Strašidla na Silvrštejně
Lucie Kaletová
https://www.databazeknih.cz/img/books/86_/86897/bmid_strasidla-na-silvrstejne-86897.jpg
4
30
30
Tajemný hrad v sobě skrývá děsivé prokletí. Třináctiletá Anička a její starší bratranec Filip si užívají krásné prázdniny u babičky na venkově. Během výletu na hrad Silvrštejn se jim začnou dít podivné věci a děti téměř proti své vůli začnou odkrývat středověké tajemství. Velkou roli v něm hraje kastelán, jeho pes, puškvorec a dávní hradní páni. Je možné, že historie hradu je spjata s životy Aničky a Filipa? A podaří se dvěma dnešním teenagerům napravit staletou křivdu?... celý text
Přidat komentář
Když jsem před nedávnem kdesi četl zmínku o této knížce, posedlo mě jakési nejasné tušení, že bych si ji měl pořídit neb to bude sát za to. A tak jsem si ji sehnal na trhu knih a dnes ve čtyřech hodinách s napětím a plným soustředěním přečetl... dokonce jsem byl velmi rád, že partnerka vyrazila na výpravu do kopců na skialpy a tudíž mě nemůže při čtení rušit. A řeknu Vám, stálo to opravdu za to! V knížce je prostě vše, co dokáže ocenit správný čtenář - dobrodruh. A tím spíše romantik, rytíř, starý šermíř a milovník historie a hradů, jako jsem já. Tajemný příběh, počínající v dávných časech husitských válek a trvající až do dob dnešních. Napětí a dobrodružství, čest a odvaha, přátelství a oddanost až za hrob, to vše prožívají Anna a Filip, hrdinka a hrdina tohoto neskutečného, kouzelného příběhu. Navíc ty úžasné verše, které znamenitě dokreslují atmosféru vyprávění...Nejvíce se mi líbily ty první, musím zde s dovolením kousek zarecitovat: "Kdo kdy jen kousek putoval, pod kmeny stromů, stínem skal, zjistil, když hory přeskákal: obzor je vždycky o kus dál." (Kdo kdy cítil jarní vítr ve vlasech zvoucí k dobrodružství, kdo kdy putoval se sluncem ve tváři přes hory až za obzor, ten ví o čem mluvím...) K tomu všemu znamenitému ještě časté zmínky o Foglarovi, Rychlých Šípech, skautech. No, co bych ještě mohl chtít více ? Knížka mě při čtení absolutně oslovila a proto na závěr se též pokusím o neumělý veršík na její počest: " Teď za okny mi poletují sněhové vločky, já vidím před sebou postavy Silvrštejna všecky, ta dávná záhada se objasnila a karta osudu se vyplnila. " Howgh.
Tuto knihu jsem četl už po čtvrté a pořád jsem odkrýval místa která mi předtím utekla.Velice pěkně napsané.Dopručuji
Táto kniha sa ku mne dostala absolútnou náhodou (ak náhody existujú) a považujem ju za jednu z najlepších kníh pre väčšie deti, aké som čítala. Páči sa mne, páči sa aj mojim deťom a podľa mňa skvele pracuje s tému "čo sa stane, keď človek zomrie". Hovorí o láske v rodine, priateľstve a s duchárskou témou zaobchádza nenútene a láskavo. Osud Rea sa mojich detí hlboko dotkol a dlho sme diskutovali o zrade, nenávisti a odpustení. Naozaj odporúčam pre deti tak 10+, ale rozhodne pohladí na duši aj dospelého.
Strašidla čtu asi už po páté, pravdou je, že jsem je četla ještě před vydáním, po požádání o korektury (jako jeden z několika lidí - více očí, více vidí) a pořád se mi (i v mém věku) líbí a považuji je za výborný prázdninový příběh.
Myslím si, že by si tento titul zasloužil daleko hezčí obálku, než jakou má. Kniha jako taková se mi neuvěřitelně líbila, ale ta obálka mě při rozmýšlení, zda si ,,Strašidla na Silvrštejně" pořídit, odrazovala. Kvůli vzhledu jsem knihu dlouho odkládala a když jsem se už k ní konečně dostala, byla jsem mile překvapená. Jsem ráda, že jsem se neřídila vzhledem, ale obsahem a koupila si ji.
I když je kniha určená pro menší děti, bavila mě neskutečně. Musela jsem pořád číst protože se pořád děli zajímavé věci
Ideální čtení na prázdniny na chalupu.
Poprvé jsem příběh četla v devíti letech. Tenkrát mi to přišlo jako super duchařská fantasy.
Podruhé jsem četla ve dvanácti. To už jsem se tak rychle nezačetla, ale zase mi přišlo, že kniha byla krásný mix duchů a fantasy. Doporučuju!
V duchu jedné věty z úvodu této knížky „Nikdo netvrdí, že to musíte číst,“ můžu jen povzdychnout – varovaná jsem byla.
První půlka děs – rozvleklé, bezdůvodně podrobné popisy, které nijak nerozvíjejí příběh ani nepopisují postavy. Ty mluví sterilně, všechny na jedno brdo (až na traktoristu Toníka a mírnou spisovnost u postav z minulosti) a hlavně velice nepřirozeně a opět se zbytečně detailní opisností. Závěr mohl skončit o kapitolu dřív a ničemu by to neuškodilo, tu jedinou informaci o Filipovu tatínkovi se mohlo podařit vecpat jiným způsobem, než další protahovací kapitolou.
Nutno přiznat, že od půlky knížky to bylo velice napínavé a jen díky tomu jsem to dočetla. Řekla bych, že tam se autorka skutečně snažila, tam jí to spisovatelsky sedlo, (téměř) žádné zbytečnosti. Je to krásný, propracovaný a dobře promyšlený příběh, ale zbytečně ztratí čtenáře právě na tom, že se autorka bála škrtat a stříhat, že si zkrátka neodepřela a některé věci si tam dávala jen tak pro svou autorskou radost a pro blýsknutí se.
Krásný a milý prázdninový příběh (nejen) pro děti s nádechem tajemna a historie :-) Mně se MOC líbil! A vřele doporučuji.
Tento dětský dobrodružný příběh s Aničkou a Filipem se mi moc líbil.Je od skvělé české spisovatelky Lucie Kaletové.Takový strašidelný příběh pro děcka.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Josefína a bytosti |
| 2009 | Strašidla na Silvrštejně |
| 2017 | Klíč od světa pohádek |
| 2016 | V pověstech až po uši - Tajuplná výprava do Lesů města Brna a okolí |
Nemohu si pomoct, ale Strašidla na Silvrštejně jsou prostě úžasné a geniální. Asi jsem i přecitlivělá, protože některé momenty mě skutečně dojímají a některé postavy mi připomínají mně známé osoby (Prokop i pater Benedikt, např.). Krásný prázdninový příběh, který má hlavu a patu a myšlenku a čte se sám ... ;-)