Strašidlo cantervillské
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383259/mid_strasidlo-cantervillske-cZ4-383259.png
4
1284
1284
Půvabné vyprávění o vysvobození strašidla na zámku Canterville dcerou bohatého Američana.
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1930 , Erna JanskáOriginální název:
The Canterville Ghost, 1887
více info...
Přidat komentář
Strašidlo cantervillské, spolu s Jak je důležité míti Filipa, je můj nejoblíbenější příběh od Oscara Wilda. Skvělý humor, skvělá parodie. Škoda jen, že není delší a konec příběhu je až příliš sladký, na úkor vtipu.
Velmi uspokojivé.
Četla jsem kdysi a často, přečetla jsem znovu v rámci Výzvy a pořád je to příjemné počtení, okořeněné fantastickými ilustracemi Mistra Cyrila Boudy.
Doba emancipace a průmyslové revoluce jako by Wilda inspirovaly k malé rošťárně ukázat na konci 19. století světu, že nic není definitivní ani jednoznačné. Výsledkem jeho literární fikce je přijatelné soužití starého a nového zpodobněné v mentalitě staré Anglie a nové Ameriky. Podobně jako se křesťané "vypořádali" se starým židovským a novým křesťanským světem ve Starém a Novém zákoně. Oskar Wilde je přece jenom o poznání vtipnější, když do hlavních rolí postavil kouzelné, ač nevzhledné britské stárnoucí strašidlo a mladou, krásnou Američanku.
Další z příběhů, který se četl docela sám. Nedokázala jsem se od toho odpoutat, chvílemi to bylo velice zajímavé.
Jako povinná četba ideální - ne příliš dlouhé a líbivé.
Příběh strašidla je pořád stejně zábavný a dojemný i po více než sto letech od jeho vydání. Doporučuji
Zrovna jsem dočetla a musím říct, že to nebyla nudná četba k maturitě. Naopak to byl krásný příběh, který je krátký, čtivý a několikrát jsem se pobavila.
Krásný a kraťoučký příběh o lásce, smrti a odpuštění. Je to smutné, vtipné a originální. Jednu hvězdičku ubírám pouze z důvodu, že mě to nutí ke srovnání s Dorianem, kterého naprosto zbožňuju.
Moc pěkné čtení na jeden večer. Příběh byl místy vtipný i dojemný. Strašidlo cantervillské mě, jakožto jedna z mnoha položek povinných děl k maturitní zkoušce, velice překvapilo tím, že mne opravdu bavilo. Oscar Wilde napsal originální příběh o strašidlu, jemuž začne jeho posmrtnou existenci komplikovat jedna neotesaná a troufalá americká rodinka, která se na zámek Canterville nastěhuje... Jak tohle může asi dopadnout? Knihu určitě DOPORUČUJI, zamilovala jsem si ji!
Příjemná a vtipná jednohubka na upršené odpoledne, která dokáže pobavit i přesto, že byla napsaná před tolika lety. Čteno v rámci ČV (kniha vydaná před více jak sto lety). Ráda se podívám i na českou verzi filmu.
Hezky popsaný kontrast mezi Amerikou a Anglií. To vytváří plno humorných situací. Moderní rodinka se se starými pořádky vypořádává samozřejmě po svém, tedy i se strašidlem. Ovšem tomu může pomoct jen čistá duše, přesně jako v pohádkách a tohle pohádka je, i když taková jednohubková. Chvilkami mi bylo sira Simona i líto. Mám ráda i filmovou verzi s Jiřím Bartoškou a Bohdalkou.
Humorná a satirická duchařská pohádka. Čtenářská jednohubka. Chudák strašidlo jenž nedokáže vystrašit příliš moderní a vědecky založenou rodinu amerického velvyslance.
Klasika, která pobaví i dnes.
Tohle dílko miluju. Vtipně napsané. Taková příjemná jednohubka. I film je povedený. Nakonec je největší chudák to strašidlo.
(SPOILER)
Na Cantervilský zámek se nastěhují Otisovi a od majitelů se doví, že na zámku straší. Jakmile pan Otis odstraní slavnou krvavou skvrnu v knihovně pomocí nějakého chemického čistítka, tak se Cantervilské strašidlo PŘEVELICE rozzlobí a rozhodne se, že bude Otise a jeho rodinu strašit. Jenomže Otisovi jsou moderní Američané a jejich dvojčata na ducha neustále líčí pasti a Cantervilské strašidlo je z toho už poněkud vynervované...
Velice vtipné, moc se mi líbily pastičky od dvojčat. Chudáček strašidlo.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
Strašidlo cantervillské jsem zaznamenala již v dětství skrze film z 90. let s Patrickem Stewartem v hlavní roli. Film samotný není sice žádný filmařský klenot, ale mám na něj hezké vzpomínky z dětství. Jako malému děcku se mi to fakt líbilo, i když popravdě uznávám, že filmům vlastně moc nerozumím a můj vkus není kdoví jaký.
Ke knize samotné jsem se pak dostala jako dospělá. Samozřejmě jsem věděla, že musím odhlédnout od filmu a knihu vnímat jako samostatnou věc, jako ten hlavní originální příběh. Ale přiznám se, že mne ten originální příběh zas nebavil tolik, jak jsem doufala. Nevím, co přesně jsem čekala. Možná jsem byla namlsaná Obrazem Doriana Graye, který mám velmi ráda, a tak jsem doufala, že se od Wildea dočkám dalšího skvostného příběhu. Ale nějak se mi ho bohužel nedostalo.
Pro mne z toho vyšla příjemná – lehce nadprůměrná jednohubka na jedno odpoledne, která ve mně nenechala tolik, kolik jsem doufala. Je to vskutku zábavné dílo, svižně a čtivě napsané, ale není to nic, co by vám nějak mělo změnit život či předat nějakou převratně hlubokou myšlenku.