Stratfordská romance

22.06.2023

Oddechové čtení o rodinných vztazích, manželství a životě nejslavnějšího anglického dramatika Wiliama Shakespeara. Kniha je psaná poutavě a děj hezky navazuje a má spád. Jediné, co mi trochu vadilo, byly citové výkyvy některých postav, například Anne. Ale i tak knihu hodnotím kladně a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

06.11.2022

Četla jsem tuto knihu v osmdesátých lerech,mĕla jsem jí půjčenou z knihovny a moc se mi líbila.Teď se k nì čas od času vracìm,mám už svojí z antikvariátu a lìbí se mi stále.

29.03.2021

Románově převyprávěný příběh v podstatě celé Shakespearovy rodiny (v jedné generaci). Nebyla to až taková červená knihovna, jak jsem se bála. Kniha se četla dobře. Nejsou tam ovšem žádné zmínky či citace jeho děl, je to čistě autorský počin.

25.02.2019

Kdysi dávno jsem ji četla, ale zas jsem si ji vytáhla. No pravda je ta, že v oficiálním životopise W.S. se píše o tom, že se jako mladík oženil o něco starší ženou, narodili se mu tři děti,z nichž jedno dítě umřelo. Zmínka je o tom, že byl s ní neštastný. Pravděpodobně to může být pravda, neboť v knize je o tom zmiňováno. I když by se nejlíp vzpomněla pří návštěvě jeho rodiště. Je to malé město nebo spíš vesnice, které žije ze Shakespeara. Na každým domě je deska s jeho jménem nebo jméno spjaté s příbuzenstvím. Na jednom domě se nachází deska, kde bydlela jeho dcera Suzane, která se provdala za lékaře. V knize je o tom zmínka. Ale co, kniha je docela oddechová.

11.02.2019

Překvapivě hezké čtení o nehezkých věcech.

10.09.2018

Četla jsem dávno, jako malá holka. Mamka ji měla v knihovničce. Kniha ukazuje osobnější pohled na W.S. Kdybych byla povrchní, tak bych nechápala co na ni viděl. Když jsem pak na základce jediná věděla z hlavy, kde se narodil, učitelka byla dost opařená :-)

09.04.2018

Citát z knihy, který mne oslovil:

V této letní době, kdy na lučinách ležel opar horka a teplý vzduch byl prosycený sladkostí, působilo kouzlo léta nejmocněji. „Bude mi zatěžko z toho všeho odejít,“ řekl William, „až se budu vypravovat do Londýna.“ Anne za ním ztuhla a sepnula ruce, jako by zčistajasna zahlédla nebezpečného nepřítele. Hlas se jí rozechvěl a nebyla schopna se ovládnout, když se ptala: „Do Londýna?“ „Přece nezůstanu až nadosmrti ve Stratfordu,“ odpověděl William, jako by to byla samozřejmost. „Proč ne?“ nechápala Anne. „Jiní tu zůstávají.“ William na ni dlouho zkoumavě hleděl. Pak konečně řekl: „Já nejsem jako jiní, Anne.“

10.05.2014

Všem doporučuji :)... Snad až do konce života si budu pamatovat rodinné vztahy Williama Shakespeara :)