám, že v podobném duchu budou i nasledujici knihy, které jsem ještě nečetla. Autorka mě opět nezklamala
Totální pecka…kolikrát jsem byla po.. strachy musela jsem cekat až přítel půjde spát, abych nešla sama. Příběh je propracovaný, postavy jsou sympatické. Těším se na další díly.
(SPOILER) Za mne zatím nejlepší kousek ze série. Konečně jsem neměla pocit, že čtu knížku určenou spíš pro děti. Až na ten přehnaně pozitivní závěr a epilog - ten tam zabloudil z literatury pro náctileté dívky.
Za mě pomalejší rozjezd, ale jakmile se sejdou v domě, děj se poměrně rychle rozjíždí.
Chvíli ta kniha vypadala, že se z ní budu děsit každého nočního zvuku, ale přestože je kniha zůstala až do konce mysteriózně hororová, děsit vás o nocích nebude.
Možná to bude tím příliš umírněným koncem. Myslela jsem, že autorka bude brutálnější.
Opět skvělé čtení. Trošku mi to připomnělo film Zámek hrůzy z roku 1999, ale jinak to byl další povedený kousek.
Čtivé, strašidelné, ale v závěrečné části (zhruba od míst, kdy se pokusí ostrov opustit Taj) mi přišlo, že už to autorka přece jen trochu přehání. Dokud se přízraky jenom mihly, byly slyšet kroky, postavy se nevysvětlitelně ztrácely nebo umíraly, byla atmosféra děsivější, než když dům, potažmo Edgar, vybalil celý svůj arzenál. A upřímně jsem si na konci připadala nějak podvedená, kdo četl, chápe asi proč.
Opět skvělé, zase trochu jiný typ strašidelného domu a prostředí, duchařina jak stehno, opravdu jsem se bála. Ke konci to až jemně zavánělo Lovecraftem, což hodně můžu. Malinko mi tu chyběla nějaká kočka, když byly v obou předchozích knihách :')
(SPOILER)
Celou sérii jsem si slupla pěkně naráz a ani po třetím díle mě chuť do čtení této autorky neopustila. Tentokrát tady dle anotace máme dům, který jeho děsivá pověst předchází široko daleko. A navíc by údajně Darcy měla trochu přitvrdit.
Stejně jako v předchozích dílech mi hlavní postava padla do oka. Remy byla sympatická, líbil se mi její věcný přístup ke všemu nadpřirozenu i schopnost udržet si zdravý rozum ve vypjatých situacích. Nebyla však samotná, koho jsem si oblíbila. Tentokrát zde vystupuje větší počet postav a nebylo to vůbec na škodu. Každá postava byla odlišná, snadno zapamatovatelná a měla v příběhu svůj úděl. Přesto se však podařilo zachovat komornější atmosféru, na jakou jsme u této série zvyklí.
Atmosféra byla skvělá a za mě se jednoznačně jedná o nejstrašidelnější dům ze série (z dílů 1-6). Knihu jsem četla večer a chvílemi jsem opravdu měla tísnivé pocity (a v hlavě myšlenky „Nechoď tam! Ježíš marjá, ty tam stejně jdeš?!“). Dokonce jsem byla překvapena, jak daleko Darcy v příběhu tentokrát zašla, protože jsem si přeci jen zvykla, že její příběhy mají pohádkovější nádech.
Škoda, že tuto skvělou atmosféru se nepodařilo udržet až do konce knihy. Jako vždy jsem měla pocit, že v určitém momentě, kdy měla autorka ubrat, ještě přitlačila na pilu a veškeré strašidelno bylo rázem pryč. Naštěstí se tak stalo až ke konci knihy, a tak mi to samotný zážitek ze čtení téměř nepokazilo.
*SPOILER* Docela jsem se radovala, když postavy začaly opravdu umírat. Konečně správný horor! Jenže ouha…to jsem ještě nevěděla, že Darcy hodlá všechny oživit. A ruku na srdce – zabít a oživit osm postav, to už je docela slušný výkon. Asi bych si měla zvyknout, že autorka má hold sklony ke šťastným koncům, ale tady to byla vyloženě škoda. Jinak měl totiž příběh našlápnuto na opravdu pěkné hodnocení! *KONEC SPOILERU*
Přesto se za mě tento díl velmi povedl a osobně ho hodnotím jako druhý nejlepší ze série. Darcy Coates zkrátka umí!
Hodnocení: 75%
Štítky knihy
nadpřirozené bytosti paranormální jevy duchové a přízraky strašidelné domy dobří duchové duchařské romány médium (spiritismus)
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Tak za mně plný počet *. Zažít tak něco takového !!?? Několikrát jsem snil o možnosti strávit noc třeba na nějakém zámku či hradu, jen loučemi osvětleném. Zaposlouchat se do atmosféry daného objektu , prochodit za noci např. sklepení nebo půdy.
Samozřejmě, toto je fikce, ale vím jak denní prohlídka musí změnit cítění následné noční . Dlouhlé stíny, praskání tu a hned tamhle, jojo , možná bych pak taky změnil názor.
V lipové aleji, vedoucí ke starému loveckému zámečku v mé rodné vsi jsme nejedno odpoledne trávili dětské radovánky , ale po setmění by jsme to nedali. Jednou jsme v pubertálním věku uspořádali stezku odvahy. Začátek byl u opustěného zámečku a napětí už zde by se dalo krájet. Alej před námi je dlouhá cca 1,5 km. čili co vás může potkat na konci nikdo neví ?? My starší rozmístili baterky a různé svetry řádně nasvětlené po větvích líp a i poklad řádně zamaskovali. Nicméně od zámečku jsme si troufli jen asi 500m. I kvůli strachu mladších dětí .Kdo zažil stezku odvahy ví, co se hledá, co ho čeká..Samozřejmě vše proběhlo nakonec přijatelně, až do momentu ,kdy z konce této aleje se přibližovalo světlo. Stačila chvilka a už jsme mazali téměř po.... zpět!! U zámečku , kde čekali rodiče jsme, řvali strachy, vzrušením... No nakonec se ze světélka vyklubal myslivec z noční pochůzky. ( který věděl , kdy a kde se akce koná ) a tak si na nás smlsl. Ano, ale v tom momentu jsme fakt věřili všemu. Dodnes zavzpomínáme, proto mi tato kniha lehce situaci připoměla.
Kniha určitě pobaví.