Strašidelný hotel

28.03.2018

Po precitani mesacneho kamena velke sklamanie. Collins ako keby vytiahol nieco co napisal snad uplne v zaciatkoch svojej kariery a hanbil sa za to az ...az to vydal. Postavy sa chovaju v jeho podani neuveritelne, stroho, snad v intenciach klise nejakych vtedajsich spolocenskych dram a romanov, no uz som cital fakt sviezejsie dielka tej doby. Od pociatku ako by nevedel co s tym materialom. Stylisticky je to na urovni snad naruziveho gymnazistu, ktory sa nadsene rozhodne napisat strasidelny roman a po 30 stranach strati dych a tah na branu. Plne nelogicnosti, utrapene dialogy, utahane...

17.01.2018

Průměrná detektivka s klasickým motivem a příjemným prostředím 19. století okořeněný "duchařským motivem".

28.03.2017

Ze začátku mě knížka příliš nebavila,teprve když se děj přesunul do Benátek,začalo to být zajímavější.

25.02.2017

Děj, styl psaní, příběh....pro mě velmi příjemné čtení. Kniha sice nepatří mezi autorova veledíla, ale i tak mě bavila. Ve své knihovně mám i jeho známější kousky, na které se o to více těším.

26.07.2015

Strašidelný hotel jistě nepatří mezi veledíla detektivního románu anglické literatury 19. století a ani mezi nejlepší Collinsova díla. Rozhodně je to však příjemně plynoucí novel(k)a psaná s lehkostí a zábavností vhodná pro jedno klidné a volné odpoledne. Mírně temná zápletka záhadného zmizení sluhy a zdánlivě přirozené smrti lorda má stupňující tendencí vedoucí až k rozuzlení, které sice čtenáře možná nepřekvapí (i když vrahem není zahradník), ale jehož podání je v klasicky milém Collinsově podání. Nebudu prozrazovat víc, ale slovy autora se ptám, zda "se nedá tedy tajemství Strašidelného hotelu nějak vysvětlit? To už svěřujeme čtenářovu důvtipu."

23.02.2015

Neviem, táto kniha ma veľmi nudila. Zato Ženu v bielom od tohto autora som doslova hltala!

25.07.2014

Předpokládám, že obsah knihy Strašidelný hotel za pár let úspěšné zapomenu. A nebudu to považovat za ztrátu. Zpočátku se kniha neuvěřitelně táhne a styl psaní je poplatný době vzniku. Dalo mi hodně přemáhání, abych knihu neodložila. Vlastně mi bylo úplně jedno, co se stalo, proč se to stalo a kdo za to může. Spád to začalo mít v okamžiku, kdy hraběnka začala psát svou divadelní hru. Pak to odsýpalo. Dojem z knihy to však moc nevylepšilo.